jak mnoho záleží na rychlosti portů u routeru 100Mb/s nebo 1000Mb/s.Záleží také na rychlosti internetu? Vzplatí se nový router s Draft N ?
Rychlost portů Tě omezuje dvojím způsobem. Zaprve rychlost pro připojení do internetu. To je zatím omezení pouze teoretický, protože připojení k internetu (ADSL, kabelovka) stěží dosahuje 10MBit/s. Pro to stačí libovolnej router.
Druhá věc je komunikace mezi jednotlivejma počítačema v místní síti. Disky dneska daj špičkovej výkon 100MB/s (tzn 800Mbit/s). Takže tam je jak wifi standard g, tak i 100MBit omezení - ale na běžný věci se to dá v pohodě použít.
Co se týče bezdrátový sítě, tak ta bude pomalá vždycky - samozřejmě N je lepší než nic (g), ale i tak to bude v reálu dosahovat max na 100MBit drátový připojení. Tam je lepší u náročnějších operací se tak jako tak připojit na drát.
Druhá věc je komunikace mezi jednotlivejma počítačema v místní síti. Disky dneska daj špičkovej výkon 100MB/s (tzn 800Mbit/s). Takže tam je jak wifi standard g, tak i 100MBit omezení - ale na běžný věci se to dá v pohodě použít.
Co se týče bezdrátový sítě, tak ta bude pomalá vždycky - samozřejmě N je lepší než nic (g), ale i tak to bude v reálu dosahovat max na 100MBit drátový připojení. Tam je lepší u náročnějších operací se tak jako tak připojit na drát.
Díky.Ptám se proto že kabelem budu mít připojený PC a WiFi laptop.Chci být připojen i na zahradě cca 30m od routeru a tak nemíním tahat kabel.
Tak to budes mit nejspis 100Mbit/sec LAN mezi PC a routerem, mezi routerem a NTB je teoreticky 54Mbit/sec.
V realu to pobezi maximalne 24Mbit na Wi-Fi casti (3MB/sec) coz je nejuzsi hrdlo po ceste.
Tyhle informace plati u klasickeho levneho domaciho routeru pro 54G.
Pokud bys mel v NTB bezdrat s podporou 802.11 n a k tomu prislusny router s Gigabit LAN (1000Mbit) a v PC take Gigabit, da se docilit realne propustnosti okolo 140 Mbit/sec.
To vse plati pro spojeni mezi PC a NTB, samozrejme do internetu mas zaplacenou nejakou konektivitu v jednotkach Mbit/sec.
V realu to pobezi maximalne 24Mbit na Wi-Fi casti (3MB/sec) coz je nejuzsi hrdlo po ceste.
Tyhle informace plati u klasickeho levneho domaciho routeru pro 54G.
Pokud bys mel v NTB bezdrat s podporou 802.11 n a k tomu prislusny router s Gigabit LAN (1000Mbit) a v PC take Gigabit, da se docilit realne propustnosti okolo 140 Mbit/sec.
To vse plati pro spojeni mezi PC a NTB, samozrejme do internetu mas zaplacenou nejakou konektivitu v jednotkach Mbit/sec.
Fajn,jsem opět chytřejší.Na NTB mám 802.11N,v compu 100Mbit sítovku ,připojení k netu Dovn 3200kbps,Upl1024kbps.Na compu se mastí CS a DoD. NTB je jen na surf,nebo WoW(výjmečně)Síťovku jsem ochoten koupit i novou (pokud bude znatelné zrychlení )a rovnou to zkompletovat s tím routerem.
No, pokud máš jen PC a NTB, tak do PC ti stačí 100MB/s - ten wireless N o moc rychlejc nepojede. Pokud bys měl dva PC s gigabitem, tak tam bys to poznal. Nebo pokud bys plánoval připojovat ntb drátově a dělat větší přenosy. Na to cos psal v poho stačí 100MBit i G, samozřejmě ale někdy se větší rychlost hodí.
Tie domace routery maju sice prepojenie 100 mbps sietoviek, ale realne zvladaju, vo vacsine - priepustnost tak povedzme okolo cca 20mbps. Ako ktory.
Router asus WL500g premium, připojen NTB a Desktop s gigabytovýma síťovkama (intel a marwel).
(mam tam teda neorigo firmware ddwrt, ale myslim, že proto ta větší propustnost není).
NETIO - Network Throughput Benchmark, Version 1.26
(C) 1997-2005 Kai Uwe Rommel
TCP connection established.
Packet size 1k bytes: 11367 KByte/s Tx, 11261 KByte/s Rx.
Packet size 2k bytes: 11359 KByte/s Tx, 11262 KByte/s Rx.
Packet size 4k bytes: 11569 KByte/s Tx, 11475 KByte/s Rx.
Packet size 8k bytes: 11593 KByte/s Tx, 11467 KByte/s Rx.
Packet size 16k bytes: 11593 KByte/s Tx, 11470 KByte/s Rx.
Packet size 32k bytes: 11596 KByte/s Tx, 11513 KByte/s Rx.
Done.
Takže pokud se neroutuje (nejsou na routeru definovaný oddělený sítě, což běžně ani u normálního firmware nejde), tak to zvládá 100Mbit vpohodě. A to už maj běžně routery i rychlejší procesor:
http://wiki.openwrt.org/TableOfHardware
(mam tam teda neorigo firmware ddwrt, ale myslim, že proto ta větší propustnost není).
NETIO - Network Throughput Benchmark, Version 1.26
(C) 1997-2005 Kai Uwe Rommel
TCP connection established.
Packet size 1k bytes: 11367 KByte/s Tx, 11261 KByte/s Rx.
Packet size 2k bytes: 11359 KByte/s Tx, 11262 KByte/s Rx.
Packet size 4k bytes: 11569 KByte/s Tx, 11475 KByte/s Rx.
Packet size 8k bytes: 11593 KByte/s Tx, 11467 KByte/s Rx.
Packet size 16k bytes: 11593 KByte/s Tx, 11470 KByte/s Rx.
Packet size 32k bytes: 11596 KByte/s Tx, 11513 KByte/s Rx.
Done.
Takže pokud se neroutuje (nejsou na routeru definovaný oddělený sítě, což běžně ani u normálního firmware nejde), tak to zvládá 100Mbit vpohodě. A to už maj běžně routery i rychlejší procesor:
http://wiki.openwrt.org/TableOfHardware
Praveze som narazal na routrovanie, pripadne VPN. Nie pouzivanie siete - switchu. Tam to bude normalna rychlost. Niektori vyrobcovia , napr. Zyxel uvadzali aj realnu rychlost pri routovani.
To sice jo - ale člověk domácí router používá k routování (VPN atd...) jen mezi wifi a ethernet částí a při připojení k inetu. Při připojení k inetu je to jedno, takže zbejvá to, že router je úzký hrdlo pro wifi.
Tam to asi i úzký hrdlo je, když dam ntb těsně k AP, tak víc než necelý 3MB/s z toho nevytáhnu.
Tak to zkusim, jdu router přetaktovat... :-)
Hmmm, tak přetaktování na výkon wifi-síťovka ani na routování vliv nemá. Ale max co jsem schopnej z toho routeru při routování dostat je 2,5MB/s. A to i při 200MHz i při 300MHz. Zajímalo by mě, kde je brzda. (Nebo že by ddwrt si myslel, že router přetaktoval a nepřetaktoval?)
Tam to asi i úzký hrdlo je, když dam ntb těsně k AP, tak víc než necelý 3MB/s z toho nevytáhnu.
Tak to zkusim, jdu router přetaktovat... :-)
Hmmm, tak přetaktování na výkon wifi-síťovka ani na routování vliv nemá. Ale max co jsem schopnej z toho routeru při routování dostat je 2,5MB/s. A to i při 200MHz i při 300MHz. Zajímalo by mě, kde je brzda. (Nebo že by ddwrt si myslel, že router přetaktoval a nepřetaktoval?)
[QUOTE=KEOSAN;131473]Tie domace routery maju sice prepojenie 100 mbps sietoviek, ale realne zvladaju, vo vacsine - priepustnost tak povedzme okolo cca 20mbps. Ako ktory.[/QUOTE]
To plati jen kdyz budes mezi LAN porty NATovat. Pokud jsou LAN porty na stejnem segmentu, melo by to jet skutecne neco pod tech 100Mbit, protoze se pak mezi sebou chova jen jako HW SWITCH.
sdkilla-05:
Bejt tebou bych koupil router ktery umi 802.11n, kdyz uz mas takovou wifi v notebooku, tak je to daleko lepsi, proc zustavat ve stare norme kdyz uz mas na stavajicim zarizeni novou.
N ma vyrazne vyzsi realnou propustnost a delsi dosah, takze ja osobne bych za to o tech 1000-1500 kc dal.
Vysledek by totiz mel byt hodne podobny tomu jako bys to mel vse propojene metalicky 100Mbit.
To plati jen kdyz budes mezi LAN porty NATovat. Pokud jsou LAN porty na stejnem segmentu, melo by to jet skutecne neco pod tech 100Mbit, protoze se pak mezi sebou chova jen jako HW SWITCH.
sdkilla-05:
Bejt tebou bych koupil router ktery umi 802.11n, kdyz uz mas takovou wifi v notebooku, tak je to daleko lepsi, proc zustavat ve stare norme kdyz uz mas na stavajicim zarizeni novou.
N ma vyrazne vyzsi realnou propustnost a delsi dosah, takze ja osobne bych za to o tech 1000-1500 kc dal.
Vysledek by totiz mel byt hodne podobny tomu jako bys to mel vse propojene metalicky 100Mbit.
IMHO nemusí to být jako 100mbit - protože wifi a LAN se mezi sebou myslim routuje, takže dosáhne právě na těch 20Mbit. Ledaže by do těch N routerů dávali dražší a rychlejší chipsety. Nedělal jste někdo reálný testy?
Prečo by wifi a LAN medzi sebou routovala? Jedná sa o II. sieťovú vrstvu, routovanie je III. vrstva, takže jediné, čo si treba pri wifi uvedomiť je broadcast, čiže wifi funguje ako zaostalý HUB, packet je odoslaný všetkým účastníkom mimo toho, ktorý vysiela. Preto je potrebné CSMA/CD, preto sa pásmo zdieľa, preto zabudnite na full duplex.
Packet se IMHO ve wifi nechová jako broadcast. Možná v ADHOC síti, ale myslím že rozhodně ne v módu AP a klienti. Teda oni ho přijmou všichni, ale reaguje na něj jen AP a vice versa. Proč by jinak komunikace dvou klientů (viz jinej thread) byla pomalejší než komunikace klient - router? (respektive klient-router a jinej klient po drátu?). Klienti připojený k wifi se přeci taky ani nemusej vidět, stačí že viděj na AP.
Navíc si klienti vyměňujou šifrovací klíče jen se serverem, ten teda musí vzít došlej packet, rozšifrovat, zašifrovat pro patřičnýho klienta a zas odeslat. Takže přinejmenším packety procházej přes procesor routeru, tzn. cestou daleko podobnější routovanejm packetům než switchovanejm. Navíc si myslím, že jsou opravdu routovaný:
V nastavení routeru (firmware dd-wrt) mám možnost přiřadit wifi část do bridge s lan - takže IMHO komunikace po WIFI probíhá po třetí vrstvě. Nahrává tomu i fakt, že rychlost routování mého routeru se přesně shoduje s maximální výkonností komunikace s wifi klientem a dvojnásobku rychlosti komunikace dvou wifiklientů mezi sebou.
Navíc pro implementaci zpracování wifi packetů je jednodušší užít v routeru již existující ipstack a související funkcionalitu, než tam implementovat speciální zacházení s packetama došlejma z wifi.
Navíc si klienti vyměňujou šifrovací klíče jen se serverem, ten teda musí vzít došlej packet, rozšifrovat, zašifrovat pro patřičnýho klienta a zas odeslat. Takže přinejmenším packety procházej přes procesor routeru, tzn. cestou daleko podobnější routovanejm packetům než switchovanejm. Navíc si myslím, že jsou opravdu routovaný:
V nastavení routeru (firmware dd-wrt) mám možnost přiřadit wifi část do bridge s lan - takže IMHO komunikace po WIFI probíhá po třetí vrstvě. Nahrává tomu i fakt, že rychlost routování mého routeru se přesně shoduje s maximální výkonností komunikace s wifi klientem a dvojnásobku rychlosti komunikace dvou wifiklientů mezi sebou.
Navíc pro implementaci zpracování wifi packetů je jednodušší užít v routeru již existující ipstack a související funkcionalitu, než tam implementovat speciální zacházení s packetama došlejma z wifi.
Ignorujme vlnové vysielanie, šifrovanie, atď. Zamerajme sa na ethernet rámce.
Aké dve adresy figurujú v ethernet rámcoch? Sú to MAC adresy, nachádzame sa na druhej sieťovej vrstve. Aké sieťové aktívne prvky pre prvú vrstvu poznáme? Sú to napr. HUB, repeater. Tie sa o obsah ethernet rámcov vôbec nestarajú. Čo sa stane, ak zapojíme do stávajúcej siete niektoré z týchto zariadení? Rozšírime konfliktnú doménu. Ktoré zariadenie môžeme prirovnať k HUBu? Je to AP. Pozor, niečo iné je AP a niečo iné wifi router.
Ethernet frame v sebe nesie napr. IP paket, resp. ho zapuzdruje. Čo zapuzdruje IP paket? Je to napr. TCP segment alebo UDP datagram a kľudne i iné, ale to sa už netýka TCP/IP. Ale to sme na tretej a následne na štvrtej vrstve. Tá tretia je zaujímavá pre router a samozrejme router musí vedieť pracovať i na druhej vrstve, inak by sa nedostal po IP packet a nevedel by dalej nič poslať.
Ešte by som môj predchádzajúci príspevok upresnil, pretože definícia o záplave sa týkala HUBov, pretože tie majú fyzické porty, takže zariadenie vie, na ktorý z nich prišiel ethernet rámec, čiže kam ho nepreposielať. Ako je to u AP, to si netrúfam odhadovať, nie som znalec prvej vrstvy, avšak pokiaľ všetci správne nakonfigurovaní klienti vo wifi sieti obdržia nejaký ethernetový rámec, pozrú sa na cieľovú MAC adresu, a ak im nepatrí, potom ho jednoducho zahodia, ak je ich, spracujú ho a posielajú ho vyššej vrstve.
A nakoniec ešte jedna otázka. Na ktorej vrstve pracuje switch? Na druhej a switch obsahuje tzv. prepínaciu tabuľku s MAC adresami a vyrovnávaciu pamät pre rámce. Preto sa na základe cieľovej MAC adresy rozhoduje, do ktorého portu daný rámec smerovať.
Aké dve adresy figurujú v ethernet rámcoch? Sú to MAC adresy, nachádzame sa na druhej sieťovej vrstve. Aké sieťové aktívne prvky pre prvú vrstvu poznáme? Sú to napr. HUB, repeater. Tie sa o obsah ethernet rámcov vôbec nestarajú. Čo sa stane, ak zapojíme do stávajúcej siete niektoré z týchto zariadení? Rozšírime konfliktnú doménu. Ktoré zariadenie môžeme prirovnať k HUBu? Je to AP. Pozor, niečo iné je AP a niečo iné wifi router.
Ethernet frame v sebe nesie napr. IP paket, resp. ho zapuzdruje. Čo zapuzdruje IP paket? Je to napr. TCP segment alebo UDP datagram a kľudne i iné, ale to sa už netýka TCP/IP. Ale to sme na tretej a následne na štvrtej vrstve. Tá tretia je zaujímavá pre router a samozrejme router musí vedieť pracovať i na druhej vrstve, inak by sa nedostal po IP packet a nevedel by dalej nič poslať.
Ešte by som môj predchádzajúci príspevok upresnil, pretože definícia o záplave sa týkala HUBov, pretože tie majú fyzické porty, takže zariadenie vie, na ktorý z nich prišiel ethernet rámec, čiže kam ho nepreposielať. Ako je to u AP, to si netrúfam odhadovať, nie som znalec prvej vrstvy, avšak pokiaľ všetci správne nakonfigurovaní klienti vo wifi sieti obdržia nejaký ethernetový rámec, pozrú sa na cieľovú MAC adresu, a ak im nepatrí, potom ho jednoducho zahodia, ak je ich, spracujú ho a posielajú ho vyššej vrstve.
A nakoniec ešte jedna otázka. Na ktorej vrstve pracuje switch? Na druhej a switch obsahuje tzv. prepínaciu tabuľku s MAC adresami a vyrovnávaciu pamät pre rámce. Preto sa na základe cieľovej MAC adresy rozhoduje, do ktorého portu daný rámec smerovať.
Jak funguje switch a router vim, mam z toho dvousemestrální zkoušku od guru Peterky :-). Jenže když používáš APčko, tak neposíláš packety přímo druhýmu počítači, vezme si ho IMHO APčko a zreplikuje ho pro druhej počítač. Jinak by síť nefungovala v okamžiku, kdy jsou klienti od sebe z viditelnosti, ale oba viděj AP. Navíc tomu nahrává snížení propustnosti sítě, než
při komunikaci WIFI-router-Drát. I když zas teď mě napadlo, jak pak klient rozliší packety jdoucí od druhýho klienta a zreplikovaný APčkem? Hmmm.
Nicméně teď jsem to testoval, a zdá se mi, že to switchuje WLAN, tak i WLAN/LAN, co jsem ale tím co jsem psal hlavně myslel (a za tím si stojím), že jak komunikace WLAN, tak i WLAN/LAN jde přes procesor (ksoftirqd vytěžuje procesor routeru na cca 70%) - takže propustnost je jako by routoval. Naopak jsem se asi pletl v tom, že když to jde přes procesor, tak že si zjednodušili práci a rovnou to pustili přes IP stack - jsou tam definovaný bridge, který myslím způsoběj obejití standardního IP stacku. Teda teoreticky je možný, že se AP chová jako transparent router, ale teď si to spíš nemyslim.
při komunikaci WIFI-router-Drát. I když zas teď mě napadlo, jak pak klient rozliší packety jdoucí od druhýho klienta a zreplikovaný APčkem? Hmmm.
Nicméně teď jsem to testoval, a zdá se mi, že to switchuje WLAN, tak i WLAN/LAN, co jsem ale tím co jsem psal hlavně myslel (a za tím si stojím), že jak komunikace WLAN, tak i WLAN/LAN jde přes procesor (ksoftirqd vytěžuje procesor routeru na cca 70%) - takže propustnost je jako by routoval. Naopak jsem se asi pletl v tom, že když to jde přes procesor, tak že si zjednodušili práci a rovnou to pustili přes IP stack - jsou tam definovaný bridge, který myslím způsoběj obejití standardního IP stacku. Teda teoreticky je možný, že se AP chová jako transparent router, ale teď si to spíš nemyslim.
Souhlas s eraserem, jinak jsi si jisty s tim prirovnanim k HUBu? Ja mel pocit ze diky prvni vrstve,zabezpeceni a identifikaci klienta ty pakety neprijme zadne jine zarizeni nez cilove. Tedy krome klasickeho broadcastu.
Jinak povazuju pojem "routuje" za shodny s "NATuje".
A N zarizeni maji mnohem vykonejsi, nebo presneji propustnejsi chipsety. Tady aspon od Intelu, ostatni jsem nemel tu cest blize testovat.
Jinak povazuju pojem "routuje" za shodny s "NATuje".
A N zarizeni maji mnohem vykonejsi, nebo presneji propustnejsi chipsety. Tady aspon od Intelu, ostatni jsem nemel tu cest blize testovat.
Routovat a natovat není totéž.
Routování znamená: přijde packet, kouknu se na jeho ip adresu, podle toho mu dle routovacích tabulek nastavim novou cílovou MAC adresu a odešlu patřičným network interfacem dál.
Natování funguje takhle:
1) Přijde packet z vnitřní sítě s nějakou SOURCE IP a DESTINATION IP. Já si zapamatuju odkud přišel a z jakého portu, přepíšu SOURCE IP na svojí IP a SOURCE PORT na nějakej svuj volnej port. Dál postupuju jako při routování.
2) Přijde packet s mojí adresou a portem. Já zjistim, že je to otevřený NAT spojení, přepíšu dle zapamatovaný IP adresy IP DESTINATION a PORT a dále routuju.
Takže na NATování se dá koukat jako na speciální případ routování, rozhodně však existuje spousta routerů, který nenatujou.
Routování znamená: přijde packet, kouknu se na jeho ip adresu, podle toho mu dle routovacích tabulek nastavim novou cílovou MAC adresu a odešlu patřičným network interfacem dál.
Natování funguje takhle:
1) Přijde packet z vnitřní sítě s nějakou SOURCE IP a DESTINATION IP. Já si zapamatuju odkud přišel a z jakého portu, přepíšu SOURCE IP na svojí IP a SOURCE PORT na nějakej svuj volnej port. Dál postupuju jako při routování.
2) Přijde packet s mojí adresou a portem. Já zjistim, že je to otevřený NAT spojení, přepíšu dle zapamatovaný IP adresy IP DESTINATION a PORT a dále routuju.
Takže na NATování se dá koukat jako na speciální případ routování, rozhodně však existuje spousta routerů, který nenatujou.
Takze treba i switche routujou, to je prave ten zmatek co vznika v pojmech.
Ale v tom pripade to co ty nazyvas routovanim je to co nesnizuje nijak vyrazne propustnost a to ani v pripade routovani LAN na WLAN. Protoze nedochazi k zadne editaci paketu kvuli prekladu adres IP ve treti vrstve.
Ale v tom pripade to co ty nazyvas routovanim je to co nesnizuje nijak vyrazne propustnost a to ani v pripade routovani LAN na WLAN. Protoze nedochazi k zadne editaci paketu kvuli prekladu adres IP ve treti vrstve.
Switche právě neroutujou - switchi přijde packet s MAC adresou cíle. Switch ho pošle na všechny ostatní porty, ale zapamatuje si, že z tohodle portu přišel paket od týdle (source) MAC adresy. Když pak pro tudle adresu přijde packet, tak už ho neposílá na všechny porty, ale jen na ten jeden.
Není to routování, protože se to neřídí IP adresama (3 vrstva OSI), ale pouze MAC adresama (2 vrstva).
Otázka je, jak to dělá AP. V úvahu připadaj tři možnosti:
1) A pošle paket přimo s ip i mac adresou B. AP ten paket chytí a zopakuje.
- problém tady: jak je to se zabezpečenim, to by si vyměňovali klíče všichni klienti v síti. Proč by to generovalo takovou zátěž na procesor routeru?
2) A pošle paket s mac adresou AP čka, ten ji přešifruje a odešle s adresou B.
Tady je problém - jak AP ví, jakou adresu má nastavit? Musel by to poslat broadcastem a cílová stanice si to vezme podle toho, že je to zašifrovaný jejím klíčem?
3) Stejný jako 2, akorát AP zjistí cílovou MAC adresu dle IP adresy v packetu. To by ovšem znamenalo práci na 3 vrstvě a tedy routování (byť tzn. transparentní) - a všude co jsem našel tak (nepodloženě) tvrděj, že AP funguje na druhé vrstvě.
Jak to je nevím - jestli to někdo víte, sem s tim... Dost mě to zajímá...
Není to routování, protože se to neřídí IP adresama (3 vrstva OSI), ale pouze MAC adresama (2 vrstva).
Otázka je, jak to dělá AP. V úvahu připadaj tři možnosti:
1) A pošle paket přimo s ip i mac adresou B. AP ten paket chytí a zopakuje.
- problém tady: jak je to se zabezpečenim, to by si vyměňovali klíče všichni klienti v síti. Proč by to generovalo takovou zátěž na procesor routeru?
2) A pošle paket s mac adresou AP čka, ten ji přešifruje a odešle s adresou B.
Tady je problém - jak AP ví, jakou adresu má nastavit? Musel by to poslat broadcastem a cílová stanice si to vezme podle toho, že je to zašifrovaný jejím klíčem?
3) Stejný jako 2, akorát AP zjistí cílovou MAC adresu dle IP adresy v packetu. To by ovšem znamenalo práci na 3 vrstvě a tedy routování (byť tzn. transparentní) - a všude co jsem našel tak (nepodloženě) tvrděj, že AP funguje na druhé vrstvě.
Jak to je nevím - jestli to někdo víte, sem s tim... Dost mě to zajímá...
Preco to generuje taku zataz ? Pretoze cena... Je to kombinacia routera + switch. Aj par korunove switche zvladaju svoju robotu /i ked niekde sa tiez setri, ze celkova priepustost switcha pri X portoch je nizsia, nez sumar po portoch/.
Jednoducho tie zariadenia su dimenozovane pri routovani /ale pristup na Internet/ na cenu /nejaky slabucky procesor/ a dnesne moznosti internetoveho pripojenia, na ktore to staci. Ved kto ma dnes 20 mbps internet ?
Ine podobne routre /napr. pre podnikovy segment/ maju priepustnost vacsiu, ale samozrejme aj cenu... Ved len casto kvalitny stabilizovany napajaci adapter k tomu zariadeniu, kupovany samostatne, stoji tolko, co polovica toho zariadenia. Nehovoria o kombinaciach, ze pri takom zariadeni, tam daju viac portov a menej cipov, takze celkova priepustnost ide dole. Inak sa to cenovo postavit ani neda za tu almuznu, ktoru z toho dostane vyrobca...
Jednoducho tie zariadenia su dimenozovane pri routovani /ale pristup na Internet/ na cenu /nejaky slabucky procesor/ a dnesne moznosti internetoveho pripojenia, na ktore to staci. Ved kto ma dnes 20 mbps internet ?
Ine podobne routre /napr. pre podnikovy segment/ maju priepustnost vacsiu, ale samozrejme aj cenu... Ved len casto kvalitny stabilizovany napajaci adapter k tomu zariadeniu, kupovany samostatne, stoji tolko, co polovica toho zariadenia. Nehovoria o kombinaciach, ze pri takom zariadeni, tam daju viac portov a menej cipov, takze celkova priepustnost ide dole. Inak sa to cenovo postavit ani neda za tu almuznu, ktoru z toho dostane vyrobca...
[quote=Logout;132144]Jenže když používáš APčko, tak neposíláš packety přímo druhýmu počítači, vezme si ho IMHO APčko a zreplikuje ho pro druhej počítač. Jinak by síť nefungovala v okamžiku, kdy jsou klienti od sebe z viditelnosti, ale oba viděj AP.[/quote]To som nikdy netvrdil, je mi jasné ako je to s dosahom, a akú úlohu vytvára access point. Môžeme si to porovnať s dvoma PC, ktoré sú navzájom vzdialené 200 metrov, no v strede je HUB, ktorý funguje ako repeater, takže každý segment tvorí 100 metrová krútená dvojlinka. Ak by sme použili 200 metrový cross kábel, počítače by nedokázali na túto vzdialenosť komunikovať, čiže to je ten obraz ako pri AP, že sa "nevidia".
[quote=|Mio|;132155]Souhlas s eraserem, jinak jsi si jisty s tim prirovnanim k HUBu?[/quote]Áno, pretože AP len preposiela rámce, pričom na to využíva vlny, ktoré sa šíria vzduchom v smere, podľa použitej antény. To už je však prevod digitálnych dát na analógové a opäť na digitálne. Podobne fungujú staré modemy, ktoré však využívajú na šírenie vĺn káble namiesto vzduchu. Preto je i pri nich nutné definovať pojem modulácia.
Ak si odmyslím autentifikáciu a bezpečnostné prvky, tak vidím AP v rovnakej úlohe ako bežný HUB.
[quote=|Mio|;132155]Jinak povazuju pojem "routuje" za shodny s "NATuje".[/quote]Presne, ako to vysvetlil Logout, pričom NATovaniu sa hovorí aj maškaráda, najmä v linuxovom svete. Ide v podstate o zdieľanie jednej verejnej IP adresy, ktorú využívajú hosty s neverejnými IP adresami, aby sa dostali tiež na Internet.
[quote=Logout;132178]Otázka je, jak to dělá AP[/quote]AP vlastne preposiela rámce do okolia, čiže ich môže ktokoľvek zachytiť, resp. prečítať. Či už ich využije alebo nie, to spočíva na bezpečnosti danej siete.
[quote=KEOSAN;132211]Ine podobne routre /napr. pre podnikovy segment/ maju priepustnost vacsiu, ale samozrejme aj cenu...[/quote]Presne tak, taký router určený pre väčšiu firmu sa pohybuje v stotisícových cenách. A switch v desiatkach tisíc. No a k tomu sa dajú ešte prikúpiť rôzne moduly a to sú tiež pekné sumy. Vybudovať profesionálnu sieť, napr. v študijnom campuse, stojí niekoľko miliónov.
[quote=|Mio|;132155]Souhlas s eraserem, jinak jsi si jisty s tim prirovnanim k HUBu?[/quote]Áno, pretože AP len preposiela rámce, pričom na to využíva vlny, ktoré sa šíria vzduchom v smere, podľa použitej antény. To už je však prevod digitálnych dát na analógové a opäť na digitálne. Podobne fungujú staré modemy, ktoré však využívajú na šírenie vĺn káble namiesto vzduchu. Preto je i pri nich nutné definovať pojem modulácia.
Ak si odmyslím autentifikáciu a bezpečnostné prvky, tak vidím AP v rovnakej úlohe ako bežný HUB.
[quote=|Mio|;132155]Jinak povazuju pojem "routuje" za shodny s "NATuje".[/quote]Presne, ako to vysvetlil Logout, pričom NATovaniu sa hovorí aj maškaráda, najmä v linuxovom svete. Ide v podstate o zdieľanie jednej verejnej IP adresy, ktorú využívajú hosty s neverejnými IP adresami, aby sa dostali tiež na Internet.
[quote=Logout;132178]Otázka je, jak to dělá AP[/quote]AP vlastne preposiela rámce do okolia, čiže ich môže ktokoľvek zachytiť, resp. prečítať. Či už ich využije alebo nie, to spočíva na bezpečnosti danej siete.
[quote=KEOSAN;132211]Ine podobne routre /napr. pre podnikovy segment/ maju priepustnost vacsiu, ale samozrejme aj cenu...[/quote]Presne tak, taký router určený pre väčšiu firmu sa pohybuje v stotisícových cenách. A switch v desiatkach tisíc. No a k tomu sa dajú ešte prikúpiť rôzne moduly a to sú tiež pekné sumy. Vybudovať profesionálnu sieť, napr. v študijnom campuse, stojí niekoľko miliónov.
keosan: To že maj lkevný routery pomale jprocesor vim. To o tý zátěži jsem myslel takhle:
Pokud by platila varianta 1, proč by měl router stejnou zátěž jako když se komunikuje přímo s routerem, když v prním případě musí šifrovat/dešifrovat WPA2, zatímco v druhym případě pouze forwarduje packety, aniž by s nima cokoli dělal?
Pokud by platila varianta 1, proč by měl router stejnou zátěž jako když se komunikuje přímo s routerem, když v prním případě musí šifrovat/dešifrovat WPA2, zatímco v druhym případě pouze forwarduje packety, aniž by s nima cokoli dělal?
[QUOTE=eraser;132281]
Presne tak, taký router určený pre väčšiu firmu sa pohybuje v stotisícových cenách. A switch v desiatkach tisíc. No a k tomu sa dajú ešte prikúpiť rôzne moduly a to sú tiež pekné sumy. Vybudovať profesionálnu sieť, napr. v študijnom campuse, stojí niekoľko miliónov.[/QUOTE]
Sice aj take su pre korporacie, ktore nevedia kam s peniazmi :D, ale da sa aj omnoho lacnejsie. Ale i tak je to o nieco vyssia suma. Netreba brat len tie uplne najlacnejsie a pozriet specifikaciu.
Napr. tento gigabitovy router Linksys
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
udava priepustnost podla datasheetu cca 800mbps pri NATovani.
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Aj samotny vyrobca pise o limitoch beznych lacnych routeroch:
With broadband speeds increasing beyond 20Mbps, many of the existing 10/100 gateways do not have the processing power to support these higher data rates, becoming the bottleneck in the network. The RVS4000 10/100/1000 4-Port VPN Router operates at Gigabit speeds to meet the demands of today’s networks.
[QUOTE=Logout;132366]keosan: To že maj lkevný routery pomale jprocesor vim. To o tý zátěži jsem myslel takhle:
Pokud by platila varianta 1, proč by měl router stejnou zátěž jako když se komunikuje přímo s routerem, když v prním případě musí šifrovat/dešifrovat WPA2, zatímco v druhym případě pouze forwarduje packety, aniž by s nima cokoli dělal?[/QUOTE]
Rozne procesory pouzivane v podobnych zariadeniach, mavaju uz casto HW podporu pre sifrovanie. S beznymi procesormi sa da dosiahnut rychlost sifrovania v desiatkach MByte/s, s vykonnejsimi aj omnoho viac. Samozrejme, pri pouziti sifrovania pojde vykon o nieco dole. Ale narazal som na priepustnost celkovu, pokial sa to chova ako router, ci NAT - aj bez sifrovania. Vid napr. co pise v datasheete ten Linksys gigabit router...
Doplnenie
dalsi "mensi gol" u broadbandu je to, ze napr. mozete mat casto na internetovom spojeni POVEDZME aj garantovanu urcitu rychlost, ale PC je nastavene, ciastocne optimalizovane pre LAN. A pri pomlalsom spojeni /modem, ISDN, ADSL,..../, ktore ma ine parametre pre prenos cez TCP/IP, dochadza k plytvaniu prenosovou kapacitou. Napr. videl som to pri pripojeni dvoch pobociek. Rychlost cez HTTP z prehliadaca bola na maxime, tak ako bola kapacita linky. Lenze napr. kopirovanie suborov cez siet bolo 10x pomalsie. Az po optimalizacii sa to vyrovnalo.
Presne tak, taký router určený pre väčšiu firmu sa pohybuje v stotisícových cenách. A switch v desiatkach tisíc. No a k tomu sa dajú ešte prikúpiť rôzne moduly a to sú tiež pekné sumy. Vybudovať profesionálnu sieť, napr. v študijnom campuse, stojí niekoľko miliónov.[/QUOTE]
Sice aj take su pre korporacie, ktore nevedia kam s peniazmi :D, ale da sa aj omnoho lacnejsie. Ale i tak je to o nieco vyssia suma. Netreba brat len tie uplne najlacnejsie a pozriet specifikaciu.
Napr. tento gigabitovy router Linksys
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
udava priepustnost podla datasheetu cca 800mbps pri NATovani.
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Aj samotny vyrobca pise o limitoch beznych lacnych routeroch:
With broadband speeds increasing beyond 20Mbps, many of the existing 10/100 gateways do not have the processing power to support these higher data rates, becoming the bottleneck in the network. The RVS4000 10/100/1000 4-Port VPN Router operates at Gigabit speeds to meet the demands of today’s networks.
[QUOTE=Logout;132366]keosan: To že maj lkevný routery pomale jprocesor vim. To o tý zátěži jsem myslel takhle:
Pokud by platila varianta 1, proč by měl router stejnou zátěž jako když se komunikuje přímo s routerem, když v prním případě musí šifrovat/dešifrovat WPA2, zatímco v druhym případě pouze forwarduje packety, aniž by s nima cokoli dělal?[/QUOTE]
Rozne procesory pouzivane v podobnych zariadeniach, mavaju uz casto HW podporu pre sifrovanie. S beznymi procesormi sa da dosiahnut rychlost sifrovania v desiatkach MByte/s, s vykonnejsimi aj omnoho viac. Samozrejme, pri pouziti sifrovania pojde vykon o nieco dole. Ale narazal som na priepustnost celkovu, pokial sa to chova ako router, ci NAT - aj bez sifrovania. Vid napr. co pise v datasheete ten Linksys gigabit router...
Doplnenie
dalsi "mensi gol" u broadbandu je to, ze napr. mozete mat casto na internetovom spojeni POVEDZME aj garantovanu urcitu rychlost, ale PC je nastavene, ciastocne optimalizovane pre LAN. A pri pomlalsom spojeni /modem, ISDN, ADSL,..../, ktore ma ine parametre pre prenos cez TCP/IP, dochadza k plytvaniu prenosovou kapacitou. Napr. videl som to pri pripojeni dvoch pobociek. Rychlost cez HTTP z prehliadaca bola na maxime, tak ako bola kapacita linky. Lenze napr. kopirovanie suborov cez siet bolo 10x pomalsie. Az po optimalizacii sa to vyrovnalo.
