Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Historie společností v IT - Intel

21.1.2009, Petr Štefek, článek
Historie společností v IT - Intel
Dnes se podíváme, jak se rodila největší společnost vyrábějící mikroprocesory a jaké to vlastně v onom pravěku výpočetní techniky na světě bylo. Intel je jednou z nejúspěšnějších společností vůbec, ale její cesta ke slávě nebyla úplně bezbolestná a snadná.
Intel, největší výrobce mikroprocesorů na světě, je nejen gigantickou firmou udávající směr v oblasti výpočetní techniky, ale také jednou z nejstarších společností na poli výpočetní techniky. Její počátek se datuje k 18. Červenu roku 1968, kde ji založily pod názvem Integrated Electronics Corporation tehdejší špičky a vědecké kapacity v tomto oboru. Dvěma pionýry počátků éry mikroprocesorů a zakladateli společnosti byli Gordon E. Moore (chemik a fyzik) a Robert Noyce (fyzik a spoluvynálezce integrovaného obvodu). Dalším příchozím byl Andy Groove (chemik), který byl třetí a nikoli nejmenší ze strategických osob ve společnosti.

Zakladatelé společnosti Intel se seznámili v první společnosti pod názvem Shockley Semiconductor Laboratory se sídlem v legendárním Silicon Valley, které bylo tehdy ovšem známo jako Santa Clara Valley. Toto údolí se rozkládá mezi městy San Francisco a San José. Moore a Groove se rozhodli založit svou vlastní společnost po dlouhých a táhlých neshodách se šéfem výše jmenované společnosti, Williamem Shockleym, který stál za vynálezem tranzistoru. Za to mimochodem obdržel v padestátých letech také Nobelovu cenu, která je i dnes nejvyšším oceněním pro vědce na celém světě.


Gordon E. Moore

Před začátkem psané historie Intelu, ovšem odpadlíci Shockley Semiconductors Laboratory založili společnost na komerční výrobu integrovaných obdvodů pod názvem Fairchild Semiconductor. Shockley samozřejmě těmto odpadlíkům nemohl přijít na jméno, ale podle svědectví bývalých pracovníků byl tento vědec mimořádný despota a jeho podřízení jej doslova a do písmene nenáviděli, byť byl tehdejší největší kapacitou v tomto oboru. Noyce a Moore strávili ve Fairchild Semiconductor téměř 10 let a za tuto historicky relativně krátkou dobu stačili svést boj s Jackem Kilbym o prvenství ve vynálezu integrovaného obvodu a jeho patentování, ke kterému došlo v případě Roberta Noyce došlo v roce 1961 a o tři roky později u Jacka Kilbyho. Komise udělující Nobelovu cenu vyhodnotila správně (bez ohledu na datum patentu) jako úplně prvního vynálezce integrovaného obvodu Kilbyho a udělila mu toto ocenění bohužel až 40 let poté, jen pár let před jeho smrtí. Technologie, kterou si nechal patentovat Robert Noyce, byla ovšem pro komerční výrobu daleko vhodnější.


Jack Kilby a Robert Noyce (napravo)

Jack Kilby - Vynálezce integrovaného obvodu oceněný Nobelovou cenou v roce 2000. V šedesátých a sedmdesátých letech pracoval pro světoznámou společnost Texas Instruments. Společnost funguje dodnes a v běžném životě se můžeme s výrobky Texas Instruments setkat například ve škole nebo při vědecké práci, kde najdou využití jednoduché i vědecké kalkulátory této společnosti. Kilby je oficiálně brán jako otec integrovaného obvodu, ale patentován ho měl až tři roky po Robertu Noycem. Spory mezi Noycem a Kilbym byly vyřešeny gentlemansky dohodou výhodnou pro obě strany.


První integrovaný obvod made by Jack Kilby

Pro pokrok lidstva byl vynález mikroprocesoru stěžejní, neboť bez něj bychom velmi těžko dosáhli rozvoje kosmického programu a následně dalších vynálezů ve službách armády. Mnohdy si ani neuvědomujeme, že za překotným rozvojem výpočetní techniky stály na začátku právě potřeby armády nebo nutnosti právě ve výše zmiňovaném kosmickém programu, bez kterého bychom dnes neměli ani teflonové pánve na smažení vajíček, ani procesory našich domácích PC nebo herních konzol. Mikroprocesor dnes řídí činnost mobilních telefonů, ledniček, kuchyňských robotů a dokonce i automobilů. Neexistuje dnes snad jediná činnost člověka, která by s tímto vynálezem nepřišla do styku.
reklama