ESA pozastavuje přípravy mise ExoMars, rozvazuje spolupráci s Roskosmosem

ESA minulý týden oznámila, že už dále nepočítá s ruským Roskosmosem, pokud jde o evropskou misi ExoMars. Ta zahrnuje vyslání roveru na Mars a byla přitom už před dvěma lety odložena, a to kvůli tehdejšímu nástupu Covidu-19. Ten už dnes málokoho zajímá, neboť tu máme novou krizi, která ale pro misi ExoMars znamená další velkou ránu. Jako by snad Mars nebyl Evropanům souzen.

 

 

Agentura Roskosmos se přitom do jisté míry snaží zůstat neutrální, i když její šéf Dimitrij Rogozin zrovna nepřispívá k tlumení vášní a do toho jej popichuje Elon Musk. V tomto případě jde ale spíše o snahu izolovat Rusko, což se děje i recipročně, přičemž je zřejmé, že úzká spolupráce mezi ESA a Roskosmosem aktuálně není možná. ESA tak dává vědět, že plně souhlasí se sankcemi evropských zemí a uvádí, že pokračování v přípravách na spuštění mise ExoMars dle plánu nepřichází v úvahu. 

 

Generální ředitel ESA tak už dal pokyn k tomu, aby byla spolupráce s Roskosmosem rozvázána a zároveň byl pověřen, aby hledal nové možnosti, jak v misi ExoMars pokračovat i bez Rusů. Pak se ale můžeme ptát, čím měl Roskosmos vůbec přispět a jak jeho vklad nahradit. 

 

Předem je třeba říci, že letos přichází další okénko, během nějž bude možné startovat k Marsu (efektivně a ekonomicky), neboť ten se opět přiblíží k Zemi. ExoMars byl tak plánován právě na letošek, přičemž ESA měla na starosti především náklad se samotným roverem Rosalind Franklin. Roskosmos měl zase zajistit přistávací modul plus potřebný raketový nosič, a to konkrétně Proton. 

 

 

Pokud by šlo pouze o raketu, dalo by se říci, že by na takovou práci možná stačil i Falcon 9, který dokáže k Marsu vyslat cca 4 tuny, přičemž hmotnost celého nákladu ExoMars včetně paliva bude 4,3 tuny. A pokud ne, Falcon Heavy by stačil zcela jistě a firma SpaceX by mohla být schopna své služby poskytnout. 

 

Problém může být spíše s tím, jak nahradit potřebný přistávací modul a to je zřejmě věc, která se nevyřeší během několika měsíců, aby byl ExoMars připraven na startovní okénko, které se otevře 20. září. Mars přitom aktuálně už několik let obíhá sonda ESA TGO (Trace Gas Orbiter) která měla roveru Rosalind Franklin posloužit pro spojení se Zemí. Samotná TGO se však už nyní blíží k hranici své životnosti (je v posledním roce své sedmileté mise) a je otázka, jak dlouho ještě vydrží a pokud by snad měla brzy selhat, zda za ni dokáže zaskočit NASA. 

 

To všechno se dozvíme až někdy později, nicméně nebudeme vůbec překvapeni, pokud bude start mise ExoMars přesunut na rok 2024.