Form Energy postaví železito-kyslíkovou baterii s procesem reverzního reznutí

Energetika se v posledních letech hodně mění. Na jednu stranu roste počet elektromobilů, které budou potřebovat mnoho elektrické energie, na druhou stranu se tlačí na zavírání uhelných elektráren (a v některých zemích nelogicky i jaderných), které mají nahradit obnovitelné zdroje energie. Ty ale mají zpravidla problém ve značné nestálosti jejich produkce, takže navíc vyžadují řešení dočasného ukládání energie. To musí vykrýt odběrové špičky i nadprodukci, kdy naopak odběr není dostatečně vysoký.

 

Lithiové akumulátory jsou v tomto dost problematické kvůli množství kontroverzních materiálů a ceně. Články LiFePO jsou prozatím asi jedním z lepších řešení, protože jsou z lithiových článků jedny z těch levnějších, neobsahují tolik problematických materiálů, jsou velmi odolné (nemají takovou tendenci hořet jako klasické Li-Ion), mají také násobně vyšší životnost a jejich nevýhody v podobě nižší energetické hustoty při tomto využití nevadí. Americká společnost Form Energy má ale ještě další bateriové řešení. Železito-kyslíkové akumulátory.

 

 

Společnosti se povedlo je dostat do takové podoby, že mohou být komerčně nasazeny. První takový projekt bude postaven v USA spolu se společností Great River Energy za přispění fondu ArcelorMittal XCarb. Tento systém by měl poskytnout dodávky elektrické energie po dobu až 100 hodin, ale nevíme, zda jde o dobu při plném výkonu (zde poznamenejme, že běžně se podobné baterie konstruují na cca 1,5 hodiny provozu při maximálním možném odběru). Výhodou má být také desetinová cena ve srovnání s řešením využívajícím technologie Li-Ion. Takový akumulátor by měl zvládat dodávat elektrickou energii i několik dní např. po živelné katastrofě.

 

 

Princip železito-kyslíkového akumulátoru je v zásadě velmi jednoduchý. Kovové železo se při vybíjení vystaví kyslíku, výsledkem čehož je uvolnění energie a vznik rzi. Nabíjení spočívá v přísunu elektrické energie, které ze rzi uvolní kyslík a opět vznikne kovové železo. To vše funguje za přispění tekutého elektrolytu, který je nehořlavý a je na bázi vody a síry. Tyto baterie jsou v modulech a ty se skládají do větších celků, které mají zhruba velikost pračky. A pak už je jen otázkou, kolik se jich umístí vedle sebe. Modularita by měla být další velkou výhodou projektu. Hovoří se o tom, že by mělo být možné dosáhnout výkonu 3 MW na 0,4 hektaru.

 

Společnost ale bohužel není více konkrétní v dalších důležitých parametrech, jako je celkové množství uložené energie nebo efektivita celého procesu (tedy kolik energie se ztratí při převodu tam a zpět). To trochu zvedá varovný prst, i když je projekt součástí grantu ARPA-E, což mu dává trochu větší kredibilitu. Jedním z cílů USA je totiž i snížení závislosti na ropě z cizích zemí a řešení využívající OZE a smysluplných baterií tomu mohou napomoci.

 

Zdroj: formenergy.com