Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Future of Humanity Institute: je alespoň 39% šance, že jsme v pozorovatelném vesmíru sami

19.6.2018, Jan Vítek, aktualita
Future of Humanity Institute: je alespoň 39% šance, že jsme v pozorovatelném vesmíru sami
Future of Humanity Institute z Univerzity v Oxfordu vytvořil vlastní průzkum, který se pokusil zodpověděť jednoduchou otázku: Jaká je šance, že v pozorovatelném vesmíru existuje kromě nás inteligentní život? Odpoví aktualizovaná Drakeova rovnice.
Drakeova rovnice vznikla už v 60. letech minulého století, což je také počátek moderního programu SETI hledajícího mimozemskou inteligenci. Dle ní a počtu hvězd ve známém vesmíru bylo velice pravděpodobné, že se ještě někde jinde vyvinul moderní život. Nicméně přes veškeré snahy nebyl za téměř 60 let žádný takový nalezen a ve Future of Humanity Institute měli pocit, že by se měla přehodnotit samotná Drakeova rovnice s využitím moderních poznatků a především naší nejistoty o nich samotných. 
 
 
 
Stále existuje dost vědců, kteří věří, že se důkaz o mimozemské inteligenci podaří ve vesmíru nalézt co nevidět, což je třeba Seth Shostak. Na základě Drakeovy rovnice se má obecně za to, že vyspělých civilizací by měly být miliony a dělit je mají v průměru stovky světelných let.
 
Tato rovnice bere v potaz to, jakým tempem se rodí nové hvězdy, kolik z nich má mít kolem sebe planety, kolik z těchto planet je obyvatelných, na kolika z nich se skutečně vyvinul život, který navíc musí být inteligentní a detekovatelný v našem čase. Toto všechno jsou proměnné, jejichž hodnotu můžeme pouze odhadovat a nejlepší možnost odhadu máme v počtu vhodných hvězd. Když byla tato rovnice Drakem představena na konferenci Green Bank v roce 1961, bylo určeno, že v samotné naší galaxii bude mezi 1.000 a 100.000.000 inteligentních civilizací, přičemž sám Drake odhadoval 10.000. Vše to závisí především na tom, jak moc jsme optimističtí ohledně schopnosti života vyvinout se na cizích planetách. 
 
Vedle toho si musíme připomenout ještě Fermiho paradox, který říká, že dle počtu hvězd v naší galaxii a toho faktu, že mnohé z nich jsou daleko starší než Slunce, je velice divné, že za miliony let nebyla Země navštívena a v podstatě ovládnuta mimozemšťany. 
 
Vědci z Future of Humanity Institute nyní říkají, že za jednotlivé proměnné by se neměly dosazovat konkrétní hodnoty, ale spíše pravděpodobnostní rozsahy a když zkusili takový přístup, zjistili, že Fermiho paradox by ani nemusel být paradoxem. Využili přitom dvě metody, přičemž první uplatnila aktuální vědecké poznatky o každé proměnné v rovnici, čili například pravděpodobnost toho, že se z prehistorické organické polévky zrodí život. Druhá metoda využila vědecké práce, které se snažily vyčíslit nejistotu u každé proměnné. Výsledky byly pozoruhodně podobné. 
 
Dle nich tak existuje šance 38 až 85 % na to, že jsme sami ve viditelném vesmíru a 53 až 99,6 % na to, že jsme sami v naší galaxii. Sami autoři upozorňují na to, že tyto závěry odpovídají především stavu našich znalostí a vědomostí a ne tomu, jaká je skutečnost. Dle nich je tak velice pravděpodobné, že jsme jako jediní vyhráli celovesmírnou loterii.