Dragon v sobotu nesl na ISS neobvyklý náklad, a to čínský experiment
6.6.2017, Jan Vítek, aktualita
SpaceX v sobotu vypustil k ISS svou poprvé znovu použitou loď Dragon, což ale není jediná věc, která na této události byla zajímavá. Dragon totiž poprvé nesl také čínský náklad, o němž se moc nemluvilo, a sice jistý experiment.
Sobotní výlet lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici byl sledovaný především kvůli tomu, že šlo o vůbec první případ, kdy bylo nějaké vesmírné plavidlo tohoto druhu použito podruhé. Je to plně v souladu s filosofií firmy SpaceX, která prahne po znovupoužitelnosti všeho, co půjde, takže všech stupňů raket i samotných lodí, které sedí na jejich vršku. Však to jí může zajistit výrazné snížení nákladů, díky čemuž bude možné do vesmíru dopravovat více materiálu.
Dragon je od soboty na zásobovací misi, takže na ISS vezl nezbytný materiál a vůbec poprvé také čínský náklad, který ukazuje, že spolupráce američanů s Čínou už není takové tabu jako dříve. Však něco takového bylo americkou legislativou zakázáno, a to ve vztahu NASA s CNSA (China National Space Administration). ISS je sice mezinárodní vesmírná stanice, ale mezi její zřizovatele patří agentury NASA, Roscosmos, JAXA, ESA a CSA, čili USA, Rusko, Japonsko, Evropa a Kanada. Ovšem už v roce 2010 ESA prohlásila, že je připravena k programu ISS přizvat právě také Čínu a vedle ní Indii i Jižní Koreu a NASA o rok později uvedla, že přípravy pro let na Mars a jiné velké projekty vyžadují opravdu širokou mezinárodní spolupráci.
A jaký že experiment si Čína připravila? Jde o studium vlivu vesmírného záření na DNA a specificky to, jakým tempem DNA mutuje ve vesmírném prostředí. Je tak jasné, že se tento experiment týká právě dlouhodobého pobytu ve vesmíru mimo ochranu zemského magnetického pole, a právě i letů na Mars nebo dlouhodobých výletů k Měsíci.
Nejde však přímo o spolupráci americké a čínské vesmírné agentury, neboť to americké zákony stále neumožňují, a to od roku 2011, kdy byl tento zákaz přilepen ke schválenému rozpočtu NASA. To z obav o vlastní tajné technologie a navenek také kvůli porušování lidských práv Čínou. Tato spolupráce s Čínou tak probíhá prostřednictvím americké firmy NanoRacks, které tým Denga Yulina z Pekingského technologického institutu zaplatil za zrealizování experimentu 200.000 dolarů. Je to tak vůbec první případ, co se čínský experiment dostal do americké části ISS.
Tato stanice však není vystavena kosmickému záření tak, jako budou lidé na cestě k Měsíci nebo dokonce Marsu. Pohybuje se ve výšce 400 kilometrů, a tak je ještě dobře chráněna naší magnetosférou, ale přesto je pobyt na ní považován za rizikový z hlediska radiace. Magnetosféra totiž nezachytí veškeré škodlivé záření, neboť o to se stará také samotná atmosféra a její ochrany si lidé na ISS samozřejmě užívat nemohou.
Šéf společnosti NanoRacks uvedl, že za spoluprací s čínskou univerzitou mohou někteří vidět politiku, ale pro něj je to prostě jen zákazník. NASA a SpaceX se k tomuto tématu raději nevyjadřují, neboť prý je prý nechtějí zbytečně politizovat. NanoRacks ale prý musela dát americkému Kongresu záruky, že tento experiment nebude představovat žádnou technologickou výměnu mezi NASA a Čínou. Dá se říci, že jde prostě jen o krabičku, která bude po dobu 30 dní uložena ve vyhrazeném šuplíku a pak se opět na palubě Dragonu vydá zpět na Zemi. Čínský experiment tak vůbec nepřijde do styku se systémy ISS.
Zdroj: Ars Technica
Dragon je od soboty na zásobovací misi, takže na ISS vezl nezbytný materiál a vůbec poprvé také čínský náklad, který ukazuje, že spolupráce američanů s Čínou už není takové tabu jako dříve. Však něco takového bylo americkou legislativou zakázáno, a to ve vztahu NASA s CNSA (China National Space Administration). ISS je sice mezinárodní vesmírná stanice, ale mezi její zřizovatele patří agentury NASA, Roscosmos, JAXA, ESA a CSA, čili USA, Rusko, Japonsko, Evropa a Kanada. Ovšem už v roce 2010 ESA prohlásila, že je připravena k programu ISS přizvat právě také Čínu a vedle ní Indii i Jižní Koreu a NASA o rok později uvedla, že přípravy pro let na Mars a jiné velké projekty vyžadují opravdu širokou mezinárodní spolupráci.
A jaký že experiment si Čína připravila? Jde o studium vlivu vesmírného záření na DNA a specificky to, jakým tempem DNA mutuje ve vesmírném prostředí. Je tak jasné, že se tento experiment týká právě dlouhodobého pobytu ve vesmíru mimo ochranu zemského magnetického pole, a právě i letů na Mars nebo dlouhodobých výletů k Měsíci.
Nejde však přímo o spolupráci americké a čínské vesmírné agentury, neboť to americké zákony stále neumožňují, a to od roku 2011, kdy byl tento zákaz přilepen ke schválenému rozpočtu NASA. To z obav o vlastní tajné technologie a navenek také kvůli porušování lidských práv Čínou. Tato spolupráce s Čínou tak probíhá prostřednictvím americké firmy NanoRacks, které tým Denga Yulina z Pekingského technologického institutu zaplatil za zrealizování experimentu 200.000 dolarů. Je to tak vůbec první případ, co se čínský experiment dostal do americké části ISS.
Tato stanice však není vystavena kosmickému záření tak, jako budou lidé na cestě k Měsíci nebo dokonce Marsu. Pohybuje se ve výšce 400 kilometrů, a tak je ještě dobře chráněna naší magnetosférou, ale přesto je pobyt na ní považován za rizikový z hlediska radiace. Magnetosféra totiž nezachytí veškeré škodlivé záření, neboť o to se stará také samotná atmosféra a její ochrany si lidé na ISS samozřejmě užívat nemohou.
Šéf společnosti NanoRacks uvedl, že za spoluprací s čínskou univerzitou mohou někteří vidět politiku, ale pro něj je to prostě jen zákazník. NASA a SpaceX se k tomuto tématu raději nevyjadřují, neboť prý je prý nechtějí zbytečně politizovat. NanoRacks ale prý musela dát americkému Kongresu záruky, že tento experiment nebude představovat žádnou technologickou výměnu mezi NASA a Čínou. Dá se říci, že jde prostě jen o krabičku, která bude po dobu 30 dní uložena ve vyhrazeném šuplíku a pak se opět na palubě Dragonu vydá zpět na Zemi. Čínský experiment tak vůbec nepřijde do styku se systémy ISS.
Zdroj: Ars Technica
