Počítače, počítadla.
Setkali jste se někdy s kuličkovým počítadlem? Usmíváte se ? Tak to jste zřejmě neviděli tuhle výpočetní techniku v rukou profíka. V zemích bývalého Sovětského svazu se lze setkat s opravdovými machry. A to tedy klobouk dolů co s tím svedou. Tohle zařízení bylo prý vynalezeno už před cirka pěti tisíci lety v Asii (v anglicky hovořícím světě se nazývá abacus, v ruskojazyčném pak sčot).
Chcete něco novějšího? Leonardo da Vinci (1452-1519), člověk u něhož by bylo jendodušší vyjmenovat obory kterým se nevěnoval, navrhl počítací stroj, jehož náčrtek a funkční model(sestrojil Dr. Guatelli) je na následujících obrázcích. Sám model vyvolal polemiky nad tím, je-li to přesně tak jak to původní autor návrhu zamýšlel. No to asi nezjistíme, ale ideu měl a náčrtek je originál.
Říká vám něco jméno John Napier? Ne? A co logaritmické pravítko? Právě tenhle Skot, žijící v letech 1550 až 1617, je označován za otce logaritmů. S logaritmickým pravítkem svedli pěkné kousky ještě naši dědečci(i dnes ho někteří lidé umí stále používat).
Pořád to není ono? Chcete stroj s velkým S? Pak je tu Blais Pascal (1623-1662) a jeho sčítačka (na předposledním obrázku), kterou sestrojil pro svého otce (údajně roku 1642). Přišli další vynálezci, a snimi další funkce. Až se kolem roku 1820 objevila kalkulačka s funkcemi sčítání, odčítání, násobení a dělení. Myslíte si, že to je dávno překonaná historie? I já už jsem viděl mechanickou pokladnu v chodu.
Dalším, kdo rozhodně stojí za zmínku je angličan Charles Babage (1792-1871). Měl velké plány, které předběhly dobu, nepovedly se mu však plně uskutečnit. Svůj parní diferenční stroj sestávající z 50 000 dílů sice nedokončil, přesto bývá nazýván otcem počítačů. Uvažoval například i o využití děrných štítků, které se již dříve osvědčily na programování tkalcovských stavů(Joseph-Maria Jacquard - 1801).
Následné zastavení patří muži jménem Herman Hollerith(1860-1929), který na zakázku pro sčítání lidu, konající se roku 1890 v USA zhotovil počítací stroj - Tabulator. To co při předchozím sčítání a zpracování zabralo deset let, bylo s Holleritovým strojem hotovo už po dvou a půl letech. Toto zařízení používalo jako paměťové médium rovněž děrné štítky. Tento muž byl zakladatelem společnosti Tabulating machine company (1896), ze které se později stala (po několika fůzích) International Business Machines (1924). Ano je to velká modrá – IBM.
Setkali jste se někdy s kuličkovým počítadlem? Usmíváte se ? Tak to jste zřejmě neviděli tuhle výpočetní techniku v rukou profíka. V zemích bývalého Sovětského svazu se lze setkat s opravdovými machry. A to tedy klobouk dolů co s tím svedou. Tohle zařízení bylo prý vynalezeno už před cirka pěti tisíci lety v Asii (v anglicky hovořícím světě se nazývá abacus, v ruskojazyčném pak sčot).
Chcete něco novějšího? Leonardo da Vinci (1452-1519), člověk u něhož by bylo jendodušší vyjmenovat obory kterým se nevěnoval, navrhl počítací stroj, jehož náčrtek a funkční model(sestrojil Dr. Guatelli) je na následujících obrázcích. Sám model vyvolal polemiky nad tím, je-li to přesně tak jak to původní autor návrhu zamýšlel. No to asi nezjistíme, ale ideu měl a náčrtek je originál.
Říká vám něco jméno John Napier? Ne? A co logaritmické pravítko? Právě tenhle Skot, žijící v letech 1550 až 1617, je označován za otce logaritmů. S logaritmickým pravítkem svedli pěkné kousky ještě naši dědečci(i dnes ho někteří lidé umí stále používat).
Pořád to není ono? Chcete stroj s velkým S? Pak je tu Blais Pascal (1623-1662) a jeho sčítačka (na předposledním obrázku), kterou sestrojil pro svého otce (údajně roku 1642). Přišli další vynálezci, a snimi další funkce. Až se kolem roku 1820 objevila kalkulačka s funkcemi sčítání, odčítání, násobení a dělení. Myslíte si, že to je dávno překonaná historie? I já už jsem viděl mechanickou pokladnu v chodu.
Dalším, kdo rozhodně stojí za zmínku je angličan Charles Babage (1792-1871). Měl velké plány, které předběhly dobu, nepovedly se mu však plně uskutečnit. Svůj parní diferenční stroj sestávající z 50 000 dílů sice nedokončil, přesto bývá nazýván otcem počítačů. Uvažoval například i o využití děrných štítků, které se již dříve osvědčily na programování tkalcovských stavů(Joseph-Maria Jacquard - 1801).
Následné zastavení patří muži jménem Herman Hollerith(1860-1929), který na zakázku pro sčítání lidu, konající se roku 1890 v USA zhotovil počítací stroj - Tabulator. To co při předchozím sčítání a zpracování zabralo deset let, bylo s Holleritovým strojem hotovo už po dvou a půl letech. Toto zařízení používalo jako paměťové médium rovněž děrné štítky. Tento muž byl zakladatelem společnosti Tabulating machine company (1896), ze které se později stala (po několika fůzích) International Business Machines (1924). Ano je to velká modrá – IBM.
