"Nikdy nebude ​­- je trochu ​­"dlhodobý​­" výraz ....... vezmite si názor na dopravné prostriedky so spalovacím motorom v minulosti ­"

No to sice ano, ale ačkoli tu jsem asi za největšího optimistu ohledně využívání těchto technologií, tohle si moc nedokážu představit. Mám sice natahané nějaké články ohledně proveditelnosti něčeho takového, ale zatím jsem je ještě nepřečetl, takže můj názor je zatím jen tak ­"od stolu­". Co jsem se díval na nějaké výpočty, takový transatlantický let by vyžadoval stovky MWh energie. 787 má 127 tisíc litrů paliva, což je přes 1310 MWh.

Efektivita motorů v letadlech je zhruba čtvrtinová, takže jsme tak na 330 MWh na pohon. Ale on ani elektrický motor není 100% účinný, tak to dejme na 90 % a jsme na cca 365 MWh. Asi by to chtělo nějakou rezervu pro stárnutí baterie a bezpečnost, takže jsme 400MWh+? Dnešní články ­(a to nepočítám celý akumulátor­) mají hustotu 300 Wh­/kg. To jsme na 1333 tunách jen v článcích. Pokud vezmeme akumulátor se vším všudy, jsme u nově příchozích technologií někde okolo 255 Wh­/kg, tedy 1570 tun. A to beru ještě ta optimističtější čísla. Pro představu, dnes to letadlo má v sobě cca 100 tun paliva.

Tak a teď ta budoucnost. I když se mnozí tváří, že jsme se ještě pořád nedostali přes 270 Wh­/kg a jako bernou minci berou jeden lithiový článek od Panasonicu, můžeme v zásadě říci, že se hustota dlouhodobě zvyšuje v průměru o 3 % ročně. Pro následující 2­-4 roky se dá předpokládat významný skok na cca 350­-360 Wh­/kg, nicméně v zásadě si nemyslím, že po 100+letech vývoje baterií nejrůznějších typů nějakým zázrakem najednou překonáme tento průměrný 3% roční nárůst. Kdo ví, kam nás pustí fyzika, ale i kdybychom se za 30 let dostali třeba na 800 Wh­/kg, pořád to letadlo bude tahat 500 tun v článcích a cca 600­-650 tun v akumulátorech. Pořád 6krát více než dnes. Byste se musel dostat na 5000 Wh­/kg na úrovni článků. Nemluvě o dalších problémech.

Pro lety v rámci USA, Evropy baterková letadla nevypadají úplně nereálně. Takové 1000­-1500km lety by to teoreticky v budoucnosti mohlo zvládnout. Ale přeletět Atlantik?

Btw, takže pokud použiji podobný přepočet, tak letadlo zmíněné ve šlánku má místo nějaké 100 kg nádrže s palivem takových 1200­-1500 kilo baterek. Čili s normálním, spalovacím motorem by uneslo jednou tolik nákladu. A to vynechám detaily, jako z jakých zdrojů a jak ­"ekologicky­" se vzala elektřina, a materiál na baterie. Snad se to pomalu zlepší, ale zatím to rozhodně není o nic čistš, než benzín či kerosin. Jen to smrdí jinde... ­(a otroci těžící v Africe jistě děkují, že mají dostatek práce)

Myslím, že je to dost dobrý odhadový výpočet. A tedy jste si sám odpověděl a sám jste si vyargumentoval, že slovo ­"nikdy­" sem nepatří.

Nikdy neříkej nikdy.

To platí a bude platit vždy na rozdíl tomu, že nikdy nejde postavit to a to protože fyzika. Když tohle někde čtu, tak se mi ježí vlasy na hlavě.
To je přece naprostý nesmysl říkat, že něco ­"nikdy­" nebude možné. Už z principu je to nesmysl.
Stačí se podívat do historie. Copak je to tak těžké pochopit?
Před 100 lety kdybyste řekl člověku, že bude moci mít na ruce místo hodinek počítač s takovým výpočetním výkonem jaký máme dnes tak by vás považoval za čaroděje a ukřižovali by vás na hranici. V té době to taky bylo ­"nemožné­".

Tak proč vy na světěhardwaru, kde píšete články zabívající se technikou a víte co to znamená, se snažíte o něco podobného?

Sám jste si svým hrubým výpočtem zjistil, že když se zlepší ta současná technologie i jen 2­-3x už to může pohánět malá letadla. To před 10 lety nebylo ještě vůbec myslitelné.

Nikdo z nás si nedokáže ani představit, na co během příštích 10 let lidstvo přijde a jaké budou vynálezy.
Třeba někdo narazí na něco co popstrčí výkon baterií 5x , 10x dál než se nám dnes může vůbec zdá.
Třeba se to nestane a bude to trvat dalších 50 let, kdy během postupné evoluce dospějeme k podobným výsledkům.

Ale já nevěřím tomu, že se to nestane. Je jen otázka kdy to bude a jestli se toho dožijeme.

A třeba lidi vymyslí něco jiného než baterii jak ji známe dnes, která půjde využít jako zdroj energie pro letadla.
Kdo ví?

Vždyť to vůbec nemusí být baterie založená na Lithiu jakou máme dnes, ale může to být baterie úplně nového typu o kterých ví možná tak nějaký snílek ve své laboratoři, která se na světle objeví až za 10­-20 let.

Ale rozhodně to nebude ­"nikdy­".

Jenže to také neznamená, že za těch 10 let převratný objev přijde a tu baterii 5x lepší než současné mít budeme. Jenže současné elektrošílenství je na této myšlence založené. Buď bude nová superbaterka ­(a to hodně rychle­) nebo dřív dojdou těžitelné zásoby lithia a pak konec. Takovou krizi, jaká v tom případě nastane svět ještě nezažil. Něco, proti čemu bude ­"ropná krize­" v sedmdesátkách jen vtip a prasklá hypoteční bublina jen takový drobný problémeček... ­(dávalo by to smysl v jediném případě: A sice, že by elity již onu superbaterku ­(a asi i levný a trvanlivý zdroj energie­) dávno měly. A to je dost konspirační teorie. Nicméně jak říkám, jediná okolnost, kdy by dávalo smysl to, co se v současnosti nařizuje.)

"To platí a bude platit vždy na rozdíl tomu, že nikdy nejde postavit to a to protože fyzika. Když tohle někde čtu, tak se mi ježí vlasy na hlavě.­"

To mně také, a přesto jsem ji použil. Já to také nesnáším, ale tady ani já nevidím moc možnost, že se tam lze dostat.

"Sám jste si svým hrubým výpočtem zjistil, že když se zlepší ta současná technologie i jen 2​­-3x už to může pohánět malá letadla. To před 10 lety nebylo ještě vůbec myslitelné. ­"

No o to právě jde. Já se tady bavím o transatlantických letech. To, že budou létat letadla na baterky, to je velmi pravděpodobné. V podstatě s velikostí letadla můžete měnit velikost baterky, takže jestli malé letadlo uletí 500 km, tak i největší letadlo s toutéž technologií uletí cca 500 km. Jenže dostat to na 10 tisíc km, to je řádově násobná hustota a tady si opravdu nejsem jist, zda nějaký takový materiál dokážeme najít­/vyrobit, nebo zda je to vůbec možné nějak dosáhnout ve formě baterky ­(klasické uhlovodíkové palivo má ještě větší hustotu, ale to už není baterka­). 5000 Wh­/kg je na baterku šílená hustota. Lidstvo dokáže ­"obcházet­" fyzikální limity, což jde vidět na procesorech, kde už dnes jsme za tím, co se kdysi zdálo být fyzikálně možné.

"A třeba lidi vymyslí něco jiného než baterii jak ji známe dnes, která půjde využít jako zdroj energie pro letadla. ­"

Jasně, o tohle jde také. Záleží na tom, co považujete za baterii.

"Vždyť to vůbec nemusí být baterie založená na Lithiu jakou máme dnes, ale může to být baterie úplně nového typu o kterých ví možná tak nějaký snílek ve své laboratoři, která se na světle objeví až za 10​­-20 let.­"

Jasně, že nemusí. Tohle tady ostatně v diskuzích tvrdím často.

BTW. doplnil jsem tam slůvko ­"asi­" :­-)

Dneska zahazují penumatiky, za pár let budou zahazovat ­(do černých skládek­) baterie. A za pár desítek let budou stejně tak zahazovat stroje prolezlé nanonoty, nebo co tou dobou bude. Problém není technika, problém jsou lidé. To idé se chovají hůř než dobytek.

"A pokud se započítá nějaká bezpečnostní rezerva pro případ nouze, tak dolet 200 km max.­"

Čtěte pořádně. Jednak si možná pletete námořní míle a kilometry ­(cca 1,85násobný rozdíl­), jednak to je děláno pro 460km lety, ne že to má 460km dolet. Papírový dolet sice neznáme, ale dá se předpokládat, že to právě kvůli té bezpečnostní rezervě pro 460km let bude hodně přes 600 km.