Mám otázku na místní praktiky:
Je možné složit žádoucí filtrační kapacitu pro danou větev výstupního napětí ze dvou (tří) kondenzátorů zapojených paralelně? (Případně totéž na vstupu...)
Důvod:
Ať hledám jak chci, větší a velké kapacity (cca. 3000 mikro+/resp. třeba 4700 mikro+) nejsou úplně běžné.
Když si vezmu svůj deset nebo kolik let let starý (a stále absolutně spolehlivý) zdroj ze serveru Optiplex, jedoucího na 200 MHz, který má psaný výkon 230 W, kapacity jsou zhruba následující:
vstup 860 mikro
+12 V 4700 mikro, všechno ostatní 3300 mikro, jen +5VSB má 2500 mikro.
Takže na svých současných 420 W, které nutně potřebují repas kondenzátorů (brzo se začnou vydouvat), bych měl pro adekvátní zatížení (watt/jednotku kapacity) dostat něco jako 1200+ mikro na vstup (místo 600), na +12 V zhruba 7000 mikro (místo 3300), na zbytek cca. 5000 mikro (namísto 2200).
Což jsou kapacity buď nedostupné (nebo "čekací", což dost dobře nemůžu, škola tlačí-což se o peněžence říci nedá, neb nemá co tlačit), nebo pekelně drahé.
Přitom se nemůžu zbavit limitní jistoty, že právě poměr filtrovaný výkon/kapacita je zcela rozhodující pro spolehlivost a výdrž zdroje. Vyšší kapaita nese méně cyklů za jednotku času, nabíjecí/vybíjecí cykly vzhledem k menšímu poměrnému poklesu náboje "schovaného" v kondenzátoru operují na menších rozdílech napětí (a tudíž je menší zvlnění), takže dochází k menšímu namáhání dielektrika (to by mělo nést i nižší teplotu, že?) a tak dál.
Existuje reálné nebezpečí, že se budou dva paralelní kondenzátory, byť ze stejné série, nepříznivě ovlivňovat různými (ať už hned, nebo v budoucnu) rychlostmi nabíjecích/vybíjecích cyklů, s následným vznikem různých kmitů, možných interferencí a s trochou štěstí rozkmitáním/likvidací zdroje nebo komponent na výstupu?
To, co jsem schopen dohledat, mi jednoznačnou odpověď nedává.
Díky
Je možné složit žádoucí filtrační kapacitu pro danou větev výstupního napětí ze dvou (tří) kondenzátorů zapojených paralelně? (Případně totéž na vstupu...)
Důvod:
Ať hledám jak chci, větší a velké kapacity (cca. 3000 mikro+/resp. třeba 4700 mikro+) nejsou úplně běžné.
Když si vezmu svůj deset nebo kolik let let starý (a stále absolutně spolehlivý) zdroj ze serveru Optiplex, jedoucího na 200 MHz, který má psaný výkon 230 W, kapacity jsou zhruba následující:
vstup 860 mikro
+12 V 4700 mikro, všechno ostatní 3300 mikro, jen +5VSB má 2500 mikro.
Takže na svých současných 420 W, které nutně potřebují repas kondenzátorů (brzo se začnou vydouvat), bych měl pro adekvátní zatížení (watt/jednotku kapacity) dostat něco jako 1200+ mikro na vstup (místo 600), na +12 V zhruba 7000 mikro (místo 3300), na zbytek cca. 5000 mikro (namísto 2200).
Což jsou kapacity buď nedostupné (nebo "čekací", což dost dobře nemůžu, škola tlačí-což se o peněžence říci nedá, neb nemá co tlačit), nebo pekelně drahé.
Přitom se nemůžu zbavit limitní jistoty, že právě poměr filtrovaný výkon/kapacita je zcela rozhodující pro spolehlivost a výdrž zdroje. Vyšší kapaita nese méně cyklů za jednotku času, nabíjecí/vybíjecí cykly vzhledem k menšímu poměrnému poklesu náboje "schovaného" v kondenzátoru operují na menších rozdílech napětí (a tudíž je menší zvlnění), takže dochází k menšímu namáhání dielektrika (to by mělo nést i nižší teplotu, že?) a tak dál.
Existuje reálné nebezpečí, že se budou dva paralelní kondenzátory, byť ze stejné série, nepříznivě ovlivňovat různými (ať už hned, nebo v budoucnu) rychlostmi nabíjecích/vybíjecích cyklů, s následným vznikem různých kmitů, možných interferencí a s trochou štěstí rozkmitáním/likvidací zdroje nebo komponent na výstupu?
To, co jsem schopen dohledat, mi jednoznačnou odpověď nedává.
Díky
A jak je tam chceš narvat? To budeš upravovat DPS nebo ten kryt (když se tam nevlezou) nějak nafoukneš? Nebo vzdušné zapojení? :notsure Po kondících s vysokou kapacitou bych se ještě poohlídl, určitě se dají sehnat, např. na http://www.tme.cz nějaké lepší kousky myslím mají, na GME nebo GES se možná taky něco najde. A nebude výhodnější koupit rovnou nový zdroj? :slug
GES-mají vesměs Chemi-cony, ty malé velikosti na desky, kde je +/- stabilní odběr. "Kondenzátory na steroidech", které do +12V která dostává kopance od startujících disků, podle mě nepatří.
GME-jenom Jamicony, kterým se chci vyhnout
TME-díky, na to jsem nenarazil, podívám se
"Vzdušné zapojení"-ano, klidně dodělat různé bytelné nožičky (cca. 1,8-2,2 mm2) s doplňkovým tišťákem pro kondy, pro každou větev jedny a nafouknout kryt, pokud se s tím nevejdu.
Nový zdroj-protože záchrana diplomky z toho externího disku bude stát 10+ tisíc, nemám ani korunu nazbyt. A dávat 2-2,5+ tis. za zdroj 550-750 W s tím, že poměr výkon/kapacita není ani jako u té 10 let staré "plečky" Dell-to ani omylem. Prostě je to jen odsunutí problému, navíc nehorázně drahé.
Jiný 250W zdroj, který jsem kdysi recapoval na +12V, úplně zklikvidoval existenci 5V větví a mám ho jako zdroj 12V nemá dodnes problém, a to občas dostává pěkně na frak. Kondenzátory jsou prostě trochu "přestřelené" (papírově nějakých 8800 mikro, čertví, kolik je to teď reálně). Tak nějak si představuji spolehlivý základ.
Navíc situace je taková, že před týdnem bylo pozdě, takže budu muset asi použít cokoliv, co dostanu do ruky. A cpát na 420W Jamicony s jakš-takš původně instalovanou kapacitou fakt nechci.
Prosím, ať se to tu týká hlavně paralelního zapojení, může to někomu pomoci i do budoucna. Probíráním se poznámkami ("...a co nový zdroj?") jsem strávil pár hodin při procházení fóra Zdroje pro případ, že by se to tu někde řešilo a vyhledávačem jsem to nenašel.
GME-jenom Jamicony, kterým se chci vyhnout
TME-díky, na to jsem nenarazil, podívám se
"Vzdušné zapojení"-ano, klidně dodělat různé bytelné nožičky (cca. 1,8-2,2 mm2) s doplňkovým tišťákem pro kondy, pro každou větev jedny a nafouknout kryt, pokud se s tím nevejdu.
Nový zdroj-protože záchrana diplomky z toho externího disku bude stát 10+ tisíc, nemám ani korunu nazbyt. A dávat 2-2,5+ tis. za zdroj 550-750 W s tím, že poměr výkon/kapacita není ani jako u té 10 let staré "plečky" Dell-to ani omylem. Prostě je to jen odsunutí problému, navíc nehorázně drahé.
Jiný 250W zdroj, který jsem kdysi recapoval na +12V, úplně zklikvidoval existenci 5V větví a mám ho jako zdroj 12V nemá dodnes problém, a to občas dostává pěkně na frak. Kondenzátory jsou prostě trochu "přestřelené" (papírově nějakých 8800 mikro, čertví, kolik je to teď reálně). Tak nějak si představuji spolehlivý základ.
Navíc situace je taková, že před týdnem bylo pozdě, takže budu muset asi použít cokoliv, co dostanu do ruky. A cpát na 420W Jamicony s jakš-takš původně instalovanou kapacitou fakt nechci.
Prosím, ať se to tu týká hlavně paralelního zapojení, může to někomu pomoci i do budoucna. Probíráním se poznámkami ("...a co nový zdroj?") jsem strávil pár hodin při procházení fóra Zdroje pro případ, že by se to tu někde řešilo a vyhledávačem jsem to nenašel.
[quote=Franta B.;361449]A dávat 2-2,5+ tis. za zdroj 550-750 W s tím, že poměr výkon/kapacita není ani jako u té 10 let staré "plečky" Dell-to ani omylem. [/quote]
Co máš proboha za sestavu, že potřebuješ takový reaktor :notsure Litr na OEM Seasonic 500W se nenajde? IMHO je to lepší řešení, než shánět kondy a pak si tam něco uvnitř bastlit. (nutnou výměnu kondenzátoru beru, ale nějaké úpravy, kondenzátory ve vzduchu, hokusy pokusy... aby si náhodou nemusel pak solit další penízky na novou sestavu ;)) :notsure
Co máš proboha za sestavu, že potřebuješ takový reaktor :notsure Litr na OEM Seasonic 500W se nenajde? IMHO je to lepší řešení, než shánět kondy a pak si tam něco uvnitř bastlit. (nutnou výměnu kondenzátoru beru, ale nějaké úpravy, kondenzátory ve vzduchu, hokusy pokusy... aby si náhodou nemusel pak solit další penízky na novou sestavu ;)) :notsure
Něco o recapu zdroje najdeš tady. Trodas je (byl?) místní kondíkový maniak, ten by určitě věděl. Případně se obrať na uživatele -HoNY-.
johnny_9 - Díky, tohle jsem zapoměl stáhnout a pak zaboha nemohl najít.
Procházením místních fór jsem strávil už asi 18 hodin.
Reaktor:
Asus A7V880
Barton 2500+ , nechávám ho běžet na jeho 1833. Ale už jsem ho měl na K7N2 Delta ILSR na cca. 2425 a potíže neměl, ale 48 stupňů idle/62 burn při okolí 24 stupňů se mi prostě nelíbí, proč to trápit.
1 GB RAM
GF 5200 128 MB (tohle by chtělo vyměnit...)
Chlazení CPU a GPU
Výše uvedené by mělo papat do 220 W v plné zátěži s malou rezervou. Lepší grafika si vezme taky něco navíc, nedejbože abych si vzal Radeon 3850, který si dokáže špičkově vzít prý až 120 W, takže pak suma asi 280-300W.
No a teď ten průšvih:
Standardně 3 disky
Combo
DVD
šuplík
0-6 věcí v USB
Disky by měly 3 přibýt-ať napevno, nebo v šuplatech při řešení nějakého průšvihu nebo zálohování.
2x 80 mm větrák
2x 120 mm větrák
Jádro průšvihu: napsaných 700/400 mA z 12V/5V odběru disku je fajn, jenže to už se disk točí-jsou to odběry "average read/write". Při rozběhu si dost disků bere jenom dvoj-trojnásobek, ale mám pár starších (anebo i některé rychlé nové), které si berou až 3150/850. To je okolo 47W/disk. Ponásobte šesti, připočtěte 76W na plackomechaniky, přidejte rezervu výkonu, rezervu na stárnutí kondenzátorů... Ten rozběhový výkon je velmi ostrá špička, což je pro spínaný zdroj trochu křeč.
Litr se nenajde na důležitější věci, navíc 500W je prostě trochu málo. Už jsem v minulosti přišel (o nedůležitý, naštěstí) experimentální počítač, kde byl zdroj "akorát".
Sichr je, že bude velká bedna, jeden zdroj na desku/grafiku a C:/ a druhý zdroj na datová úložiště. Ještě uvažuju o zcela samostatném a manuálním zapínání jednotlivých disků z rampy vložené mezi zdroj a disky, ale to je tady OT.
Věcí "akorát", "přesně podle specifikací", "automatických" mám plné zuby. Co není s rezervou od pohledu je zralé na pád na hubu.
Procházením místních fór jsem strávil už asi 18 hodin.
Reaktor:
Asus A7V880
Barton 2500+ , nechávám ho běžet na jeho 1833. Ale už jsem ho měl na K7N2 Delta ILSR na cca. 2425 a potíže neměl, ale 48 stupňů idle/62 burn při okolí 24 stupňů se mi prostě nelíbí, proč to trápit.
1 GB RAM
GF 5200 128 MB (tohle by chtělo vyměnit...)
Chlazení CPU a GPU
Výše uvedené by mělo papat do 220 W v plné zátěži s malou rezervou. Lepší grafika si vezme taky něco navíc, nedejbože abych si vzal Radeon 3850, který si dokáže špičkově vzít prý až 120 W, takže pak suma asi 280-300W.
No a teď ten průšvih:
Standardně 3 disky
Combo
DVD
šuplík
0-6 věcí v USB
Disky by měly 3 přibýt-ať napevno, nebo v šuplatech při řešení nějakého průšvihu nebo zálohování.
2x 80 mm větrák
2x 120 mm větrák
Jádro průšvihu: napsaných 700/400 mA z 12V/5V odběru disku je fajn, jenže to už se disk točí-jsou to odběry "average read/write". Při rozběhu si dost disků bere jenom dvoj-trojnásobek, ale mám pár starších (anebo i některé rychlé nové), které si berou až 3150/850. To je okolo 47W/disk. Ponásobte šesti, připočtěte 76W na plackomechaniky, přidejte rezervu výkonu, rezervu na stárnutí kondenzátorů... Ten rozběhový výkon je velmi ostrá špička, což je pro spínaný zdroj trochu křeč.
Litr se nenajde na důležitější věci, navíc 500W je prostě trochu málo. Už jsem v minulosti přišel (o nedůležitý, naštěstí) experimentální počítač, kde byl zdroj "akorát".
Sichr je, že bude velká bedna, jeden zdroj na desku/grafiku a C:/ a druhý zdroj na datová úložiště. Ještě uvažuju o zcela samostatném a manuálním zapínání jednotlivých disků z rampy vložené mezi zdroj a disky, ale to je tady OT.
Věcí "akorát", "přesně podle specifikací", "automatických" mám plné zuby. Co není s rezervou od pohledu je zralé na pád na hubu.
[quote=Franta B.;361621]..
Procházením místních fór jsem strávil už asi 18 hodin.
...[/quote]
Mám dojem že to moc prožíváš, na takovou sestavu je i 500 W až moc.
BTW, za těch 18 hodin co jsi strávil jen okouněním na fórech, plus co strávíš sháněním a výměnou kondíků, by jsi si vydělal už na dva takové zdroje, i kdyby jsi šel na blbou brigádu do Tesca. Ale každý má svého koníčka ...
Procházením místních fór jsem strávil už asi 18 hodin.
...[/quote]
Mám dojem že to moc prožíváš, na takovou sestavu je i 500 W až moc.
BTW, za těch 18 hodin co jsi strávil jen okouněním na fórech, plus co strávíš sháněním a výměnou kondíků, by jsi si vydělal už na dva takové zdroje, i kdyby jsi šel na blbou brigádu do Tesca. Ale každý má svého koníčka ...
Jestliže kondenzátory vyschnou za rok až o třetinu kapacity, je zdroj po roce naprosto na hraně. Jasně že může vyschnout daleko později, ale na hranu to tahat nechci.
Počítače, u kterých jsem to prožíval (386-Pentia 2) šlapou doteď bez jediného zádrhu. Počítače, kde jsem se spolehl na "tahle se to dělá a chodí to" už jsou v křemíkovém nebi.
Poznámky o brigádě v Tescu jsou naprosto mimo a nemístné. Když jsem na přednášce, můžu procházet fóra, ale ne tahat bedny v Tescu. Předpokládat, že všichni, co se tu ptají na něco neobvyklého, jsou patnáctiletí kindrsáci co nevědí co roupama a neumí si věci spočítat a podle toho odpovídat... Ne že by jich nebylo dost, témat "fortron nebo něco do..." je tu jak hub po dešti, ale implicitně reagovat takhle...
Počítače, u kterých jsem to prožíval (386-Pentia 2) šlapou doteď bez jediného zádrhu. Počítače, kde jsem se spolehl na "tahle se to dělá a chodí to" už jsou v křemíkovém nebi.
Poznámky o brigádě v Tescu jsou naprosto mimo a nemístné. Když jsem na přednášce, můžu procházet fóra, ale ne tahat bedny v Tescu. Předpokládat, že všichni, co se tu ptají na něco neobvyklého, jsou patnáctiletí kindrsáci co nevědí co roupama a neumí si věci spočítat a podle toho odpovídat... Ne že by jich nebylo dost, témat "fortron nebo něco do..." je tu jak hub po dešti, ale implicitně reagovat takhle...
A ještě jedna věc k úvahám o paralelním zapojení-když se bude vybíjet paralelní pole kondenzátorů, jejich ripple current by se měl sčítat, resp. sčítat a násobit nějakým koeficientem menším jedné, který bude popisovat ztráty RC vzniklé vzájemným dobíjením kondenzátorů v případě neschopnosti vybíjet se souměrně (hádám, že by měl být vyšší než 0,8-pak už by nutně docházelo k výrazným kmitům).
Takže snad další způsob, jak zlepšit průchodnost náboje zdrojem a snížit zvlnění napětí na výstupu-anebo si v případě průšvihu poradit i s mizernými kondenzátory bez jejich přetěžování a následných průšvihů.
Takže snad další způsob, jak zlepšit průchodnost náboje zdrojem a snížit zvlnění napětí na výstupu-anebo si v případě průšvihu poradit i s mizernými kondenzátory bez jejich přetěžování a následných průšvihů.
[quote=Franta B.;361666]Jestliže kondenzátory vyschnou za rok až o třetinu kapacity, je zdroj po roce naprosto na hraně. Jasně že může vyschnout daleko později, ale na hranu to tahat nechci.
Počítače, u kterých jsem to prožíval (386-Pentia 2) šlapou doteď bez jediného zádrhu. Počítače, kde jsem se spolehl na "tahle se to dělá a chodí to" už jsou v křemíkovém nebi.[/quote]
To jsou ti výrobci ale hlupáci, že dávají na zdroje třeba 5 let záruku. Podle tvé teorie by se její konce asi nedožil ani jeden. A nejedná se o zdroje za několik tisíc ...
Zas na druhou stranu, mírně předimenzovat kapacity neuškodí, to máš pravdu. Ale nic se nemá přehánět. A že jsou zdroje z doby 386 - P2 kvalitnější než dnešní? O tom nepochybuji, taky se podívej kolik tehdy stály a jakou spotřebu tehdejší komponenty měly - jaká byla zátěž těch zdrojů. Se nedivím, že jedou dodnes.
Počítače, u kterých jsem to prožíval (386-Pentia 2) šlapou doteď bez jediného zádrhu. Počítače, kde jsem se spolehl na "tahle se to dělá a chodí to" už jsou v křemíkovém nebi.[/quote]
To jsou ti výrobci ale hlupáci, že dávají na zdroje třeba 5 let záruku. Podle tvé teorie by se její konce asi nedožil ani jeden. A nejedná se o zdroje za několik tisíc ...
Zas na druhou stranu, mírně předimenzovat kapacity neuškodí, to máš pravdu. Ale nic se nemá přehánět. A že jsou zdroje z doby 386 - P2 kvalitnější než dnešní? O tom nepochybuji, taky se podívej kolik tehdy stály a jakou spotřebu tehdejší komponenty měly - jaká byla zátěž těch zdrojů. Se nedivím, že jedou dodnes.
Nejde mi o vytváření teorie o tom, co (po)jede nebo ne nebo polemizovat o něčí hlouposti-už v prvním příspěvku jsem napsal, že se chci dostat na podobné výkonové zatížení součástek jako u těch starých zdrojů (CO). O kus dál PROČ, a jelikož to s dostupnými součástkami (o okamžitě dostupných nemluvě) není úplně jednoduché, hledám další možnosti JAK.
A tohle vlákno jsem založil proto, aby se sešly podložené postřehy na téma jde/nejde, potíže lze/nelze řešit tím či oním způsobem-což je otázka na zběhlého elektrotechnika, jímž nejsem.
Abych já nebo někdo po mě nezjistil, že "vlaju na hřbetě splašeného neosedlaného koně, cválajícího po zadělané dráze co končí na hraně lomu".
A tohle vlákno jsem založil proto, aby se sešly podložené postřehy na téma jde/nejde, potíže lze/nelze řešit tím či oním způsobem-což je otázka na zběhlého elektrotechnika, jímž nejsem.
Abych já nebo někdo po mě nezjistil, že "vlaju na hřbetě splašeného neosedlaného koně, cválajícího po zadělané dráze co končí na hraně lomu".
[quote]Takže na svých současných 420 W, které nutně potřebují repas kondenzátorů (brzo se začnou vydouvat) [/quote]
Nechcem rypat ale ako vies, ze sa ti kondiky za chivlu zacnu vyduvat? Mas s tym 420W zdrojom nejake problemy? Tu tvoju zostavu ten zdroj v pohode utiahne a ak je aspon trochu kvalitny, tak aj peknych par rokov. [quote]Výše uvedené by mělo papat do 220 W v plné zátěži s malou rezervou. Lepší grafika si vezme taky něco navíc, nedejbože abych si vzal Radeon 3850, který si dokáže špičkově vzít prý až 120 W, takže pak suma asi 280-300W....[/quote] Tie tvoje prepocty o spotrebe su tiez divoke. Tu max. zataz by som bral ako cisto teoreticku a v reale nedosiahnutelnu. Aky to je disk so spotrebou 3150/850? "Par" diskov som mal v ruke ale ziaden nemal takuto spotrebu a tym myslim aj serverovske SAS a SCSI 10 a 15 tis. ot.. Takuto spotrebu si viem predstavit jedine u serverovskeho disku s 15tis. ot. s kopou platni ale ty nespominas ziaden SAS/SCSI radic. A ak by si aj mal takyto serverovsky disk, tak tie maju funkciu na oneskorene roztocenie platni (tuto funkciu maju aj novsie klasicke desktopove disky), takte nehrozi vysoke zatazenie zdroja pri starte. Tie hodnoty odberov na diskoch su maxima oboch vetiev a kombinacia maximalnych odberov z oboch vetvi naraz nehrozi. Realnu spotrebu tvojej zostavy by som tipol do 200W v zatazi a to za predpokladu, ze mas plne vytazeny CPU, GK, vsetky disky, mechaniky, co v reale nemas sancu dosiahnut. Pri starte ta zataz tiez nebude obrovska a urcite bude do tych 200W, trufal by som si povedat, ze tak medzi 100-150W, co tvoj 420W zdroj hravo zvladne.
[quote]Sichr je, že bude velká bedna, jeden zdroj na desku/grafiku a C:/ a druhý zdroj na datová úložiště. Ještě uvažuju o zcela samostatném a manuálním zapínání jednotlivých disků z rampy vložené mezi zdroj a disky, ale to je tady OT.
Věcí "akorát", "přesně podle specifikací", "automatických" mám plné zuby. Co není s rezervou od pohledu je zralé na pád na hubu. [/quote]
Si paranoik. Nechcem ta urazit ale si uplne mimo. Mas trochu nastudovanu teoriu, chabe skusenosti a to vsetko divoko spajas dokopy.
Ten posledny odstavec o tom sichru ma dostal. Uslo mi nieco? Nesedia mi tvoje pocty. Na tvoju dosku vies pripojit maximale 6 diskov, ak odratam dve mechaniky, tak mi ostavaju 4 a kvoli nim robit tem sichr a k tomu este to planovane manualne zapinanie diskov mi pripada ako totalna hlupost. Uz aj ten druhy zdroj na "datove uloziska" je nezmysel.
Kup si Seasonic 350 alebo400W a vies co, ze si to ty, tak si kup 500W. Nakup kvalitnych kondenzatorov ta vyjde za porovnatelnu sumu a je to urcite lepsie riesenie ako recapovat stary zdroj podla tvojich predstav. Plus praca na recape zdroja a mozne riziko, by som sa na to vykaslal. Aky to mas vlastne ten 420W zdroj??
Ja na tvojom mieste kupim 350W Seasonic, ktory dnes stoji okolo 800Kc a spokojne spavam.
Nastuduj si trochu viacej teorie, pridaj hlavne prax a az potom ries nieco taketo. To, co chces robit nema zmysel.
Nechcem rypat ale ako vies, ze sa ti kondiky za chivlu zacnu vyduvat? Mas s tym 420W zdrojom nejake problemy? Tu tvoju zostavu ten zdroj v pohode utiahne a ak je aspon trochu kvalitny, tak aj peknych par rokov. [quote]Výše uvedené by mělo papat do 220 W v plné zátěži s malou rezervou. Lepší grafika si vezme taky něco navíc, nedejbože abych si vzal Radeon 3850, který si dokáže špičkově vzít prý až 120 W, takže pak suma asi 280-300W....[/quote] Tie tvoje prepocty o spotrebe su tiez divoke. Tu max. zataz by som bral ako cisto teoreticku a v reale nedosiahnutelnu. Aky to je disk so spotrebou 3150/850? "Par" diskov som mal v ruke ale ziaden nemal takuto spotrebu a tym myslim aj serverovske SAS a SCSI 10 a 15 tis. ot.. Takuto spotrebu si viem predstavit jedine u serverovskeho disku s 15tis. ot. s kopou platni ale ty nespominas ziaden SAS/SCSI radic. A ak by si aj mal takyto serverovsky disk, tak tie maju funkciu na oneskorene roztocenie platni (tuto funkciu maju aj novsie klasicke desktopove disky), takte nehrozi vysoke zatazenie zdroja pri starte. Tie hodnoty odberov na diskoch su maxima oboch vetiev a kombinacia maximalnych odberov z oboch vetvi naraz nehrozi. Realnu spotrebu tvojej zostavy by som tipol do 200W v zatazi a to za predpokladu, ze mas plne vytazeny CPU, GK, vsetky disky, mechaniky, co v reale nemas sancu dosiahnut. Pri starte ta zataz tiez nebude obrovska a urcite bude do tych 200W, trufal by som si povedat, ze tak medzi 100-150W, co tvoj 420W zdroj hravo zvladne.
[quote]Sichr je, že bude velká bedna, jeden zdroj na desku/grafiku a C:/ a druhý zdroj na datová úložiště. Ještě uvažuju o zcela samostatném a manuálním zapínání jednotlivých disků z rampy vložené mezi zdroj a disky, ale to je tady OT.
Věcí "akorát", "přesně podle specifikací", "automatických" mám plné zuby. Co není s rezervou od pohledu je zralé na pád na hubu. [/quote]
Si paranoik. Nechcem ta urazit ale si uplne mimo. Mas trochu nastudovanu teoriu, chabe skusenosti a to vsetko divoko spajas dokopy.
Ten posledny odstavec o tom sichru ma dostal. Uslo mi nieco? Nesedia mi tvoje pocty. Na tvoju dosku vies pripojit maximale 6 diskov, ak odratam dve mechaniky, tak mi ostavaju 4 a kvoli nim robit tem sichr a k tomu este to planovane manualne zapinanie diskov mi pripada ako totalna hlupost. Uz aj ten druhy zdroj na "datove uloziska" je nezmysel.
Kup si Seasonic 350 alebo400W a vies co, ze si to ty, tak si kup 500W. Nakup kvalitnych kondenzatorov ta vyjde za porovnatelnu sumu a je to urcite lepsie riesenie ako recapovat stary zdroj podla tvojich predstav. Plus praca na recape zdroja a mozne riziko, by som sa na to vykaslal. Aky to mas vlastne ten 420W zdroj??
Ja na tvojom mieste kupim 350W Seasonic, ktory dnes stoji okolo 800Kc a spokojne spavam.
Nastuduj si trochu viacej teorie, pridaj hlavne prax a az potom ries nieco taketo. To, co chces robit nema zmysel.
odb:
Ten disk přes 3A Ti teď přesně neřeknu, nemůžu teď svůj stoh prohrabat. Je to tuším 10 GB Seagate někdy z 1999.
Ale jeden s 2,95A jo- Maxtor, Models: 5T060H6, 5T040H4, 5T030H3, 5T020H2, 5T010H1. To samé šasi, různá kapacita. Strana 3-3 resp. 18 v manuálu, který vypadne ze stránek Maxtoru (Seagatu), když jejich vyhledávač nakrmíš některým uvedeným typem. Je to spin-up peak v Power requirements.
Takových spolehlivých vykopávek mám otep a vzdát se jich nehodlám, proto je v počítači ještě externí řadič na 4 IDE.
Divoký přepočet spotřeby desky? Barton si bere typicky 38,5A v burn, krmení 3,3V je dělané na cca. 45A. Podle testů (recenzí) co jsem četl když byl 3850 novinka, byla jeho energetická náročnost nepříjemným překvapením. S 300W zdrojem při jednom disku byla potíž.
Stačí spočítat deklarované odpadní teplo a jen na tepelných ztrátách proc-deska-ram jde o cca. 100W, navíc je třeba ještě ten neztrátový výkon. Grafika dokáže mít tepelný výkon ke 100W.
Při testu těch "divokých počtů" se tři disky (ty Maxtory) s CD na dobrých 280W s P2 a S3 Virge do PCI rozbíhaly postupně asi 7s a nebyl problém měřit pokles napětí na 11,6 voltu, což určitě není OK.
Nabít kondy vysokých kapacit po připojení proudu (zapnutí zdroje) chvíli trvá. A odebírat ze zdroje s nenabitými kondy (resp. ne plně stabilisovaného) téměř plný výkon při spin-up nedělá dobře ničemu-na to nemusí být člověk ani elektrotechnik. Takže kde je to "mimo" s úvahou nad zpožděným připojováním zátěže (disků) manuálně?
S počítači jsem začínal 1998, s hromadou šrotu 286 s RAM sloty ještě s fousy, které jsem k nefousatým SIMM které byly k ruce musel připájet. Prošel jsem si od té doby skoro kompletní vývoj. Dostal jsem je jako nefunkční, chodí doteď.
Chci dát dokupy něco, co si dokáže spolehlivě poradit i s případými šrotovými komponenty nebo kondy, pokud někdy v budoucnu nebudou ty nejlepší (a teď zcela bez odpuštění jděte do prdele vy, kteří uvažujete o odpovědi typu "to je zbytečné, to se nestane"). Důvody jsou moje, dost vážné a ospravedlňovat a vysvětlovat je snad nemusím, ne?
Požádám tedy, aby sem už nikdo nepsal nic na téma "kup si jiný zdroj", "tohle ti bude stačit hádám" (nebude. Počítal jsem to, nehádal. Výkon zdroje musí pokrýt víc, než ztráty teplem. A trvám na min. 20 pct rezervě). Takových vláken je tu limitně šest půlek zadnice.
Takže jak je to v praxi s těmi paralelně zapojenými kondy? Kmitají, rozkmitávají zdroj, je/není třeba to řešit/jak?
Díky
Ten disk přes 3A Ti teď přesně neřeknu, nemůžu teď svůj stoh prohrabat. Je to tuším 10 GB Seagate někdy z 1999.
Ale jeden s 2,95A jo- Maxtor, Models: 5T060H6, 5T040H4, 5T030H3, 5T020H2, 5T010H1. To samé šasi, různá kapacita. Strana 3-3 resp. 18 v manuálu, který vypadne ze stránek Maxtoru (Seagatu), když jejich vyhledávač nakrmíš některým uvedeným typem. Je to spin-up peak v Power requirements.
Takových spolehlivých vykopávek mám otep a vzdát se jich nehodlám, proto je v počítači ještě externí řadič na 4 IDE.
Divoký přepočet spotřeby desky? Barton si bere typicky 38,5A v burn, krmení 3,3V je dělané na cca. 45A. Podle testů (recenzí) co jsem četl když byl 3850 novinka, byla jeho energetická náročnost nepříjemným překvapením. S 300W zdrojem při jednom disku byla potíž.
Stačí spočítat deklarované odpadní teplo a jen na tepelných ztrátách proc-deska-ram jde o cca. 100W, navíc je třeba ještě ten neztrátový výkon. Grafika dokáže mít tepelný výkon ke 100W.
Při testu těch "divokých počtů" se tři disky (ty Maxtory) s CD na dobrých 280W s P2 a S3 Virge do PCI rozbíhaly postupně asi 7s a nebyl problém měřit pokles napětí na 11,6 voltu, což určitě není OK.
Nabít kondy vysokých kapacit po připojení proudu (zapnutí zdroje) chvíli trvá. A odebírat ze zdroje s nenabitými kondy (resp. ne plně stabilisovaného) téměř plný výkon při spin-up nedělá dobře ničemu-na to nemusí být člověk ani elektrotechnik. Takže kde je to "mimo" s úvahou nad zpožděným připojováním zátěže (disků) manuálně?
S počítači jsem začínal 1998, s hromadou šrotu 286 s RAM sloty ještě s fousy, které jsem k nefousatým SIMM které byly k ruce musel připájet. Prošel jsem si od té doby skoro kompletní vývoj. Dostal jsem je jako nefunkční, chodí doteď.
Chci dát dokupy něco, co si dokáže spolehlivě poradit i s případými šrotovými komponenty nebo kondy, pokud někdy v budoucnu nebudou ty nejlepší (a teď zcela bez odpuštění jděte do prdele vy, kteří uvažujete o odpovědi typu "to je zbytečné, to se nestane"). Důvody jsou moje, dost vážné a ospravedlňovat a vysvětlovat je snad nemusím, ne?
Požádám tedy, aby sem už nikdo nepsal nic na téma "kup si jiný zdroj", "tohle ti bude stačit hádám" (nebude. Počítal jsem to, nehádal. Výkon zdroje musí pokrýt víc, než ztráty teplem. A trvám na min. 20 pct rezervě). Takových vláken je tu limitně šest půlek zadnice.
Takže jak je to v praxi s těmi paralelně zapojenými kondy? Kmitají, rozkmitávají zdroj, je/není třeba to řešit/jak?
Díky
Franto,
kondenzátor ve spínaném zdroji JE možno složit z několika kusů paralelně. Pozor na dovolené provozní napětí. Výsledná hodnota kapacity a seriového odporu "složeného kondenzátoru" by měla být stejná jako u původního kondenzátoru, jinak může (ale nemusí) dojít k nestabilitě (rozkmitání) výstupního napětí. Podrobnosti by byly na delší článek.
Všechny kondenzátory v takovéto "sadě" by měly být stejného typu, aby se mezi nimi rovnoměrně rozložil ripple proud a ztrátový výkon. Propojení kondenzátorů co nejkratším a tlustým drátem, měděným páskem nebo materiálem na plošné spoje.
Připomínám, že ve spínaných zdrojích většinou bývají kondenzátory speciálně určené pro tyto aplikace. V katalogu výrobce se o nich uvádí "Low impedance", "High Frequency", LowESR a podobně. Náhrada obyčejnými hliníkovými elektrolytickými kondenzátory nemusí být úspěšná. Proto doporučuji přečíst označení na starém kondenzátoru, "vygooglovat" o jaký výrobek se jedná (hlavně hodnota ESR v miliOhmech) a podle toho teprve hledat náhradu.
V.
kondenzátor ve spínaném zdroji JE možno složit z několika kusů paralelně. Pozor na dovolené provozní napětí. Výsledná hodnota kapacity a seriového odporu "složeného kondenzátoru" by měla být stejná jako u původního kondenzátoru, jinak může (ale nemusí) dojít k nestabilitě (rozkmitání) výstupního napětí. Podrobnosti by byly na delší článek.
Všechny kondenzátory v takovéto "sadě" by měly být stejného typu, aby se mezi nimi rovnoměrně rozložil ripple proud a ztrátový výkon. Propojení kondenzátorů co nejkratším a tlustým drátem, měděným páskem nebo materiálem na plošné spoje.
Připomínám, že ve spínaných zdrojích většinou bývají kondenzátory speciálně určené pro tyto aplikace. V katalogu výrobce se o nich uvádí "Low impedance", "High Frequency", LowESR a podobně. Náhrada obyčejnými hliníkovými elektrolytickými kondenzátory nemusí být úspěšná. Proto doporučuji přečíst označení na starém kondenzátoru, "vygooglovat" o jaký výrobek se jedná (hlavně hodnota ESR v miliOhmech) a podle toho teprve hledat náhradu.
V.
[quote=Franta B.;361906]
Divoký přepočet spotřeby desky? Barton si bere typicky 38,5A v burn, krmení 3,3V je dělané na cca. 45A. Podle testů (recenzí) co jsem četl když byl 3850 novinka, byla jeho energetická náročnost nepříjemným překvapením. S 300W zdrojem při jednom disku byla potíž.
Stačí spočítat deklarované odpadní teplo a jen na tepelných ztrátách proc-deska-ram jde o cca. 100W, navíc je třeba ještě ten neztrátový výkon. Grafika dokáže mít tepelný výkon ke 100W.[/quote]
K tomu len toľko :
Electrical / Thermal Specs Unique to the Athlon XP 2800+ and 2500+ (Barton core):
Typical Thermal Power: 53.7 W
Max Thermal Power: 68.3 W
Icc Typical (low power state): 7.2 A
Icc Typical (working state): 32.5 A
Icc (processor current) Max: 41.4 A
a to všetko pri Vcore 1,65V. Pri prenesení takého výkonu (68,3W max) tečie 3,3V vetvou prúd cca. 20,7A
Nepretaktovaná HD3850 má spotrebu okolo 88W. Spotreba grafiky, ktorú spomínaš (100+ W) patrí modelu HD3870 .....
A pokles +12V vetvy na 11,6V (aj to iba pri štarte) je úplne v poriadku - za to IMHO kondíky nemôžu:notsure
Ja len toľko k tvojim počtom ....
Mimochodom, zmeral si kapacitu terajších kondenzátorov?
Divoký přepočet spotřeby desky? Barton si bere typicky 38,5A v burn, krmení 3,3V je dělané na cca. 45A. Podle testů (recenzí) co jsem četl když byl 3850 novinka, byla jeho energetická náročnost nepříjemným překvapením. S 300W zdrojem při jednom disku byla potíž.
Stačí spočítat deklarované odpadní teplo a jen na tepelných ztrátách proc-deska-ram jde o cca. 100W, navíc je třeba ještě ten neztrátový výkon. Grafika dokáže mít tepelný výkon ke 100W.[/quote]
K tomu len toľko :
Electrical / Thermal Specs Unique to the Athlon XP 2800+ and 2500+ (Barton core):
Typical Thermal Power: 53.7 W
Max Thermal Power: 68.3 W
Icc Typical (low power state): 7.2 A
Icc Typical (working state): 32.5 A
Icc (processor current) Max: 41.4 A
a to všetko pri Vcore 1,65V. Pri prenesení takého výkonu (68,3W max) tečie 3,3V vetvou prúd cca. 20,7A
Nepretaktovaná HD3850 má spotrebu okolo 88W. Spotreba grafiky, ktorú spomínaš (100+ W) patrí modelu HD3870 .....
A pokles +12V vetvy na 11,6V (aj to iba pri štarte) je úplne v poriadku - za to IMHO kondíky nemôžu:notsure
Ja len toľko k tvojim počtom ....
Mimochodom, zmeral si kapacitu terajších kondenzátorov?
robky:
Díky za upřesnění s grafikami.
Pokud jde o 20,7A na 3,3V větvi, je to teoretický proud pouze pro krmení procesoru při zhruba 100 pct účinnosti transformace na 1,65V. Pokud vím, lze v podmínkách běžných provozních teplot počítat s účinností 60-80 pct, ponejvíce podle stavu stabilisačních konenzátorů na desce. Takže ještě něco navíc, v nejhorším případě i polovinu.
K tomu ještě zhruba 10A pro zbytek desky a rezerva všehovšudy 5A, což představuje stálé vytížení 3,3V větve 70-90 pct.
Kapacitu kondenzátoru mám možnost změřit jen vybíjením přes odporovou zátěž se stopkami v ruce, což je pro vyšší kmitočty napendrek.
Se třemi nejžravějšími disky a párem 50W (jeden na 12V, jeden na 5V) halogenů jsem zkusil tvrdý zátěžový test. Zdroj se nejdřív cukal, ale disky se roztočily, při třetím zapnutí dal zdroj na začátek ne 11,4V jako předtím, ale jen 10,3. Slyšitelně pulsoval, disky taky jen "šťouchaly". Při dalším zapnutí se krásně přifoukl kondík na výstupu 12V (původní Hec 3300 mikro).
Vyměnil jsem všechny výstupní kondenzátory:
5V z 2200 na 3300
3,3V z 1000 na 3300
12V z 3300 na 3x 1800 mikro (větší kapacita mimo dosah, zřejmě dva přidám) zapojené paralelně na kusu tišťáku, neseném měděnými nožičkami o průměru 1,7 mm (cca. 2 mm2) z převrtaného původního umístění.
Všechno Jamicony, protože jsou jediné okamžitě po ruce.
Vstupy jsem bez zrcátka špatně identifikoval, jsou to všehovšudy 470 mikro-což je na 420W zoufale málo-viz dále.
Výsledkem je, že rozběh disků se zpozdil o zhruba 3s od zapnutí-než se větší kapacity nabijí.
Test na sestavě:
MSI K7N2 Delta 2 LSR
AMD Athlon XP 2500+ Barton
2x single-side 256 MB + 1x double sided 512 MB RAM v Dual Chanell na 333 MHz
GF 5200 128 MB
SoundBlaster
řadič na 4 IDE
Combo mechanika
DVD mechanika
různé disky v počtu 1-4, výsledný běh se 3 ks-příkony stálé ani špičkové teď nemám po ruce (ale byly tam ty s píkem 2,95A a jiné s odběry 950/470 pro Average read/write)
suma 1,2A odběru větráků
Zatím má naběháno cca. 28 hodin.
Prvních asi 8 hodin bylo na voltmetru (ručkovém, ne tikitálním, chyba do 1,5 pct) patrné kolísání (ne oscilace nebo zvlnění) napětí 11,65-12,35 voltu. Současné čtení z disku a rozběh DVD dokázal shodit napětí o 0,4V, čtení disku běžně o 0,2V. V monitoru stavu partné poskoky napětí-jistě následek oscilace, která mohla být 200-250 mV-děs a hrůza, v momentech s velkým odběrem se ručka dokázala na místě zachvět. V případě zhoupnutí ručky ve start-up se slave disky ani nepřihlásily. Nechávám počítač spíš jen běžet a nic moc po něm nechci.
zhruba 8-22 hodina provozu:
Napětí kolísá mezi 11,85-12,35V. Současné čtení disku a DVD shodí napětí už jen o 0,2-0,25V.
Počítač běží velmi stabilně, každopádně v monitoru stavu voltáže a větráků je patrné kolísání. 6,5 a 4,5h Toture self-testu v Prime 95 0 chyb, 0 varování.
22-28 h provozu
Pokles kolísání napětí na cca 11,8-12,3. Pokles při současném čtení 0,15-0,2V. Za žádných okolností chvění ručky, výrazné zklidnění průběhu křivek monitoru voltáže.
Šest hodin torture self-testu Prime 95 s prioritou Above normal, běžící PC alert, Auslogic Taskmanager, přehrávání hudby rozházené po třech discích dle chuti, současně přehrávání DVD filmu se zvukem vyhozeným na jiný audiovýstup než hudba-ztlumený, střídavě filmy z DVD a jednoho z disků. Překvapivě se to nijak výrazně nežinýrovalo, nechraptělo a necukalo. 0 chyb, 0 varování.
Teploty CPU a chipsetu klesly o 3-5 stupňů oproti dobám dřívějším ve stejné sestavě, teplota vzduchu ze zdroje 38 stupňů namísto 48-56 oproti témuž. Teplota okolí ve všech případech 20,5 stupně.
Z chování napětí a zvuku zdroje (vrnění v rytmu s prací disků) při současném kopírování disk-disk
a DVD-disk je patrné, že hlavní limitou jsou teď vstupní kondenzátory, které svou malou kapacitou (sníženou navíc o zestárnutí-Hec je hec, no...) nestačí k žádoucímu vyrovnání na primáru a zbytek zdroje válčí, jak se dá a občas nemá z čeho.
Rovněž je patrné, že zahoření nových kondenzátorů trvá okolo 20 hodin při vcelku velkých odběrech. Není tedy od věci nechat zdroj s vyměněnými kondy připojený na starou desku a pár disků, co se akorát točí běžet někde v komoře dva dny, aby se zdroj srovnal, než přijde do "ostré" techniky. Přemýšlím o složení paralelní kapacity i pro vstupní napětí, tady se ovšem rozkmitání obávám daleko víc.
Pro uvedené úpravy nebylo (a zatím nebude) třeba bednu mého zdroje nijak nafukovat, paralelní kondy jsou uloženy vodorovně nad 5V filtrací.
Výše uvedené je zatímní zprávou o výsledku konání, určitě ne tvrzením "takhle to funguje". Funguje to zatím pár hodin, takže se ještě můžou ukázat věci nevídané.
To platí zejména o paralelních kondech na 220V, které sice po uvedeném vypadají nadějně, ale pořád ještě může dojít na hru "hasičem nesnadno a pokud možno rychle".
Pár fotek můžu dodat.
Díky za upřesnění s grafikami.
Pokud jde o 20,7A na 3,3V větvi, je to teoretický proud pouze pro krmení procesoru při zhruba 100 pct účinnosti transformace na 1,65V. Pokud vím, lze v podmínkách běžných provozních teplot počítat s účinností 60-80 pct, ponejvíce podle stavu stabilisačních konenzátorů na desce. Takže ještě něco navíc, v nejhorším případě i polovinu.
K tomu ještě zhruba 10A pro zbytek desky a rezerva všehovšudy 5A, což představuje stálé vytížení 3,3V větve 70-90 pct.
Kapacitu kondenzátoru mám možnost změřit jen vybíjením přes odporovou zátěž se stopkami v ruce, což je pro vyšší kmitočty napendrek.
Se třemi nejžravějšími disky a párem 50W (jeden na 12V, jeden na 5V) halogenů jsem zkusil tvrdý zátěžový test. Zdroj se nejdřív cukal, ale disky se roztočily, při třetím zapnutí dal zdroj na začátek ne 11,4V jako předtím, ale jen 10,3. Slyšitelně pulsoval, disky taky jen "šťouchaly". Při dalším zapnutí se krásně přifoukl kondík na výstupu 12V (původní Hec 3300 mikro).
Vyměnil jsem všechny výstupní kondenzátory:
5V z 2200 na 3300
3,3V z 1000 na 3300
12V z 3300 na 3x 1800 mikro (větší kapacita mimo dosah, zřejmě dva přidám) zapojené paralelně na kusu tišťáku, neseném měděnými nožičkami o průměru 1,7 mm (cca. 2 mm2) z převrtaného původního umístění.
Všechno Jamicony, protože jsou jediné okamžitě po ruce.
Vstupy jsem bez zrcátka špatně identifikoval, jsou to všehovšudy 470 mikro-což je na 420W zoufale málo-viz dále.
Výsledkem je, že rozběh disků se zpozdil o zhruba 3s od zapnutí-než se větší kapacity nabijí.
Test na sestavě:
MSI K7N2 Delta 2 LSR
AMD Athlon XP 2500+ Barton
2x single-side 256 MB + 1x double sided 512 MB RAM v Dual Chanell na 333 MHz
GF 5200 128 MB
SoundBlaster
řadič na 4 IDE
Combo mechanika
DVD mechanika
různé disky v počtu 1-4, výsledný běh se 3 ks-příkony stálé ani špičkové teď nemám po ruce (ale byly tam ty s píkem 2,95A a jiné s odběry 950/470 pro Average read/write)
suma 1,2A odběru větráků
Zatím má naběháno cca. 28 hodin.
Prvních asi 8 hodin bylo na voltmetru (ručkovém, ne tikitálním, chyba do 1,5 pct) patrné kolísání (ne oscilace nebo zvlnění) napětí 11,65-12,35 voltu. Současné čtení z disku a rozběh DVD dokázal shodit napětí o 0,4V, čtení disku běžně o 0,2V. V monitoru stavu partné poskoky napětí-jistě následek oscilace, která mohla být 200-250 mV-děs a hrůza, v momentech s velkým odběrem se ručka dokázala na místě zachvět. V případě zhoupnutí ručky ve start-up se slave disky ani nepřihlásily. Nechávám počítač spíš jen běžet a nic moc po něm nechci.
zhruba 8-22 hodina provozu:
Napětí kolísá mezi 11,85-12,35V. Současné čtení disku a DVD shodí napětí už jen o 0,2-0,25V.
Počítač běží velmi stabilně, každopádně v monitoru stavu voltáže a větráků je patrné kolísání. 6,5 a 4,5h Toture self-testu v Prime 95 0 chyb, 0 varování.
22-28 h provozu
Pokles kolísání napětí na cca 11,8-12,3. Pokles při současném čtení 0,15-0,2V. Za žádných okolností chvění ručky, výrazné zklidnění průběhu křivek monitoru voltáže.
Šest hodin torture self-testu Prime 95 s prioritou Above normal, běžící PC alert, Auslogic Taskmanager, přehrávání hudby rozházené po třech discích dle chuti, současně přehrávání DVD filmu se zvukem vyhozeným na jiný audiovýstup než hudba-ztlumený, střídavě filmy z DVD a jednoho z disků. Překvapivě se to nijak výrazně nežinýrovalo, nechraptělo a necukalo. 0 chyb, 0 varování.
Teploty CPU a chipsetu klesly o 3-5 stupňů oproti dobám dřívějším ve stejné sestavě, teplota vzduchu ze zdroje 38 stupňů namísto 48-56 oproti témuž. Teplota okolí ve všech případech 20,5 stupně.
Z chování napětí a zvuku zdroje (vrnění v rytmu s prací disků) při současném kopírování disk-disk
a DVD-disk je patrné, že hlavní limitou jsou teď vstupní kondenzátory, které svou malou kapacitou (sníženou navíc o zestárnutí-Hec je hec, no...) nestačí k žádoucímu vyrovnání na primáru a zbytek zdroje válčí, jak se dá a občas nemá z čeho.
Rovněž je patrné, že zahoření nových kondenzátorů trvá okolo 20 hodin při vcelku velkých odběrech. Není tedy od věci nechat zdroj s vyměněnými kondy připojený na starou desku a pár disků, co se akorát točí běžet někde v komoře dva dny, aby se zdroj srovnal, než přijde do "ostré" techniky. Přemýšlím o složení paralelní kapacity i pro vstupní napětí, tady se ovšem rozkmitání obávám daleko víc.
Pro uvedené úpravy nebylo (a zatím nebude) třeba bednu mého zdroje nijak nafukovat, paralelní kondy jsou uloženy vodorovně nad 5V filtrací.
Výše uvedené je zatímní zprávou o výsledku konání, určitě ne tvrzením "takhle to funguje". Funguje to zatím pár hodin, takže se ještě můžou ukázat věci nevídané.
To platí zejména o paralelních kondech na 220V, které sice po uvedeném vypadají nadějně, ale pořád ještě může dojít na hru "hasičem nesnadno a pokud možno rychle".
Pár fotek můžu dodat.
Stale si nenapisal znacku toho zdroja. Zaujimalo by ma to, aj fotky vnutornosti toho zdroja. Kondiky na zdroji niesu vsetko. Dolezity je aj navrh zdroja a pouzite suciastky. Kondiky vedia pomoct ale len tie samotne zazraky neurobia.
Stale zaznavam nazor, ze ak to je nekvalitny zdroj, tak radsej by som kupil novy kvalitnejsi. Ak je zly navrh dosky alebo bolo usetrene na suciastkach, tak recap toho zdroja pomoze len na urcity cas (a pomoze len v urcitych medziach) a nemusi priniest zelane vysledky.
Plus tiez, ze niektore tvoje teorie a zavery by chcelo popravit ale je to na dlhsie a ani nemam chut do toho ist.
Nech sa ti dari a hlavne nech ta to bavi.
Ak chces kvalitne kondenzatory a rychlo, tak sa pozri sem https://www.svethardware.cz/forum/showthread.php/46990-info-pre-navstevnikov-fora-o-moznosti-nakupu-kondenzatorov-v-sr-a-cr#364201
Nasiel som celkom zaujimavy obchod.
Stale zaznavam nazor, ze ak to je nekvalitny zdroj, tak radsej by som kupil novy kvalitnejsi. Ak je zly navrh dosky alebo bolo usetrene na suciastkach, tak recap toho zdroja pomoze len na urcity cas (a pomoze len v urcitych medziach) a nemusi priniest zelane vysledky.
Plus tiez, ze niektore tvoje teorie a zavery by chcelo popravit ale je to na dlhsie a ani nemam chut do toho ist.
Nech sa ti dari a hlavne nech ta to bavi.
Ak chces kvalitne kondenzatory a rychlo, tak sa pozri sem https://www.svethardware.cz/forum/showthread.php/46990-info-pre-navstevnikov-fora-o-moznosti-nakupu-kondenzatorov-v-sr-a-cr#364201
Nasiel som celkom zaujimavy obchod.
Zpráva z bojiště:
Včera strávil počítač dvacet hodin vypnutý, vypnutý i vypínačem na zdroji, takže připojený jen na zemnění. Podle měření nikde absolutně žádný zbytkový náboj. Po zapnutí při rozběhu disků došlo k výraznému zhoupnutí napětí (z 11,8 na 10,6V), které následně oscilovalo mezi obvyklých 11,84V a zhruba 10,9V. Netřeba dodávat, že disky ztratily otáčky a POST se zastavil. Měl jsem neodbytný pocit, že došlo i k mžikovému odpojení zdroje jeho ochranou proti přetížení, ale dokázané to nemám, nemaje odpovídající měřáky. Po vypnutí, chvíli odpočinku a opětovném zapnutí počítač naběhl jako kdykoliv o víkendu, jen rozkyvy napětí podle činností jsou zase o něco menší.
Závěr: Nabití velkých výstupních kapacit opravdu chvíli trvá, pokud jsou nízké vstupní kapacity (ať už od výroby nebo následkem stárnutí) nebo špatné/málo robustní řízení zdroje, trvá mu stabilisace delší dobu. Stabilisace obnáší zejména plné nabití kapacit všeho druhu. Okamžitý odběr při spin-up disků, inicializaci chipsetu a dalších zařízení (pro jednoduchost!) "vysaje" dostupný náboj za trafem, dojde k poklesu napětí, patrně přetížení vstupních obvodů a jejich řízení a následně vypnutí.
Selektivní manuální připojování zátěže PO stabilisaci zdroje, jehož kapacity byly násobně navýšeny oproti továrnímu stavu, na který byla řídící elektronika kalibrována je tedy zřejmě žádoucí.
Případně je třeba smířit se s faktem, že u některých zdrojů (hádám, že většiny) je výrazné zvýšení kapacity spíše kontraproduktivní, je třeba použít podobné a tedy více zatěžované a tudíž rychleji opotřebované kondenzátory vyměnit častěji.
odb:
Především děkuji za tip na obchod.
Vím, že některé věci zjednodušuji, ale prostě nemám možnost měřit/testovat lepším způsobem. Halogen má prostě jiný charakter zátěže než disk, vím. Podobně s odběrem základní desky pro transformaci na Vcore a další odběry je problém o dost složitější, než jak se k němu chovám. A nejde jen o téměř jistou nemožnost souběhu největších odběrů. Ztráty zde raději obecně nadhodnocuji (je lepší mít jistotu o nadhodnocenosti než uvažovat o možné pravděpodobnosti a fatálnosti opaku).
Každopádně nenacházím v závěrech místo, které by mohlo být součástkám na škodu-pokud ho vidíš, prosím, rozeber ho, ať si někdo jiný v budoucnu nenadělá problémy, kterým jsem se já zatím shodou okolností vyhnul.
Snaha o veliké (z běžného pohledu snad zbytečné) rezervy je daná i následující zkušeností:
na Dell Optiplex 230 (tuším) s P2, který jsem dostal náhodou a hodně zaprášený (a připečený) mi odešel řadič. Párkrát nešlo uložit, pak se uložilo pod divným názvem, jindy dva stejné (a stejně nečitelné) soubory v aresáři, který změnil jméno-všechno během pěti minut zkoušení. V jiném počítači byl disk OK. Při zkoušení "co vlastně..." jen s deskou, disketovkou a jedním diskem se disk najednou ozval jak cirkulárka, datový i napájecí kabel se výrazně ohřály a po dvou vteřinách se 280W spolehlivý zdroj vypnul. Obsah disku šel na jiném počítači vytáhnout, ale na daném řadiči se už nikdy nic nepřihlásilo. Po pár pokusech dokonce IDE 2 kanál nešel vůbec rozkliknout v BIOSu.
Co se přesně stalo nevím, ale nechci, aby v případě opakování na výrazně žravější mašině došlo k přetížení zdroje způsobem, který by zdroj nepřežil a odepsal mi sám o sobě i něco jiného, co by jinak kapric desky dokázalo přežít.
Zdroj není žádná sláva, je to ColorsIT na 420W-model z hlavy nevím, nejsem doma. Počítač jsem s ním koupil. Výroba někdy tuším 2005, hlavní trafo mimo PCB na bočnici bedny, z toho co se vyskytuje je spíš větší než menší, chlazení 12 cm větrák. Zdroji hádám v reálu 350W, přesto nikdy nebyl cítit ani jako zahřátá elektronika, o nějakých ztmavlých součástkách ani nemluvě.
Vím, že recap bude u tohohle asi jen dočasná záležitost, ale pořád je to o dost levnější než zcela neznámá plečka vytažená z kancelářského PC z bazaru. Kdybych neměl na krku ty velké výdaje s externím diskem, moc nad novým zdrojem neváhám, protože už jsem ho plánoval. Ovšem beztak chci vytvořit něco, co bude schopné podávat dobrý výkon i s horšími spotřebními částmi (kondenzátory), čehož lze docílit jedině jejich nízkým zatěžováním. Jen mi tenhle na neurčito odložený experiment vypadl jako bezpodmínečná nutnost v průšvihové situaci.
Včera strávil počítač dvacet hodin vypnutý, vypnutý i vypínačem na zdroji, takže připojený jen na zemnění. Podle měření nikde absolutně žádný zbytkový náboj. Po zapnutí při rozběhu disků došlo k výraznému zhoupnutí napětí (z 11,8 na 10,6V), které následně oscilovalo mezi obvyklých 11,84V a zhruba 10,9V. Netřeba dodávat, že disky ztratily otáčky a POST se zastavil. Měl jsem neodbytný pocit, že došlo i k mžikovému odpojení zdroje jeho ochranou proti přetížení, ale dokázané to nemám, nemaje odpovídající měřáky. Po vypnutí, chvíli odpočinku a opětovném zapnutí počítač naběhl jako kdykoliv o víkendu, jen rozkyvy napětí podle činností jsou zase o něco menší.
Závěr: Nabití velkých výstupních kapacit opravdu chvíli trvá, pokud jsou nízké vstupní kapacity (ať už od výroby nebo následkem stárnutí) nebo špatné/málo robustní řízení zdroje, trvá mu stabilisace delší dobu. Stabilisace obnáší zejména plné nabití kapacit všeho druhu. Okamžitý odběr při spin-up disků, inicializaci chipsetu a dalších zařízení (pro jednoduchost!) "vysaje" dostupný náboj za trafem, dojde k poklesu napětí, patrně přetížení vstupních obvodů a jejich řízení a následně vypnutí.
Selektivní manuální připojování zátěže PO stabilisaci zdroje, jehož kapacity byly násobně navýšeny oproti továrnímu stavu, na který byla řídící elektronika kalibrována je tedy zřejmě žádoucí.
Případně je třeba smířit se s faktem, že u některých zdrojů (hádám, že většiny) je výrazné zvýšení kapacity spíše kontraproduktivní, je třeba použít podobné a tedy více zatěžované a tudíž rychleji opotřebované kondenzátory vyměnit častěji.
odb:
Především děkuji za tip na obchod.
Vím, že některé věci zjednodušuji, ale prostě nemám možnost měřit/testovat lepším způsobem. Halogen má prostě jiný charakter zátěže než disk, vím. Podobně s odběrem základní desky pro transformaci na Vcore a další odběry je problém o dost složitější, než jak se k němu chovám. A nejde jen o téměř jistou nemožnost souběhu největších odběrů. Ztráty zde raději obecně nadhodnocuji (je lepší mít jistotu o nadhodnocenosti než uvažovat o možné pravděpodobnosti a fatálnosti opaku).
Každopádně nenacházím v závěrech místo, které by mohlo být součástkám na škodu-pokud ho vidíš, prosím, rozeber ho, ať si někdo jiný v budoucnu nenadělá problémy, kterým jsem se já zatím shodou okolností vyhnul.
Snaha o veliké (z běžného pohledu snad zbytečné) rezervy je daná i následující zkušeností:
na Dell Optiplex 230 (tuším) s P2, který jsem dostal náhodou a hodně zaprášený (a připečený) mi odešel řadič. Párkrát nešlo uložit, pak se uložilo pod divným názvem, jindy dva stejné (a stejně nečitelné) soubory v aresáři, který změnil jméno-všechno během pěti minut zkoušení. V jiném počítači byl disk OK. Při zkoušení "co vlastně..." jen s deskou, disketovkou a jedním diskem se disk najednou ozval jak cirkulárka, datový i napájecí kabel se výrazně ohřály a po dvou vteřinách se 280W spolehlivý zdroj vypnul. Obsah disku šel na jiném počítači vytáhnout, ale na daném řadiči se už nikdy nic nepřihlásilo. Po pár pokusech dokonce IDE 2 kanál nešel vůbec rozkliknout v BIOSu.
Co se přesně stalo nevím, ale nechci, aby v případě opakování na výrazně žravější mašině došlo k přetížení zdroje způsobem, který by zdroj nepřežil a odepsal mi sám o sobě i něco jiného, co by jinak kapric desky dokázalo přežít.
Zdroj není žádná sláva, je to ColorsIT na 420W-model z hlavy nevím, nejsem doma. Počítač jsem s ním koupil. Výroba někdy tuším 2005, hlavní trafo mimo PCB na bočnici bedny, z toho co se vyskytuje je spíš větší než menší, chlazení 12 cm větrák. Zdroji hádám v reálu 350W, přesto nikdy nebyl cítit ani jako zahřátá elektronika, o nějakých ztmavlých součástkách ani nemluvě.
Vím, že recap bude u tohohle asi jen dočasná záležitost, ale pořád je to o dost levnější než zcela neznámá plečka vytažená z kancelářského PC z bazaru. Kdybych neměl na krku ty velké výdaje s externím diskem, moc nad novým zdrojem neváhám, protože už jsem ho plánoval. Ovšem beztak chci vytvořit něco, co bude schopné podávat dobrý výkon i s horšími spotřebními částmi (kondenzátory), čehož lze docílit jedině jejich nízkým zatěžováním. Jen mi tenhle na neurčito odložený experiment vypadl jako bezpodmínečná nutnost v průšvihové situaci.
K tomu asi tolko : http://www.soi.sk/files/documents/nebvyr/NV_Colorsit.rtf. Asi nejde o ten isty model, ale tvoj nie je u nas zakazany asi iba preto ze sa uz vobec nepredava alebo sa netestoval.
Zkus tyhle kondy:
http://www.ame.cz/Pasivni-soucastky-rezistory-kondenzatory-pojistky-filtry/Kondenzatory/Elektrolyticke/Elektrolyticke.html
a najdi si tyhle typy:
http://www.ame.cz/sabl/obr.php?obr=ELYT768.jpg&id=6200076800%20%20ELYT%201500/16V%20-%20105
ESR 0.020 Ohm 1960mA / 100kHz 6000h /105°C
http://www.ame.cz/sabl/obr.php?obr=ELYT611.jpg&id=6200061100%20%20ELYT%202200/16V%20-%20105
ESR 0.018 Ohm 2770 mA / 100kHz 5000h /105°C
http://www.ame.cz/sabl/obr.php?obr=ELYT417.jpg&id=6200041700%20%20ELYT%202700/6.3V%20%20105
ESR 0.037 Ohm 1690 mA / 100kHz h 7000/105°C
KZH i KZE jsou používány na základních deskách, LXZ se desítky let používají ve zdojích především pro průmysl...
Mají tam sice i ESR kondy značky Yageo (=Teapo :)), ale ty jsou na tom s kvalitou hůř než tyhle Chemi-cony, a navic je to nejčasteji zeleno-zlatá SC série, používaná ve zdrojích Fortron:(
http://www.ame.cz/Pasivni-soucastky-rezistory-kondenzatory-pojistky-filtry/Kondenzatory/Elektrolyticke/Elektrolyticke.html
a najdi si tyhle typy:
http://www.ame.cz/sabl/obr.php?obr=ELYT768.jpg&id=6200076800%20%20ELYT%201500/16V%20-%20105
ESR 0.020 Ohm 1960mA / 100kHz 6000h /105°C
http://www.ame.cz/sabl/obr.php?obr=ELYT611.jpg&id=6200061100%20%20ELYT%202200/16V%20-%20105
ESR 0.018 Ohm 2770 mA / 100kHz 5000h /105°C
http://www.ame.cz/sabl/obr.php?obr=ELYT417.jpg&id=6200041700%20%20ELYT%202700/6.3V%20%20105
ESR 0.037 Ohm 1690 mA / 100kHz h 7000/105°C
KZH i KZE jsou používány na základních deskách, LXZ se desítky let používají ve zdojích především pro průmysl...
Mají tam sice i ESR kondy značky Yageo (=Teapo :)), ale ty jsou na tom s kvalitou hůř než tyhle Chemi-cony, a navic je to nejčasteji zeleno-zlatá SC série, používaná ve zdrojích Fortron:(
Ak vies po anglicky, tak si pozri http://www.hardwaresecrets.com/ celkom zaujimavy web, maju tam zaujimave testy zdrojov, asi najlepsie co som videl. V par clankoch rozoberaju zdroje s podrobnym popisom a vysvetlenim. Nic komplikovane aby to pochopil aj bezny clovek.
http://www.hardwaresecrets.com/article/327/1
http://www.hardwaresecrets.com/article/181
Nieco aj tu:
https://www.svethardware.cz/specifikace-zdroju-atx12v/9807-5
[quote]Snaha o veliké (z běžného pohledu snad zbytečné) rezervy je daná i následující zkušeností:.....
[/quote]
Prave ze z bezneho pohladu to nemusi vyzerat zbytocne (cim viac tym lepsie u ludi dobre funguje) ale je to zbytocne. Takym skusenostiam sa nevyhnes a predimenzovana kapacita kondenzatorov tomu urcite nezabrani. Napr. na tento konkretny pripad by ti prehnana kapacita kondikov nepomohla. Vsetko starne a je potrebne to obmienat (bud casti alebo celok) alebo ak to nejde, tak zaobstarat si nove (ine).
[quote]datový i napájecí kabel se výrazně ohřály[/quote] To prehriatie znaci, ze nimi tiekol velky prud (pravdepodobne nejaky skrat na disku alebo na doske) a tento stav by predimenzovane kondiky nezachranili, tu je dolezitejsia ochrana proti pretazeniu zdroja. Takato ochrana a aj dalsie ine su bezne az pri novsich zdrojoch a zdroj z tvojho Dellu tie ochrany pravdepodobne nemal a odisiel ti radic diskov na doske.
Jednoznacne kondiky niesu vsetko.
[quote]
Výroba někdy tuším 2005, hlavní trafo mimo PCB na bočnici bedny, z toho co se vyskytuje je spíš větší než menší, chlazení 12 cm větrák[/quote]
To hlavni trafo na bocnici je v skutocnosti tlmivka pasivneho PFC.
Skus si nieco nastudovat a nevyhadzuj zbytocne peniaze do kondikov.
Dnes mas velke moznosti. Na internete je toho dost (ale na internete si je dobre overovat informacie z viacerych zdrov), alebo pri troche stastia v antikvariate kupis nejaku kniho o pulznych zdrojoch. Popripade aj na vysokych skolach su ludia, co ti celkom radi vysvetlia principy a aj poradia.
http://www.hardwaresecrets.com/article/327/1
http://www.hardwaresecrets.com/article/181
Nieco aj tu:
https://www.svethardware.cz/specifikace-zdroju-atx12v/9807-5
[quote]Snaha o veliké (z běžného pohledu snad zbytečné) rezervy je daná i následující zkušeností:.....
[/quote]
Prave ze z bezneho pohladu to nemusi vyzerat zbytocne (cim viac tym lepsie u ludi dobre funguje) ale je to zbytocne. Takym skusenostiam sa nevyhnes a predimenzovana kapacita kondenzatorov tomu urcite nezabrani. Napr. na tento konkretny pripad by ti prehnana kapacita kondikov nepomohla. Vsetko starne a je potrebne to obmienat (bud casti alebo celok) alebo ak to nejde, tak zaobstarat si nove (ine).
[quote]datový i napájecí kabel se výrazně ohřály[/quote] To prehriatie znaci, ze nimi tiekol velky prud (pravdepodobne nejaky skrat na disku alebo na doske) a tento stav by predimenzovane kondiky nezachranili, tu je dolezitejsia ochrana proti pretazeniu zdroja. Takato ochrana a aj dalsie ine su bezne az pri novsich zdrojoch a zdroj z tvojho Dellu tie ochrany pravdepodobne nemal a odisiel ti radic diskov na doske.
Jednoznacne kondiky niesu vsetko.
[quote]
Výroba někdy tuším 2005, hlavní trafo mimo PCB na bočnici bedny, z toho co se vyskytuje je spíš větší než menší, chlazení 12 cm větrák[/quote]
To hlavni trafo na bocnici je v skutocnosti tlmivka pasivneho PFC.
Skus si nieco nastudovat a nevyhadzuj zbytocne peniaze do kondikov.
Dnes mas velke moznosti. Na internete je toho dost (ale na internete si je dobre overovat informacie z viacerych zdrov), alebo pri troche stastia v antikvariate kupis nejaku kniho o pulznych zdrojoch. Popripade aj na vysokych skolach su ludia, co ti celkom radi vysvetlia principy a aj poradia.
Ano, na zdroje jedině a pouze http://www.Hardwaresecrets.com - Uncomplicating the Complicated.
