Evropská Gaia poskytla nový balík dat se zajímavými objevy

Dne 25. dubna 2018 se tak na svět dostal další obrovský balík dat hodný zkoumání, a to od satelitu Gaia již druhý. V něm je zachycena přesná pozice, pohyb, barva a svítivost více než miliardy hvězd naší galaxie, takže pro astronomy je to celá nadílka úkazů, které čekají na své objevení. A také že už řada z nich objevena byla, a to za necelý měsíc po zveřejnění dat. 

 

satelit Gaia

 

Jeden z výzkumných týmů představil měření týkající se třech nejrychleji se pohybujících hvězd v Mléčné dráze, a to samozřejmě z těch, které známe. Jednou z nich je bílý trpaslík, který dříve býval souputníkem hvězdy, jež explodovala jako supernova typu Ia. Gaia je zařízení známé pro svou neobyčejnou schopnost sledovat pohyb hvězd a určovat jejich pozici, a tedy i rychlost. Proto bylo možné určit, že tento bílý trpaslík, stejně jako dva další, cestuje vesmírem rychlostí přes 3,5 milionu kilometrů v hodině. Vzhledem k rychlosti světla je to stále malý zlomek (cca 1/3800), ale i tak jde o vysokou rychlost, kterou by takový trpaslík cestu od Slunce až k Neptunu urazil přibližně za 54 dní. 

 

Astronomové zkusili na základě rychlosti a směru vysledovat, odkud se asi tak mohl zmíněný bílý trpaslík vydat do hlubin vesmíru a skutečně na jeho rekonstruované cestě objevili staré a již pohaslé zbytky supernovy. To pouze potvrdilo předpoklad, že jej její výbuch odeslal pryč. 

 

Další tým astronomů z Australian National University (ANU) ohlásil, že našel dosud nejrychleji rostoucí černou díru. Z té se již stala supermasivní díra s odhadovanou hmotností 20 miliard Sluncí, takže skutečný cvalík, jenž navíc každý milion let naroste přibližně o procento. To znamená, že si v průměru každé dva dny dopřeje materiál o hmotnosti jednoho Slunce. Pokud bychom toto monstrum měli uprostřed naší galaxie namísto naší "běžné" supermasivní černé díry (~ neduživých 4,1 milionů Sluncí) na obloze by se jevilo 10x jasněji než Měsíc v úplňku a v podstatě by zastínilo na noční obloze všechny hvězdy. Je ale od nás nějakých 12 miliard sv. let daleko, takže to nehrozí. 

 

Daleko blíže pak bylo nově nalezeno přesně 13.928 bílých trpaslíků, a to v sousedství daného poloměrem 100 parseků (326 sv. let), což jejich počet značně navýšilo a především bylo nalezeno pozoruhodné množství těžkých bílých trpaslíků, s pravděpodobným původem ve srážce dvou objektů v binárních systémech. Ty budou astronomové dále zkoumat ve snaze pochopit životní cyklus hvězd a především pak supernov typu Ia, které představují jednu z nejdivočejších událostí, na něž lze ve vesmíru narazit. 

 

Gaia už pracuje na třetí datové sadě, která bude zveřejněna v roce 2020 a obsahovat bude ještě přesnější údaje než první dvě. Týkat se bude jak těles naší soustavy, tak velice vzdálených objektů, ovšem do té doby mohou astronomové zkoumat tu druhou, která jistě ještě neukázala všechna tajemství. 

 

Zdroj: Astronomy