Gigabyte TweaKing: kouzlení v Paříži

Samotný průběh soutěže se nesl především v duchu velmi striktních a hlavně hlídaných pravidel a ve velmi úzkých časových limitech. Ostatně nespočet rozhodčích, kteří byli po jednom přiděleni vždy k dvojici soupeřících týmů a neustále hlídali, zda nedochází k porušování pravidel, museli být přítomni každému spuštění testu a stejně tak museli hlídat dokončení měření – provést jejich validaci.
Ostatně hned na této fotografii můžete u předního stolu vidět čtveřici připravených rozhodčích (tmavě modrá trička), kteří se po chvíli přemístili ke svým přiděleným týmům.

Hlavní problémem ale byly opravdu velmi napnuté časové limity na jednotlivá soutěžní kola. Po zahájení soutěže měl každý tým přesně 30 minut na sestavení svého „počítače“ a na provedení základních úprav operačního systému – a bez těch rozhodně nebylo možné v SuperPi získat konkurenceschopný výsledek.

Na první soutěžní kolo nazvané King of SuperPi měly jednotlivé týmy přesně 70 minut a rozhodčí opravdu bedlivě sledovali, zda je finální měření dokončeno v přiděleném časovém limitu. Pro náš český tým ve složení Zdeněk Obermaier a Václav Vlček se ale jednalo o značně úspěšné minuty. Provedli totiž takové úpravy registrů a celého systému (diagnostický režim, vypnuté grafické rozhraní v systému…), že se jim podařilo získat fantastický čas, který následně nikdo další nepřekonal.
Jak můžete vidět, frekvence procesoru se zastavila na 3990 MHz (maximální limit mohl být při vyšším nastavení překročen, neboť BCLK 210 MHz lehce kolísá), paměti tikaly na krásných 2100 MHz se standardním časováním (9-9-9-24). Vzhledem k tomu, že soutěžící měli v celém prvním kole k dispozici pouze 70 minut, bylo potřeba si veškeré ladění dobře rozvrhnout a neplýtvat časem.

Samotný průběh výpočtu SPI 32M totiž trvá něco málo přes 9 minut a to znamená, že musíte opravdu dobře vědět, kde co nastavit a zbytečně se nezdržovat – při optimálním průběhu pak stihnete spustit měření asi pětkrát. Zde se jasně ukázalo, kdo měl natrénováno a kdo hledal všechny ladící položky až na místě.
Na druhém místě se umístili Belgičané, kteří obvykle patří k velkým favoritům a právě v testech SuperPi obvykle podávají bezkonkurenční výsledky. Jejich čas byl ale asi o tři sekundy horší a to i přes to, že základní frekvenci pamětí měli o více než 100 Mhz vyšší – zde se ukázalo, že frekvence není vše a záleží i na časování a vyladění systému.
Třetí místo pak patřilo Lotyšskému týmu, který svým časem oproti Belgičanům zaostal o opravdu malý kousek – měření je velmi přesné a žádné shodné časy nejsou z hlediska pravděpodobnosti reálné.

1. Česká republika – 9:03.469
2. Belgie – 9:06.047
3. Lotyšsko – 9:06.907

Na oslavy ale nebyl čas. Po krátké pauze přišlo na řadu druhé kolo v podobě 3DMark2001, kde už ale český tým tak dobře nedopadl. Celkové 13. místo s bodovým ziskem 79 500 b. nedává na vítězství příliš šancí. Vítězný tým Turků s 81 590 b. nechal konkurenty daleko za sebou. Celkově velmi vyladěná sestava a vysoká frekvence grafické karty nastavená skrze RivaTuner jim přinesla velmi slušný bodový zisk.
Celkově ale spočívá celé testování skrze program 3DMark2001 v jednoduché „fintě“, kdy jednotlivé testy spouštíte v určitém pořadí hezky postupně a hrajete si s hodnotou LOD (Level Of Detail), kterou opět najdete v programu RivaTuner – bez tohoto ladění nemáte na slušný bodový zisk šanci.

1. Turecko – 81 590b
2. Belgie – 80 906b
3. Norsko – 80 791b

Z těchto tabulek, které mimochodem svítily celou dobu soutěže na velkém plátně, jasně vidíte, jak si ten či onen tým vedl. Výsledky byly sice na první pohled velmi podobné, ale vyhrát může vždy jen jeden. I když belgický tým podával po celou dobu velmi vyrovnané výsledky a v obou kolech se umístil na druhém místě, rozhodli se organizátoři vyhlásit výsledky jednotlivých kol postupně a v každém z nich udělit hlavní i vedlejší ceny.