"ale kde se pro ně má vzít elektřina, to pořád nechápu­"

Ano, tohle může být nemalý problém, má to však spoustu dílčích řešení, které mohou přispět k tomu, že to nakonec může i fungovat. Zda i bude, to je otázkou. Osobně mi přijde, že si to politická sféra představuje o dost jednodušeji, než to je, a jde mnoha cestami, které mi nepřijdou optimální ­(zavírání fungujících JE je snad největší blbost, kterou někdo mohl vymyslet­).

1, Jádro. Na elektromobilitu je obecně vhodné mít hodně stabilní základ v JE, jenže to se poslední roky moc nenosilo. Snad se to obrátí k lepšímu, i když i tohle má své problémy ­(dlouhá výstavba a z toho plynoucí vysoké náklady, moc států se do toho nehrne­). Doufejme, že se prosadí malé modulární reaktory, to by mohlo dost pomoci. Sice jsou na instalovaný MW ještě dražší, ale díky rychlejší výstavbě by zas tolik nemusely trpět na problémy spojené s délkou výstavby ­(vysoké úvěrové náklady­). Takže doufejme v příchod SMR.

2, OZE. Tohle je problém kvůli špatné vyrovnanosti výroby napříč dnem i rokem, nicméně i tady se dají ty negativní vlivy minimalizovat, a to několika způsoby.
2a, Vyrovnanější výroba kombinací větru a slunce z různých míst, tedy posílení infrastruktury na kontinentální úrovni. To může dramaticky snížit požadavky na akumulaci.
2b, No a ta akumulace. Úložiště různých typů, ideálně opět kombinace. Co se týče baterií, jejich cena klesá, některé typy nepředstavují až takovou zátěž jako klasické původní Li­-Ion se spoustou kobaltu a dalších prvků ­(Na­-Ion pro tohle vypadá slibně­). V omezené míře i vodík, i když ten je hodně neefektivní, nicméně jako řešení, kdy je energie opravdu už nesnesitelně hodně ­(hodně solárů v hodně dlouhé době hezkého počasí­), proč ne.

Dost se mluví o tom, že vyrovnávání špiček by mohla mít na starosti i datová centra ­(selektivní spouštění některých úloh v dobách nadbytku elektřiny­). Jenže ta jsou obecně pro potřeby elektřiny také problém, ostatně už dnes mají asi 3­-4krát větší spotřebu než všechny elektromobily dohromady, takže jestli Vám vystřelí cena elektřiny nahoru, nemusí to být kvůli EV, ale mnohem pravděpodobněji to bude kvůli AI. Pro zajímavost, všechny elektromobily na světě minulý rok spotřebovaly asi 100­-130 TWh. U těžby kryptoměn se mluví o cca 120­-150 TWh, u datových center se odhaduje cca 300­-500 TWh ­(a pro rok 2030 se předpokládá až okolo 2500 TWh­). Asi byste své obavy měl směřovat někam jinam než na EV.

3, Nezapomínejme na propojenost systémů, internet a automatizaci.

"propojenost systémů, internet a automatizaci­" viacej energie nevyrobí, jedine môže trochu ušetriť.

To sice nevyrobí, ale může lépe a účinněji spravovat tu vyrobenou ­(tzn. nezajistí větší výrobu, ale umožní lepší fungování i s výrobou nižší­).

Ano, je to problem a slozite tema. Politici a jejich predstavy jsou casto mimo realitu a bohuzel, energeticka politika pak vypada jak vypada. Neni mozne spojit soucasne technologicke moznosti, ekonomiku a ideologii do jednoho funkcniho celku. Pak tu mame energeticke krize, vysokou inflaci a propad konkurenceschopnosti... Energeticka politika se musi delat na pokryti obdobi s nejvyssi spotrebou, coz jsou zimni mesice a zde jdeme hlavou proti zdi.

1. S jadrem se u nas zaspalo a uvazovane 4 bloky nebudou stacit uz jen proto, ze castecne nahradi soucasne dosluhujici bloky. Nicmene je to jedina smysluplna nahrada za uhli, protoze palit plyn na vyrobu elektriny bylo neekonomicke uz v roce 2013, natoz dnes. Takze paroplyn nam v konkurenceschopnosti nepomuze a spolehat na nej jako docasnou nahradu znamena opakovat chybu Nemecka. SMR asi o mnoho drive nebudou, zatim se zadne pro komercni nasazeni nevyrabi a bohuzel, vychazi jako drazsi. Ke snizeni ceny by pomohla ucast na vyvoji a realizacnim projektu, protoze masova vyroba, ktera by cenu mohla stlacit dolu, se zde konat urcite nebude. A v neposledni rade... at to bude velky blok, nebo SMR, na cenu ma vliv i rentabilita provozu, tedy musi jet celorocne, aby se to vyplatilo.

2. OZE mame dva druhy. Ty puvodni zdroje, coz jsou klasicke vodni a precerpavaci elektrarny. Ty plni svuj ucel a maji smysl. Ostatni OZE jsou problem pro vsechny mimo sveho majitele a tim problemem je nejen ona spatna vyrovnanost vyroby, kdy drive v energetice platilo, ze se vyrovnava jen nerovnovaha v odberu, protoze za nerovnovahu na strane vyroby odpovidal vyrobce, ale tim druhym problemem jsou dotace. Ted ale, politici prenasi tyto umele vicenaklady na spotrebitele, proto je u nas elektrina nekonkurenceschopna. Pokud by platila drivejsi pravidla, tak by kazda velka FVE byla odpovedna za stabilitu dodavek 24­/7­/365 a jak si to udelaji je jejich vec, naklady jdou za nima, jinak maji smolika. Drive totiz platilo, ze do verejne rozvodne site se nesmi pripojovat nestabilni zdroje... a to pravidlo melo svuj smysl.
2a. Na kontinentalni uroven bych vubec nespolehal, to je utopie. Kdyz dojde na lamani chleba, tak nikdo neomezi sve firmy, aby mohl dodavat sousedum, protoze i zde plati, ze je blizsi kosile nez kabat. Navic je celkem jiste, ze kdyz bude nedostatek, tak ten nedostatek bude ve vice zemich soucasne a od koho budou chtit brat, kdyz budou potrebovat vsichni ??? Ta sobestacnost je v energetice dost zasadni, pro nasi ekonomiku klicova.
2b. A ta akumulace ? No, to je problem, protoze umime jen kratkodobou akumulaci, tedy v podstate jen UPS, coz jsou ona bateriova uloziste, ale i precerpavacky... Kapacitou v radu hodin jsou vhodne jen na tu kratkodobou vyrovnavku na denni bazi. Dlouhodobou ­(sezonni­) akumulaci neumime a hned tak umet nebudeme. Tak daleko lidstvo neni a hned tak nebude. Jenze bez dlouhodobe akumulace budou OZE s vyjimkou klasickych hydroelektraren proste problem.

Do budoucna spotreba elektriny dale poroste, protoze ekonomika i nas dalsi rozvoj elektrinu budou nutne potrebovat. Takze pokud nechceme zastavit vyvoj lidstva, tak to bez dalsich energetickych zdroju nepujde. Jiste, trochu pomohou uspornejsi technologie a nizsi energeticka narocnost, ale to prinese jen to, ze spotrebu elektriny do roku 2050 nezvysime o 100%, ale treba ­"jen­" o 60%. Nicmene i s tim je nutne pocitat. A u uspornych opatreni stale plati jiste pravidlo. Uspory maji smysl jen do urcite hranice. Pokud tuto hranici prekroci, tedy usporna opatreni jsou tak ekonomicky narocna, ze se vynalozene naklady v usporach nevrati, pak postradaji smysl. Ani uspory nelze hnat do krajnosti. A to je dalsi problem v hlavach nasich politiku.

Zjednodusene receno. Energeticka politika musi byt zalozena na tom, ze dokazeme vykryt obdobi s nejvyssi spotrebou, to je stare zlate pravidlo a toho dosahneme:
a­) pomoci celorocnich stabilnich zdroju u kterych lze v obdobi nizsi spotreby delat odstavky a udrzbu
b­) pomoci OZE a sezonni akumulace, kdy prebytek elektriny z leta dokazeme ulozit na zimu
c­) kombinaci sezonnich zdroju, jenze k tomu potrebujeme nejen levne zdroje na leto, ale predevsim levne a spolehlive zdroje na zimu, coz v zadnem pripade neni kombinace jadra a FVE.
U jadra plati, aby se ekonomicky vyplatilo, musi jet celorocne s vyjimkou technickych odstavek. Jenze pokud budeme mit dost energie z jadra na zimu, tak hrave pokryjeme i leto a FVE jsou v ten moment k nicemu, protoze nam duplikuji vyrobu v dobe, kdy ji nejmene potrebujeme.

1, Plyn bude náhrada, to je skoro docela jisté. Není to sice úplně čisté, ale je to nejrychlejší a nejlevnější snížení emisí, které existuje. SMR jsou dražší než normální JE, ale musíme si uvědomit, že většina nákladů na JE jsou bohužel úroky, které plynou z dlouhé výstavby. SMR tento problém docela efektivně řeší. Jinak řečeno, pokud je SMR třeba na instalovaný MW dvakrát dražší, ale díky kratší výstavbě nemá tyto více než dvojnásobné úvěrové nároky, může vyjít plus minut podobně. Každopádně je to hudba budoucnosti ­(2030+­).

2, Přečerpávající elektrárna není OZE, je to akumulátor.

2a, Uvědomte si, že ne každý je dnes soběstačný ­(kdyby byl, tak bychom logicky neměli komu dodávat naše nadbytky­) a přece tyto státy fungují. Kontinentální úroveň může docela fungovat. Když se třeba podíváte na výrobu větrných a solárních elektráren za posledních cca 5­-6 let, uvidíte, že se docela pěkně vykrývají a docela věrně kopírují křivku spotřeby. Takže z toho, abychom museli z léta ukládat desítky TWh na zimu, se dostáváte řádově níže. Doplníte to JE, jste na zlomcích. Stále je to hodně, ale fungovat to může. Za celou tu dobu tam byla jediná situace, kdy by bylo potřeba nahodit nějaký záložní zdroj ­(a tam je otázkou, co by to bylo­).

2b, Viz výše. Čím více OZE se vykrývá, tím nižší je potřeba akumulace. Dlouhodobým systémem může být třeba ten vodík. I když je sice velmi neefektivní, k tomuto účelu může posloužit poměrně dobře.

Osobně jsem za to, aby se zásadní část potřeb řešila pomocí JE. Jsou sice pekelně drahé pro výstavbu, ale snižují nutnost akumulace díky své stabilitě a mají extrémně dlouhou životnost.

Jde o to co vlastne chceme? Jestli si udrzet konkurenceschopnost, nebo se na to vykaslat a jit cestou rozvojoveho sveta. Uz ted nam ujizdi vlak technologicky, nemuzeme si dovolit byt nekonkurenceschopni jeste i energeticky. To je potreba akutne resit. Nyni mame cenu elektriny kolem 90 eur za MWh pri rocnich kontraktech, coz je cena opravdu silena. Cca 3x vyssi nez USA a 5x vyssi nez Cina. Pokud si chceme konkurence schopnost udrzet, pak se potrebujeme dostat na predkrizove hodnoty kolem 30 eur za MWh. To by melo byt prioritou c. 1 a pak az nejaky Green Deal, ktery je diky marginalnimu podilu EU na svetovem znecisteni stejne o nicem. Navic vyvoz emisi tim, ze vyroba bude mimo EU a sem se to bude dovazet, je ponekud pokrytecke reseni, ktere to znecisteni naopak zvysi a zcela postrada logiku.

1, Jenze plyn je problem predevsim cenou. Vystavba elektraren je sice relativne rychla ­(ale take se nepostavi za tyden­) a provozne maji vyhodu rychleho nabehu i regulace vykonu, jenze paleni plynu pro vyrobu elektriny je ekonomicky nesmysl. Vratme se trochu do historie. V obdobi 2012­-2015 byla vetsina paroplynovek v EU odstavena, zakonzervovana, nebo se to dokonce rozebiralo a prodavalo do zemi tretiho sveta, protoze vyroba byla uz tehdy nerentabilni. Cena plynu byla kolem 12 eur za MWh plynu a ucinnost techto elektraren je 35­-58%. V roce 2016 se povedlo s Gazpromem pro elektrarny dohodnout primy kontrakt ­(mel ho i CEZ­) s cenou kolem 6 eur za MWh plynu a tak se paroplynovky vratily do hry.
Jenze jak chceme dnes uvazovat nad plynem a zaroven byt cenou elektriny konkurenceschopni, kdyz cena plynu je cca 40 eur za MWh a ucinnost klidne optimisticky zaokrouhlime na 60%? Ani kdyby tam nebylo nakladu na vystavbu a praci zamestnancu, tak to proste nejde. K tomu si to jeste zatizime emisni povolenkou. A jako by toto nestacilo, tak to uvazujeme jako docasne reseni, tedy nevyuzijeme ani do konce zivotnosti. To je ekonomicky zlocin.
Za mne paroplynovka staci bohate jedna na spickovou vyrovnavku, kde se zuroci jeji provozni vlastnosti a vic netreba, protoze to ekonomicky proste nelze uzivit pokud EU nebude mit sve vlastni velke lozisko levneho plynu.

Ale k jadru. Velke bloky nebudou drive, nez v roce 2036, ale podital bych spise 2038, protoze snad zadna vetsi stavba u nas nebyla v terminu. Potiz je, ze se investicne rozpocitavaji na 30 let, ackoliv zivotnost ma byt 60 let a pak to vychazi zbytecne draze. Nicmene samotny provoz je pak levny a diky sve stabilite nejsou vycenaklady jinde.
Tak u SMR se shodneme, ze pred rokem 2030 nebudou ani omylem. Osobne bych moc nepocital, ze neco bude do roku 2040. I kdyby se neco ve svete zacalo ve vetsi mire pouzivat, tak pri te rychlosti vystavby cehokoliv u nas, kdy se o vsem 10 let diskutuje a dohaduje...
Potiz je, ze odchod od uhli ma byt nekde mezi lety 2027­-2033? A to je problem. Politici nechapou, ze mezi jednim a druhym muze byt prekryv, ale nesmi byt dira, jinak to nefunguje. Pokud budu uvazovat, ze si v roce 2030 koupim nove auto na cestu do prace, tak taky neprodam sve plne funkcni auto uz nyni, abych jezdil taxikem.

2, Ano, precerpavacka je principem akumulator, ale dnes je moderni radit ji mezi OZE, protoze akumulacni medium je voda. Spise bych to delil na ciste vyrobni zdroje a vyrovnavkove zdroje, kam bych precerpavacky radil ja. Ale z meho pohledu jinak nepodstatne. ;­-­)

2a, Ano, neni kazdy sobestacny. Nakonec i my, ackoliv jsme nyni ­"exporteri­", tak elektrinu obcas dovazime, ale ten vyvoz je vyssi. Vtip je v tom, ze exporteri jsme diky uhelnym elektrarnam. Ale nemuzeme si dovolit spadnout do role importeru, protoze to obdobi, kdy budou potrebovat dovazet vsichni, tak bude s velkou pravdepodobnosti totozne pro vsechny a od koho se pak bude dovazet? Pokud budou mit u sousedu v dobe, kdy u nas budeme potrebovat, prebytek, tak neni problem... jenze to tak byt nemusi a nejspis nebude. Ta sobestacnost je dulezita, jinak se dostaneme do problemu a budeme muset resit koho odpojit, coz je navrat do energetickeho stredoveku. Ono staci, aby byla tyden mlha, coz neni nic neobvykleho a najednou nefouka a ani nesviti. Kdyz bude foukat moc, nebo bude mrznout, tak se vetrniky take odstavuji, protoze namraza na lopatkach je problem. Tady by byla fajn geotermalni elektrarna, jenze na to tu take nejsou podminky.

2b, Vodik je utopie. Nejen, ze je premena elektrina ­-> vodik ­-> elektrina velmi neefektivni. Zeleny vodik je diky tomu drazsi nez ten sedy i kdyby byla elektrina zdarma, proto se celosvetove toho zeleneho vodiku vyrabi tak malo. Jenze vodik ma druhy, jeste mnohem zavaznejsi problem. Neumime ho dlouhodobe, efektivne a pritom levne skladovat. O vodiku se mluvi i jako o nahrade pro teplarny, kde mame vetsi problem, nez u elektraren, jenze i zde bych to klidne zaradil do kategorie sci­-fi. Nedokazeme tolik vodiku ulozit na zimu, aby to vyslo na celou topnou sezonu, nehlede na to, ze nikdo nebude chtit vodikove uloziste za barakem.

2b, Dodatek... Aby to s tim vodikem nedopadlo podobne jako v Nemecku:
"Německý železniční dopravce Eisenbahnen und Verkehrsbetriebe Elbe­-Weser ­(EVB­) musel v těchto dnech odstavit vodíkové jednotky Alstom Coradia iLint, které nasazuje na linku RB33 mezi mezi Cuxhavenem, Bremerhavenem a Buxtehude. Důvodem je nedostatek vodíku nutného pro pohon vlaků. Dopravce se vrátil k provozu s dieselovými jednotkami. O problémech na lince, která byla první na světě s provozem vodíkových vlaků, informoval dopravce na svých stránkách.­"

S velkou slavou se o zahajeni vodikoveho provozu psalo, jenze pak odpadnul dodavatel sedeho vodiku a ten zeleny je prilis drahy. Takze zase nastoupil stary dobry diesel.

Tohle se proste musi resit na jistotu, jinak to nebude fungovat. Pokud si hraji na jedne zeleznicni trase, tak cert to vem, ale hazardovat s energetikou na celostatni, nebo celoevropske urovni proste nejde. To smrdi dalsi energetickou krizi a dopady budou o nekolik radu zavaznejsi, nez naposledy. Ale nejspis jsme se z te posledni krize nedokazali poucit...

Omlouvam se za delku prispevku...

1, Plynovku uděláte relativně snadno a rychle z odstavené uhelky. O to jde. Odstavíme­-li uhlí a jádro ještě nebude, v podstatě není jiné cesty. Může se nám to nelíbit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Plynovky jsou v podstatě jistota.

2a, No a právě proto potřebujete tu kontinentální úroveň, která zajistí více různých typů OZE ve více různých lokalitách, aby k tomu do takové míry nedocházelo. Na úrovni jednoho státu je to sebevražda. Ale nebudete mít obvykle stejné počasí ve Švédsku jako ve Španělsku ve slunci i ve větru zároveň.

2b, Ano, vodík je velmi neefektivní. Je nesmysl ho používat jako primární úložiště a stavět na něm energetiku. Jako jedno z mnoha typů úložišť při nadbytku ­(ideálně tom slunečním­) ale posloužit může. Nemůžeme vše postavit na jednom typu, ale můžeme ty různé typy díky jejich různým vlastnostem skládat dohromady.

A o to jde. To skládání. Jde o dorovnávání, ne zajištění celé spotřeby. Kdybyste měl vše jen ze slunce, tak potřebujete uložit dobrých 30 TWh z léta na zimu. Což je šílenost. Když připustíte mix z větru a dovoz, tak díky vykrývání na kontinentální úrovni klesnete třeba na 5 TWh ­(mrkněte na ty grafy, jak se to vyvíjí v čase­). Když půlku spotřeby zajistíte jádrem, jsme na 2 TWh... A tak dále, a tak dále. Nakonec se dostaneme na mnohem nižší řády než na počátku, navíc to můžete odkládat do vody, baterií, vodíku,... Takže to zase dělíte a dělíte a dělíte. Každopádně to nic nemění na tom, že ideální je prostě postavit co největší zastoupení JE, mít to stabilně a neřešit blbosti. Navíc životnosti nových JE se s modernizacemi klidně mohou dostat i hodně nad 60 let.

1, Ano, plynovku postavime relativne rychle, ale je to plytvani a takovy mezistupen nam zbytecne odcerpava penize na to jadro, kde nam budou chybet. Ukolem neni zajistit dostatek elektriny, ale dostatek levne elektriny, protoze to je a jeste dlouho bude, krev soucasne ekonomiky. Jinak se budeme ekonomicky propadat stale hloubeji a navrat ­"na vysluni­" opravdu nebude jednoduchy. Pristi generace nas budou proklinat, protoze pod zaminkou ochrany klimatu, na ktery ma EU marginalni vliv, jim pripravime budoucnost v chudobe a s klimatem nehneme ani o milimetr. Momentalne by bylo nejlepsim resenim vykaslat se na emisni povolenky, nebo alespon predelat ten zvraceny spekulacni system a do rozjezdu jadra nechat proste levne uhli. Misto zbytecneho mezikroku akcelerovat jadro, to mi prijde po vsech strankach vyhodnejsi. Ono to uz dochazi i politikum, jenze to zase resi tak nejak ­"po svem­"... Proste Kocourkov.
https:­/­/www.seznamzpravy.cz­/clanek­/ekonomika­-firmy­-stat­-chce­-pojistku­-pro­-uhelne­-elektrarny­-boji­-se­-tykacova­-blafu­-261494

2a, Fakt neverim, ze by kontinentalni spoluprace mohla fungovat. Na to je EU hrozny moloch. Navic to ma dalsi dva problemy. Neni na to pripravena rozvodna sit, coz jsou dalsi nemale finance. Prenos na dlouhe vzdalenosti je problem, protoze ve stridavine budou velke ztraty ve vedeni. A takove monstr projekty, jako stejnosmerne vedeni v Cine, jsou v EU nerealne.

2b, Jenze ono to skladani a dorovnavani je dalsi vec, ktera to ve finale prodrazuje, coz jde proti tomu, ze se potrebujeme navratit ke konkurenceschopnosti.

Bohuzel opravdu resime blbosti, ale to je tim, ze to resi diletanti bez technickeho a asi i ekonomickeho vzdelani. Castokrat mam opravdu pocit, ze jim nejde o reseni problemu, ale jen a pouze o ty dotace a prerozdelovani.
A u nas je to vubec extrem, protoze ta neschopnost resit problemy je alarmujici. Trochu to pripomina situaci na zeleznici, kdy k nam v roce 1991 prijelo TGV a politici se v projevech naparovali jak u nas do 10 let budou vysokorychlostni trate, protoze je to dulezite pro nas budouci ekonomicky rozvoj ­(coz je pravda­). Jenze to dopadlo jako obvykle a dodnes zde nemame ani metr VRT. Jen spoustu kecu a skutek utek. Dokonce uz nas predebehlo i takove Maroko ­(myslim ze v roce 2018 otevreli jejich prvni VRT­). A takto by se dalo pokracovat. I proto ten vyvoj v energetice u nas vidim ­(mozna­) dost pesimisticky.

1, S tím se dá částečně souhlasit. Na druhou stranu pokud chceme snížit emise rychle a levně, plyn je ­(bohužel­) nejlepší řešení.

2a, ­"Neni na to pripravena rozvodna sit­" No ale přece o tom mluvím, že je potřeba tu síť připravovat. Nemluvíme o tom, v jakém stavu je to teď, ale v jakém stavu to má být. V budoucnu.
"Prenos na dlouhe vzdalenosti je problem, protoze ve stridavine budou velke ztraty ve vedeni.­" V této oblasti se v poslední době udělaly nemalé pokroky a dálkový přenos umí být i dost efektivní ­(efektivnější, než to třeba lokálně dlouhodobě ukládat­).

1, To je ten problem... Opravdu to chceme takto? Nebo to chteji politici? Ja neznam nikoho, kdo by byl nadseny z posledni energokrize, ztrate konkurenceschopnosti, vysoke inflace a tim poklesu koupeschopnosti. Vtip je v tom, ze ono to lze realizovat bud rychle, nebo levne, ale nikdy oboji zaroven. Proto stale mame elektrinu pri rocnich kontraktech 3x drazsi, nez pred zacatkem krize a jako by to nestacilo, tak jeste razantne narostla cena regulovana, tedy distribuce. Politikum to nevadi, protoze od jiste urovne prijmu to neni problem. Pokud se zeptame lidi, zda chteji snizovat emise, tak jiste nikdo nebude proti. Pokud se jich ale zeptame, zda chteji polovicni hodnotu svych prijmu, tak odpoved bude take jasna. A ono to resit lze. Bud postupovat pomaleji, nebo alespon zrusit ty zvracene povolenky. Povolenky jsou jen dalsi zdaneni obyvatelstva, protoze dokud nebude nahrada za uhli, tak se z uhli vyrabet stejne musi.
Mnohem lepsi reseni by byl system danovych ulev pro nizkoemisni projekty. To by nemelo negativni dopad na ceny energii a neposkozovalo by to ekonomiku, tedy bylo by i vice prostredku na dalsi rozvoj. Ale nebylo by tam to prerozdelovani dotaci...

2, Tak efektivnejsi nez dlouhodobe ukladani je v podstate vsechno, protoze elektrickou energii dlouhodobe ukladat neumime. Rozhodne to ale neni cesta k zasadnimu snizeni soucasnych cen energii, coz by mela byt ta nejvyssi priorita. Pokud tedy nechceme dalsi vyrobu vyhnat do Asie a dale chudnout. Ono uz nyni se toho v Cine vyrabi vic nez dost a v EU se k tomu jen doda navod a jiny obal. Jenze ta zavislost na Cine se nam muze seredne vymstit. Navic dalsi chudnuti by pak melo negativni dopad i na tu ekologii. Staci se podivat na rozvojove staty, kde se na ekologii zcela kasle, protoze chude staty proste maji zcela jine starosti.

"Mnohem lepsi reseni by byl system danovych ulev pro nizkoemisni projekty. ­"

Nerozumím tomu, jak by to ­"daňová úleva­" mohla vyřešit. Vždyť emisní povolenka a daňová úleva je v zásadě totéž ­(jen výchozí stav nazýváte jinak, v případě povolenky je výchozím staven nízká daň a některé zdroje ji mají vyšší, v případě daňové úlevy je výchozím stavem vysoká daň a některé zdroje ji mají nižší­). V obou případech má emisně čistější zdroj daně nízké a emisně špinavý zdroj daně vysoké.

2, ­"Jenze ta zavislost na Cine se nam muze seredne vymstit.­" Naprosto souhlasím.

Ok, zkusim vysvetlit.
V obou pripadech je stejna vychozi danova uroven, ale zatim, co danove zvyhodneni pusobi adresne a danovou ulevu dostane pouze nizkoemisni provoz, tak emisni povolenka naopak zdrazuje vstupy vsem, protoze bez elektriny z uhli, nebo plynu, se proste stale neobejdeme, takze dopady jsou v podstate plosne. A dokud nebude za uhli a plyn nahrada, tak se do ceny elektriny emisni povolenka bude nadale propisovat, protoze cena elektriny se na burze tvori podle zaverneho zdroje, coz je ten nejdrazsi. Ten znecistovatel to dostane zaplacene, protoze to v cene elektriny plati odberatel, bud koncovy zakaznik ­(obyvatelstvo­), nebo vyrobce dalsich produktu. Vyrobci to samozrejme prenesou dal na zakazniky zdrazenim svych produktu ­(inflace je v celem retezci od prvovyroby az po obal­) a tim ztracime konkurenceschopnost na svetovem trhu. Toto zdrazeni pak pochopitelne dopada i na ty nizkoemisni, protoze i oni pochopitelne nakupuji dalsi produkty od jinych dodavatelu ­(nejsou samostatny ostrov­) a postihuje tak celou ekonomiku.
Cestou danovych ulev se slo v USA a to prave z duvodu, aby nedoslo k devastaci ekonomiky zdrazenim elektriny. Oni pochopili, ze elektrina je v ekonomice klicova a dali prednost zachovani funkcniho trhu, proto maji ceny elektriny tretinove, tedy priblizne na nasi predkrizove urovni. Pritom je to danove zvyhodneni dostatecne motivacni pro inovace.
Cina sice sla take cestou emisnich povolenek, ale maji je alespon zastropovane nekde kolem urovne 9 USD za tunu CO2, tedy priblizne 8x nizsi, nez v EU. U nas bohuzel do ceny povolenek promlouvaji spekulanti, coz zpusobuje dalsi nestabilitu na trhu s elektrinou. Emisni povolenka v EU byla nekde na urovni 6­-10 EUR v roce 2016­-17 a dnes je 67 EUR ­(74 USD­) s tim, ze se pocita i s prekrocenim hranice 100 EUR.
System emisnich povolenek tak, jak funguje v EU, je tim padem ten vubec nejhorsi mozny, jaky si lze predstavit.

Resenim je bud emisni povolenky zrusit a prejit na system adresnych danovych ulev, ale pak by nebylo ono prerozdelovani, coz je pro politiky neco jako droga, protoze maji moc, ktera jim neprislusi.
Nebo alespon zastropovat na cene 8 EUR, tedy odriznout spekulanty a tim vratit cenu elektriny na predkrizovou uroven. Ono totiz plati pravidlo, ze na 1 MWh elektriny vyprodukuje uhelna elektrarna cca 1 tunu CO2. A jelikoz z uhli vyrabime prumerne cca 45% elektriny, tak i v pripade, ze se nezapocita jako zaverny drazsi plynovy zdroj, pak si kazdou MWh umele zdrazujeme o cca 65­-70 EUR. Ta podobnost vyvoje cen emisnich povolenek a cen elektriny opravdu neni nahodna.
https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/emisni­-povolenky­-graf­-vyvoje­-ceny­/
https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/cena­-elektriny­-graf­-vyvoje­-ceny­/?dat_field=04.04.2024&dat_field2=28.09.2024

A na zaver...
Co se deje s penezma, ktere se vyberou za emisni povolenky? Ty maji slouzit na dotace pro vystavbu bezemisnich zdroju a dale na boj s energetickou chudobou, coz jsou dotace obyvatelstvu na neco, co jsme povolenkama zavinili ­(tedy nejdrive jim sebereme a pak neco malo vratime­). Zde pak plati ono vseobecne zname, ze dotace pokrivuji trh, ale to neni jedine negativum tohoto systemu. Ono take plati, ze efektivita vyuziti takto vybranych prostredku je dle nekterych ekonomu maximalne 50­-60%, protoze cast sezere nezbytna ­(zbytecna­) byrokracie spojena s prerozdelovanim a zbytek se proste cestou nekde ztrati ­(at uz v dotacnich podvodech, nebo v korupci­).

Ale vždyť tu plošnost tam máte stejně. Čísla si vymyslím, jen pro názornost konceptu. Je jedno, zda je daň 2 EUR a povolenkou pro uhlí ji zvýšíte na 10 EUR, nebo zda máte daň 10 EUR a daňovou úlevou ji pro OZE snížíte na 2 EUR. V obou případech děláte a platíte totéž ­(tedy i ten plošný vliv může být stejný­). Neekologická výroba má větší daně a je jedno, zda jsou navýšené z nízké částky nebo nesnížené z částky vysoké. Problémem EU není povolenka jako taková, ale především její hodnota.

Ať už chcete něco někomu zlevňovat nebo tomu druhému něco zdražovat, je to v zásadě pořád totéž. Podívejte se třeba na Norsko a elektromobily. Proč je tam tolik elektromobilů?

Z pohledu EV tam mají ICE podstatně větší daně ­(spousta daňových zatížení navíc, de facto povolenky­)
Z pohledu ICE tam mají EV podstatně nižší daně ­(tedy daňové úlevy­).

Přece vidíme, že jednu a tu samou situaci v Norsku s elektromobily můžeme popsat jak systémem povolenek ­(daně navíc pro ICE ve srovnání s EV­), tak i jako systém daňových úlev ­(méně daní pro EV ve srovnání s ICE­). Ať už to nazveme povolenkami nebo daňovými úlevami, pokřivuje to trh stejně. Je to totiž jen jiný název pro totéž. Název se mění v zásadě jen podle toho, kterou skupinu označíme za výchozí stav.

To si nerozumime.
Rekneme, ze firmy maji dan ze zisku 20%, coz je vychozi stav. Firma, ktera zainvestovala do bezemisni technologie bude platit 15% dan ze zisku, tedy ma 25% zvyhodneni ve forme danove ulevy a tim ma rychlejsi navratnost investice. Nemusi pak tuto investici v plne mire propisovat do ceny sveho produktu a neztraci tak vyrazne na konkurenceschopnosti. Tim se nerozbije cela stavajici ekonomika, protoze ostatni plati stale totez, co platili pred krizi.
Na rozdil od toho jsou povolenky dodatecna dan, kterou tu sice mame uz dlouho ­(az v nedavne dobe se to utrhlo ze retezu­), ale povolenky jako dan z elektriny zdrazuji vstup vsem, tedy nejen vyrobcum automobilu ­(bez ohledu zda jde o EV, nebo ICE­), ale projevi se v cenach uplne vseho, vcetne potravin, nebo nakladu pro domacnosti.
Ono to jen vypada stejne ­(na jedne strane plus, na druhe strane minus­), ale ten rozdil v systemu je opravdu propastny.

"Asi byste své obavy měl směřovat někam jinam než na EV.­"
Tato věta je naprosto přesná. Jsou mnohem větší žrouti energie než elektromobilita. Momentálně zaznamenává největší nárůst spotřeby AI. Jejíž kouzlo jsem zatím neobjevil.

"Momentálně zaznamenává největší nárůst spotřeby AI. Jejíž kouzlo jsem zatím neobjevil. ­"

To závisí na tom, co vlastně děláte. Pro většinu mých projektů je to game changer.

No jak říkám, já jsem to kouzlo rychlé databáze zatím neobjevil. Tady i mě zůstává rozum stát, jestli to za ty náklady vůbec stojí. Doufejme že ano, když je tu elektřinu někdo ochoten platit.

Až všichni přejdeme na EV, bude blackout. Typický argument odpůrců elektromobility. Krátká odpověď zní, ne nebude. A to třeba už jenom proto, že útlumem výroby fosilních paliv nám zbyde elektřina, kterou nyní ta výroba spotřebuje. Pro výrobu 1l benzínu je to 1­-1,5kWh a pro výrobu 1l nafty dokonce 2kWh elektřiny. Tedy na výrobu 50l nafty je spotřebováno 100kWh elektřiny. Jen na pouhou výrobu. Paradoxní je, že spalovací motor později, díky své cca 30%ní ­(ne­)účinnosti, 70% energie v palivu uložené, vyzáří ve formě odpadního tepla. To je 70kWh elektřiny promrhané. Tutéž elektřinu spotřebuje elektromotor s účinností až 94%. Odpovězte si sám na otázku, jaký má smysl, vyrábět pomocí elektřiny jakékoliv palivo, když můžeme jezdit přímo na tu elektřinu? S rozmachem EV, za současného utlumení výroby fosilních paliv, k produkci elektřiny navíc nedojde. Elektromobilita má naopak potenciál stabilizovat odběrové špičky, a tím i cenu její produkce. Netvrdím, že tím dojde k jejímu výraznému zlevnění, věřím však, že ani nevystřelí nesmyslně vysoko.

Jasne elektromot s ucinnnosti az 94%. V pripade elektroauta s si to velmi­/ucelne zjendodusil.
Co tak pri elektrine straty na vedeni, straty pri nabijani, straty pri vybijani baterie a az potom straty na elektromotore :­)? U zto zdalek anabude krasnych az 94%

Ono vše má ztráty, důležitý jen ten výsledek. U elektřiny v celém kolečku ztratíme dalších cca 25­-30 % ­(přenos, samovybíjení, nabíjení­/vybíjení­) a pak máme tu efektivitu elektromotoru. Ta má výhodu v tom, že je vysoká nejen špičkově, ale také při ­"neefektivních­" jízdních režimech.

Bohužel pro ICE je tam těch problémů také několik. Nemáme sice příliš velké přenosové ztráty do motoru ­(spálená nafta cisterny při převozu, vypařování,... to je minimum­), nicméně to množství energie pro výrobu paliv je opravdu hodně velké ­(a je na místě se ptát, zda opravdu není lepší na to rovnou jezdit, než s pomocí toho vyrábět palivo ­- v podstatě k emisím ICE musíme připočíst ještě tak třetinu navíc na jeho výrobu­). Co se týče účinnosti spalovacího motoru, to je také ošemetné. Ono to třeba špičkově může být 35 % ­(a některé i mnohem více­), ale ve většině jízdních režimů je to třeba i pod 25 %.

I proto jsou tak úsporné hybridy s benzínovým generátorem. Je lepší to prohnat jako elektřinu ­(vyrobenou však pomocí ICE v tom úzkém nejefektivnějším režimu­) přes baterku ztrátově tam a ztrátově zpět do toho ztrátového elektromotoru, než sice být bez těch elektrických ztrát, ale nechat ICE pracovat ve všech režimech včetně těch méně efektivních. To krásně prakticky ukazuje, jak je ta elektrická cesta nesmírně efektivní a jak má ICE naopak obrovské propady efektivity, pokud nepracuje v tom úzkém pásu své nejlepší efektivity.

Netrvrdim, ze ICE nemaju svoje problemy ale vadila mi ta argumentacia.

Ak by BEV boli take uzasne­(a cely ekosystem okolo­), tak sa to sa mo presadi a nevediem tu take debaty.
Ja verim v buducnost BEV ale holt este to nejaky cas potrva.

S tím se dá souhlasit. Ostatně i kdybychom od dneška prodávali jen a pouze elektromobily, tak plnou elektromobilitu bychom tu měli tak v roce 2045. Reálnější je spíše tak 2055. Velkým problémem elektromobility jsou ale také předsudky, což se také zasazuje o to, že to jde tak pomalu, nemusí jít nutně o ­(ne­)kvality produktů jako takových, ale o jejich vnímání. Na druhou stranu je to negativní vnímání EV vlastně i pozitivum, vzniká tím více času pro budování infrastruktury.

Elektromotor má účinnost přes 90% a nejmodernější spalováky 40%. Ovšem běžný, 15 let starý spalovák pohybující se po českých silnicích má účinnost někde mezi 25­-35%, což beru jako průměr 30%. Co přesně Ti na té argumentaci vadí? Že mají spalováky mizernou účinnost, no tak to je bohužel objektivní fakt. A těch 70% vyzářeného odpadního tepla, přes chadič, bez kterého by se každý spalovák do 5 minut uvařil, je realita.

Hmm, jenze to je zase zjednoduseny uhel pohledu. V zime se to odpadni teplo vyuzije na topeni, elektromotor se sice take zahriva, ale na vytapeni auta se musi vyuzit samostatne topeni nejen pro posadku, ale i pro tu baterii, protoze te nizka teplota take nedela dobre. Tim se nam to vyrovnava. Auto je jeden celek, nelze vycuknou jen co se zrovna hodi, ale musime to posuzovat komplexne.
Potiz je, ze v zime neni tak snadne a levne elektrinu vyrabet, pritom jeji spotreba je prave v zimnim obdobi nejvyssi...

Odpadní teplo spalovacího motoru, použité v zimě k topení, je jenom z nouze ctnost, a jeho nízkou účinnost tím nelze omluvit. Elektromobily používají k topení tepelná čerpadla, která jsou účinná a eneregticky efektivní. Ano je pravda, že baterii je třeba v zimě temperovat, a v létě někdy i chladit. To má na starosti BMS a dělá to automaticky. Nicméně baterie se temperuje i chladí svou vlastní energií a opět je v tom velmi efektivní. Jestli opravdu věříš, že energetická účinnost spalováku a elektromobilu je vyrovnaná, lžeš si do kapsy. A že vyrábět elektřinu v zimě je těžší a dražší než v létě ­- to nemyslíš vážně, že ne.

Ta z nouze ctnost ale v zime nesnizuje dojezd. ;­-­)
Mno, s tou vyrobou elektriny jsem to trochu zjednodusil, to se omlouvam. Pro stabilni zdroje, jako jaderky, nebo uhelky to samozrejme neplati, tam na sezone nezalezi. Jenze me slo o to, ze politicky se ted tlaci predevsim FVE a tam je zimni vyroba 10­-20% instalovaneho vykonu a to prave v obdobi, kdy naopak elektriny spotrebujeme nejvice.

Ano elektromobilu se v zimě snižuje dojez, díky chladnějšímu vzduchu a tím vyššímu aerodynamickému odporu, ale to je jiná kapitola. Topení tepelným čerpadlem má na dojezd zanedbatelný vliv do 3 % maximálně.

Tak to zase brzděte. V zimě roste spotřeba elektromobilů významněji než u spalovacích aut. Obecně je vyšší zimní spotřeba dána třeba zimními pneumatikami a vyšším odporem např. při jízdě ve sněhu, což je se stejně tak týká i vozů elektrických, nicméně nižší výkon baterií v chladu i nutnost topení ­(tepelné čerpadlo není zrovna standardní výbavou všech EV­) ty spotřeby pro EV dost navyšuje. To není cca 10 % jako u spalovacích aut. Stačí se podívat na Spritmonitor. Vezmu několik nejúspornějších Tesel Model 3

léto­/zima: 13­/16, 13­/16,5, 12­/17, 13,5­/17,5, 14­/19, 14,5­/18... Místo cca 10 % je potřeba počítat tak s 20­-30%.

Já nepopírám, že elektromobilu v zimě klesá dojezd, ale o tom řeč nebyla. Jen vysvětluji, že topení má na to zanedbatelný vliv. Že tepelné čerpadlo není standardní výbava je v pořádku. Proč by za něj měl platit ten kdo ho nechce, nebo dokonce nepotřebuje. Už i v naší zeměpisné šířce se doporučuje jeho pořízení zvážit. A když už jsme zpátky u toho topení, jak dlouho trvá vymrzlému spalováku, než začne topit, 20 minut? To už jsem dojel tam kam potřebuji a vystupuji z auta se sotva ohřátým motorem zpět do zimy. Elektromobil začíná topit hned. Navíc si ho mohu nechat vyhřát předem, což je standardní funkce. Zatímco u spalováku je to možné jen výjimečně a nákladově to stojí cca 2x víc než to tepelné čerpadlo evčka.

"Jen vysvětluji, že topení má na to zanedbatelný vliv.­"

jenže to není úplně pravda. Resp. záleží na tom, co si představujete pod pojmem ­"zanedbatelný­". Není to půlka, jak se snaží tvrdit odpůrci, ale také to není ­"skoro nula­" jako u spalováku. Jasně, tam se v podstatě jeho nevýhoda mizerné účinnosti přetavuje ve výhodu, ale ty rozdíly tam prostě jsou.

https:­/­/www.evengineeringonline.com­/wp­-content­/uploads­/2024­/01­/EV_Cold_Weather_Range_Comparison_Fig2­-853x1024.webp

I u spalováku rostou zimní spotřeby, ale jsou to jednociferná čísla ­(a zahrnuje to méně efektivní zimní gumy, horší terén i třeba zahřívání na volnoběh, zatímco člověk škrábe skla­). Všechny statistiky, ať už mluvíme o Recurrentu nebo o Spritmonitoru ale jasně říkají, že u EV to je obvykle mezi 20­-30 %. Ano, nemusí jít výhradně o vliv topení, ale to tam vliv prostě má.

"jak dlouho trvá vymrzlému spalováku, než začne topit, 20 minut? ­"

Nevím, jakým spalovákem jste naposledy jezdil Vy, ty moje většinou topily za 3­-5 minut ­(dle okolní teploty­).

"Navíc si ho mohu nechat vyhřát předem, což je standardní funkce.­"

Ano, to je výhoda. Zejména pokud je na kabelu, tak to ani nezkrátí dojezd ­(což u spalováku na volnoběh neplatí)

To MrQuick
Neviem ka msi chodil do skoly, ale asi si moc nedaval pozor.
Vies co vsetko sa vyraba z ropy ?
Ak by sme teraz stopli vsetky auta na svete tak spotreba ropy by mohla klesnut tak o cca 10 ­- 15 %. A nie viac. Alebo uvazujes ze budu lietadla na baterie ­(co je vlastne pre interkontinentalne lety absolutne nemozne v dnesnom stave­), alebo budu produkty po svete dodavat plachetnice ­(urcite velmi efektivne hlavne v pripade potravin­). Ci odpustis si lieky ­(hlavnou zlozkou skoro vsetkych masti je vazeliza, ci zacnes chovat niekolko milionov vciel­). Problem zavisloti na rope je ten ze je z nej velmi vela veci nielen nafta, benzin a kerozin. Vsetky plasty, ktore doma mas ­(okrem celofanu­) su z ropy. Takze energeticky benefit z nevyroby benzinu a nafty tu je ale nie taky a tolko aby dokazal vykompenzovat potrebu plynucu z plnej elektrifikacie. Naviac, aby sme sa dostali k tahsim mazacim olejom, ktore sa bezne pouzivaju na mazanie lozisk ­(aj v EV­) potrebujeme ten benzin oddelit = aj tak ho budeme vyrabat, ale nespalovat, vieme z neho vyrabat plasty ­(aj teraz sa na to pouziva­).
Pokial nenajdes alternativu k plastom hromadu liekov, letectvu a nahradu mazacich olejov tak smola + vascina nemrznucich zmesi, ktore pouzivas na chladenie ­/ temperovanie baterii je tiez z ropy.

Ke stejným či podobným ztrátám dochází i při spotřebě elektřiny, která se používá pro výrobu fosilních paliv, tak proč bych je měl započítávat?! Někdo prostě nerad slyší, že elektromotor je ve všem lepší než spalovací motor a navíc ani neprodukuje žádné lokální emise. Neprodukuje je jako nový, neprodukuje je jako 4 roky starý, ani jako 10 let starý a nikdy nebude. Na rozdíl od moderních spalováků, které už při první technické, po 4 letech provozu, nejsou schopné splnit svoje emisní limity. Případně po 100tis km kleknou, nebo musí na generálku. Koupit auto s takovým motorem je fakt výhra. Ale nekupte to, když je to tak ­"levné­".

Mas ­/ mal si auto? Ja som mal staru skodovku 1,4 MPi fabia z roku 2007 najazdenych 275 000 km. Ziadna generalka sa nekonala. Menil som 2x rozvody ­(pri 110 000 a pri 250 000­), ale nemal som dole hlavu a nerozoboeral som blok motora. Staci mat kvalitny benzin ­(davat aditivum­) a nemas na emiske problem. My chces povedat, ze ak si musel pri 100 000 robit generalku, kto by ti take auto kupil ? Menil som standardne veci, ziadna generalka a auto doteraz jazi ma uz viac ako 300 000. Emisie v pohode. Teraz uz niesme v ere skora 105 ­/ 120, alebo dvojtaktneho trabantu.