Ja bych take rad. Jenze to je o usporach z rozsahu a rozsahu vyroby. A pak i konkurenci.

Pro porovnani, muj 4k monitor vyrobeny v roce 2002 stal v te dobe 8000 USD. Ja ho mel z ebaye za 1700USD ­(+ 22% DPH u celniku­). Dnes je takovy podobny 4k monitor s nejmensi uhloprickou ­(22 palcu se uz snad ani nedela­) za 7300 Kc s DPH. Bohuzel 16:9 a ne 16:10.

:D :D :D 4K monitor z roku 2002? Dobrej joke... Před 18­/19 lety fakt 4 monitory nebyly... Tak jakej je jeho název, ukaž :­)

No, mě to až tak moc jako vtip nepřijde
https:­/­/youtu.be­/jlaxgiszfEo

Tak za prvé, ten monitor byl skoro nepoužitelnej, za druhé připojení monitoru taky super a za třetí to není 4K monitor ­- 3840 x 2400 at 41 Hz.

To bylo použitelné tak na zobrazení obrázku a ještě v nic moc barvách ­(24 bit­).

Samozřejmě, že to JE 4K monitor, protože standard 4K zahrnuje ­(mimo jiné­) i 3840x2160. Tedy v podstatě totéž, co má tenhle kousek, samozřejmě v jiném poměru stran.

Az na to ze ma dva vetraky, tak je super pouzitelny. Za tech asi 16 let, co ho mam mi umoznil udelat tolik profi prace v CADech, ze se slusne zaplatil. Zobrazoval jsem si na nem dve A4 stranky vedle sebe v dobach, kdy ostatni zacali pouzivat FullHD rozliseni. A muzu rict, ze to usetrilo 4nasobek casu ktery by mi jinak trvalo hledani v ruznych pdf dokumentech. Proste bum ­- dvojstrana a clovek hned vi, jestli ma cist, nebo jit na dalsi ­(2­)stranku. Pri resersich je to neocenitelne.

Pripojeni ­- no byl to problem, tato generace kterou mam ma 4 DVI vstupy, kazdy ale umi jen max.25Hz. Takze bud se dostanete na 12Hz na jednom DVI, nebo na 24Hz na 2 DVI, nebo 48Hz na 4 DVI. Kdyz obejdete EDID a trosku zkratite casovani, da se dostat i lehce vyse.

4k monitor to sakra je, ma vetsi plochu nez dnesni ­"4k­" monitory. 24 bitove barvy pro CAD aplikace a cteni pdfek nevadi, na video fakt moc nekoukam. Ale treba filmy v 24Hz by se lepe sledovaly na tomto nez na 60Hz monitorech.

Nejvetsi problem hned zezacatku byla graficka karta, ktera by to utahla a mela drivery, ktere dva DVI vystupy dokazi managovat dohromady jako jeden displej. Mel jsem nejakou GeForce kartu, ktera jeste sla predelat na Quadro ­(to ma prave moznost mit dva DVI vystupy jako dva pruhy jednoho desktopu­). U Linuxu to chtelo trochu laborovani s konfigem. Pak jsem presedlal na opravdove nvidia Quadro 600, tam jsem mel jeden DVI vystup, druhy byl DP a prevodnik na DVI. Ale take to fungovalo. Pak upgrade na Quaddro K600 ­(asi 2* vykonnejsi­) a posledni co mam je Quadro K5000. S tim uz je docela prijemne delat.

Monitor nema nijak extremni jas, jediny ovladaci prvek monitoru je jas v 20 krocich. Nic vic. Ale uprimne ­- nikdy jem nepotreboval nic nastavit, obraz mi prisel prave akorat na maximalni jas.

Podsviceni jede dodnes, nektere monitory zezloutnou a odejde trubice. Tohle ma IMHO 2 podsvetlovaci trubice, ale ty 2 vetraky to asi uchladi dostatecne ze to tak nestarne.

Jsem rad ze jsem pobavil :D

ViewSonic vp2290b
https:­/­/www.cnet.com­/products­/viewsonic­-vp2290b­-lcd­-monitor­-22­-2­/

Interne to je IBM T221
https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/IBM_T220­/T221_LCD_monitors

Uplne nejprvnejsi monitor ­(IBM T220­) mel cenu 17999 U$D. Tento dalsi model uz jen 8399 U$D. Pouzival se v filmovych studiich k nahledum na natoceny material, kdyz vite jak vypada ­(viz fotky na wikipedii zde https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/IBM_T220­/T221_LCD_monitors#­/media­/File:IBM_T221_side.jpg ­) tak si ho vsimnete.
Sice ma netradicni frekvence ­(az 48Hz, ja ho provozuji v 25Hz­) ale diky extremnimu dosvitu luminoforu se na to porad da divat. Na hry to tedy neni. Bohuzel od te doby jsem nenasel zadny 4K monitor s pomerem stran 16:10 ktery by ho nahradil. A tak si ho vazim.

History
200× microscopy image of the dual domain IPS panel in an IBM T221

IBM T221 started out as an experimental technology from the flat panel display group at IBM Thomas J. Watson Research Center. In 2000, a prototype 22.2 in TFTLCD, code­-named ­"Bertha­", was made in a joint effort between IBM Research and IBM Japan. This display had a pixel format of 3840×2400 ­(QUXGA­-W­) with 204 ppi. On 10 November 2000, IBM announced the shipment of the prototype monitors to U.S. Department of Energy­'s Lawrence Livermore National Laboratory in California. Later on 27 June 2001, IBM announced the production version of the monitor, known as T220. Later in November 2001, IBM announced its replacement, IBM T221. On 19 March 2002, IBM announced lowering the price of IBM T221 from US$17,999 to US$8,399. Later on 2 September 2003, IBM announced the availability of the 9503­-DG5 model.

IBM and Chi Mei Group of Taiwan formed a joint venture called IDTech­[6­]­[7­] in 2001 to manufacture the T221 in Japan. ViewSonic­[8­] and iiyama­[9­] OEMed the T221 and sold it under their brand names. The production line of IDTech at Yasu Technologies was sold to Sony in 2005­[10­] and the fate of the T221 is unclear. The monitor is no longer on sale.

Třeba jen to, že u klasického monitoru hledíš přímo do zdroje světla

Presneji receno, u monitoru hledime do zdroje svetla s konstantnim jasem, kdezto e­-ink se prizpusobuje okolnimu osvetleni. Takze neoslnuje.

Nektere monitory maji adaptivni jas ­- a notebooky ci tablety take. Prave z toho duvodu zbytecne neoslnovat, nebo naopak aby to nebylo mdle pri okolnim osvetleni.

Oci si prizpusobuji clonu dle intenzity svetla zuzenim zornicek. Ale neustale prechazeni mezi ruznymi jasy tento mechanismus podkopava ­- kdyz svenkujeme mezi monitorem a treba archem papiru pred nim.

Take se pridava adaptivni vnimaji barev ­- bilou vnimame jako bilou ve velkem rozsahu barevne teploty, i kdyz je to treba jen 3000K. Klasicky monitor tohle nedela, vecer je subjektivne belejsi ­(modrejsi­), pres den zase zazloutly. Nevidel jsem monitor, ktery by automaticky menil barevnou teplotu, i kdyz dost monitoru ma jeji nastaveni v menu.

e­-ink proste jen odrazi co na nej dopadne, cili kopiruje barevnou teplotu prostredi.

Od změny barevné teploty monitoru jsou aplikace jako třeba IRIS iristech.co a možnost si naprogramovat denní režim.
Taky se mi osvědčily obyčejné nalepovací LED pásky do USB, co si nalepím ze zadní strany monitorů a osvětlují tak zeď za nimi.
A nově jsem si pořídil ­"chytrou žárovku­", ovládanou přes mobil, kde si měním barevnou teplotu a intenzitu světla, takže si v průběhu dne přizpůsobuju světlo v místnosti, jak mi to vyhovuje. Nezávisle na světle venku.

Jo to může být dobrý, různý ty věci mají vliv. Pro oči je asi nejhorší, když displej má výrazně jiný jas než okolí kolem něj odkud ještě jde do oka světlo ­(tma­). Asi si oko nastavuje ­"expozici­" podle celého širokého záběru kolem monitoru a ještě horší to je u malých displejů jako mobil, kde okolí v případě jiného jasu svou plochou silně převažuje. Když v místnosti není nějak ujetá barva světla jako třeba staré studenobílé zářivky, nebo obyčejná žárovka, tak myslím, že stačí vyvážení bílé u monitoru nastavit podle oka, kde např jedna střední hodnota mě přišla oranžová a sousední už do modra, tak jsem si nastavil jednotlivě R, G, B, kdy to vnímám nejvíc jako nezabarvenou bílou, nebo možná trochu teplejší bílou. Blbý je když v práci někdo lidem nainstaluje nový monitory a oni si ho nijak nenastaví, nechají ho svítit třeba na plno a myslí si, že firma má zařízený, že kdo tam dá nový monitory, že je nějak rozumně nastaví a ono to tak není. Pak všechny displeje lidem škodí zbytečně.

V tom nevidím co je na tom nezdravy.
Koukat primo do zdroje svetla vetsinou znamena extremni intenzitu, ale tady si ji nastavim optimalne a musim mit optimalne osvetleny i okoli kolem monitoru co mam jeste v zornym uhlu, aby okoli za monitorem, stul a klavesnice melo podobnou svetlost, nebo jen trochu nizsi a pak nevim co skodi. zrovna tak vyvazeni bílé nejak optimalne monitor i osvetleni mistnosti. Jeste koukani do zdroje svetla by mohlo vadit kdyby pixely meli malou plochu, kvuli tomu by svitili intenzivne a mezi nima byli velky cerny mezery jako u obrovskych LED monitoru, ale to je u LCD ok, mezery maji skoro neznatelnou plochu a svitici plocha je skoro 100 % plochy, takze plocha monitoru sviti rovnomerne cela a kontrast je dany jen obrazem jako na papiru. IPS sviti i dost rovnomerne do vsech smeru. co potom vadi na koukani do zdroje svetla.

Zkuste si číst půl dne na tabletu a půl dne na čtečce s e­-inkem. A hned pochopíte rozdíl.

S e­-ink displejem nemám zkušenosti, ale mám zkušenosti se čtením z papíru a se čtením s displejů samozřejmě taky. Když mám vhodnou velikost písma, vhodný osvětlení okolí a vhodný jas displeje, tak nevnímám při dlouhém čtení problém. Problém ale vnímám, když nějaká z těch vlastností není správně. Nejhorší zkušenost mám z chvilkových prací na monitoru proti oknu. Z toho už po chvíli boleli oči. Tak si myslím, že když je vše ok, že svítící displej je ok. Problém je spíš v tom, že to mají lidi často blbě ty tři vlastnosti, přitom v místnosti to jde zařídit.

Jistě.
Na TN se nedá číst vůbec, ips vypálí oči, eink s podsvícením je celkem ok, papír a lampička jsou skvělý a vede ­(s­)amoled ­(černé pozadí bílá písmena s nízkou intenzitou ­- vzhlefem k tomu, že tam řeším svítí ­/ nesvítí mám nekonečný kontrast­)

Nejlepsi čtečka je holt galaxy note :­-D

škodí spíše samotné elektromagnetické záření a čím větší intenzita­/více energie tím větší způsobuje buněčné poškození ­(čípků. tyčinek,..­) a i přes samoopravné mechanismy dochází k rychlejší degeneraci, kterou svým způsobem dokáže po určitou dobu mozek kompenzovat, ale i ten má své limity :­)

prostě klasický monitor ti do očí vyzařuje víc energie :)

cili hlavne modra barva * intenzita.

monitor me do oci vyzaruje stejny mnozstvi energie jako osvetleny papir, protoze jas monitoru mam nastaveny stejne jako si muzu optimalne osvetlit papir a monitor nemusi svitit hodne jako mobil na slunci.

zajisté to můžeš podložit nějakým měřením

pravda, ale stejně to bude mít hodně omezené využití ­(intenzivní práce s textem jako překladatelé, spisovatelé, korektoři, pracovníci CIA procházející denně roboticky vyzobané články z nepřátelského tisku ... uff, více mne asi nenapadne :­-­) )

Omyl, tripismenne organizace budou mit zakazano to pouzivat. Protoze po vypnuti napajeni obrazovka ­"zustane na obrazovce­". Co kdyby se nekdo na smetisti dozvedel, ze vedeli vic a predem, nez nam rikali?

Jejich pracovníci se už dnes povinně odhlašují ze systému, i když jdou pro kafe. Takže na monitorech nic zajímavého nevidíte. A náhlý výpadek napájení jim nehrozí, na to mají záložní zdroje. Takže zbývá jedině porucha. Pro ten případ si budou muset nechat dělat e­-ink dispeje s mazacím tlačítkem.

e­-ink ma takovou vlastnost, ze miva duchy po predchozim obraze. Na kompletni smazani se musi hodnekrat prepnout mezi bilou a cernou. Nevim jestli jim to nebude vadit. Jinak si nekdo s dobrou makrokamerou muze zrekonstruovat predesly obraz.

Urcite tam budou mit akcni tym, ktery bude pri poruse monitoru vyjizdet na pracoviste se skartovackou na monitory a pracovnici tymu budou muset mit nejvyssi opravneni aby to co uvidi pri skartovani urcite nepovedeli.

Jinak pamatuji dobu, kdy pracovnici NSA zminovali, ze jim vypadly vsechny systemy kvuli napajeni. Takze i v lepsich rodinach se to stava.

i kdyby byl čitelný duch pravidlem, tak při odhlášení­/výpadku energie může nastavit ­"černý­" obraz a nic nevyčte