Curiosity šplhající na Mount Sharp odhaluje původ této hory

Curiosity už jezdí po Marsu více než šest let a během nich pomohl dokázat, že na něm kdysi tekla voda, existoval organický materiál a pomohl odkrýt geologickou historii planety. Pro to všechno je vybaven odpovídajícími přístroji, ale žádný z nich neměl sloužit tomu, k čemu se rover teprve chystá. 

 

 

NASA však už dříve upravila navigační přístroj k tomu, aby mohl dostatečně citlivě měřit gravitaci. Velice se tak hodí, že se Curiosity pohybuje uvnitř kráteru Gale, z jehož základny stoupá na Mount Sharp. Ta z něj vyčnívá do výšky 5,5 km, a je tak od svého úpatí k vrcholu vyšší než Mount Everest. Záleží samozřejmě, odkud se měří a pokud bychom měli zapomenout na nadmořské metry, Everest i Sharp by mohly jen blednout před havajskou Mauna Kea, která se z mořského dna zvedá do výšky přes 10 km. 

 

 

Nicméně Mount Sharp je i na poměry Marsu neobvyklý útvar a vědci se už dlouho přou o to, jak vůbec vznikl. Dle některých jde o pozůstatek masivního sedimentu, který vyplňoval kráter v dávné minulosti a dle jiných hora postupně vyrostla z materiálu nanášeného větrem.

 

 

Právě proto nyní ke slovu přichází Curiosity a jeho citlivé akcelerometry používané pro navigaci, jejichž data však už byla využita pro měření síly gravitačního pole na více než 700 místech po cestě a z nasbíraných dat mohli určit hustotu materiálu, po němž se rover pohybuje. Ta činí 1680 kg na kubický metr, což není na horninu zrovna mnoho a ukazuje to, že bude značně porézní. To zrovna neodpovídá materiálu, jenž by kdysi měl být uvězněn pod silnou vrstvou jiných hornin, ale naopak to má vyhovovat profilu hory z nafoukaného materiálu, takže to vypadá, že jedna záhada je vyřešena. 

 

Příští rover už ponese citlivější přístroje, které tentokrát už budou určeny přímo pro měření gravitace, jenomže to se bohužel nemusí týkat roveru Mars 2020. Ten totiž pro něco takového už na sobě nemusí mít místo, neboť jeho hlavní mise je jiná, a sice hledat důkazy o někdejším životě na Marsu.