Flash back

Snadno se pak stane, že základní deska si s novým zařízením nerozumí, třeba jen proto, že v době zrodu základní desky ještě takové zařízení prostě neexistovalo (nejčastěji se to týká procesorů). Někdy je základní deska ochotna pracovat se zařízením, i když jej nezná (prostě jej jen nesprávně detekuje), někdy zase se zařízením nekomunikuje, i když jej zná (nebo by alespoň měla znát). Řešení tohoto problému je v obou případech často velmi jednoduché - nový BIOS.

Výrobci základních desek proto na svých stránkách nabízejí nové verze BIOSů ke stávajícím i starším základním deskám. Nové verze BIOSu pro základní desku přináší buď nové možnosti jejího využití, případně opravy chyb z minulých verzí. Spolu s novým BIOSem je většinou možné stáhnout i program, který jej zapíše "naflešuje" do paměti flash čipu (pokud je BIOS uložen v EPROM čipu je nutné použít speciální zařízení). S EPROM čipy se můžeme setkat hlavně na starších 486 základních deskách, pentiovské desky už jsou v drtivé většině vybaveny flash pamětí.

Zápis nového BIOSu do flash čipu je záležitostí snadnou a rychlou. Stačí spustit flashovací program (nejlépe v DOSu) - Awdflash nebo Amiflash, podle BIOSu - a jako parametr uvést binární soubor s novým BIOSem (pokud žádný parametr neuvedete, program si soubor s BIOSem vyžádá). Někdy je BIOS dodáván pouze jako jeden .exe soubor, který obsahuje jak flash program, tak BIOS (není třeba uvádět žádný parametr). Následuje výzva k uložení stávajícího BIOSu (vřele doporučuji pro případné vrácení do původního stavu). Během několika sekund je pak flashování BIOSu provedeno a po restartu se můžete radovat z dobře provedené práce.

Zcela výjimečně se však může stát, že počítač po restartu nenaběhne. Téměř jistě se tak stane, pokud počítač během flashování vypnete nebo restartujete (stejný výsledek má výpadek proudu). Stává se to sice opravdu jen výjimečně, nicméně může se stát i to, že BIOS se nenaflashuje korektně a počítač potom pochopitelně nenaběhne, protože mu chybí základní informace. Jestliže počítač nenastartuje, není ani možné zopakovat flashování. V takovém případě nezbývá nic jiného než milý flash čip vytáhnout (případně celou základní desku) a zanést jej k někomu, kdo má "palírnu", anebo...

Na jednu zajímavou možnost jsme narazili v polském PCWorldu. Stačí vzít druhou stejnou základní desku s neporušeným BIOSem, po startu z ní "za běhu" flash čip vytáhnout, vložit čip s vadným BIOSem a naflashovat. Zní to zajímavě a celkem i pravděpodobně, BIOS je používán pouze při startu počítače, později je k němu přistupováno jen sporadicky (jestli vůbec). Rozhodli jsme se, že to při nejbližší příležitosti zkusíme.

U příležitosti upgrade BIOSu desky Tomato 5DLX jsme aplikovali uvedený postup. Můžete jej sledovat na přiložených fotografiích. Na první z nich kolega Bubu po startu vytahuje původní čip - počítač běží (samozřejmě v DOSu, i když by to zřejmě šlo provést i ve Windows).

Na druhé leží oba BIOSy bok boku, v desce zeje černá díra - počítač stále běží.
Na poslední je nový čip se zdárně naflashovaným BIOSem, po restartu počítače - vše je v naprostém pořádku.
Tato metoda je docela zajímavá, leč asi jen málokdo má k dispozici dvě stejné základní desky (nebo alespoň dva čipy pro stejnou základní desku), ovšem jistá alternativa to je.