Globální Event Horizon Telescope se už brzy poprvé podívá na černou díru
27.3.2017, Jan Vítek, aktualita
Už za několik dní bude vůbec poprvé využit globální Event Horizon Telescope ke sledování černé díry, a to ne ledajaké. Bude to rovnou Sagittarius A*, supermasivní černá díra ve středu naší vlastní galaxie.
Ve skutečnost nejde o teleskop, ale o projekt spojení velkého množství různých teleskopů po celé Zemi ve snaze přinést vůbec první obrázek černé díry. V podstatě se tak vytvoří celoplanetární teleskop, který by měl být schopen splnit takový úkol. Podívá se přitom na Sagittaria A* (Sgr A*), supermasivní černou díru ve středu naší galaxie, která má mít hmotnost kolem 3,7 milionu Sluncí, přičemž její existence zatím nebyla potvrzena a dosud se jedná o hypotézu. Nicméně jde i o nejlepší a nejpravděpodobnější vysvětlení toho, co se má nacházet ve středu Mléčné dráhy, na což ukazují také Fermiho bubliny jako pozůstatek pozřeného materiálu vyvrženého z polů vysokou rychlostí. Další důkaz o existenci černých děr dodal také LIGO, který loni vůbec poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé srážkou dvou černých děr.
Je tak v podstatě jisté, že černé díry jsou nedílnou součástí vesmíru, ale jejich vznik, vývoj a vliv na něj, to jsou témata, která jsou stále plná dohadů. Něco z toho by mohl pomoci osvětlit Event Horizon Telescope, s jehož pomocí se již mezi 5. a 14. dubnem pokusí tým astronomů podívat přímo do Sgr A*. Teleskopy budou spojeny pomocí techniky Very Long Baseline Interferometry, aby efektivně vytvořily jeden velký. Do projektu se zapojí celkem devět teleskopových stanic v Antarktidě, Chile, Španělsku, Mexiku, Arizoně a na Havaji. Potřebná technologie je již otestovaná, ale nyní teprve se zapojením Atacama Large Millimeter Array a South Pole Telescope má soustava dostatečnou citlivost. A se zapojením tak velkého prostoru bude rozlišení dostatečné třeba i na to, aby teleskop našel pomeranč na Měsíci.
Astronomové vědí, že kolem Sgr A* je oblast s horkým prachem a plynem, který generuje záření, jež bude ovlivněno gravitací černé díry, a to očekávatelným způsobem. Jde tak i o to, zda výsledky pozorování budou odpovídat očekáváním, a objeví se tak namísto diskovitého tvaru spíše tvar srpku měsíce. A pokud budeme mít štěstí, ukáže se možná i stín vytvoření horizontem událostí. Teleskopy budou sledovat dlouhé rádiové vlny, které na rozdíl od viditelného světla dokáží proniknout vesmírnou mlhou, která střed galaxie obklopuje.
Výzvou pro astronomy bude výsledné zpracování dat, která budou z každé stanice odeslána do ústředí, kde je zpracuje připravený superpočítač. Jeho software bude muset vzít v úvahu rozdílné atmosférické podmínky v daných lokacích a také rozdíly mezi použitými teleskopy, aby bylo jasné, že ve výsledném obrazu nebudou artefakty.
Už příští měsíc tak může začít nová éra v pozorování černých děr a zanedlouho bychom se tak mohli dozvědět třeba to, zda vůbec existuje něco jako horizont událostí, zda ve srovnání s černými děrami obstojí Einsteinovy teorie, nebo budeme potřebovat nové. A pak je tu i otázka, jak se černé díry krmí a jak z akrečního disku má skrz póly tryskat nepozřený materiál pryč od nich. V dlouhodobém měřítku má tento výzkum přispět při hledání podstaty časoprostoru.
Zdroj: Space.com
Je tak v podstatě jisté, že černé díry jsou nedílnou součástí vesmíru, ale jejich vznik, vývoj a vliv na něj, to jsou témata, která jsou stále plná dohadů. Něco z toho by mohl pomoci osvětlit Event Horizon Telescope, s jehož pomocí se již mezi 5. a 14. dubnem pokusí tým astronomů podívat přímo do Sgr A*. Teleskopy budou spojeny pomocí techniky Very Long Baseline Interferometry, aby efektivně vytvořily jeden velký. Do projektu se zapojí celkem devět teleskopových stanic v Antarktidě, Chile, Španělsku, Mexiku, Arizoně a na Havaji. Potřebná technologie je již otestovaná, ale nyní teprve se zapojením Atacama Large Millimeter Array a South Pole Telescope má soustava dostatečnou citlivost. A se zapojením tak velkého prostoru bude rozlišení dostatečné třeba i na to, aby teleskop našel pomeranč na Měsíci.
Astronomové vědí, že kolem Sgr A* je oblast s horkým prachem a plynem, který generuje záření, jež bude ovlivněno gravitací černé díry, a to očekávatelným způsobem. Jde tak i o to, zda výsledky pozorování budou odpovídat očekáváním, a objeví se tak namísto diskovitého tvaru spíše tvar srpku měsíce. A pokud budeme mít štěstí, ukáže se možná i stín vytvoření horizontem událostí. Teleskopy budou sledovat dlouhé rádiové vlny, které na rozdíl od viditelného světla dokáží proniknout vesmírnou mlhou, která střed galaxie obklopuje.
Výzvou pro astronomy bude výsledné zpracování dat, která budou z každé stanice odeslána do ústředí, kde je zpracuje připravený superpočítač. Jeho software bude muset vzít v úvahu rozdílné atmosférické podmínky v daných lokacích a také rozdíly mezi použitými teleskopy, aby bylo jasné, že ve výsledném obrazu nebudou artefakty.
Už příští měsíc tak může začít nová éra v pozorování černých děr a zanedlouho bychom se tak mohli dozvědět třeba to, zda vůbec existuje něco jako horizont událostí, zda ve srovnání s černými děrami obstojí Einsteinovy teorie, nebo budeme potřebovat nové. A pak je tu i otázka, jak se černé díry krmí a jak z akrečního disku má skrz póly tryskat nepozřený materiál pryč od nich. V dlouhodobém měřítku má tento výzkum přispět při hledání podstaty časoprostoru.
Zdroj: Space.com
