Drony ve službách veřejnosti

Drony pomáhající zachraňovat

Obyvatelstvo zemí sužovaných konflikty dnes zná drony spíše jako válečné stroje, ovšem už dlouho se mluví o tom, že jejich úloha by měla být i zcela jiná. Měly by dodávat jídlo, zdravotnické potřeby a jiný materiál do jinak těžko dosažitelných oblastí. Technika k tomu už bezesporu je připravena, a tak je otázkou spíše ekonomická otázka. Jde o to, zda se v konečném vyúčtování lépe projeví nepilotované drony nebo (zatím) nepoměrně větší vrtulníky, což ale bude záviset i na způsobu využití.
O prosazení dronů sloužících tomuto účelu se snaží především Andreas Raptopoulos a jeho tým Matternet. Raptopoulos v níže uvedeném videu argumentuje, že miliarda lidí nemá k dispozici žádné cesty, jež by je propojovaly s okolním světem a velké procento cest ve světě není po určitou část roku (období dešťů, apod.) způsobilé k dopravě. Existující infrastruktura je pak složitá a drahá na údržbu, což má za následek i značnou ekologickou stopu.

Jeho odpovědí je Matternet, automatizovaná a flexibilní logistická síť tvořená drony, jejíž infrastruktura má blízko k Internetu, čili vzájemně propojených bodů. Skládá se ze samotných dronů, přistávacích stanic a speciálního softwaru, jenž se bude starat o směrování nákladu. Co se týče dronů, již na začátku příštího roku má být k dispozici Matternet One, jenž díky svému elektrickému pohonu urazí 10 km za 15 minut. Přelétání mezi stanicemi má být díky GPS naprosto automatické, stejně jako výměna baterií a případně i malého nákladu o hmotnosti do 2 kg, přičemž náklady na jeden takový 10km přelet mají být pouze 24 centů, čili něco málo přes 5 korun. Z toho má použitá energie tvořit jen zlomek, a sice 2 centy. Zbytek spolkne provoz stanice a amortizace.

Takovéto řešení by se mělo nejdříve uplatnit v oblastech, kde není žádná či téměř žádná dopravní infrastruktura a kde je třeba často převážet malé náklady do různých cílů. Dle odhadů má pokrytí cca 140 čtverečných kilometrů pomocí 50 stanic a 150 dronů přijít na 0,9 milionu dolarů. Na druhou stranu se má Matternet uplatnit i tam, kde je doprava sice na vysoké úrovni, ale často zahlcená, čili velká města se svými zácpami. Zde Raptopoulos v podstatě staví na myšlence dodávání zboží, kterou však posouvá na vyšší úroveň. Vytvořila by se tak celá síť koridorů pro drony, jež by nepřetržitě mohly převážet zboží včetně objednaného jídla či léčiv nebo prosté zásilky od jednoho člověka k druhému. Však vyslat elektricky poháněného drona s pizzou je jistě levnější, ekonomičtější a rychlejší, než aby s ní poslíček musel jet autem.

V tomto případě je zřejmé, že na vyšší úroveň by se musela přenést i bezpečnost tohoto systému, jenž byl zatím testován pouze na Haiti a v sousední Dominikánské republice a v příštím roce se možná dočká prvního ostrého nasazení. Pokud se ale takovýto systém podaří zprovoznit i ve vyspělých zemích, měl by být jednoznačně přínosem, který by také alespoň částečně mohl ulevit přetíženým ulicím měst.

Další firma přinášející drony do Afriky se jmenuje Airware. Ta už začala spolupracovat s ochranáři v keňské Ol Pejeta Conservancy, kde její drony hlídkovaly nad chráněným územím a pomáhaly bojovat proti pytlákům. Ol Pejeta je známá především díky severním bílým nosorožcům, jichž v oblasti zbylo pouze sedm, přičemž ještě v roce 2013 jich bylo přinejmenším o 50 více. Drony značně usnadnily proces hlídkování nad velkým územím a v Africe si trochu vylepšily pověst.

Co mají společného drony a 3D tiskárny?

Dle BAE Systems mnoho, ale na výsledky si budeme muset ještě počkat. Výzkumníci této známé britské společnosti, jejíž předchůdce Supermarine vyráběl známé stíhací Spitfiry, věří, že v budoucnu se technologie 3D tisku posunou výrazně kupředu. Mají být tak sofistikované, aby si specializovaná letadla či vojenské základny mohly samy tisknout drony, a to různé typy dle aktuálních požadavků. Mateřský letoun by tak připomínal úl, z nějž vylétají různí specializovaní "trubci". Někteří by mohli monitorovat situaci, jiní zachraňovat osoby a další likvidovat ohniska odporu.

Tato vize má do reality zatím daleko, však dnešní 3D tiskárny nejsou ani v nejmenším schopny samy o sobě vytvořit funkční dron. Ovšem když si vzpomeneme na nedávno představenou 3D tiskovou technologii HP Multi Jet Fusion, lze si představit, že v budoucnu by něco takového opravdu mohlo fungovat. HP totiž chce nabídnout 3D tisk, který by mohl využívat celou plejádu různých materiálů s různými vlastnostmi, z nichž by byl schopen vytvořit v jedné úloze celý komplexní model.

Postavte si vlastního

Nemáte zájem o komerčně prodávané drony, a to ani v podobě stavebnic a raději byste si postavili vlastního? Žádný problém, pokud tedy disponujete potřebným umem. Budete potřebovat především tělo či rám samotného dronu, modelářské elektrické motorky, k nim elektronické regulátory otáček, řídicí desku, baterii typu Li-Pol, dvě levotočivé a dvě pravotočivé vrtule, vysílačku s přijímačem a nabíječku baterií. To jsou hlavní součásti, vedle nichž budou zapotřebí ještě šroubky, kabely, konektory a jiné drobnosti.
Problém je ale ten, že si musíte vybrat vhodné motorky s dostatečným výkonem, otáčkami a jinými specifikacemi, pro ně vhodné regulátory otáček, desku, která to bude schopna řídit, baterii se slušnou kapacitou, jež bude moci nárazově uvolňovat požadované množství energie, vrtule správné velikosti a náběhu a také vhodný systém pro dálkové ovládání. To už aby člověk byl pomalu letecký inženýr, ale je tu ještě jedna cesta. Můžete se spolehnout na zkušenosti jiných a využít podrobných průvodců na stránkách MyFirstDrone.com nebo DIY Drones. Nicméně připravte se, že investovaný čas bude značný a výsledný dron přesto nebude za hubičku, ovšem ve srovnání s prodávanými hotovými modely máte šanci si vyrobit výkonný model za podstatně nižší cenu. Dá se říci, že čím lepší bude, tím více ušetříte oproti srovnatelnému komerčnímu produktu.
V případě, že se ani tak nebudete chtít pouštět do stavby kitu či dle cizích návodů, můžete se jimi aspoň inspirovat. Pak bude velmi dobrým pomocníkem speciální webová kalkulačka, jež vám spočítá, zda budou vybrané díly k sobě sedět a dohromady dají fungující dron. Mezi české zdroje vědomostí o stavbě dronů pak patří především FPV Guru, kde najdete v sekci multicopter i podrobný návod pro stavbu dronu se šesti rotory. O stavbě čtyřrotorového dronu zase pojednává další česká stránka, Quadcopter.8u.cz, kde najdete příslušný návod v sekci stavba. I český internet tedy nabízí mnoho informací a jde také o to, že se více týká součástek, jež jsou k sehnání právě v našich obchodech.

Nakonec tu máme něco pro pobavení. Jestli se chcete podívat na to, co se stane, když se malý dron ve vzduchu srazí s jiným, proletí sklem či ohněm, spadne z výšky nebo bude čelit brokovnici, spusťte si následující video od "Game of Drones".