Kdysi nebyly zas tak velké rozdíly mezi kvalitou jednotlivých jader, tzn. tato funkce neměla smysl.

A navíc Microsoft měl v tomto svázané ruce ­- tohle by nikdy nefungovalo bez toho, aniž by Intel­/AMD binovali jádra a procesor následně údaje o kvalitě jader předal OS.
Nejdříve museli v AMD­/Intelu začít binovat jádra, až pak mohl Microsoft něco takového spustit.

To vždy záleží na konkrétní aplikaci.
Pokud máte program, který nezvládne pořádně vytížit všechny prostředky v jádře ­(protože jsou instrukce špatně paralelizovatelné­), můžete pomocí SMT dostat škálování 180­-190%, respektive nějakých 350­-360% u 4 way SMT ­(konkrétní čísla jsou odhad­).
Naopak program, který jde výborně paralelizovat a vytěžuje skoro všechny prostředky v jádře, při zapnutí SMT zpomalí, protože se bude muset o prostředky dělit s jiným programem ­- navíc bude trpět sníženou přesností predikce větvení. Proto zapnutím SMT většinou utrpí single thread výkon.

Dost záleží na tom, jak AMD upraví jádro. Pokud 4 way SMT není jen drb, hádal bych, že bude přidáno více exekučních jednotek ­- aby potenciální výkon získatelný skrz SMT byl ještě vyšší.

Normálně bych tomu taky moc nevěřil, ale tenhle ­"drb­" o čtyřcestném SMT koluje vzduchem už hodně dlouho a přišel z různých zdrojů. Úplně bych ho nezatracoval.

Path Tracing je ještě minimálně o level náročnější než Ray Tracing. Tady je více informací o obou technikách https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=SrF4k6wJ­-do

Jo, Ambilight navazuje lepší atmosféru a šetří oči ­(není tak velký kontrast mezi obrazovkou a pozadím­).

Naopak. Každý kdo si kdy hrál v Blenderu ví, že hlavní vlastností materiálu je jeho roughness ­(opak lesklosti­) ­- když vytváříte jakýkoliv materiál, roughness hraje zdaleka největší roli a musíte ji nastavit správně. A jeho nastavení není nijak složité, naopak, stačí pohnout s jediným sliderem.
Všechny programy jako je Blender, Maya nebo i enginy od Pixaru využívají PBR ­(Physically based rendering­), což znamená, že každý materiál má své vlastnosti, stejně jako v běžném světě.

Disney před nějakou dobou ­"vynalezlo­" Principled shader ­- když jste doteď tvořili materiál, museli jste použít několik shaderů a nakombinovat je spolu. Principled shader zastane práci všech shaderů ­(myšleno základních shaderů potřebných pro tvorbu realistických materiálů­), umožňuje vytvořit jakýkoliv materiál právě podle jeho fyzikálních vlastností. A umí toho opravdu hoodně. Pokud se chcete dozvědět co tahle vychytávka umí, vřele doporučuji video od Blender Guru.

Jensen všude tvrdí, jak RT je vstupenka do reálnější grafiky, ale vše co zatím představili jsou jen přehnané odlesky. Jak psal pan Vítek v článku, chybí jim jakékoliv nedokonalosti, šmouhy.

Demo z Metra, které nVidia ukazovala, mělo mít právě RT global illumination ­- podle mě to demo bylo velmi slabé a ze všech zatím představených bylo nejhorší, to mělo ke global illimination hoodně daleko.

Výkonnostní údaje z původní prezentace byly více něž zavádějící, protože Intel na systémech s Epycy vypnul HT :­) Udělali to proto, protože jejich 48C slepenec by měl s HT moc vysokou spotřebu, a tak má HT vypnuté. No a pro ­"férové­" porovnání je přece nutné vypnout HT i na Epycích, že :­)
Intel vypnutí HT uváděl v poznámkách na konci prezentace.

Dá se předpokládat, když v původní prezentaci testovali s vypnutým HT, tak v tomhle dodatku taky. Tudíž Intel uměle zpomalil Epycy o x%.

Čína má už tak gigantický problém se světelným znečištěním, proč ho ještě nezvětšit :­) Naprosto stupidní nápad, který by ostatní vlády měly číňanům zarazit.

Je to tak jak píšete, při XOC na LN2 se dělá ­"validace­", což je zkrátka zjištění při jak vysoké frekvencí zvládne najet Windows + CPU­-Z. Jakákoliv sebemenší zátěž by systém shodila, dokonce ani to CPU­-Z nebylo stabilní ­- kdyby na té ploše zůstali déle jak minutu, systém by na 100% zamrzl.

Samotné benchmarky se projíždí na o dost nižší frekvenci, u 9900K se jedná o cca 6,8­-7GHz ­(Cinebench R15­), a to je pořád na hraně stability.

Der8auer a ostatní si tekutý dusík platí sami, když dělají OC u sebe doma. Tohle byla OC akce uspořádaná přímo Asusem ­- Asus poskytl desky, zdroje, CPU i dusík a hélium.
Peníze možná nějaké dostali, ale ne zas tak moc. Brzo se bude konat GOC ­(Galax Overclocking Carneval­), to bude OC soutěž kde se teprve budou vyhrávat pěkné ceny :­) Jen za každý pokořený světový rekord se bude dávat tuším 1000USD.

Důvod není to, že by FMA4 bylo implementováno chybně, důvod je úplně jiný.
Mezi Intelem a AMD ­(a kdysi i VIA a jinými­) se na poli instrukční sady x86 vede něco jako studená válka ­- společnosti nejsou ochotné spolupracovat ve vývoji instrukční sady. Jednoduchý příklad: Cyrix vyvinul vlastní instrukci pro šifrování a implementoval ji do svých CPU, o nějakou dobu později Intel představil úplně stejnou instrukci, jen s jinou opcode ­(něco jako jméno, díky kterému dekodér rozeznává co instrukce dělá­). Problém je, že když někdo představí novou instrukci, nemůže ji jen tak přestat podporovat. V CPU se drží podpora i několik desítek let starých instrukcí, nelze z ničeho nic přestat podporovat instrukci kterou jsme minulý měsíc představili. CPU Cyrixu tedy musely najednou podporovat dvě šifrovací instrukce místo jedné, i když byly naprosto shodné. Byly tam i mnohem větší problémy, kdy se nejednalo jen o jednu instrukci, ale o celé instrukční rozšíření složené třeba z 50­-100 instrukcí.
Tímhle způsobem výrobci přidávali tunu zbytečných instrukcí do x86, až jsme se dostali do dnešního stavu, kdy všechny x86 CPU trpí na to, že dekodér není schopný dostatečně rychle zjistit, co za instrukci z těch více než dvou tisíc má HW vlastně počítat.
Když se objevila potřeba vytvořit nové vektorové instrukce, AMD a Intel samozřejmě nespolupracovali. AMD představilo FMA3, pak si to rozmysleli a představili FMA4, pár měsíců později Intel představil AVX ­- AVX dělalo úplně to samé co FMA4­/3, jen Intel zvolil výhodnější opcody ­(tj. AVX bylo o něco málo lepší­). Později Intel upravil specifikaci tak, že AVX bude umět jen instrukce s 3 operandami ­(FMA3­), ne se 4 ­(FMA4­).

Na jakékoliv změny v HW bylo už pozdě, AMD tedy u Buldozeru muselo vydat CPU s FMA4 a nemohlo ­(nestíhalo­) přejít na AVX, Intel na FMA4 ani nechtěl přejít a stejně by to taky nestihl implementovat.

U Ryzenů se původně počítalo s podporou obojího ­(FMA4 i 3­), jenže pak si uvědomili, že tak by si sami vytvořili strašný problém ­- zatímco Intel si bude dělat vektorové jednotky pro 3 operandy, AMD by v budoucnu muselo zcela úplně zbytečně podporovat mrtvé vektorové instrukce se 4 operandami, které NIKDO nepoužívá. Kdyby Ryzeny ­(oficiálně­) podporovaly FMA4, riskovali by, že někdo udělá na FMA4 pár programů, FMA4 dostane trochu popularity a ejhle ­- nemohli by FMA4 v budoucnu vyhodit ze Zenu 2 popřípadě Zenu 3, museli by je podporat už navždy ­(vektorové jednotky jsou už tak obrovské, muset zcela zbytečně podporovat 4 operandy by zabralo obrovské množství křemíku­).

Myslím, že většina lidí co hodnotila kvalitu Vašeho příspěvku, bohužel nepoznala tu ironii :)

Vůbec jsem nevěděl, že Infineon má tržby na úrovni nVidie. Ale na druhou stranu je to logické, mají sice mnohokrát nižší marži, ale těch čipů prodají třeba tisíc krát více. Navíc když mají dost prostředků na to, aby koupili celé IR, je jasné že jejich příjmy nebudou malé.

100% výtěžnost není nikdy. Každý wafer obsahuje chyby.
Kolik čipů se vleze na wafer lze jednoduše zjistit http:­/­/caly­-technologies.com­/en­/die­-yield­-calculator­/ ­(popřípadě http:­/­/www.silicon­-edge.co.uk­/j­/index.php­/resources­/die­-per­-wafer ale ten neumí spočítat chyby. Výsledky vycházejí trochu odlišně, protože jsou nastavené trochu jiné mezery mezi čipy pro řezání ­- 0.08mm­/0.2mm­)rozměry čipu jsou 31x25mm. Výsledek je 64 čipů.
Umí spočítat i výtěžnost, ale k tomu potřebuje ­"Defect Density­" ­(počet chyb na milimetr čtvereční­) a ten TSMC jen tak nezveřejní.

V nadpisu je jasně napsáno slovo ­"firmám­". Vy a kdokoliv jiný si může porovnávat co chce, týká se to pouze firem které souhlasili s těmi podmínkami.

Jádro se sice jmenuje Zen 2, ale jinak to budou Ryzeny 3 generace. AMD z těch názvů udělalo pěkný guláš. Řekne se Zen 2, a nikdo neví jestli je myšleno jádro Zen 2 nebo 12nm verze Zen 1 ­(Zen+­).

To porovnání bylo trochu zavádějící, ve skutečnosti by se ten rasterizovaný render ještě doplnil o post processing a další vychytávky ­- byla to vyloženě extrémní ukázka.
Blender momentálně přidává nový renderovací engine ­- Eevee, je založen na rasterizaci a zaměřen hlavně na animace. Cycles ­(současný ray tracingový engine­) má beze sporu hezčí výsledky, ale potřebný čas není několikrát delší, ale několikdesítekkrát delší. https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=HntAab0Z7tg https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=hgS3BTkBct0 dá se najít spousta ukázek.
Eevee zatím není hotový, ale ty výsledky jsou hodně slušné.

Když se podíváte do starých roadmap od AMD, je tam pro segment serverů ­(a tedy i ThreadRipperů­) jako nástupce čipu ­"Naples­" ­(současné Epycy a ThreadRippery­) naplánován čip ­"Starship­" s architekturou Zen 2 který má mít 48 jader. To bych bral jako minimální počet jader kterého se dočkáme. Těch 64 dost možná příjde, ale třeba s nějakým odstupem.
*Jen mimochodem ­- teď budete dělat upgrade buď z 8 na 32 jader nebo z 16 na 64 vláken :­) Ve svém příspěvku jste asi omylem buď z 1800X udělal 16­-ti jádro nebo z 2990X udělal 32 vlákno :)

Vzhledem k tomu, že na 99,999999% je druhý M.2 slot napojený přes PCIe 2.0 x4 tak dá 2GB­/s, stejně jako všechny ostatní desky.

Jsem jediný, komu nadpis připadá jako jasný clickbait?

Nadpis zní jako by nVidia vyvinula speciální HW jednotky pro simulaci vlasů. Ale článek je o tom, že nějaká univerzita, která není nijak spojena s nVidií, vyvinula AI pro vytvoření 3D modelů vlasů z 2D fotek. Proč je tedy v nadpisu nVidia, když článek se nVidie vůbec netýká? Článek je přece o tom, že UNIVERZITA ­(ne nVidia­) vyvinula AI, slovo nVidia nemá v nadpisu co dělat.

Chápu, že články týkající se nových GPU od nVidie mají vysoké prokliky, ale snad je nemusíte strkat někam, kam vůbec nepatří.

Já bych očekával 7nm GPU ­(z obou táborů­) až ke konci roku 2018­/začátku 2019. A to spíše v malém množství.
TSMC teprve začalo s komerční výrobou 7nm procesu. Výtěžnost bude nízká, vhodná možná tak pro mobily, ale ne pro GPU s plochou několik stovek mm² a potřebou vysokých frekvencí.

Vega 20 není jenom dieshrink. Je tam použitý dvakrát širší paměťový řadič ­(4096 bitů vs 2048­), přidaná podpora pro FP64 + další HW zaměřený na AI. Dost možná tam budou i další změny ­(pravděpodobně předělali ty technologie, které nezvládly u Vegy 10 aktivovat­). Tudíž bych se na poměr stran určitě nespoléhal.
HBM2 může být od Samsungu nebo Hynixu, takže těžko říct, jestli jsou použity totožné čipy jako u 14nm Vegy.

Nejspíš by se dalo nastavit 800MHz CL2 ­(ale kdo ví jestli by to bylo stabilní­) a výkon by určitě nebyl vyšší. Pro každou frekvenci lze spočítat teoretickou maximální propustnost při ideálních časováních ­- když vynásobíte frekvenci * 8 ­(počet bytů na kanál u DDR4­) * počet kanálů dostanete teoretickou maximální propustnost pro danou frekvenci. 800 * 8 * 2 = 12,8GB­/s, větší propustnost z 800MHz čipů při dual channelu nedostanete, nikdy.
Z vlastního testování vím, že s B­-Die od Samsungu se dá bez problému při frekvenci 3200MHz ­(max teoretická propustnost 51,2GB­/s­) dostat se čtením na 50,5GB­/s ­(primární časování 14­-13­-13­-13­), zápis a kopírování byly o něco nižší ale atakovaly 50GB­/s. Tzn. RAM byla cca 4 krát rychlejší než by byla jakákoliv 800MHz RAM za ideálních podmínek.
Čím vyšší frekvence, tím těžší je přiblížit se k tomu teoretickému limitu. Ta RAM v článku bude mít nízkou propustnost protože všechny časování budou volné. Ale třeba s 4000MHz a vyladěnými časováními se lze dostat ještě poměrně blízko teoretickému limitu ­(64GB­/s­).

Časování se spolu se zvyšující frekvencí snižují ­(CL2 800MHz je stejné časování jako 1600MHz CL4 a 3200MHz CL8­). Časování udává počet cyklů, zvýšení frekvence zkrátí cykly.

RAM v článku měla primární časování 21­-31­-31­-58 ­(podle příspěvku na HWBotu, ale připadá mi to dost nízké, dost možná tam zadali špatné časování­).

To byl pokus o max frequency, ne o maximální propustnost ­- ta bude tragická.
U Intel IMC je nejvyšší propustnost okolo 4000MHz ­(většinou kousek nad­), Ryzen první generace má swšeet spot na 3466MHz a druhá generace na 3600­/3733MHz. S těmihle frekvencemi lze dosáhnout nejvyšší propustnosti.

Ta platforma na to nemá dost PCIe linek. Nejsem si teď jistý, ale 10Gb ethernet port vyžaduje tuším 4 linky PCIe ­- na X399­/X299 to není problém, ale u AM4 a LGA1151 je těch linek tak málo, že by nejspíš museli omezit linky pro grafiku ­- což by vypadalo blbě, i když by to vliv na funkčnost nemělo.

Jak píše Komplikator, nVidia ten čip oseká tak, aby byl na úrovni běžné GTX 1060. Ale skoro určitě nepůjde do běžných karet, použitelných čipů ­(těch, které mají částečně vadný paměťový řadič nebo mají více vadných CUDA jader než dovoluje GTX 1070­) bude málo a nVidia do GTX 1060 zrčitě nebude strkat čipy použitelné do GTX 1070 nebo dokonce do GTX 1080.

Ono je nějaká podmínka, že se 144Hz monitorem musíte mít 144FPS?
144Hz monitor naopak dovoluje hrát hry plynule na nižší FPS než 60Hz monitor, tzn. 60FPS na 60Hz monitoru bude odpovídat 50FPS na 144Hz monitoru. Pro většinu her je 60FPS dostačujících ­(Witcher a všechny další RPG, všechny strategie ­- prakticky všechno až na First Person Shooter­).
Frekvence a její význam se učí někdy v osmé třídě ZŠ.

Mám otázku ­- z jakého důvodu by měla zákazníka zajímat frekvence? Vždyť frekvence je pouze papírový parametr, který není nijak podstatný ­- sám jste psal ­"Je irelevnatní jaké technologie nebo jaký proces kdo použil­" a poté ­"Pro drtivou většinu uživatelů bude nejdůležitější výkon­". Frekvence se nerovná výkonu, je pouze jedním z mnoha součinitelů výsledného výkonu. Píšete, že je jedno jaká technologie je použita, ale pak píšete jaká je strašná výhoda že Intel­/nVidia má vyšší papírový parametr ­- protiřečíte si.

Jinak k těm bodům, které jste vypsal, by se skoro vždy daly najít vyjímky. Dost vyjímek:

"Jsou CPU Intelu výkonnější než AMD?­" Co takhle workstation CPU za 1000 dolarů? 1950X je jasná volba a je výkonnější než konkurence od Intelu v dané ceně. AMD vyhrává ve workstationech v celém segmentu. Procesor na stream? R7 2700 ­- lepší kandidát není. A i ve hrách má AMD co nabídnout ­- spousta lidí, kteří loni koupili i5 7400 místo R5 1600 si teď stěžují, protože spousta her ­(AC Origins, CoD WW2, teď už i to slavné PUBG a další hry­) jede na čemkoliv s 4­-mi vlákny tragicky.

"Jsou GPU NVIDIA výkonnější než AMD?­" RX580 je na stejné úrovni jako GTX 1060, V56 je na stejné úrovni jako GTX 1070 ­(většinou je V56 o chlup rychlejší­), V64 je o chlup slabší než GTX 1080. Vyjma GTX 1080 Ti má AMD skrz celé spektrum srovnatelné karty ­- tudíž bych netvrdil, že má nVidia výkonnější karty.

"Jsou CPU intelu efektivnější než AMD?­" X299 má o dost vyšší spotřebu než X399. Coffee Lake a Ryzeny bych dal na stejnou příčku. Tudíž tohle bych určitě neuváděl jako fakt.

Potřebujete vědomosti, jinak budete psát takovéhle nesmysly o taktech.

Porovnávat takto Zen a ****lake lze pouze kdyby byly na stejném procesu, tehdy by rozdíl v dosažené frekvenci byl max pár 100MHz ­(schválně nepíšu, která architektura by dosáhla výše­).

GCN nemá problém s frekvencemi. Frekvence si vynahrazuje vyšším výkonem takt­/mm ­(zjednodušeně ­- při stejné ploše a frekvenci bude GCN jádro rychlejší­). problém GCN je geometrie. Jádro GCN se dělí na Shader Enginy, které můžou být max 4. Každý Shader Engine má přesně 1 geometrický engine.
Polaris 10 má 4 Shader Enginy ­(a tudíž i geometry enginy­) a v každém je 576 SP, celkem 2304 SP. Vega 10 má 4 Shader Enginy ­(a tudíž i geometrické enginy­) a v každém 1024 SP, celkem 4096 SP. Vidíte ten problém? Skoro dvojnásobek SP, ale stejná geometrická část. Vega 10 má stejnou geometrickou část jako Polaris 10, což je stejně jako Fiji, což je stejně jako Tonga, což je stejně jako Hawaii ­- GPU z roku 2013.
Bylo to i otestováno v praxi. Gamers Nexus ­(a další­) testovali rozdíl V64 a V56 při stejných taktech jádra a pamětí. Rozdíl byl 0­-1%. V64 má o 13% více SP než o V56, jaktože má tedy pouze o 0­-1% vyšší výkon? Protože V64 i V56 mají naprosto shodnou geometrii. Vega 10 je tak šíleně bržděna geometrií, že 13% SP navíc prakticky nezvýšší výkon.

Architektura Vega přinesla spoustu technologií, které měly zlepšit geometrii ­- ani jedna ve Veze 10 nefunguje. Pokud Vega 20 bude mít ty technologie zprovozněné, klidně bych věřil, že Vega 20 na 1000MHz je skoro stejně rychlá jako Vega 10 na 1600MHz.

Očividně nemáte o výrobních procesech nejmenší ponětí. To, že je proces označen 14nm nic neznamená ­- je to pouze marketingové číslo. Nemůžete takto srovnávat čipy vyrobené na jiných procesech.
A porovnávat 14nm Intel proces s 14nm GF už vůbec nejde. Intel má pravý HP proces vyrobený na míru pro jejich CPU ­(a ano, záleží na tom­), GF si licencovalo LP proces od Samsungu ­- proces určený pro mobilní telefony. Nelze argumentovat, že Zen jakožto architektura dosahuje nižších taktů než Skylake­/Kabylake­/Coffe Lake, když je vyráběn na procesu pro mobilní CPU ­- tudíž nulové zaměření na max frekvenci, ten proces cílí na co nejvyšší efektivitu v oblasti spotřeby 5W a méně ­(což je Ryzenu na dvě věci­).

U GPU to taky není o tom, že by nezvládli vytlačit takové frekvence jako konkurence. Současné generace GCN mají kratší pipeline než má nVidia Maxwell­/Pascal, tudíž současné GCN má vyšší ­"IPC­" za cenu nižších taktů ­(o téhle problematice hovořil Scott Wasson v rozhovoru s Gamers Nexus­). Je to trade off, nVidia jde za delší pipeline, AMD za vyšším ­"IPC­". Nejde říct, který přístup je lepší, oba mají své výhody a nevýhody ­- oba výrobci se snaží najít zlatý střed­/rovnováhu.
Už dvakrát se v historii stalo, že moc dlouhá pipeline zrujnovala danou architekturu ­- Netburst, Buldozer. Oba dosahovaly vysokých frekvencích, oba selhaly.
A zase na druhou stranu, když je pipeline moc krátká, frekvence jsou tragické.

Cokoliv novějšího než je Kaby Lake a Ryzen ­(včetně­) je ­"nepodporováno­" na W7 a starších ­(možná i W8­/W8.1­). MS tuto umělou kompatibilitu vytvořil, aby lidi jako Vás donutil k přechodu na W10. Dá se to jednoduše obejít úpravou hodnot v registrech, takže jste žádného ­"starsieho Intela­" kupovat nemusel, kdyby jste měl o situaci přehled.

Pro Tensor Cores musí mít program podporu. GV100 bude ve všem ­(až na hry, pro které nemá optimalizace­) lepší než ona mýtická ­"GTX 2080­".

Ale je použita pouze interně, nelze ji vyvést z čipu. Nechce se mi ten rozhovor dohledávat, ale naznačil tam, že u Navi půjde vyvést i z čipu ­(jako u Ryzenů­).

Poznámka ­"scalable­" padla před pár lety v grafické roadmapě u Navi. Infinity Fabric už je implemetovaná v architektuře Vega, Raja v rozhovoru řekl, že zatím z ní benefitují pouze servery, ale s Navi se dočkáme consumer grafiky využívající Infinity Fabric.

Souhlasím s Vámi, DLC jsou ­(většinou­) zlo a ubohý způsob, jak z lidí dostat další peníze.
Ale například Witcher 3 je v tomhle hotový poklad. Pouhé 2 DLC, obě mají ospravedlnitelnou cenu a přidávají mnoho hodin herní doby. Ale třeba posledních pár dílů série Total War brutálně tlačí na DLC a základní hra obsahuje dost málo národů, další se musí dokoupit. EA DLC pro Mass Effect 2 a 3 i tolik let po vydání stále prodává za plnou cenu a nikdy nejsou ve slevě. Koupě všech DLC by vyšla na 5­-7k ­(teď už si přesně nepamatuju­), což je za víc jak 5 let staré hry, které se nyní dají pořídit za pár stovek, opravdu hodně.

Přesně tak to AMD dělá. Nejlepší čipy jdou do ThreadRipperů, a pak do Xkových variant. Takže R5 1600 a R7 1700 jsou z pohledu binování odpadní čipy.
Nejdříve se čipy otestují na chyby, aby se deaktivovaly patřičné defektní části, a pak jde frekvence.

Ne, herní režim omezuje aplikace na pozadí, kdežto nastavení napájení řídí parkování jader, frekvenci, uspávání apod.

Pravděpodobně ne. Já doufám, že se o tom aspoň poradili s Intelem­/AMD, protože jinak z těch CPU max nikdy nevytěží. Stačí se podívat na režim Balanced vs AMD Ryzen Balanced, druhý má vyšší výkon a nižší spotřebu...
Jestli to aspoň trochu zkomunikovali, bude to za něco stát, ale pokud jen vypnuli parkování jader a podtaktování...

Přesně tak, tahle doba je hnus.
Je až neuvěřitelné, jak pozitivní postoj má CD Project Red. Jde vidět, že oni mají své hráče rádi, a my zase je.

To záleží na použitých čipech. Nejlépe se taktuje B­-Die od Samsung, pak E­-Die od Samsungu. Pak jsou Hynix M­-Die od Hynixu a nakonec A­-Die od Hynixu ­(a možná ještě nějaké Microny­). Zbytek je nepoužitelný odpad, který se přes 2666MHz nedostane. Tady je seznam kitů + jejich IC, ale jedná se o seznam zaměřený hlavně na B­-Die, kdežto Vaše cenová kategorie je spíš Hynix M­/A­-Die ­(nějaké kity tam taky jsou­).

Vážně Vám připadá umělé omezení kompatibility ospraveditelné tím, že by se musel updatovat BIOS?
A Intel nevydává nový čipset každý rok­/generaci, oni je pouze přeznačují. Z370=Z270=Z170. Až křemík použitý na Z390 a B360­/H310 bude novinka.

AMD uvádí pro Raven Ridge max 100°C, pokud vím.
Jaké technologické problémy? AMD samo použití pasty komentovalo jako cost saving, takže nevím co máte s technologickými problémy, které ­(ironicky vzhledem k Vašemu příspěvku­) jako výmluvu použil právě Intel ­(jde dohledat jejich prohlášení­). Ty technologické problémy existují, ale ne u CPU tak velkých jaké produkuje Intel, musely by to být CPU s plochou třeba směšných 50­-30mm2 ­(odhad­).

Některé ­(asi 2 nebo 3 modely­) byly pájené. Ale jinak s Vámi souhlasím, jde o low end čipy kde pájka nemá zas tak velký smysl.

Ty 3000MHz CL15 budou lepší ­(jen nezapomeň v BIOSu nastavit XMP profil­).
Ty karty budou fungovat. Pokud nehraješ hry, vyhoď tu GTX 560 ­- integrovaná gk je sice slabší, ale má nižší spotřebu.
Jen mimochodem ­- na co má pc sloužit? Pokud na rendering, vzal bych R5 1600 ­(má o dost vyšší výkon­). Pokud má jít o kancl sestavu na projíždění netu, je i3 8350K nehorázný overkill a zbytečnost ­- bohatě stačí Pentium G4560­/G4600 a o dost levnější B250­/B150­/H110 deskou. Kupovat i3 8350k na projíždění netu je zhruba stejně užitečné, jako splachovat peníze do záchoda, radši bych připlatil na pořádné SSD.

Tak snad používáte SW, který umí akcelerovat výpočty pomocí grafické karty ­(i ve 2D se musí provádět výpočty­), jinak by jste novou gk vůbec neřešil a jel na integrované.
Jestli Vámi používaný SW neumí akceleraci pomocí gk, nevím proč řešíte koupi nové gk. Buď jeďte na integrované, a kdyby integrovaná gk z nějakého důvodu nešla použít, kupte nejlevnější zobrazovadlo ­- něco ve stylu GT710, na bazaru jich je spousta.

GT1030 je slabota. RX550 je na tom o dost lépe, ale nepodporuje Cudu ­(OpenCL samozřejmě jo­).

https:­/­/youtu.be­/0eXbbh1f52I

Na grafických kartách jsou taky, ale každý výrobce se k nim chová jinak. Např. Asusu je jedno pokud vyměníš chladič za cokoliv jiného, dokud jim při reklamaci zašleš kartu se stock chladičem. U MSI je to o náhodě, do kterého serivsu se karta dostane a jak hodný bude daný servisák.
Každopádně v ČR jsme proti warranty nálepkám chráněni zákonem, stačí to prodejci připomenout a nebude dělat problémy.

Ty algoritmy ­(BTC, ETH­) využívají gk naplno, to, proč jsou ASICy výhodnější je v tom, že ASICy nepotřebují a nemají rasterizéry, texturovací jednotky, geometrické procesory, asynchronní shadery a x dalších výpočetních jednotek. To na čipu ušetří tunu místa ­- tam kde v GPU jsou TMU­/ROP... mají ASICy všude stream procesory­/CUDA jádra­/shadery.

Tohle se nejspíš plánuje s Navi. AMD v roadmapě u Navi zmínila slovo ­"scalability­" a Raja Koduri v rozhovoru na otázku, jak funguje Infinity Fabric v architektuře Vega odpověděl něco ve stylu, že pro hráče je Infinity Fabric zatím nezajímavá, ale ­"you will see consumer oriented Infinity Fabric products with Navi­". Což přímo evokuje to, že Navi půjde ve stylu ThreadRipperů.

Problém je v tom, že Asus­/MSI­/Gigabyte atd. mají nasmlouvané horníky, kterým karty prodávají přímo z pásu ­- tomu chce nVidia zabránit. Tím, že nebudou karty z pásu přímo jezdit k horníkům, dostane se do obchodů mnohonásobně více karet.

+1

Takty se sice zvedly jen o 200MHz, ale když se podíváte na kolonku Performance vs Speed ­(má reprezentovat něco jako IPC­), je tam hodnota 102,13Mpix­/s­/GHz. Běžný Ryzen 1600 přetaktovaný na 3,4GHz má 93,76Mpix­/s­/GHz. Tj. cca 10% nárůst ­"IPC­" ­(ono nenarostlo IPC, ale James Prior se už dříve vyjádřil, že Pinnacle Ridge má optimalizované latence Cache + Infinity Fabric. Možná se událo i něco s memory controlerem a v základu je podporována vyšší rychlost­).
Od Pinnacle Ridge jsem toho nikdy moc neočekával, pokud přinese víc než 10% výkonu navíc budu dost ­(mile­) překvapen.

Je rozdíl udělat integrované GPU s pár výpočetními jednotkami a velké dGPU s minimálně trojnásobkem výpočetních jednotek. Pokud je jejich současná architektura navržena pouze pro nízké počty výpočetních jednotek ­(jakože nejspíš jo­), tak při přidávání jednotek neporoste výkon, protože se brzy narazí na limit scheduleru­/ROPs­/TMUs­/geometrie.

Fandím jim, slušný single player her je bohužel čím dál méně.

Pokud to nejsou jen marketingové pohádky, má u mě Dell obrovské plus. Miliony tun materiálu končí na skládkách jen proto, protože jsou lidé líní udělat o x metrů více aby vyhodiki sáček do plastů a ne do směsného.
Krok správnou cestou. Řešení není chovat se k naší planetě jako ho**do a pak odleť ­(alá Elon Musk­), řešení je se o svou planetu starat tak, jak se o nás ona starala po miliony let.

Ty mezery mezi pixely jsou právě určeny rozlišením. Větší hustota pixelů = menší mezery. Já jsem měl Oculus Rift na hlavě jednou a to rozlišení je hrůza.
Pochybuju, že nasadí cenu 30k, tím by ho úplně zabili. Myslím, že se budou držet těch cca 20k.

Nevyrábí to Foxconn. Výroba i design ­(ve smyslu návrh desky, ne ­"dizajn­") zajišťuje ECS. NZXT prakticky jen navrhlo ­"dizajnové­" prvky a napsalo na krabice NZXT. Dle dosavadních recenzí jsou teploty napájecí kaskády špatné. A ty kryty na VRM jsou jen na okrasu a vypadá to, že budou dost zhoršovat teploty.

Tak nějak mi to připadá, že někteří tu jsou úplně mimo.
Pane Zolo_SK, vy asi žijete na jiné planetě. Jednotka SWAT dle informací předpokládala, že je tam ozbrojená osoba. Když ten muž vyšel před dům, museli předpokládat, že je ozbrojený. Co kdyby za pasem měl granát? Zolo má zcela naivní představu, v takových momentech jde o sekundy a něco jako policejní vyjednávač nepřipadá v úvahu, protože než vůbec vyjednávač otevře pusu může už daná osoba usmrtit mnoho lidí.
Ano, SWAT jednal dost přehnaně a měl se pokusit o pacifikaci osoby a ne přímo o zabití. Ale položím Vám otázku, kdyby jste VY stál osobě, o které se domníváte, že je ozbrojená a zabila už jednoho člověka, tváří v tvář, zmáčkl by jste spoušť nebo riskoval život svůj a všech spolupracovníků, kolemjdoucích a osob v domě?
Plnou zodpovědnost by měla nést osoba, která zavolala na policii. Člen SWATu bude až nadosmrti žít s tím, že zabil nevinou osobu, a ještě hůř ­- otce malých dětí. Tu vzpomínku mu už nikdo nikdy nevymaže.

Už se těším na recenzi od JohnnyGURU, jak si poradí s konkurencí v podobě Seasonic Prime.

Až na to, že EPYCy mají až 32 jader, a že hry už využijí 6 jader bez problému ­(některé využijí i 8­), jste to napsal hezky.
Jen mimochodem ­- fyzická jádra mají a budou mít vždy vyšší výkon než virtuální ­(HT­/SMT­). Fyzické 4 jádro má totiž dva krát tolik výpočetních jednotek jako 2 jádro s HT­/SMT, HT­/SMT způsobí pouze jemně lepší využití výpočetních jednotek v jádrech.

Nové hry už klidně 6 jader využijí. Rozdíl mezi R5 1600 a R5 1500X ­(6c­/12t a 4c­/8t­) je ve hrách dooost velký. To samé u Intelu. I5 8400 ­(6c­/6t­) má výkon trochu pod stock i7 7700K ­(4c­/8t­), a to má ta i5 o dost nižší frekvence. Ale rozdíl mezi 6 a 8 jádry už je celkem mizivý ­(jak v kterých hrách­). Jako gaming CPU bych už nechtěl nic s méně než 6 jádry.
K těm cenám APU ­- nejlevnější AM4 desky se pohybují okolo 1,5k ­(myslím, s APU nejspíš přijdou levnější desky­), nejlevnější APU bude snad stát 2k ­(můj odhad, ale klidně může stát 1500­-2500Kč­).

Traduje se, že to má být Ampere, ale oficiální to není. Detaily o další generaci by měly být poodhaleny někdy na GTC.

Herní Volta nebude, očividně jste si ani nepřečetl, jaké novinky ta architektura přinesla. Ve hrách bude Titan V pravděpodobně pomalejší než GTX 1080 Ti. Architektura Volta má jiné složení výpočetních bloků než Pascal. Oproti Pascalu má Volta navíc Tensor Cores + FP64, ale má jen polovinu FP32 jednotek ­(které se používají ve hrách­). Takže při stejném počtu výpočetních jednotek má Volta ve hrách poloviční výkon Pascalu, viz. video od Gamers Nexus. Volta je architektura určená pro superpočítače a hlavně AI, nechápu proč si pořád někdo myslí, že přijde herní Volta.
Každopádně Nvidia překvapila, a pro profesionály to je zajímavý produkt. Snad je ta cena jen vyjímka, je jasné že 800+mm² GPU s 4xHBM2 ­(byť jeden čip nefunkční­) se nemůže prodávat za 1000$, na tom by dost možná i prodělali, ale snad příští rok nepřijde Titan s jádrem 500mm² a cenou 3k$, to by teprve byl hřích.

Problém je v paměťovém řadiči, který je dost vybíravý a končí někde na těch cca 3600MHz ­(když máš štěstí­). Stejné B­-Die, které na Ryzenu jednou na 3466­/3600MHz by na Intelu jely na 4000+MHz. V paměťovém řadiči má Zen dost velkou mezeru, souhlasím s Cemadou ­- tohle bude jedna z věcí, které podle mě AMD v dalších iteracích Zenu vyřeší. Zen+ to asi ještě nebude ­(možná nějaký minimální pokrok díky lepšímu procesu­), ale Zen 2 by už teoreticky mohl mít přepracovaný řadič.
Problém s RAM s vysokými kapacitami je nejspíš v tom, že takové moduly jsou Dual Rank, a ty jdou na Intelu i Ryzenu hůře taktovat ­(ale zase mají o něco lepší výkon na takt než Single Rank­). A v neposlední řadě se nedělají 16GB kity s B­-Die ­(nebo o tom aspoň nevím­), ale s Hynixy ­- tudíž jdou hůře taktovat.

Máš staré info, od Skylaku už je vliv rychlosti RAM ve hrách mnohem vyšší než 2% ­(řekl bych cca takových 7­-8%, 10+% když máš B­-Die­). Na Ryzenech může RAM udělat klidně 15­-20%.

Ryzen na 4266MHz nedostaneš, paměťový řadič to nedá. Většina B­-Die kitů s dobrými deskami ­(a samozřejmě štěstí na paměťový řadič­) dá max 3600MHz. Viděl jsem i 3733­/3866MHz, ale tam už byly tak vysoké časování, že se o tom nemá cenu bavit.

I před miningem se Radeony prodávaly v Číně dost dobře. Ale vzhledem k tomu, jak je těžba v Číně populární, nedovil bych se, kdyby majitelé Radeonů na začátku horečky své karty rozprodaly.

Číňany bych z toho nevynil ­- v Číně se Radeony prodávají lépe než ve zbytku světa. Jde to vidět i z toho, kolik only AMD AIB partnerů funguje jen v Asii a kdyby v Číně o Radeony nebyl zájem, tak by AMD nedělalo grafiku pouze pro Čínu ­- RX 470D se prodával pouze v Číně. Takových grafik bylo více, ale teď si vzpomenu jen na 470D.

Pochybuju, že krabicovky udělají 50% příjmů. Většina kopií je dne koupena digitálně.

Ne, údajně ta GPU nevyrábí Intel. Jsou pravděpodobně vyráběny v GF a v Intelu se starají jen o přidělání na substrát.

"běžně prodávaných vodních blocích, jež se také chlubí využitím mikrokanálků­"
Sice jsem ještě neviděl rozdělaný vodní blok naživo, ale z fotek a videí usuzuju, že se spíš než o kanálky jedná o jemné žebra ­(finy­). [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

Dost mi to připomíná Reese a její Replikátory. Někdo se na ni špatně podíval, ona přeprogramovala Replikátory tak, ať útočí na lidi. Replikátoři se pak vymkli kontrole a zdevastovali celou galaxii Ida i Mléčnou Dráhu.

Taky většinou hraju singleplayer hry, protože mulťák mě většinou noc nechytne, a nevidím důvod ho hrát.
Bioware měl vždy úžasné singleplayer hry, ale ta doba je kvůli EA bohužel pryč...

Telemetrie mi nevadí, dokud vím, co posílám.

? Jaké lepší řešení?
AMD je MCM GPU mnohem blíže než Nvidia. Už Vega má integrovanou Infinity Fabric.

Mastercase 5 vypadá solidně a je to dobrá case, jen je na můj vkus moc děravá ­(já radši skříně s průduchy na boku předního panelu, jako je Fractal Design Define S­).
Já to taky nechápu. Výrobci se snaží co je nejvíce zjednodušit cable managment, a pak tam CM narve takovýhle zbytečný kus kovu, který tam tak akorát zavazí. Plýtvání materiálem, prostorem, komplikace montáže komponent, žádný praktický význam.

A na nejmenovaném **tuning webu dostala H500P zlatou hvězdu, a v kladech je kvalitní dílenské zpracování....

Čekal jsem velký návrat CM do high end skříní, ale nabídli jen ­"kůl dizajn­" a levné plasty. O ceně radši nemluvím.
Doufal jsem, že Cosmos C700P ospravedlní vysokou cenu kvalitou a zpracováním, ale jak vidím, spíš si CM naúčtovalo vysokou marži....

Doporučuju recenzi od Gamers Nexus. Skříň je z levných plastů, přední panel už při jemném zatáhnutí vypadává. Horní i přední panel se kroutí v ruce ­- člověk je zvládne doslova ohnout.
Skříň sice vychází z konceptů HAF, jenže inženýři to dost podělali. Skříňové ventilátory nejsou zapuštěny v těle, ale zabírájí většinu nasávacího prostoru v předním panelu ­- z poměrně širokých perforací na boku předního panelu zbyde jen tenký prouže ­- teploty jsou nic moc. 200mm ventilátory můžou být výhodou, ale zas na druhou stranu to je nevýhoda ­- trh s 200mm ventilátory je nicotný, dostupných je pouze pár modelů a ani značky jako Corsair, Phanteks, Noctua se o 200mm ventilátory moc nezajímají. Konkurenční skříně mají místo na 3x140mm, což je podle mě chytřejší. Za tu cenu tu skříň rozhodně nebrat.

Opravdu řešíte DDR5, které přijde nejdříve v roce 2020 a to pravděpodobně ještě jako nedostatkové zboží?
Mluvíte, jako by už existoval aspoň jeden funkční kit na prodej. Pokud vážně hodláte čekat na DDR5, tak hodně štěstí.

diamant 895–2300
stříbro 429
měď 386
zlato 317
hliník 237
mosaz 120
železo 80,2
platina 71,6

Ten pokrok tu je, Lithium­-iontovým bateriím se pomalu zvedá hustota uložení el. energie. Problém je v tom, že výrobci místo toho, aby zachovali velikost akumulátoru a díky vyšší hustotě el. energie zvýšili jeho kapacitu, tak oni radši telefon ztenčí o x%.

Dle Nvidie jsou drivery v pořádku a karty jedou tak jak mají.
Jinak k tomu Fury X ­- AMD Fury X úplně zazdilo, těch karet se pravděpodobně prodalo tak málo, že se AMD ani nevyplatí optimalizovat drivery pro Fury X. V každé nové hře má Fury X tragický výkon, který se potácí okolo RX 580. Ve 4K se k tomu navíc přidá nízká kapcita VRAM, jak už psal pan Vítek. Z výkonu té karty bych nedělal závěry.

Za skoro 9k bych čekal podporu aspoň dvou 420mm radiátorů, nebo jednoho 480mm.
Jeden 360mm a jeden 420mm radiátor podporuje i Fractal Design Define S, a to má čtvrtinovou cenu.
Chtělo by to něco jedinečného, ať to ospravedlní tu šílenou cenu.

Souhlasím, navíc Rambus nemá dostatečnou výrobní kapacitu, aby zásoboval celý trh. Bude to stejné jako s DDR4. Ze začátku bude DDR5 hodně drahá a masové využití se dočká až pár let po vydání.

Neviděl bych to tak černě, jako autor ­(závěr článku působí, jako by Vega 11 měla být oproti Polarisu 10 downgrade­).
Vega 10 má frekvence okolo 1600MHz, Polaris se štěstím končí kousek za 1400MHz. Vega má HBCC, který podle testů vážně snižuje nároky na VRAM, takže 4GB bych neviděl jako velké mínus ­(navíc RX 580 8GB byly oproti RX 580 4GB předražené a neoblíbené, to samé platilo u RX 480­). Počet výpočetních jednotek by mohly vykoupit architektonická vylepšení ­(pokud dá AMD drivery do kupy­). Navíc pokud bude V11 podporovat FP16, viděl bych to jako velké plus. A Draw stream bining rasterizer by MĚL snížit nároky na propustnost, takže ani těch 240GB­/s by nemělo být omezujících.

Odkud pochází informace, že to osmijádro má být z generace Ice Lake? Protože já v tom postu od Eurocomu nic takového nevidím. Spíš si myslím, že to osmijádro bude pořád Coffee Lake.

Mně ceny grafik vadí méně než ceny DRAM a NAND. Za měsíc skončí těžařská mánie a ceny se vrátí zpět do normálu. Ale DRAM a NAND mají vyhlídky bídné. Tímhle tempem budu muset odložit koupi nového pc, protože aktuální situace na trhu je tragická...

A tobě zase nedochází, že té indie hry za 20e se prodá třeba i o 3 a více řádů kopií méně. Tzn. pokud indie hra za 20e s prodejem 10 000 kusů dosáhne výdělku 200k euro, tak CoD za 60e s prodejem 10 000 000 vydělá 600M e
U některých her je cena 60e oprávněná, ale třeba CoD Infinity Warfare je jen nepodařený re­-skin předchozího dílu, za který by si správně měli účtovat max 20e

Taky je dost možné, že by pak tak moc přetaktované karty nesplňovaly TDP

Aorus desky pro X370­/Z270 byly ještě celkem OK, ale tohle mi připadá jako přesvícený hnus. S každou generací se množství LEDek exponenciálně zvyšuje, nechci vidět jak budou vypadat desky pro platformy X499­/X599­/X699 ­(ať už je Intel­/AMD pojmenuje jakkoliv­).

Taky mi to tak připadá. Snad to je vážně jen kvůli HBM2, protože jinak by to byl větší problém...

Jak nikdo nemá? A jak si myslíte, že vznikly ty nové rekordy v přetaktování?
Overclockeři už čipy měly pod LN2, takže je logicky museli mít i v rukou.
Der8auer dokonce už ukázal v akci své udělátko na oddělání heatspreaderu ze Skylake­-X https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=cCv7hF7kepU

Podle mě bude spíš problém na straně nVidie, která asi AIB partnerům dává ­"limity­" za které nemůžou jít.
Kdyby takové limity nVidia nedávala, tak by každá grafika byla už z továrny přetaktována až na hranice možností

Zlatá doba DEMO verzí. Kolikrát člověk potřebuje zjisti jestli to PC vůbec roztáhne. A Steam refunds nepočítám jako plnohodnotnou náhradu dem, protože to má hodně úskálí. Koupil jsem si hru ve slevě, s tím, že když se mi nebude líbit vrátím, k hraní jsem se dlouho nedostal ­(nebyl čas­), tak jsem po měsíci a půl požádal o refund. Takže jsem odešel s nudnou hrou a promrhanými penězi ­(sice nebyla drahá, ale i ty 2e zamrzí)

Nejdříve mysli ty.
FX8350 v Shadow Warrioriovi dává taky zhruba 100­-120 FPS, což by dle tvé logiky znamenalo, že je to silné CPU. Ale když porovnáš 100 FPS na FX8350 a skoro 180 FPS na R5 1600X, tak už to tak růžové není. Výsledky měření musíš vždy k něčemu stáhnout ­- 142 FPS je sice dost, ale R5 1600X má o 40 FPS více a autor se správně ptá, co způsobuje takový propad výkonu ­- může to být rozdílným počtem jader, trochu tomu napomůže i frekvence 1600X ­(ikdyž těch 100MHz zas takový rozdíl neudělá­).

Zen nebude mít žádnou grafiku. Je to čistokrevné CPU. U Intelu zabírá iGPU +­- 50% = iGPU zvyšuje náklady na výrobu o víc jak 50% ­(cena roste neúměrně s velikostí kvůli vyšší zmetkovosti atd.­). Skylake 4 core má plochu 122mm i s iGPU a prodává se za 10 000. Pokud by 8 core Zen měl plochu jádra 150mm, tak nevím proč by se nemohl prodávat za 13­-15k.

Samsung používal ­(a používá­) AMOLEDy, což jsou levnější OLEDy. Jinak musím souhlasit, měl jsem Samsung Galaxy SIII a barvy byly super

Tenhle slide je jasný fake. Je tam napsáno capsaicin, což je akce která byla v březnu. Dále je tam napsáno: Launched Polaris family.....
Jak může být v tomhle slidu, z akce která byla uskutečněna v březnu, uvedeno že Radeony 480­/470­/460 byly už vypuštěny, když tyhle grafiky byly vypuštěny mnohem později.
Napsáno z mobilu, omlouvám se za případné překlepy­/chyby