Hlas skeptika: proč Windows 10 neuspějí v mobilním segmentu
4.5.2015, Michal Hala, aktualita
Po skončení vývojářské konference Build 2015 se objevila řada optimistických hodnocení (včetně našeho). Logicky se ale objevily i hlasy skeptické až pesimistické. Dnes se právě na jeden takový podíváme. Ať je naše hodnocení vyvážené na obě strany.
Po skončení Buildu se zákonitě musely objevil i názory pochybovačů. Jedním z hlavních byl článek Stevena J. Vaughan-Nicholse na ZDNetu. Ten má dva druhy námitek. Jednak technického rázu, jednak rázu marketingově-strategického.
Nejprve se věnujme těm technickým. Vaughan-Nichols nejprve namítá, že převzaté aplikace z Androidu poběží ve Windows 10 v režimu jakési emulace (technické podrobnosti nejsou až tak podstatné) a tím pádem nutně pomaleji než na mateřské platformě. K tomu ale už na Buildu vysvětlil Terry Myerson z Microsoftu, že půjde o kombinaci speciálního subsystému a prvků emulace.
Kdo ví, jak to je přesně technicky vyřešeno. Dejme tomu, že aplikace původem z Androidu poběží ve Windows 10 opravdu pomaleji. Ale zkuste si představit typickou mobilní aplikaci. Nic extra výpočetně náročného to obvykle nebývá. Procesor téměř jistě není dlouhodobě vytížen na 100 %. Takže tam může být určitá rezerva.
Samozřejmě, že mobily mají méně výkonné procesory než desktopy. Ale i tak by to zpomalení muselo být docela výrazné, aby ho uživatel vůbec zaregistroval. Navíc si nemyslím, že by si chtěli v Redmondu utrhnout ostudu – vypadají, že ví, co dělají. Na to mi jejich nová strategie připadá dostatečně promyšlená a důkladně zvážená. No, uvidíme, jak se tenhle technický aspekt nakonec projeví v praxi.
Další technická námitka Vaughan-Nicholse – a to daleko relevantnější – je, že Microsoft nebude mít s převzatými aplikacemi ve Windows 10 stejně exkluzivní přístup ke službám Googlu (Maps, Gmail, YouTube apod.), jako mají nativní androidové aplikace. To je samozřejmě pravda, ale kolik procent aplikací na Google Play je právě tohoto druhu?
A nechce stejně Microsoft nakonec přetahovat uživatele ke svým službám? A jde v tomhle případě o ty rozhodující, klíčové, tedy nejvíc používané aplikace? Ne, opravdu to nechci zlehčovat, jen se snažím promyslet tenhle aspekt ze všech stran. Tahle čísla ví jedině Google (jako provozovatel Google Play), ale ten nám je rozhodně neřekne.
Další technické námitky se týkají aplikací pro iOS. Tam nejde o emulaci ani omylem, ale vývojáři budou zase mít víc práce. Musí načíst kód do Visual Studia a upravovat ho. To je pro ně práce navíc, ale rozhodně je to zase méně práce než začínat úplně od začátku. No, tady bych se na místě Microsoftu mnohem spíš bál příchylnosti „jablečných“ vývojářů k mateřské platformě. Ale zase jim (vývojářům) půjde o jejich potenciální příjmy.
Pak je tu ta námitka marketingově-strategického rázu. A ta vypadá – po mém soudu – vůbec nejvážněji. Proč by si vývojáři měli vůbec všímat platformy, která má podíl kolem čtyř procent? To je racionální námitka. Určitě platí, že vývojář začne vyvíjet pro určitou platformu až od určitého množství jejích uživatelů. Ale kolik je zhruba toto kritické množství, vypůjčím-li si příměr z fyziky?
Čtyři procenta z koláče jsou určitě málo, ale absolutně jsou to milióny uživatelů. Předpokládejme, že podstatná část přejde na Windows 10. Představte si, že jste vývojář. Máte hotovou aplikaci (nebo víc aplikací). Prodeje jsou dobré. Najednou dostanete možnost rozšířit je s minimem (Android) či trochou víc (iOS) úsilí na další platformu se statisíci až milióny potenciálních uživatelů. Půjdete do toho? Ne, nepokusím se odpovídat za vývojáře.
Ale v jedné věci se Vaughan-Nichols (mimochodem fanoušek Linuxu) každopádně mýlí. Microsoft totiž v mobilním segmentu nezačíná úplně od nuly, malou uživatelskou základnu už má. Otázkou každopádně je, jestli to je ono kritické množství.
Zdroj: ZDNet
Nejprve se věnujme těm technickým. Vaughan-Nichols nejprve namítá, že převzaté aplikace z Androidu poběží ve Windows 10 v režimu jakési emulace (technické podrobnosti nejsou až tak podstatné) a tím pádem nutně pomaleji než na mateřské platformě. K tomu ale už na Buildu vysvětlil Terry Myerson z Microsoftu, že půjde o kombinaci speciálního subsystému a prvků emulace.
Kdo ví, jak to je přesně technicky vyřešeno. Dejme tomu, že aplikace původem z Androidu poběží ve Windows 10 opravdu pomaleji. Ale zkuste si představit typickou mobilní aplikaci. Nic extra výpočetně náročného to obvykle nebývá. Procesor téměř jistě není dlouhodobě vytížen na 100 %. Takže tam může být určitá rezerva.
Samozřejmě, že mobily mají méně výkonné procesory než desktopy. Ale i tak by to zpomalení muselo být docela výrazné, aby ho uživatel vůbec zaregistroval. Navíc si nemyslím, že by si chtěli v Redmondu utrhnout ostudu – vypadají, že ví, co dělají. Na to mi jejich nová strategie připadá dostatečně promyšlená a důkladně zvážená. No, uvidíme, jak se tenhle technický aspekt nakonec projeví v praxi.
Další technická námitka Vaughan-Nicholse – a to daleko relevantnější – je, že Microsoft nebude mít s převzatými aplikacemi ve Windows 10 stejně exkluzivní přístup ke službám Googlu (Maps, Gmail, YouTube apod.), jako mají nativní androidové aplikace. To je samozřejmě pravda, ale kolik procent aplikací na Google Play je právě tohoto druhu?
A nechce stejně Microsoft nakonec přetahovat uživatele ke svým službám? A jde v tomhle případě o ty rozhodující, klíčové, tedy nejvíc používané aplikace? Ne, opravdu to nechci zlehčovat, jen se snažím promyslet tenhle aspekt ze všech stran. Tahle čísla ví jedině Google (jako provozovatel Google Play), ale ten nám je rozhodně neřekne.
Další technické námitky se týkají aplikací pro iOS. Tam nejde o emulaci ani omylem, ale vývojáři budou zase mít víc práce. Musí načíst kód do Visual Studia a upravovat ho. To je pro ně práce navíc, ale rozhodně je to zase méně práce než začínat úplně od začátku. No, tady bych se na místě Microsoftu mnohem spíš bál příchylnosti „jablečných“ vývojářů k mateřské platformě. Ale zase jim (vývojářům) půjde o jejich potenciální příjmy.
Pak je tu ta námitka marketingově-strategického rázu. A ta vypadá – po mém soudu – vůbec nejvážněji. Proč by si vývojáři měli vůbec všímat platformy, která má podíl kolem čtyř procent? To je racionální námitka. Určitě platí, že vývojář začne vyvíjet pro určitou platformu až od určitého množství jejích uživatelů. Ale kolik je zhruba toto kritické množství, vypůjčím-li si příměr z fyziky?
Čtyři procenta z koláče jsou určitě málo, ale absolutně jsou to milióny uživatelů. Předpokládejme, že podstatná část přejde na Windows 10. Představte si, že jste vývojář. Máte hotovou aplikaci (nebo víc aplikací). Prodeje jsou dobré. Najednou dostanete možnost rozšířit je s minimem (Android) či trochou víc (iOS) úsilí na další platformu se statisíci až milióny potenciálních uživatelů. Půjdete do toho? Ne, nepokusím se odpovídat za vývojáře.
Ale v jedné věci se Vaughan-Nichols (mimochodem fanoušek Linuxu) každopádně mýlí. Microsoft totiž v mobilním segmentu nezačíná úplně od nuly, malou uživatelskou základnu už má. Otázkou každopádně je, jestli to je ono kritické množství.
Zdroj: ZDNet
