Detekovány byly čtyři další gravitační vlny včetně dosud nejmohutnější

První gravitační vlny byly zachyceny zařízením LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) v roce 2015 a od té doby už se téměř staly běžnou věcí, i když někteří měli za to, že jich bude LIGO a Virgo detekovat víc. Každopádně nyní jsme na 11 a jak se dobře ví, gravitační vlny byly předpovězeny už Einsteinem a jde o jev vznikající srážkou velice hmotných objektů, jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy. 

 

 

Dle dostupných dat pochází celkem deset zachycených gravitačních vln ze srážek černých děr o hmotnosti srovnatelné s hvězdami a pouze jedna tak má mít původ ve srážce neutronových hvězd. A pokud jde o ony čtyři nejnovější případy, mezi nimi vykukuje především jeden, který se týká srážky černých děr ve vzdálenosti asi 5 miliard světelných let. Už z toho je zřejmé, že muselo jít opravdu o hmotné objekty, když výsledné vlny cestovaly tak dlouho a podařilo se je zachytit tak daleko. 

 

Astronomové předpokládají, že výsledkem dané srážky byla černá díra o hmotnosti cca 80 Sluncí a do vzniklých gravitačních vln byla vložena energie celkem pěti Sluncí. Právě díky gravitačním vlnám máme o populaci černých děr ve vesmíru mnohem lepší přehled než dříve a stejně tak o tom, jak často na sebe mohou narazit a jak jsou velké či hmotné. To celé přispěje k lepšímu přehledu i tom, jak žijí a umírají nejtěžší hvězdy vesmíru, jak uvedl Chris Pankow spolupracující na projektech LIGO i Virgo. 

 

Zde pak máme pěkný grafický přehled toho, jak hmotné byly původní i nové černé díry či neutronové hvězdy. Jak je vidět, jejich velikosti celkem dobře zapadají do populací jinými způsoby zachycených černých děr a neutronových hvězd (žluté a fialové). 

 

 

Dle nových dat mohou astronomové vyvozovat, že téměř všechny menší černé díry mají hmotnost do 45 Sluncí, což může samozřejmě jako obvykle platit do té doby, než nová pozorování prokáží opak.  

 

Sledování gravitačních vln se rozhodně bude využívat i v budoucnu, však se již vážně počítá s vesmírným detektorem LISA, který bude mnohem citlivější než cokoliv, co můžeme postavit na Zemi. Gravitační vlny jsou tak další prostředek pro sledování vesmíru, jenž je svým významem srovnatelný s rentgenovým zářením, rádiovými vlnami a pochopitelně i viditelným spektrem a pro černé díry je zatím ten nejslibnější a především se díky tomu bude pracovat i na základní otázce: co je vůbec gravitace?