Za sebe si myslím, že těch reálných 50% ­(Abychom si rozuměli: Mám na mysli, že na 1 KWh co následně vydá baterka do motoru přijde ­"ze zdi­" 2 KWh­) to dá. Nebo alespoň do budoucna dá. Což je ovšem stále úžasné ­"bojování s globálním oteplováním­" tím způsobem, že získáme elektřinu a pak půlkou z ní úmyslně ohřejeme vzduch. ­(asi nemá cenu zmiňovat, že takový boj je předem ztracený)

Prvně telefon.

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=PwRunhVvIvQ
Tady třeba přes drát dali 92 % + 22 %, bezdrátově 90 % + 8 %. Rozdíl to je, ale rozhodně to není něco ve stylu 90% účinnost přes drát vs. 50% přes bezdrát. Alespoň v tomto případě to máme cca 114 proti 98, resp. 100:86.

Auto.

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=AE1gaNO9nj0
Tady to zkoušeli na autě, nabili 17,3 kWh. Přes drát to spotřebovalo ze sítě 23,2 kWh ­(75% účinnost­), pokud by se započítala případná korekce vyhřívání baterie, což je možné ­(nicméně to auto bylo v trochu teplejších podmínkách než při bezdrátovém testu­), šlo by o 22,0 kWh ­(79% účinnost­). Stejně tak tam vyzkoušeli bezdrátové nabíjení. To si ze sítě vzalo 20,2 kWh ­(tedy 86% účinnost­). Takže bezdrát byl lepší než drát. Divné, ale tohle ukázal test ­(mimochodem test Vašeho oblíbeného youtubera, který prokázal, že BMW i4 na dálnici vydrží jen hodinu a jehož test tu pořád zmiňujete­). Zkusili tam fláknout i sníh na podložku a nabíjecí výkon klesl ze 45 na 44 kW ­(škoda, že nevyzkoušeli i účinnost­)

To ste uz fakt tak slepy?, alebo ste objavili inu fyziku? Kde je strata pri bezdrate, kopec premenenej energie na teplo. To iba fakt zaslepeny clovek moze toto tvrdit. A este jedna vec, a to, ze v labolatornych podmienkach resp. idealnych podmienkach nieco merat a porovnavat to z beznou prevadzkou je mimo. Mozem tiez tvrdit , ze dratom dam 99,99%, ak pouzijem supravodice. Bezna prevadzka je uplne mimo.
PS: Prajem Vam pan Surkala aj celej vasej rodine vsetky EleAuta, aby ste si to skusili. Resp. skuste doma nabijat 3 auta v tom istom case, lebo inac to nevychadza. Najvacsi srumec bude medzi 17:00­-19:00. To si ani nezapnete telku.

PS: Na to aky ste vzdelany a mate prehlad Vas nechapem, ze dokazete tvrdit ze bezdrat je efektivnejsi ako drat. PFF

Este sa kuste vratit na ZS a pripomenut si prikon, vykon, indukciu, tranformatory, kapacitory a straty. Myslim, ze by to malo stacit.

"Bezna prevadzka je uplne mimo.­"

A ta videa nejsou z běžného provozu? Nebo jak si představujete běžný provoz jinak než takto? Jak jinak to chcete otestovat než takto? Co je na těch podmínkách laboratorního nebo ideálního? Vzal tam telefon, nabil ho tak, jak by ho nabil běžný člověk. Vzali tam auto na veřejnou existující nabíječku, navíc v poměrně nízkých teplotách, a nabili ho tak, jak by ho nabil běžný člověk. Jak běžněji byste to ještě chtěl udělat? Můžete být konkrétní? Můžete mi říci, co je na tom testu špatně? Konkrétně?

"Prajem Vam pan Surkala aj celej vasej rodine vsetky EleAuta, aby ste si to skusili. ­"

Já ale elektrické auto zatím nechci. Jednak strašně málo najezdím, takže je to ekonomický nesmysl, jednak jsem příznivcem benzínových atmosfér.

Vtom suhlasim aj ja mam rad benzin aj diesel. Mna len mrzi ze sa snazite pretlacat nieco comu sam neverite. Som na SH +­-20 rokov, stale citam vase aj vasich kolegou recenzie testy a uprimne sa priznam, ze v tomto si nerozumieme. Povazujem SH za top CZ IT WEB.

"Mna len mrzi ze sa snazite pretlacat nieco comu sam neverite.­"

Já nic neprotlačuji. Jen reaguji na nepravdivá tvrzení a je jedno, o čem jsou. Když budete vykládat nesmysly o ICE, tak budu vyvracet nesmysly o ICE.

Este mi uniklo, ako krasne v dnesnej dobe dokaze hociaky mojko poskocko odignorovat termodynamicke zakony. Stym nespravy nic ani najlepsia technologia. Pokial neobjavime inu, novu fizyku.

No já nevím, před 20 lety jsme měli Wi­-Fi na jednotkách až desítkách Mbps, dneska jsme na stovkách Mbps a možná mi něco uniklo, ale nevšiml jsem si, že by se od té doby měnily fyzikální zákony. Podobně tak mobilní data. Není to tak dávno, co jsme běhali na GPRS a dnes máme o několik řádů rychlejší 5G. Ani zde jsem si nevšiml, že by se měnily fyzikální zákony, a přesto lidé přišli na to, jak to zrychlit a zefektivnit. Dokážete to vysvětlit, jak je to možné, že ačkoli se neměnily fyzikální zákony, máme tu datové přenosy o několik řádů rychlejší. Podle Vaší logiky by to nemělo být technicky možné.

A stym videom si snad robite srandu???? je to nabijanie bezdratom cez pover banku!!!!!!!!! A ma krasny merak ­"For Dummies­" Ako to mozete porovnavat s kablom a tym jeho rukou nacmaranym paierikom? To je uz neuveritelne ako zaokruhlujete fakta.
PS: Nepouzil original nabijacku, ale ak Vam to nevadi tak vam viem spravit obdobny test s S22 original nabijackou a original bezdrat nabijackou. budem mat volny vikend. Video o nicom.

A co je na tom špatně? Powerbanka je plně nabitá, takže není lepší a přesnější porovnání jako změřit, kolik % baterie telefonu nabiju z plné powerbanky do vybité. K tomu nepotřebujete žádný měřák, ani nevím, proč ho tady vůbec taháte, když nemluvím o datech z měřáku, ale o datech z telefonu. Každopádně osobně bych tam ten měřák vůbec nedával a měřil to jen a pouze na procentech na baterce telefonu.

A že nepoužil originál nabíječku na věcí mění jako co? Bavíme se tu snad o tom, jak efektivní dokáže být bezdrátové nabíjení, ne? To snad nezáleží na značce. Bezdrátové nabíjení ze Samsungu o efektivitě bezdrátového nabíjení něco říká, ale bezdrátové nabíjení z jiné nabíječky o efektivitě bezdrátového nabíjení neříká nic? A to jako proč?

Vela ludi ma mylnu predstavu o *Eco prevadzke a a vyrobe eleblbosti*, stoho bene plynie, ze ak mi to nedimy z vyfuku je to eko, ale nikoho nezaujima, ze to dymi niekde v inde napr. Cina ,India etc. Tot eko

Este detail, v zime to bude mat vyhodu, nebude poladovica :P

Fakt tam je, mrška jedna. 3 dny, než si toho někdo všiml :­-­) Díky za zprávu.

Ten má trolej. A ano, tam js skutečně přenos s velmi malou ztrátou. kontaktní.

Ztráty jim nevadí, když je někdo zaplatí.

Proč by to nemohli postavit zde, když už několik takových silnic postavili a nějakou dobu už je také provozují?

A ztráty to má jako prase. Ale jak poznamenal Eskymák: Když to vlády dovolí a když to chudák řidič zaplatí, tak je jim to fuk. ­"Eko­" formou obří energetické ztráty, ale proč ne, stejně je tohle celé jen podvod. Hraní na eko. O žádné šetření přírody, natož úspornost vvůbec nejde.

"A ztráty to má jako prase. ­"

A Vy víte, jaké to má ztráty, nebo jako obvykle zase střílíte názory bez dat?

Každý bezdrátpvý přenos má solidní ztráty. Natož za pohybu. Takže ne, opravdu nemusím hledat na téma, jak moc je to šmejd abych věděl, že je to šmejd.

Takže jako obvykle. Data nemáte, čísla nevíte, ale hodnotit budete. Když se podíváte na moderní DWPT systémy představené v posledních dvou třech letech, tak se asi budete divit.

Ano, hodnotit budu, protože uváděná čísla ­"až­" jsou reklamčtina. V reálu má nabíječka sama o sobě ztrátu 25%, takže s bezdrátem budete patrně rád, když do baterky vbůbec nacpete půlku toho, co se vezme z elektrárny. A to je pří síloplánech o plné elektromobilitě totálně ujeté. Jó, vyrábíme elektřinu, pak jí ohříváme vzduch, pole vysekáme, dáme tam solární panely, vše zelené zalijeme pesticidy a budeme řvát, jak je krásně, jak nemáme emise a jak šetrně se chováme. Vám toto opravdu přijde normální?

A víte o tom, že před několika hodinami začal rok 2023? Ty technologie se vyvíjí velmi rychle dopředu a to, co platilo před pár lety, už dnes platit nemusí. Nachází se spoustu nových technologií, jak překonávat limity, které se zdály být před několika lety nepřekonatelné.

" budete patrně rád, když do baterky vbůbec nacpete půlku toho, co se vezme z elektrárny­"

Proto je zajímavé, že tak moc propagujete syntetická paliva, kde do toho nacpete jen 5 %.

Jenže syntetické palivo má dost výhod. Například, že k němu stačí postavit JEN ty elektrárny a syntetizéry. Což je mnohem levnější a jednodušší než přebudovávat distribuční sí´t a dělat na stát velikosti ČR minimálně půl milionu nabíječek.

Vis co je legrace..nepripomina ti to ­"porucime vetru desti­"? :­)­)
Kdyz prisel Mao k moci, tak vymyslel ­"taveni zeleza v kazde vesnici­". Bohuzel to odneslo spousta lidi hladomorem. Zeleny nesmysl EU ­(tak jak je pojaty­) mi pripomina uplne stejne ­"akcnost­" za kazdou cenu.

"Což je mnohem levnější a jednodušší než přebudovávat distribuční sí´t a dělat na stát velikosti ČR minimálně půl milionu nabíječek.­"

Vám 50 JE na ČR přijde jako levná záležitost? Jen ty jaderky by Vás vyšly na cca 23000 až 28000 miliard Kč, a to nepočítám elektrolyzéry, které přidají dnes tak dalších 3000 mld, v budoucnu tak možná třetinu. Takže jsme tak na 25000­-30000 mld. Kč. Raději to nepřepočítávejte, kolik milionů Kč by to bylo na auto.

Kdyby se ke každému osobnímu autu natáhl wallbox za 20 tisíc ­(a dnes jsou už i levnější­), tak je to 120 miliard Kč. Plus dvě jaderky, to máme celkem cca 1500 miliard Kč. Roční investice do infrastuktury jsou nyní 13,5 mld., takže i kdyby to bylo násobně více, stále budeme na zlomku toho, co syntetická paliva.

Budete zase plácat prázdná slova, nebo svá tvrzení ­"mnohem levnější a jednodušší­" konečně podpoříte nějakými daty? Pořád jen výroky, které nejsou ničím podpořené. Bezdrátové nabíjení má údajně velké ztráty, načež se ukáže, že je to 85%+. Údajné ­(a nepravdivé­) 50% ztráty Vám u bezdrátového nabíjení vadí ­(přitom jsou pod 15%­), ale 95% ztráty u syntetických paliv, které vyjdou asi 20krát dráž, to je prý lepší řešení? Takže... budou už konečně nějaká data?

Dejte nějaký rychlý oficiální menza test jako podmínku pro psaní komentářů. Kdo nedá nad 100­(i to je málo. Ale bohužel je to jen průměr­) ,nebude moci psát komentáře. Pak se ho všichni zbavíme

Technologie se vyvíjejí, ale fyzikální zákony zůstávají. Ztráty bezdrátového nabíjení bez těsného kontaktu budou vždy k těm 50%. A pro jízdu po silnici vždycky budete muset nechat mezeru aspoň 10 cm.

Na 15 cm vzdálenost se podařilo dosáhnout lehce přes 97 % ­(stacionární­). Fyzikální zákony zůstávají, ale lidem se vždy povedlo najít způsoby, jak jejich limity minimalizovat. Proč by to zde mělo být jiné? Kdyby šlo o jeden PR údaj, tak neřeknu a určitě bych s Vámi souhlasil, ale když se podívám na většinu dat z posledních několika let, a to ať jsou to čísla výrobců, z testů, vědeckých článků, zdrojů všeho druhu, všude je vidět výrazně vyšší čísla, než uvádíte. Už např. data od ORNL z jejich řešení ­(a to dokonce z roku 2013­) uvádí při 13,7cm vzdálenosti efektivitu 89%, při 16 cm pak 85 %. Záleží třeba na frekvenci, rozdíl mezi 22 a 142 kHz byl např. 15 procentních bodů.

To by mě zajímalo, kde vzali těch 15cm...
Z toho videa to vypadá, že hloubka v silnici https:­/­/ibb.co­/94738cg je odhadem 10cm. Typické auto má světlou výšku 15cm, SUV odhadem 20cm a autobus také minimálně 20cm, to máme dohromady ~25­-30cm, jakou to pak má efektivitu?

Nemíchejte více věcí dohromady. Stacionární není dynamické. Stacionární může být i podložka na silnici ­(parkovacím místě­) a pak tam jste na těch 15 cm bez problémů. Např. BMW uvádí ­"BMW Wireless Charging téměř stejně účinné jako nabíjení vozu přes kabel, při kterém je dosahováno účinnosti 92 procent.­" V roce 2020 byla demonstrována stacionární bezdrátová nabíječka pro UPS od ORNL s 28cm mezerou a 93% efektivitou. Ti také v roce 2022 demonstrovali 200kW dynamickou nabíječku s 93,3% účinností.

Já nic nemíchám, článek je o bezdrátovém nabíjení EV zabudovaném v silnici, tak o tom píšu a o tom psal také Pavel Matějka.
Vy jste psal 15cm ­(stacionární­) nepsal jste, že je to jen nějaká podložka... Může to být v silnici a autobus stát v zastávce a taky je to stacionární, ale těch 15 cm bez šance.

No však ano. Já psal o tom, že při stacionárním bezdrátovém nabíjení na 15cm se podařilo už dosáhnout 97% účinnosti, nic víc, nic míň. To ale nemá žádnou spojitost s tímto projektem Electreonu. Pan Matějka tvrdil, že bez těsného kontaktu to bude mít 50 % a já jen řekl, že to není pravda, když už na 15cm vzdálenost bylo v minulosti dosaženo 15 cm. To bylo jen a pouze konstatování, kolik se povedlo dosáhnout na tuto vzdálenost. A třeba to UPS to s ORNL otestovalo na 28 cm, což u autobusu reálné je, a tam to bylo 93 %. Tak nevím, kde se přišlo na to, že bez kontaktu to bude 50 %, když se na 28 cm dá dosáhnout 93 %.

A vite ze FVE je proste diky sve ucinnosti jen dira na prachy? JE to proste jen zlodejina na dotace. Vic nic. ­(Bez dotaci by to nikdo nekupoval)

A vy viete ake to ma straty, ze to tak vehementne pretlacate?

Je tu o tom docela dlouhá diskuze. Stačí si ji přečíst.

Ehm, a všiml jste si toho, že ty stávající postavené silnice mají pouze STATICKÉ dobíjení? To je diametrální rozdíl od slibované dynamické varianty...

Opravdu?

https:­/­/electreon.com­/projects­/arena­-of­-the­-future ­- dynamický systém
https:­/­/electreon.com­/projects­/gotland ­- dynamický systém, cituji ­"reaching speeds of up to 80 km­/h while receiving an average power of 70 kW from the electrified roadway"

V původním článku na tyto odkazováno nebylo ;­-­) A když použiju Vaši argumentaci v jiném vlákně ­- máte k tomu nějaké údaje? A tím myslím skutečné údaje, ne PR řečičky, hlavně by byl zajímavý údaj kolik kW příkonu celé té silnice je třeba na 1kW dobitý do baterie vozidla...

Sorryjako, ale tohle je očividně slepá cesta, někdo se tu snaží vytvářet trolejbusy s bezdrátovýma trolejema v silnici a prostě na tom jen rejžuje dotace a investice díky současnému hype, smysl to ekonomicky dávat nikdy nemůže

On je bohužel problém v tom, že to fungovat bude. Nebo spíš ­"bude­". Načež to pošahazelení použijí jako argument, že takto je to správné a má se to dělat všude. A neskutečné technická a finanční náročnost, plus to, že draze vyrobenou elektřinou leda ohřívají vzduch ­(V rámci ­"boje s globálním oteplením­" dost pikantní detail­), jim už nedojde. Když už jim nedochází, jak šílené následky má ta ­"zelená elektřina zadarmo­" co jí propagují.

"A tím myslím skutečné údaje, ne PR řečičky, hlavně by byl zajímavý údaj kolik kW příkonu celé té silnice je třeba na 1kW dobitý do baterie vozidla... ­"

Tohle má jeden problém. Ať se tu dá odkaz jakýkoli, velmi pravděpodobně se to tu bude shazovat na nejrůznějších důvodech, jen aby se to nemuselo uznat ­(PR kecy, zaplacené, nepřesné,...­). Tak třeba tady to mělo při statickém nabíjení 90% účinnost ­(https:­/­/www.electrive.com­/2019­/04­/12­/sweden­-inductive­-road­-to­-be­-built­/­), tady při dynamickém nabíjení 85% účinnost ­(https:­/­/en.globes.co.il­/en­/article­-electreon­-successfully­-completes­-swedish­-truck­-charging­-trial­-1001345658­), vlastní článek uvádí 91% účinnost ­(https:­/­/www.electrive.com­/2019­/09­/23­/electreon­-enables­-renault­-zoe­-to­-charge­-inductively­-while­-driving­/­).

Když si dáte vyhledat nejrůznější DWPT systémy, a to ať už ­"PR kecy­" nebo vědecké články, metastudie a podobné, v dnešní době se uvádí účinnost přes 85 %, většinou dokonce lehce přes 90 %. Když se ale podíváte na články starší, třeba více než 5 let, tak tam jsou ta čísla výrazně nižší.

Sám jsem ale zvědav, až budou dostupná nějaká další čísla z dlouhodobých testů.

Mě by jen zajímalo, jak může být účinnost 85 a prý 90%, když pevná nabíječka nemá ani 80%. Nějak se mi nechce věřit, že by byla konverze na bezdrát lepší, než to dotáhnotu drátem.

"když pevná nabíječka nemá ani 80%­" ­- všetky slušné fotovoltaické meniče majú dnes 99% účinnosť pri konverzii napätia. Je jedno či je to na nabíjanie batérií alebo priamo do gridu.
Pokiaľ máte na mysli nabíjačky smartfónov, tak tie sa asi pri takýchto projektoch nepoužívajú ...

"Nějak se mi nechce věřit, že by byla konverze na bezdrát lepší, než to dotáhnotu drátem. ­"

A on to někdo tvrdí? Že nabíječka k mobilu má nějakou účinnost, neznamená, že nabíječka k autu musí mít stejnou. Jen frekvence Vám tam může změnit účinnost třeba o 15 procentních bodů.

Tak např. přímo ze stránek SAE pro standard J2954. ­" Tests using a 10­-in. ­(250­-mm­) ground clearance have shown that WPT systems operate at grid­-to­-battery efficiencies of up to 94%."

Ta účinnost se počítá z odběru ze sítě a pak z energie uskladněné v baterii?

To by mě také zajímalo, jestli je to jen spočítané nebo je to odzkoušená realita, jsou v tom započítané všechny ztráty? Dále když není nic v cestě nebo když už je to zabudované v silnici?

"Tak např. přímo ze stránek SAE pro standard J2954. ­­" Tests using a 10­­-in. ­­(250­­-mm­­) ground clearance have shown that WPT systems operate at grid­­-to­­-battery efficiencies of up to 94%.­"" Kouzlíčko je v tom ­"up to­" ­- to může taky znamenat, že tuhle účinnost to mělo v jednom případě z tisíce a ještě za přihodné konstelace hvězd :­-­) Psaním podobných prezentací se živím, takže přesně vím o čem to je a jaké formulace se používají, aby to vypadalo co nejlépe, ale zároveň nikdo nemohl říct, že lžete.

Ale abysme si rozuměli o čem mluvím ­- já narozdíl od ostatních nepopírám, že té efektivity přenosu se dá za určitých podmínek dosáhnout ­(i když jsem skeptický k reálné stabilitě té vysoké efektivity, ale to je zase jiná věc­), já tvrdím, že je to ekonomický nesmysl, protože aby to fungovalo smyslupně, tak se bavíme ne o stametrových úsecích, ale úsecích v řádu minimálně desítek kilometrů a o minimálně desítkách, reálně spíše stovkách až tisících najednou dobíjených aut v daném úseku ­- dokážete si k tomu představit ty fyzikální reálie? Já ano a právě proto to považuji za nesmysl

"Kouzlíčko je v tom ​­"up to​­" ​­- to může taky znamenat, že tuhle účinnost to mělo v jednom případě z tisíce a ještě za přihodné konstelace hvězd :​­-​­) ­"

Jenže také je tam stanoveno minimum na 85 % v případě zarovnání ­(a mnohé DWPT při nezarovnané poloze s účinností nejdou výrazně dolů­). Což navíc dnes s již existujícími systémy udržování v jízdním pruhu není problém, aby to auto jelo zarovnaně.

"já tvrdím, že je to ekonomický nesmysl, protože aby to fungovalo smyslupně, tak se bavíme ne o stametrových úsecích, ale úsecích v řádu minimálně desítek kilometrů a o minimálně desítkách, reálně spíše stovkách až tisících najednou dobíjených aut v daném úseku­"

Tak tady jsou dva přístupy. Buď rozkopete celou dálnici a budete ta auta nabíjet trvale pomalu, nebo to uděláte jen občas ve krátkých úsecích, ale budete to rvát rychleji do menšího počtu aut. Nepotřebujete přece nabít celé auto a všechna auta, která tam jsou, ale zpomalit vybíjení, aby nemuselo hned na rychlonabíječku. Tady se dá předpokládat, že se do toho vloží soukromý sektor a ne stát.

No ovšem 10% rozptyl při třeba těch 70kW Vám dělá 7kW, které třeba vyfičí navíc zbytečně do vzduchu... to je panečku ukázka ekologie, když už omezujeme i výkony pitomých vysavačů...

Jako ono je fakt jedno, zda uděláte na 100km jeden souvislý 10km úsek a nebo každých 10km 1km úsek, pořád jste v celkových počtech +­-stejně a pořád to musí nabíjet nějakou smysluplnou dobu, to že pustíte do baterky třeba 100kW na 30sekund vám té energie vážně moc nedodá, nemluvě o tom, že ty baterie z takových ­"štouchanců­" také nebudou kondičně úplně happy.
Třeba se mýlím, ale opravdu mi to připadne nereálné a hlavně styl řešení jako se drbat levou nohou za pravým uchem...

"to je panečku ukázka ekologie, když už omezujeme i výkony pitomých vysavačů... ­"

No to sice ano, ale vždyť už dnes ta auta mají technologie k tomu, aby jezdila zarovnaně.

"nemluvě o tom, že ty baterie z takových ​­"štouchanců​­" také nebudou kondičně úplně happy.­"

No kdybyste to rval přímo do baterky, tak asi moc rády nebudou, ale tak na tohle tam mohou být super­-kapacitory a podobné vyrovnávací technologie.

"že pustíte do baterky třeba 100kW na 30sekund vám té energie vážně moc nedodá­"

100kW na 30 sekund Vám dá 0,83 kWh. Při rychlosti 130 km­/h je to nabíjení na 1100metrovém úseku, které Vám dá energii na cca 3,5­-4 km. Řekněme, že by tento 1,1km úsek byl jen každých 10 km a máte 60kWh akumulátor. Při spotřebě třeba 22kWh­/100 km byste měl dojezd 272 km. Pokud ale každých 10 km dostanete 0,83 kWh, na 100 km to máte 8,3 kWh. Vaše spotřeba klesne z 22 na 13,7 kWh­/100 km a dojezd se prodlouží na 438 km. Mně to nevýznamné nepřijde. Pokud by byl hustší provoz a auta dodržovala alespoň 2sekundový odstup, tedy 70+ metrů, tak se na 1,1 km vejde cca 15 současně nabíjených aut. 15×100 kW = 1500 kW ­(1,5 MW­) každých 10 km. Z Brna do Prahy 200 km, celkem 40 stanic ­(dohromady v obou směrech, tedy 20 tam, 20 zpět­), dohromady 60 MW. Je to fakt tak moc za 60% prodloužení dojezdu na dálnici?

1­) S tou zarovnaností to rozhodně tak růžově nevidím, v případě efektivity indukčního pole se bavíme o milimetrech, ale v případě stavby silnic se rozhodně na milimetrovou přesnost nedostaneme, stejně tak o tak vysoké přesnosti autonomního řízení také pochybuji, v reálu to budou jednotky centimetrů ­(v nejlepším případě­), což v kombinaci s nerovnostmi a znečištěním už s tou efektivitou zase zamává

2­) Aha, takže se zase drbeme nožičkou za ouškem, budeme do už tak těžkých BEV cpát další redundatní technologie ­- hurá, to je výhra, akorát nám to zase zhorší zbylé parametry a moc si nepomůžeme

3­) každých 10km 3MW ­(pro oba směry­) přípojka a technologie, ale s nejistým a nevyváženým odběrem, pane jo, to bude na ČEPSu radosti :D To je skoro tak dobrý jako ta pohádka o nabíjecí přípojce pro každé parkovací stání... Ještě tam přihoďte, že by to mohly tahat soláry a větrníky a bude to úplně dokonalý

btw, Co s takovým bezdratovým nabíjenímve vozovce provede vrstva vody při dešti nebo nedejbože prosolená břečka? To už někdo řešil, já to tedy nezkoumal, ale obecně indukce nemá vodivé překážky v cestě moc ráda ;­-)

Chápu, že se Vám toto řešení nelíbí, ale nevymýšlejte si kvůli tomu nesmysly.

1, To ale hodně záleží na konkrétním technické řešení. Najdete takové, kde Vám to na 4 cm spadne o 4 %, i takové, kde Vám to na půlce délky cívky nespadne o nic. Některá řešení mají plný výkon např. v +­/­-20cm rozsahu. Další, co se dívám, 10 cm nad vozovkou 94%, 14cm nad vozovkou 91,5 %. Když to bude nezarovnané o 16 cm, tak spadnete na 89,5 %, resp. 85 %. Neříkejte mi, že se ty systémy samy nedokážou zarovnat na menší vzdálenost a mít menší ztrátu.

2, Tady jste asi nepochopil účel toho nabíjení. To má vozy ZLEHČIT, ne naopak. Pokud chcete onen 438km dojezd ­(při 22kWh­/100km­), dnes budete potřebovat 96kWh akumulátor. Pokud budete mít výše naprojektované bezdrátové nabíjení, tak téhož dojezdu dosáhnete s 60kWh akumulátorem. Takže z toho auta vyhodíte 200­-250 kg zátěže. Pokud se tam použije hybridní superkapacitor, tak třeba 2kWh verze má cca 25­-35 kg ­(klasický by byl extrémně těžký­). Takže dáte řekněme nějakých 150­-200 kg dolů. Snížíte rovněž potřebu lithia, kobaltu, niklu a dalších prvků o 37,5 % kvůli o 37,5 % menšímu akumulátoru ­(něco ale bude potřebovat ten kapacitor­). Na baterce ušetříte při dnešních cenách 5400 USD, v případě těch hybridních kapacitorů by tohle mohlo stát tak do 1500 USD. Takže ještě bude to auto o pár tisíc USD levnější.

Srovnejte třeba 100kWh proti 80kWh+bezdrát. Vyhodíte 100­-125kg baterky, přidáte 35kg kapacitor, auto lehčí o necelých 100 kg. Dojezd na dálnici 454 km u 100 kWh ­(22kWh­/100km­), ale 584 km u 80kWh+bezdrát ­(13,7kWh­/100km­). Na ujetí 584 km spotřebuje 100kWh řešení skoro 1,3 cyklu, 80kWh+bezdrát jen 1 cyklus, životnost baterky minimálně o čtvrtinu vyšší. Cena, na baterce jste dal 3000 USD pryč, na kapacitoru jste přidal řekněme 1500 USD, jsme s cenou o 1500 USD níž. Takže máme lehčí auto s delším dojezdem, delší životností baterie a za nižší cenu. Kde je problém?

3, Nejistý a nevyvážený odběr? To myslíte vážně? To jako pravý pruh je volný, v levém je za sebou 15 aut v řadě a všech 15 aut najednou se v jeden okamžik rozhodne shodně přejet do pravého nabíjecího volného pruhu, aby tam udělala odběrovou špičku a totéž ve stejný okamžik v opačném směru? To už si vážně děláte srandu. Uvědomte si, že každé auto, které tam vjede, je třeba 100 kW plus, jenže také každé auto, které odjede, je 100 kW minus. Ta auta obvykle jedou za sebou, tedy se Vám nestane, že by Vám tam do toho pruhu vjel nějaký významný počet aut najednou a naopak. Určitě ne 30 najednou.

4, No a jak často taková situace panuje? Kvůli několika dnům v roce zahodíme 300+ dní, kdy je ta cesta suchá a čistá?

Pane Šurkalo čím dál tím víc nabývám dojmu, že Vy musíte být totální nerd, který zná svět jen zpoza monitoru, protože ač vědomosti rozhodně máte, tak praktická aplikace jde často úplně mimo Vás.

1­) Tady asi ve sporu nejsme, je to otázka přesnosti těch systémů a dopravní situace, ideální to asi nebude nikdy, ale průšvih to také být nemusí

2­) Zde Vám nějak vypadlo z úvahy, že málokdo jezdí jen po dálnicích a nikde jinde se nedá očekávat, že by se podobný systém aplikoval, tudíž zmenšení klasické baterie na úkor nějakého kapacitoru je pro většinu spíše nevýhodou a spíše se dá očekávat, že tento systém by se montoval navíc k plné kapacitě ­- no a tam rázem bude vše jen dražší a těžší. Ale uznávám, že tohle je o pohledu na věc

3­) Chcete mi snad tvrdit, že na dálnici ­(třeba na té D1­) je celý den v každou hodinu stejné množství aut po celý rok? To asi ne, že? A to se ani nebavíme o tom, co by se stalo, když by se zrovna na tom dobíjecím úseku vytvořila kolona, rázem tam těch aut máte několikanásobek a budete muset začít drasticky omezit výkon nabíjení, protože pochybuji, že by si provozovatel rezervoval kapacitu na takové situace, to by se v rámci celé sítě nedoplatil

4­) Zase záleží kde jezdíte, ten sníh je samozřejmě extrémější, tam se bude jednat tak o nižší desítky dnů maximálně, možná i jednotky, ale v případě srážek už se statisticky bavíme v našich končinách o 20­-30% dnů v roce. Vážně si myslíte, že je dobré masivně investovat do něčeho, co nebude čtvrt roku použitelné ­(nebo velice ozmezeně­)? Myslíte že fabriky budou upravovat výrobu dle toho, zda prší a kamiony mají rázem o 60% nižší dojezd a tím pádem stráví dost času na nabiječkách? Nebo dynamickou cenu jízdného a vlastně i samotných jízdních řádů pro autobusy dle počasí? :­-­)

Já nemám nic proti zavádění nových technologií, ale tady to prostě až příliš zavání tím, že si zbytečně komplikujeme něco jednoduchého a na oplátku toho moc nezískáváme

2­) Tak já nevím, nejprve je elektromobil nepoužitelný, protože má na dálnici mizerný dojezd, teď zas bude nepoužitelný, protože toto řeší dálnice, kde ale údajně skoro nikdo nejezdí. Tak jezdí tam nebo ne? Velikost baterie vždy byla primárně problémem u dálnice. Pro běžné potřeby je její velikost zpravidla dostatečná. Nikdo přece neříká, že se velikost baterky musí snížit na třetinu. Nevím, proč by se podobný princip nedal aplikovat někde jinde při stacionárním parkování. Naopak, tam se to dá předpokládat také a je už několik společností, které to i nabízí. Tím neříkám, že to budete mít na každém místě na sídlišti, ale nevidím moc důvodů, proč by se to nemohlo objevit na některých parkovištích jako u obchodních center,...

3­) No to netvrdím, ale jde o to, že ten počet aut se mění průběžně a ne nárazově. Nebudete mít prázdnou dálnici bez auta, aby se tam za minutu kvůli hustému provozu vytvořila stojící kolona. To je přece nesmysl. Může tam být nehoda, to pak ano, ale jedna věc je, jak často se to stane, a druhá věc pak, je to vůbec problém? Když už jsme u té kolony, jaký je problém v omezení výkonu nabíjení? Nějak nechápu, proč tím vůbec argumentujete a proč to jako má být problém. Dokážete mi to vysvětlit? Pokud pojedete pomaleji, tak tam strávíte více času, tedy Vám stačí menší výkon na to, abyste nabil stejné množství energie. Kde je problém? Kde tam vidíte problém?

Jestli jedete 130 km­/h, máte tam max. 15 aut v jednom směru. Pokud pojedou 65 km­/h, bude tam 30 aut ­(při 2sekundovém rozestupu­). No jo, jenže pak tam na nabíjecím úseku nestrávíte 30 sekund, ale 60 sekund. Takže můžete nabíjet ne 100kW výkonem, ale 50kW výkonem na auto. Takže ať tam máte 15 aut po 100 kW, nebo tam máte 30 aut po 50 kW, stále je odběr stejných 1500 kW. 50 kW po dobu 60 sekund Vám dá stejné množství energie jako 100 kW po dobu 30 sekund. Z pohledu systému žádná změna ­(odběr to má stále stejný, 1500 kW na úsek­), z pohledu řidiče žádná změna ­(nabije úplně stejně, 0,83 kWh na úsek­). Tak kde je problém? Kde tam vidíte problém?

Navíc je tam ještě jedna věc. Když pojedete 65 km­/h, Vaše spotřeba už nebude v základu bez dobíjení 22 kWh­/100 km, ale něco pod 10 kWh­/100 km. Tak a teď, na 100km úseku máte 10 těchto nabíjení, každé Vám dá 0,83 kWh ­(a je jedno zda jedete 130 km­/h ­- pak jde o 30 sekund × 100 kW­- nebo 65 km­/h ­- pak jde o 60 sekund × 50 kW­), tedy 8,3 kWh na 100 km. V prvním případě dostanete efektivní spotřebu na 22­-8,3 = 13,7 kWh­/100 km. Ve druhém to ale bude jen 10­-8,7 = 1,7 kWh­/100 km.

Na daný čas se však zvýší spotřeba klimatizace nebo topení, to ano, nicméně pořád to bude výrazně méně než při větší rychlosti a menším počtu aut. Třeba řekněme, že topení bere 2 kW. V prvním případě ­(130 km­/h­) na 100km úseku strávíme 0,77 hodiny, tedy spotřebujeme 1,5 kWh na topení. Celková spotřeba 15,2 kWh­/100km. V druhém případě tam strávíme 1,54 hodiny, spotřebujeme tedy 3,1 kWh. Celková spotřeba 4,8 kWh­/100km. A ze sítě jde pořád 1500 kW na úsek.

"že by si provozovatel rezervoval kapacitu na takové situace, to by se v rámci celé sítě nedoplatil ­"

Z výše uvedeného je jasné, že v případě takové situace není potřeba dělat s kapacitou vůbec nic. Spíše naopak, to nabíjení většího počtu vozů bude i při adekvátním snížení nabíjecího výkonu stále až zbytečně rychlé, takže se naopak nabíjecí rychlost může snížit ještě výrazněji, než o kolik narostl počet aut. I těch 50 kW při dvojnásobku aut pak bude až zbytečný luxus. Vždyť to už se bavíme o dojezdu 3500 km na 60 kWh baterku, kdybyste se ploužil 65 km­/h bez topení.

4­) Tady zatím nevíme, jak to bude. Možná to bude výrazný problém, možná to až takový problém nebude. Lidstvu se obvykle daří obcházet na první pohled nepřekonatelné fyzikální překážky. Zda se to povede tady, netuším. A znova, nesnižujeme přece velikost baterky na třetinu.

Vložení se soukromého sektoru není žádná výhra. Ve vztahu stát­/kráda a občan­/ovčan vznikne další nenažraný meziparazit. Ono už takhle stačí co ta elektřina stojí. Neviděl jste nové ceníky?

Vytvareji to zelene mozky co si proste zakonem udelaji legalni zlodejinu a kdo to zaplati ja vy a dalsi lidi. Proc se z nasich dani dotuji tyhle eko nesmysli ja bych byl urcite proti je to jen bezedna dira na penize.