Elektrický tahač Volvo FH Electric ujel 3000km trasu, místo 4 dní jel 7
3.2.2023, Milan Šurkala, aktualita
Na elektřinu se snaží přejít i kamionová doprava. Jak to ale vypadá v praxi, to nám ukázala švýcarská společnost Krummen Kerzers na 3000km trase ze Švýcarska do Španělska a zpět. Úplně bez problémů to nebylo a rychle také ne.
Elektrický pohon se v posledních letech snaží lidé procpat snad do všech myslitelných druhů dopravy. Výjimkou není ani silniční kamionová doprava. Tady se nejvíce zmiňuje asi Tesla Semi s 800km dojezdem, nicméně Tesla zdaleka není první, kdo přišel na trh s elektrickými nákladními vozy. Ty už několik let vyrábí Volvo, které to nedávno rozšířilo i na těžší kategorie tahačů. Co však taková elektrická doprava znamená v praxi, to se můžeme podívat u švýcarské firmy Krummen Kerzers. Ta vyzkoušela elektrický tahač Volvo FH Electric 4×2 s celkovou hmotností 40 tun, který má však proti Tesle jen zlomkový dojezd 300 km. Takový krátký dojezd pochopitelně výrazně zvyšuje nutnost přesného plánování a přináší podstatně větší obavy o to, zda se podaří dojet.
Tahač vyjel od supermarketu Casa del Mas v Küsnachtu u Zurychu pro náklad 20 tun pomerančů do Canals blízko Valencie ve Španělsku, což je zhruba 1500 km, takže celá cesta byla okolo 3 tisíc km. Jak vidíme, nosnost zdaleka není poloviční, jak se mnozí snaží strašit (to by byla okolo 12 tun), nicméně nesmíme zapomenout např. na to, že tahače Volvo FH jsou v elektrických verzích při stejném rozvoru proti svým naftovým protějškům těžší o nezanedbatelné 3 tuny (v Evropě by ale měly mít dovolenou větší celkovou hmotnost soupravy o 2 tuny). Připomeňme, že standardní naftové tahače jsou s nosností někde kolem 24-25 tun. Pokud bychom ale chtěli větší akumulátory pro větší dojezd (prozatím nejsou u Volva v nabídce), klidně si můžete připočíst další 2-3 tuny hmotnosti navíc. A pak už ten rozdíl v nosnosti může být daleko větší, můžeme se tu bavit o cca 17-20 proti 24-25 tunám. A to není malý rozdíl.
Ale zpět do Švýcarska. Řidič Balint Schnell musel splňovat zákonné požadavky na přestávky, které se snažil naplánovat tak, aby byly vyplněny nabíjením. Bohužel infrastruktura není zatím na elektrické tahače vůbec připravena, a tak musel nabíjet na standardních nabíječkách. Celkem musel za celou cestu udělat 20 zastávek a problémem bylo zejména to, když se na nabíječkách objevilo více vozů. Pak už nabíjecí výkon dramaticky poklesl. Ve Francii také jednou došlo k situaci, kdy už myslel, že nedojede, naštěstí to dobře dopadlo. Ve výsledku tak ustanovil rekord v 3000 km dlouhé trase ujeté elektrickým tahačem.
Bohužel místo standardních 4 dní musel jet celý týden, tedy 7 dní. A to také není malý rozdíl, zde se problémy s infrastrukturou projevily v plné nahotě. Společnost Krummen Kerzers chce nicméně ještě letos rozšířit svou elektrickou flotilu na 18 vozů a také investovat do vlastní nabíjecí infrastruktury. Ve Švýcarsku by to měly být vedle nabíječky v sídle firmy v Kerzers také stanice v Dällikonu, Flüelenu a Prattelnu.
Zdroj: 20min.ch, electrek.co
