Herní streamovací služby: přišel už jejich čas?

Placené služby pro streamování her tak mají oproti těm popsaným v předchozí kapitole právě tu výhodu, že uživatel potřebuje jen koncové zařízení, které nemusí být nijak výkonné. Je tu ovšem i jeden podstatný rozdíl mezi placenými službami, a to ten, že některé jsou rovněž spojeny s nabídkou her, čili s knihovnou, kterou si předplácíme společně s rezervovaným výkonem a jiné jako právě i Google Stadia nás nutí si hry pořizovat zvlášť. Platíme si tak pouze za samotný výkon, ale lze uvažovat i o tom, že nám Google či jiný provozovatel sem tam přihodí i nějakou hru. Ostatně kdo se mezi prvními upsal Googlu, dostal také Destiny 2. 

 

A to může být pro řadu lidí velký problém. Dosud jsme mohli řešit výhody a nevýhody digitálního prodeje her oproti kupování titulů na fyzických nosičích a dále pak i to, jak naše právo hry užívat ovlivňují různé DRM ochrany, jejichž konec může znamenat i to, že už si hru nezahrajeme, pokud nevyužijeme crack. To se ostatně zdaleka netýká jen her, ale i jiného digitálně distribuovaného a chráněného zboží, jako třeba elektronických knih. 

 

V případě digitální distribuce her máme alespoň na svém počítači přítomnou jejich kopii, a to právě dává lidem možnost něco udělat v případě, že jim bude zamezeno v jejím spuštění. Pokud ovšem jde o streamované hry, nemáme v rukou vůbec nic a rozhodně nelze spoléhat na to, že daná služba bude provozována tak dlouho, jak budeme chtít, nebo že snad při jejím zrušení získáme nějakou kompenzaci. Online služby vznikají a zanikají neustále, a to pouze na základě rozhodnutí jejich provozovatele. 

 

Právě proto má k zákazníkům zdaleka nejférovější přístup obchod GOG, který jim umožní si stáhnout digitální kopii zakoupené hry, a to bez jakékoliv ochrany, takže si ji můžeme dle libosti zazálohovat kam se nám zlíbí, abychom si mohli zahrát třeba za 50 let, pokud k tomu budeme mít vhodnou výbavu. I řada her ze Steamu, Humble Bundle či Epic Games Store je k dispozici bez DRM, což nám umožní udělat to samé, ovšem že by nám streamovací služby měly běžně nabízet možnost si stáhnout instalace her, o tom se zrovna nemluví. 

 

Z tohoto důvodu pak dává větší smysl si vedle výkonu platit také za přístup k herní knihovně dané služby, která ovšem musí být nabízena. Nikdo pak nemůže mít oprávněný pocit, že si kupuje hry za plnou cenu, ačkoliv nemá v ruce vůbec nic a v porovnání s člověkem, co stejnou částku zaplatil na Steamu či dokonce GOGu je ve značné nevýhodě.

 

 

 

Platforma Stadia od Googlu se v poslední době zmiňuje nejčastěji. Google mezi provozovatele streamovacích služeb vtrhl až v tomto roce a připravil její "honemrychlé" spuštění, které mu obdiv rozhodně nezískalo. Krom očekávaných problémů se stabilitou, rychlostí a odezvou to jsou i negativa, za něž si může Google sám svým vlastním přístupem.

 

 

Připravil zprvu jen velice omezený počet her, které máme možnost si v rámci Stadia koupit a jejichž počet byl poté sice rozšířen, ale i tak nejde o úctyhodnou nabídku, která by nás měla donutit začít investovat do této služby. Nejde jen o předplatné, ale o budování knihovny her.

 

Je tu zkrátka až příliš mnoho otázek, které zbývá vyřešit, a to ohledně bezproblémové funkčnosti, nástupu novinek a obecně rozšiřování knihovny, nabídky rozlišení, kvality grafiky (ta rozhodně nemusí být nejvyšší). Zkrátka a dobře, tím, že se dobrovolně zbavujeme svého PC či konzole, se zbavujeme i možnosti výběru a vůbec možnosti něco dělat v případě, když nám nebude cokoliv vyhovovat. 

 

V našem regionu můžeme zatím o službě Stadia jen teoreticky diskutovat, neboť ta pro našince ještě není k dispozici a je otázka, kdy bude. Právě proto nás nemusí moc vzrušovat aktuální nabídka her, z nichž je řada teprve chystaná (což Google ani nerozlišuje), nicméně lze prostě konstatovat, že služba v takovém stavu, v němž se Stadia aktuálně nachází, by měla být nabízena v předběžném přístupu či betaverzi. 

 

Samozřejmě se již nějaký ten pátek mluví i o tom, že by Google spojil síly s některým zavedeným prodejcem her, a to nejlépe se Steamem. To nebylo potvrzeno a ani vyvráceno a záleželo by pouze na obou společnostech, jaký by mezi nimi mohl vzniknout vztah. Lépe řečeno, aktivnější by musel být Google, aby Steamu nabídl partnerství a je velká otázka, zda Valve o něco takového může mít vůbec zájem, což bude záviset především na tom, zda se v budoucnu bude či nebude chtít samo pustit do streamování. A je zřejmé, že obrovská základna hráčů je v tomto ohledu ta nejlepší výhoda do začátku, jakou si lze přát a Steam ji někomu jen tak nedaruje. 

 

 

Nakonec se můžeme podívat na specifikace služby Stadia, kde ovšem Google míchal dohromady hardware, jímž jsou vybaveny servery s tím, co by mohl uživatel očekávat, že bude mít pro sebe k dispozici. Hardware je zde v podstatě irelevantní, záleží na tom, jak hry poběží v praxi a především pak na tom, co budeme potřebovat za připojení.