Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

HDD ještě nekončí: co mají za sebou a před sebou?

16.6.2015, Jan Vítek, článek
HDD ještě nekončí: co mají za sebou a před sebou?
Pevné disky dnes bojují o své místo na výsluní především s SSD, ale nezdá se, že by měly v dohledné době podlehnout. Mají za sebou dlouhý vývoj a před sebou zase slibnou budoucnost a tomu všemu se bude věnovat dnešní článek.

Western Digital


Western Digital má v současné době na našem trhu největší 3,5" pevné disky. Prodává je ale pod značkou Hitachi (HGST) a jde o héliem plněné disky Ultrastar He8 s kapacitou 8 TB, což je tedy dle výrobců disků 8000 GB. Nicméně tyto disky stejně stojí přinejmenším 20.000 Kč, takže jsou vedle 6TB disků s cenou od cca 6500 Kč absolutně nezajímavé, leda tak pro někoho, který na peníze vůbec nehledí.





Všímejme si ale nejdříve společnosti Western Digital jako takové. Založil ji již v roce 1970 Alvin B. Phillips, který do té doby pracoval v Motorole, ale pojmenoval ji General Digital. Už v příštím roce ale firma pojala svůj aktuální název, přestala vyrábět testovací zařízení pro tranzistory MOS (Metal Oxide Semiconductor) a začala vyrábět jiné produkty. Prvním se stal WD1402A UART, čili zařízení pro překlad dat mezi paralelním a sériovým rozhraním a firma pak pokračovala především s výrobou procesorů pro kalkulačky. Ještě v 70. letech také WD vstoupil do světa úložných zařízení, a to díky svému kontroleru FD1771 pro disketové mechaniky a na začátku 80. letech už firma začala vyrábět logiku pro pevné disky, přičemž podobně jako Seagate získalo kontrakt na disky pro IBM PC XT, WD zase začal vyrábět diskové řadiče pro PC/AT.




WD1003-WAH


Konkrétně to byla karta WD1003, která se stala základem pro pozdější rozhraní ATA vyvíjené ve spolupráci s Control Data Corporation (CDC), kterou nyní vlastní právě Seagate. V 80. letech WD vydělával peníze především na řadičích rodiny WD1003 a prostředků z nich získal tolik, že se stal jedním z hlavních OEM výrobců PC hardwaru. Akvizoval také řadu společností, jejichž duševní vlastnictví mu umožnilo značně rozšířit pole jeho působnosti na grafické čipy, SCSI řadiče nebo sítě. Diskové řadiče ale zůstaly jeho hlavním zdrojem příjmů, čili jejich vývoj rozhodně nepolevoval. Zmínit můžeme jednočipové řešení WD37C65 pro obsluhu disketové mechaniky v PC AT nebo WD42C22 "Vanilla, také jednočipové řešení, ale pro ATA pevné disky.

V roce 1988 přišel krok, který nejvíce ovlivnil směrování firmy WD, a sice akvizice Tandon Corporation, výrobce počítačů a pevných disků. WD tak mohl přijít se svými prvními disky, a to sérií Centaur. Toto rozhodnutí bylo velmi důležité, protože s příchodem 90. let a rozhraní ATA a SCSI začaly prodeje samostatných diskových řadičů klesat, což také musel WD předpokládat. V roce 1991 přišly první modely dobře známé řady Caviar, která existuje v několika verzích dodnes. Disky WD se prodávaly velice dobře a firma se rozhodla, že se začne zbavovat svých ostatních divizí. Paradise (grafické karty) byly prodány firmě Philips, divize pro SCSI řadiče zase firmě Future Domain a sítě získaly SMC Networks. Ovšem v roce 1995 byly disky Caviar zastíněny nabídkou konkurence, především od firmy Quantum nebo Maxtor a WD začalo zaostávat.

Společnost WD na tom koncem 90. let nebyla dobře a rozhodla se, že bude hledat pomoc u samotného IBM. Získala od něj potřebné know-how a nové technologie včetně GMR hlaviček (Giant Magneto-Resistive), stejně jako možnost využít výrobní kapacity IBM. Výsledkem byla nová řada disků Expert představených v roce 1999, která WD vrátila dobrou reputaci. V novém tisíciletí firma provedla několik akvizic, například někdejšího lídra v oblasti výroby diskových hlaviček, Read-Rite Corporation. Začala také konkurovat firmě Seagate a jejím vysokootáčkovým diskům, i když poněkud pozdě. Jistě si pamatujete pevné disky WD Raptor s 10.000 otáčkami za minutu, které nejdříve přišly s neobvyklou kapacitou 36 a 72 GB. Tato řada se později vyvinula ve VelociRaptory, druhou generaci disků s 10.000 otáčkami v 3,5" velikosti. To byl ale pouze chladicí rámeček, v němž seděl disk s 2,5" plotnami.




WD Raptor WD1500ADFD


Později, v roce 2007, se WD odhodlalo k opačnému kroku a představilo naopak pomalejší disky WD GP, které měly nabídnout úsporný provoz a určeny byly pro ukládání dat nenáročné na datovou propustnost. Firma uváděla, že tyto disky mají nastaveny otáčky "mezi 7200 a 5400 RPM", což je poněkud zavádějící, ale technicky správně. Jejich plotny se totiž točily rychlostí 5405 RPM. Hlavičky se přitom uklízely už po několikasekundové době neaktivity, což nebylo zrovna dobré pro běh operačního systému, jenž na disk sahá každou chvíli. Každou hodinu se tak mohly hlavičky v některých případech uklidit třeba až stokrát, což značně zkracovalo životnost takového disku.

V roce 2012 firma dokončila akvizici Hitachi Global Storage Technologies (HGST), díky čemuž mohla Toshiba vstoupit na trh s desktopovými disky. A právě divize HGST dnes pro WD vyrábí ty nejpokročilejší desktopové disky, které jsou plněny heliem, využívají technologii SMR (viz 3. kapitola) a dosahují kapacity 10 TB. WD je dnes společně se Seagate nejúspěšnějším výrobcem pevných disků na světě a dle žebříčku oblíbenosti serveru Heureka je u nás také mezi běžnými zákazniky nejoblíbenějším.


Aktuální nabídka firmy


Western Digital dnes nabízí několik řad pevných disků. Vedle mobilních to jsou disky pro stolní počítače, NAS, datová centra, dohledové systémy s kamerami či pracovní stanice, kde figurují právě VelociRaptory jako ještě přetrvávající konkurence pro SSD. Firma také již evidentně opustila značku Caviar, kterou už v označení řad nenajdeme, a tak zůstaly pouze názvy barev, například WD Red pro NAS, WD Blue, Green a Black pro stolní počítače a WD Purple pro dohledové systémy. Vedle nich tu jsou ještě disky Re, Ae, Se a další, které se řadí především mezi modely pro datová centra či NAS.




WD Blue: běžný disk pro PC


Desktopová nabídka pevných disků WD tak obsahuje tři modely, které bohatě stačí, však dnes už téměř nikdo jejich výkon neřeší a důležitá je hlavně kapacita a spolehlivost. Co se týče kapacity, pak WD se už ani nesnaží mít v portfoliu desktopových modelů ty největší pevné disky. Však mezi třemi řadami WD Blue, Green a Black má pouze řada Green kapacitu až 6 TB, Black končí na 4 TB a Blue na pouhém 1 TB. Všechny mají kapacitu cache až 64 MB, rozhraní SATA 6 Gbps a až na zelenou sérii s IntelliPower a sníženými otáčkami se jejich plotny točí rychlostí 7200 RPM. WD Black ale přesto slibují vyšší výkon než ostatní a také prodlouženou pětiletou záruku.

V současné době je ale divize HGST tou, která vyrábí pro WD disky s největší kapacitou. Ty ale už nenajdeme na stránkách WD, ale na samostatném webu HGST, kde jsou už i Ultrastar Archive Ha10, zmíněné 10TB modely.