Proč si spojujete 4K automaticky s nějakým velkým monitorem? Klidně to může být nadále 24" či třeba i méně (viz některé notebooky), podstatné je, jakým způsobem se informace zobrazí a jak s tím naloží uživatel. Výhodu to bude mít právě i pro kancelářskou práci, protože kresba bude hladší a jemnější. Zejména u zobrazeného písma je to obrovský přínos.
Srovnejte si, jak je zobrazen text na papíře (zejména pak při kvalitním tisku časopisů). Laserové tiskárny pracují s rastrem 600 dpi, ofsetový tisk má ještě mnohem více - typicky 2540 dpi, tj. nejmenší možný tiskový bod má 0,01 mm. Díky tomu je linka písma hladká, dobře čitelné je i písmo kolem 6 bodů (tj. velikost malého x je méně než 1 mm a při ofsetu je tedy pro x použita matrice se 100 body na výšku), které na současných monitorech nemáte šanci zobrazit (jeden pixel má velikost cca 0,25 mm, na takhle malé písmeno by tedy byly pouze čtyři pixely na výšku, což je příliš málo). Aniž by se tedy musel fyzicky zvětšit monitor, lze na něm mít více dobře čitelných informací.
Nedělejte si ale iluze, že nějak brzy zmizí antialiasing. Ten tu bude ještě dlouho a i při 500 dpi bude mít svůj smysl. Ono totiž lidské oko je mnohem schopnější, než jak si lidé myslí. Je tady léta zažitý mýtus, že hranice je 300 dpi (resp. jedna úhlová minuta) a že menší bod oko nevidí. To je obrovský omyl a hlavně špatně pochopená informace. Koneckonců odkazovaný článek k Retina displejům dobře ukazuje, jak je ten omyl rozšířený.
Lze velmi snadno dokázat, že oko vidí objekty menší - vezměte si obyčejný lidský vlas a položte ho na papír. Zdravé oko ho bez problémů vidí ze vzdálenosti jednoho metru. Tloušťka vlasu je přitom cca 0,05 mm a v případě pohledové vzdálenosti 1 m to znamená, že lidské oko vidí objekty menší než je třetina úhlové minuty! Tj. zdravé oko uvidí jediný pixel na ploše při běžné čtecí vzdálenosti kolem 25-30 cm i na displeji s rozlišením 1000 dpi. Oněch pověstných 300 dpi se vztahuje k tomu, že oko nerozliší, zda se jedná o jeden samostatný bod či dva sousedící body, pokud tyto body jsou u sebe blíže než jednu úhlovou minutu (tj. při čtecí vzdálenosti to odpovídá těm cca 300 dpi). Lidské oko tedy dokáže vidět sice objekty výrazně menší, ale když jsou příliš blízko sebe, budou splývat. Není ale pravdou, jak se píše v odkazovaném článku o Retině, že u iPadu oku splývají čtyři body do jednoho. Zatím každý, koho znám a měl nový iPad v ruce, tak velmi dobře poznal, kde jsou čtyři pixely (2×2) a kde jen tři (tj. jeden chybějící pixel v matici 2×2) a hlavně který pixel chybí - to by při skutečném splynuté nebyl schopen rozlišit.
To ale znamená, že budou mít smysl displeje ještě mnohem lepší než jsou dnes a současně to znamená, že antialiasing nebude nutné řešit až tehdy, kdy šikmá linka bude lidskému oku naprosto hladká, i když bude zobrazena v matrici čtvercových pixelů. De facto půjde o to, že antialiasing ztratí smysl v momentě, kdy nevyhlazený vlas na displeji budeme považovat za stejně reálný jako vedle položený skutečný vlas. A to bude rozhodně na vyšším rozlišení než 1000 dpi. Je pochopitelně otázkou, jestli to vůbec bude technicky možné a hlavně jestli to bude mít smysl pokoušet se vytvářet displej, kdy by nebyl antialiasing. Osobně si myslím, že kolem 600 dpi už bude zobrazení natolik jemné, že s využitím antialiasingu bude možné ošálit oko tak dobře, že rozdíl mezi displejem a realitou už pozná jen velmi zkušené oko, které ví, co přesně hledat.
Pochopitelně z dnešního pohledu to vypadá jako příliš velké sci-fi, ale časem zcela určitě přestane mít smysl mluvit o zobrazení 4K, 8K apod. Je to jen otázka výkonu na výpočet scény a schopnosti přenést velké datové objemy. To se časem poddá a pak půjde jen o to, jakou fyzickou plochu si člověk vybere, samotný počet pixelů přestane být důležitý, objekty budou (konečně) definované fyzickým rozměrem a nikoli počtem pixelů, který je na různých zařízeních různě velký, tj. systémy i aplikace musejí ujít ještě hodně velký kus cesty. Ironií je, že na takový stav je dnes nejlépe připraveno nenáviděné Metro (vektorové prostředí s dobře vymyšleným hintingem) a naopak nejhůře je na tom desktop od stejné firmy. Ještě přijdou zajímavé časy.
Srovnejte si, jak je zobrazen text na papíře (zejména pak při kvalitním tisku časopisů). Laserové tiskárny pracují s rastrem 600 dpi, ofsetový tisk má ještě mnohem více - typicky 2540 dpi, tj. nejmenší možný tiskový bod má 0,01 mm. Díky tomu je linka písma hladká, dobře čitelné je i písmo kolem 6 bodů (tj. velikost malého x je méně než 1 mm a při ofsetu je tedy pro x použita matrice se 100 body na výšku), které na současných monitorech nemáte šanci zobrazit (jeden pixel má velikost cca 0,25 mm, na takhle malé písmeno by tedy byly pouze čtyři pixely na výšku, což je příliš málo). Aniž by se tedy musel fyzicky zvětšit monitor, lze na něm mít více dobře čitelných informací.
Nedělejte si ale iluze, že nějak brzy zmizí antialiasing. Ten tu bude ještě dlouho a i při 500 dpi bude mít svůj smysl. Ono totiž lidské oko je mnohem schopnější, než jak si lidé myslí. Je tady léta zažitý mýtus, že hranice je 300 dpi (resp. jedna úhlová minuta) a že menší bod oko nevidí. To je obrovský omyl a hlavně špatně pochopená informace. Koneckonců odkazovaný článek k Retina displejům dobře ukazuje, jak je ten omyl rozšířený.
Lze velmi snadno dokázat, že oko vidí objekty menší - vezměte si obyčejný lidský vlas a položte ho na papír. Zdravé oko ho bez problémů vidí ze vzdálenosti jednoho metru. Tloušťka vlasu je přitom cca 0,05 mm a v případě pohledové vzdálenosti 1 m to znamená, že lidské oko vidí objekty menší než je třetina úhlové minuty! Tj. zdravé oko uvidí jediný pixel na ploše při běžné čtecí vzdálenosti kolem 25-30 cm i na displeji s rozlišením 1000 dpi. Oněch pověstných 300 dpi se vztahuje k tomu, že oko nerozliší, zda se jedná o jeden samostatný bod či dva sousedící body, pokud tyto body jsou u sebe blíže než jednu úhlovou minutu (tj. při čtecí vzdálenosti to odpovídá těm cca 300 dpi). Lidské oko tedy dokáže vidět sice objekty výrazně menší, ale když jsou příliš blízko sebe, budou splývat. Není ale pravdou, jak se píše v odkazovaném článku o Retině, že u iPadu oku splývají čtyři body do jednoho. Zatím každý, koho znám a měl nový iPad v ruce, tak velmi dobře poznal, kde jsou čtyři pixely (2×2) a kde jen tři (tj. jeden chybějící pixel v matici 2×2) a hlavně který pixel chybí - to by při skutečném splynuté nebyl schopen rozlišit.
To ale znamená, že budou mít smysl displeje ještě mnohem lepší než jsou dnes a současně to znamená, že antialiasing nebude nutné řešit až tehdy, kdy šikmá linka bude lidskému oku naprosto hladká, i když bude zobrazena v matrici čtvercových pixelů. De facto půjde o to, že antialiasing ztratí smysl v momentě, kdy nevyhlazený vlas na displeji budeme považovat za stejně reálný jako vedle položený skutečný vlas. A to bude rozhodně na vyšším rozlišení než 1000 dpi. Je pochopitelně otázkou, jestli to vůbec bude technicky možné a hlavně jestli to bude mít smysl pokoušet se vytvářet displej, kdy by nebyl antialiasing. Osobně si myslím, že kolem 600 dpi už bude zobrazení natolik jemné, že s využitím antialiasingu bude možné ošálit oko tak dobře, že rozdíl mezi displejem a realitou už pozná jen velmi zkušené oko, které ví, co přesně hledat.
Pochopitelně z dnešního pohledu to vypadá jako příliš velké sci-fi, ale časem zcela určitě přestane mít smysl mluvit o zobrazení 4K, 8K apod. Je to jen otázka výkonu na výpočet scény a schopnosti přenést velké datové objemy. To se časem poddá a pak půjde jen o to, jakou fyzickou plochu si člověk vybere, samotný počet pixelů přestane být důležitý, objekty budou (konečně) definované fyzickým rozměrem a nikoli počtem pixelů, který je na různých zařízeních různě velký, tj. systémy i aplikace musejí ujít ještě hodně velký kus cesty. Ironií je, že na takový stav je dnes nejlépe připraveno nenáviděné Metro (vektorové prostředí s dobře vymyšleným hintingem) a naopak nejhůře je na tom desktop od stejné firmy. Ještě přijdou zajímavé časy.
Odpovědět4 0
Přijde mi už chybná ta úvaha, že existuje nějaký ideální monitor. Něco jiného to bude pro hráče, něco jiného pro grafika či "cadaře", něco jiného pro někoho, kdo dělá videa, někdo hledá ideální monitor pro malé pracovní místo, někdo chce co největší plochu, někdo potřebuje poměr stran 16:10, někdo uvítá klidně těch 21:9...
Stavět pak tu ideálnost na základě nějaké průměrnosti je příšerné. Ony to tak bohužel firmy nejspíš v poslední době dělají, ale výsledek je ten, že jsou tady mraky mizerných monitorů za nízkou cenu.
Pro mne osobně je ideální kombinace tří monitorů, která se mi vejde na stůl šířky 150 cm, hlavní monitor musí mít slušné barvy a v opravdu ideálním případě by to bylo 300 ppi a více (a v takovém ideálním světě by musela být plně funkční i podpora OS pro takový typ displeje). Přitom bych nechtěl, abych na financování potřeboval ropný vrt či diamantový důl. Nikdy by mne ale nenapadlo říct, že to je řešení ideální pro každého. Pro mne je počítač hlavně pracovním nástrojem a až v druhém sledu multimediálním zábavním centrem, přičemž hry nehraju (hlavně už na ně není čas a ani mne nové hry moc nebaví). Preferuji tedy mít možnost zobrazit co nejvíce informací, mít možnost plochu rozdělit na více samostatných oblastí - hlavní monitor jako pracovní, vpravo veškeré paletky a nástroje, vlevo podklady, e-mail apod. Zatím, při současných cenách, se mi ideálu nejvíce blíží kombinace, kterou mám na stole - 24" IPS 1920x1200 + 2x 22" FHD. Až ještě trochu klesne (jestli klesne) cena 30" 2560x1600, tak vyhodím jen FHD monitor, 24" půjde jako pivot na stranu.
Ta sedmadvacítka z článku mi tedy ideální ničím nepřijde. Když už bych si dal o tolik širší monitor než mám nyní, měl by poskytovat také co nejvíce na výšku a tam ten poměr 16:9 docela vadí.
Stavět pak tu ideálnost na základě nějaké průměrnosti je příšerné. Ony to tak bohužel firmy nejspíš v poslední době dělají, ale výsledek je ten, že jsou tady mraky mizerných monitorů za nízkou cenu.
Pro mne osobně je ideální kombinace tří monitorů, která se mi vejde na stůl šířky 150 cm, hlavní monitor musí mít slušné barvy a v opravdu ideálním případě by to bylo 300 ppi a více (a v takovém ideálním světě by musela být plně funkční i podpora OS pro takový typ displeje). Přitom bych nechtěl, abych na financování potřeboval ropný vrt či diamantový důl. Nikdy by mne ale nenapadlo říct, že to je řešení ideální pro každého. Pro mne je počítač hlavně pracovním nástrojem a až v druhém sledu multimediálním zábavním centrem, přičemž hry nehraju (hlavně už na ně není čas a ani mne nové hry moc nebaví). Preferuji tedy mít možnost zobrazit co nejvíce informací, mít možnost plochu rozdělit na více samostatných oblastí - hlavní monitor jako pracovní, vpravo veškeré paletky a nástroje, vlevo podklady, e-mail apod. Zatím, při současných cenách, se mi ideálu nejvíce blíží kombinace, kterou mám na stole - 24" IPS 1920x1200 + 2x 22" FHD. Až ještě trochu klesne (jestli klesne) cena 30" 2560x1600, tak vyhodím jen FHD monitor, 24" půjde jako pivot na stranu.
Ta sedmadvacítka z článku mi tedy ideální ničím nepřijde. Když už bych si dal o tolik širší monitor než mám nyní, měl by poskytovat také co nejvíce na výšku a tam ten poměr 16:9 docela vadí.
Odpovědět0 0
