Generální inspektor NASA považuje ceny SLS za neudržitelné, kolik stojí start?

Úřad Generálního inspektora NASA už delší dobu mluví o nákladech na SLS, které postupně bobtnaly především kvůli managementu, technickým i infrastrukturním problémům a jako hlavního viníka už byla označena firma Boeing. Ostatně ta má velké problémy i při vývoji svých lodí Starliner, které mají létat k ISS a zatímco SpaceX už na stanici dávno vynáší astronauty, v případě Boeingu je tento milník v nedohlednu. 

 

 

Paul Martin, aktuální Generální inspektor NASA, se nechal rovnou slyšet, že dle jeho názoru se dají všechny starty SLS označit za cenově neudržitelné. Vyjádřil tak značně skeptický postoj, když takto odpověděl na otázku, zda se časem bude cena startů těchto raket snižovat. 

 

Program SLS už NASA během 10 let přišel na více než 23 miliard dolarů, pokud se započítá i inflace, a to ještě žádná z těchto raket nestartovala. Toho se ale snad dočkáme už během několika příštích týdnů, ostatně měsíční raketa Artemis I by už brzy měla být vytažena ven z hangáru. 

 

A kolik bude stát jen vypuštění jedné z prvních čtyř misí Artemis? Dříve se mluvilo o číslech jako jedna miliarda dolarů či 1,6 miliardy, ovšem ve skutečnosti všechny tyto odhady blednou před prostou realitou: Bude to totiž 4,1 miliard dolarů, a to za jednu misi Artemis I až IV, aby nevznikla mýlka. Dokládá to následující video v čase 55:30. Na druhou stranu je tu otázka, co všechno se do oné sumy počítá, neboť může být velký rozdíl mezi náklady za samotný start rakety a náklady za celou výpravu na Měsíc. 

 

 

Nelze se však už divit názoru Paula Martina, který takové ceny označuje doslova za neudržitelné a vysoké i v porovnání s raketoplánovým programem. Proč jsou ale tak vysoké? Jak Martin uvádí, Kongres Spojených států trvá na tom, aby NASA s dodavateli v tomto případě uzavírala tzv. cost-plus zakázky. To znamená, že dodavateli jsou proplaceny veškeré náklady a ještě něco navíc. 

 

To má mít jednoduchý následek, a sice to, že především firmy Boeing a Lockheed Martin se ve své snaze zrovna nepřetrhnou, čili jim jejich práce trvá déle a je ve výsledku dražší, než by musela být, přičemž na výsledcích to není vidět. Spíše naopak Boeing tu je kritizován (opět) za své chabé plánování i následnou práci. Paul Martin tu tak volá po tom, aby se začaly využívat zakázky s přísnějšími podmínkami a především fixní, předem dohodnutou cenou. 

 

Otázka je, jak se bude program SLS dále vyvíjet vedle lodí Starship, neboť ty by mohly i vzhledem ke své znovupoužitelnosti rakety SLS opravdu dalece překonat s ohledem na náklady. Společně by se pak oba systémy měly předvést v jedné z budoucích misí Artemis, kde byla Starship v jisté podobě vybrána jako součást plánu, ovšem ne pro start hlavní části mise ze Země, ale pro přistání na Měsíci.