Facebook vytvořil detektor pro laserový bezdrátový internet
21.7.2016, Milan Šurkala, aktualita
Facebook není jen sociální síť, ale jedním jeho velkým cílem je přinést internetové připojení celému světu. Jednou ze zamýšlených technologií je laserové připojení, pro které už vytvořil optický detektor.
I když většina z nás zná Facebook hlavně jako obrovskou sociální síť, společnost se snaží angažovat i v dalších oblastech. Mimo virtuální reality je to internetové připojení v oblastech, kde to zatím s internetem není moc slavné. Příkladem je třeba Indie, kde už měl také i problémy s úřady. Hlavní otázkou, kterou ale Facebook řeší, je způsob šíření signálu. Podobným problémem se zabývá i Google a přišly na přetřes třeba věci jako jsou drony nebo balóny. Novinka Facebooku ale přichází s připojením pomocí laserových paprsků. Tedy optika, ale bezdrátová, bez optických kabelů.
Laserové paprsky mají několik výhod i nevýhod, které je nutné vyřešit. Z výhod můžeme zmínit to, že světlo není licencováno jako např. rádiové vlny. Další výhodou je nižší riziko kolize s dalšími sítěmi, neboť narozdíl od víceméně nesměrovaných Wi-Fi sítí se laserové paprsky budou šířit pouze jedním směrem. To je ale zároveň problémem. Laserový paprsek má tendenci se při přenosu rozcházet a je nutné jej tedy precizně zaostřovat, aby zůstal dostatečně koncentrovaný. Aby bylo možné dosáhnout vysokých rychlostí, musí být detektory velmi malé (hovoříme o řádu čtverečních milimetrů), což zase na druhou stranu bude těžší trefit tenkým paprskem. Vyžaduje se také přímá viditelnost.
Connectivity Lab od Facebooku se nicméně povedlo vytvořit rychlý, ale přitom relativně velký detektor těchto paprsků. Má totiž snímací plochu dost velkých 126 čtverečních centimetrů, přitom ale byli vědci schopni dosáhnout rychlosti až 2,1 Gbps. Detektor je tvořen soustavou plastových optických vláken, která absorbují modré světlo a postupně při posílání světla dál jej emitují jako zelené. Ze všech vláken se pak světlo společně pošle do fotodiody. Vědci věří, že při přechodu na infračervené spektrum budou moci rychlost ještě zvýšit, k čemuž jim dále dopomůže i to, že toto světlo není viditelné lidskému oku a lze tedy zvětšit světelný výkon laseru.
Zdroje: techtimes.com, osapublishing.org, computerworld.com, extrahw.com
Laserové paprsky mají několik výhod i nevýhod, které je nutné vyřešit. Z výhod můžeme zmínit to, že světlo není licencováno jako např. rádiové vlny. Další výhodou je nižší riziko kolize s dalšími sítěmi, neboť narozdíl od víceméně nesměrovaných Wi-Fi sítí se laserové paprsky budou šířit pouze jedním směrem. To je ale zároveň problémem. Laserový paprsek má tendenci se při přenosu rozcházet a je nutné jej tedy precizně zaostřovat, aby zůstal dostatečně koncentrovaný. Aby bylo možné dosáhnout vysokých rychlostí, musí být detektory velmi malé (hovoříme o řádu čtverečních milimetrů), což zase na druhou stranu bude těžší trefit tenkým paprskem. Vyžaduje se také přímá viditelnost.
Connectivity Lab od Facebooku se nicméně povedlo vytvořit rychlý, ale přitom relativně velký detektor těchto paprsků. Má totiž snímací plochu dost velkých 126 čtverečních centimetrů, přitom ale byli vědci schopni dosáhnout rychlosti až 2,1 Gbps. Detektor je tvořen soustavou plastových optických vláken, která absorbují modré světlo a postupně při posílání světla dál jej emitují jako zelené. Ze všech vláken se pak světlo společně pošle do fotodiody. Vědci věří, že při přechodu na infračervené spektrum budou moci rychlost ještě zvýšit, k čemuž jim dále dopomůže i to, že toto světlo není viditelné lidskému oku a lze tedy zvětšit světelný výkon laseru.
Zdroje: techtimes.com, osapublishing.org, computerworld.com, extrahw.com
