Domácí video II - zdroje signálu
15.12.1999, Emil Pavelka, zpráva
Standardů je hodně, ale vyznat se v nich dá.
V minulém díle jsme zběžně omrkli televizi, a dnes to zkusíme s videem. Tak copak pro nás výrobci připravili?
Zatímco u videorekordérů je situace v našich domovech vcelku přehledná - udržel se standard VHS (Video Home System) jehož maximem ve vertikálním rozlišení je 240 řádků a dále se rozvinul do S-VHS se schopností ukládat samostatně jasovou a barvonosnou složku při maximálním počtu 400 řádků. U videokamer to taková legrace není. Předchozí dva se zde sice vyskytují, mají ovšem mladšího bratříčka D-VHS (Digital VHS) vyvinutý firmou JVC, který ukládá signál komprimovaný do MPEG 2, a jehož přirozeným výstupním portem je IEEE 1394 (FireWire).
Je tu také nový formát, který podporují velké firmy (Sony, JVC, Panasonic, Canon) - je to systém DV (Digital Video). Ten může mít cca 500 řádků a jako výstup rovněž IEEE 1394. (Digitální kamery mívají i analogové rozhraní. Je ovšem škoda hnát signál před výstupem ven, přes D/A převodník, budeme-li jej dále chtít zpracovávat digitálně, a tedy znovu digitalizovat). Po dohodě na společném standardu si udělal Panasonic svou vylepšenou mutaci - DVCPRO a Sony zase svou - DVCAM. To už jsou ovšem poloprofesionální systémy.
Vraťme se k tomu, co bychom mohli použít my. Sony, mocný tvůrce standardů nabízí formáty: Video 8 - úspěšný konkurent VHS s rozlišením až 250 řádků, snímacím prvkem s 320 000 body a kompozitním videovýstupem CINCH. Tento formát je velmi rozšířený díky široké podpoře (kromě Sony jej podporují například Canon, Samsung a Hitachi) a nízké pořizovací ceně (už za 12 000Kč lze koupit novou kameru). Pro následné zpracování a střih to ovšem, stejně jako VHS, není nic moc. A tak je tu nástupce - Hi 8. Toto je konkurent S-VHS s rozlišením až 450 řádků, snímacím prvkem s 470 nebo 570 tisíci body (navíc používá stabilizátor obrazu). Výstupem bývá kompozitní cinch a komponentní S-Video (jasová a barvonosná složka signálu jsou přenášeny odděleně). Formáty Hi 8 s S-VHS jsou už pro nás, obyčejné smrtelníky zajímavé.
Hi 8 má ovšem digitálního následovníka: Digital 8. Zde se díky digitálnímu způsobu záznamu můžeme i prakticky dostat na cca 400 řádek (u Hi 8 je snímací část schopna téhož, záznamová se však nedostane příliš přes cca 300 řádků). Taková kamera má samozřejmě i digitální výstup, kterým je i.Link (Sony varianta IEEE 1394).
Profesionální systémy, jako Betacam, Betacam SP ani Betacam SX (rozlišení až 700 řádků, ukládá do MPEG 2) si domů asi nepořídíme. Snad ještě MD Discam, což je digitální kamera firmy Sony ukládající data ve formátu MPEG 2 s rozlišením 400 řádků. Ta jako médium používá MiniDisc, který je schopen pojmout 20 minut videa.
O audiu jen tolik, že snad kromě VHS a Video 8 o sobě systémy tvrdí, že jsou Hifi Stereo.
Vidíme, že i ty nejlepší stroje, připadající pro nás v úvahu, se přes 500 řádků nedostanou.
My chceme primárně stříhat to, co si sami natočíme, takže nám postačí zachytávací karta s 500 řádky.
Máme-li už všechno natočeno na VHS nebo Video 8, jsme vlastníky této kamery, a neplánujeme její výměnu (evidentně nejsme ochotni, nebo schopni sem investovat). Pak to znamená, že jsme se smířili s nižší kvalitou a karta schopná zachytit 250 řádků nám může (musí) stačit.
Příště se podíváme na to, v jakém datovém formátu se dá video uložit do počítače.
Zatímco u videorekordérů je situace v našich domovech vcelku přehledná - udržel se standard VHS (Video Home System) jehož maximem ve vertikálním rozlišení je 240 řádků a dále se rozvinul do S-VHS se schopností ukládat samostatně jasovou a barvonosnou složku při maximálním počtu 400 řádků. U videokamer to taková legrace není. Předchozí dva se zde sice vyskytují, mají ovšem mladšího bratříčka D-VHS (Digital VHS) vyvinutý firmou JVC, který ukládá signál komprimovaný do MPEG 2, a jehož přirozeným výstupním portem je IEEE 1394 (FireWire).
Je tu také nový formát, který podporují velké firmy (Sony, JVC, Panasonic, Canon) - je to systém DV (Digital Video). Ten může mít cca 500 řádků a jako výstup rovněž IEEE 1394. (Digitální kamery mívají i analogové rozhraní. Je ovšem škoda hnát signál před výstupem ven, přes D/A převodník, budeme-li jej dále chtít zpracovávat digitálně, a tedy znovu digitalizovat). Po dohodě na společném standardu si udělal Panasonic svou vylepšenou mutaci - DVCPRO a Sony zase svou - DVCAM. To už jsou ovšem poloprofesionální systémy.
Vraťme se k tomu, co bychom mohli použít my. Sony, mocný tvůrce standardů nabízí formáty: Video 8 - úspěšný konkurent VHS s rozlišením až 250 řádků, snímacím prvkem s 320 000 body a kompozitním videovýstupem CINCH. Tento formát je velmi rozšířený díky široké podpoře (kromě Sony jej podporují například Canon, Samsung a Hitachi) a nízké pořizovací ceně (už za 12 000Kč lze koupit novou kameru). Pro následné zpracování a střih to ovšem, stejně jako VHS, není nic moc. A tak je tu nástupce - Hi 8. Toto je konkurent S-VHS s rozlišením až 450 řádků, snímacím prvkem s 470 nebo 570 tisíci body (navíc používá stabilizátor obrazu). Výstupem bývá kompozitní cinch a komponentní S-Video (jasová a barvonosná složka signálu jsou přenášeny odděleně). Formáty Hi 8 s S-VHS jsou už pro nás, obyčejné smrtelníky zajímavé.
Hi 8 má ovšem digitálního následovníka: Digital 8. Zde se díky digitálnímu způsobu záznamu můžeme i prakticky dostat na cca 400 řádek (u Hi 8 je snímací část schopna téhož, záznamová se však nedostane příliš přes cca 300 řádků). Taková kamera má samozřejmě i digitální výstup, kterým je i.Link (Sony varianta IEEE 1394).
Profesionální systémy, jako Betacam, Betacam SP ani Betacam SX (rozlišení až 700 řádků, ukládá do MPEG 2) si domů asi nepořídíme. Snad ještě MD Discam, což je digitální kamera firmy Sony ukládající data ve formátu MPEG 2 s rozlišením 400 řádků. Ta jako médium používá MiniDisc, který je schopen pojmout 20 minut videa.
O audiu jen tolik, že snad kromě VHS a Video 8 o sobě systémy tvrdí, že jsou Hifi Stereo.
Vidíme, že i ty nejlepší stroje, připadající pro nás v úvahu, se přes 500 řádků nedostanou.
My chceme primárně stříhat to, co si sami natočíme, takže nám postačí zachytávací karta s 500 řádky.
Máme-li už všechno natočeno na VHS nebo Video 8, jsme vlastníky této kamery, a neplánujeme její výměnu (evidentně nejsme ochotni, nebo schopni sem investovat). Pak to znamená, že jsme se smířili s nižší kvalitou a karta schopná zachytit 250 řádků nám může (musí) stačit.
Příště se podíváme na to, v jakém datovém formátu se dá video uložit do počítače.
