Galaxie se v rozpínajícím vesmíru vzdalují, ovšem M90 se k nám blíží
6.6.2019, Jan Vítek, aktualita
Vzdálené galaxie se od nás obvykle vzdalují, jak lze v principu snadno zjistit pomocí Dopplerova jevu. Proto je pro astronomy velice zajímavá Messier 90, spirální galaxie, která se k nám dle modrého posuvu naopak přibližuje.
Messier 90 samozřejmě není jediná galaxie, která se k nám přibližuje. Dobře známý je ten fakt, že nám nejbližší Galaxie v Andromedě by se Mléčnou dráhou měla ve vzdálené budoucnosti také srazit.
Messier 90 Asi 24x vzdálenější Messier 90, od níž k nám světlo putuje 60 milionů let je však příliš vzdálená na to, aby se o něčem takovém dalo uvažovat a ostatně směr pohybu se může změnit. Hubble nám tak alespoň zachytil tento její (i když neúplný) snímek, který ukazuje galaktická ramena i světlý střed.
Hubble tak jasně zachytil tzv. modrý posuv světla této galaxie, což znamená, že vlnová délka světla je vlivem zkracující se vzdálenosti mezi námi a M90 posunuta více do modré části spektra, i když by se vzhledem k němu mělo mluvit o fialové. Pokud by se M90 vzdalovala, šlo by o červený posuv, o kterém se nejčastěji mluví v souvislosti s rozpínáním vesmíru.
Vesmírné teleskopy se pro takovéto pozorování velice hodí, protože světlo a především pro nás neviditelné záření dokáže značně ovlivnit naše atmosféra. To je ostatně i důvod proč vidíme jasnou oblohu jako modrou a ne jako čistě bílou. Vedle viditelného světla k nám ještě atmosféra propouští značnou část ultrafialového záření, některé vlnové délky infračerveného a pak je tu velké okénko pro rádiové vln. Rentgenové a gama záření je pohlcováno, což je pro nás důležitá ochrana před nehostinností vesmíru.
Vesmírné teleskopy se s ničím takovým potýkat nemusejí, ovšem je třeba počítat i s tím, že záření přicházející z hlubin vesmíru může ovlivnit prach či plyn na cestě mezi jeho zdrojem a námi.
M31 Andromeda v různých spektrechSpektra mají také důležitou roli v rozlišení toho, na co se vůbec díváme a nahrazují i prostorový vjem, který na tak obrovské vzdálenosti je pochopitelně nulový. Hubble k tomu využívá filtry, aby dokázal zachytit i vybraná spektra a v případě výše uvedené fotografie M90 to je kombinace infračerveného a ultrafialového záření s viditelným světlem. Použita byla kamera se čtyřmi detektory, které postupně snímaly celý obraz, nicméně jeden z nich má vyšší hodnotu zvětšení než ostatní tři, takže mu to trvalo déle, a proto je snímek neúplný.
A proč se k nám vůbec M90 přibližuje, když by to mělo být spíše naopak. Je součástí Kupy galaxií v Panně (Virgo Cluster), která čítá na 1200 galaxií, takže je pravděpodobné, že celkově obrovská hmota svou gravitací působí na směr pohybu M90. Za několik milionů let už to ale může být jinak, záleží na tom, na jaké dráze tato galaxie vůbec je.
Zdroj: Live Science
