Docela by mne zajímalo, jak honza1616 přišel na to, že když Nvidia o trochu zvedla doporučenou prodejní cenu karet postavených na jejich čipech, tak se sníží prodejcům marže.
Ty doporučené prodejní ceny nemají, až na výjimky, s aktuálními prodejními cenami moc společného. Zvlášť u Nvidia karet. Za normálních okolností by měly ty doporučené prodejní ceny vycházet z výrobních nákladů výrobců karet zvýšených o jejich přiměřený zisk + přiměřené marže obchodníků.
Dnes se prodá téměř všechno, tak obchodníci na doporučené ceny kašlou a šroubují je nahoru, dokud je někdo kupuje. A Nvidia pro změnu uvádí doporučené ceny nesmyslně nízké, aby karty vypadali v článcích a testech cenově zajímavější, než odpovídá realitě. Takže doporučené ceny Nvidie, budou nejspíš i pod výrobními náklady výrobců karet.
Má-li někdo pocit, že bezdůvodně pomlouvám Nvidii, tak mu doporučím, aby se podíval na tomhle webu na článek https://www.svethardware.cz/seznam-ukazuje-doporucene-ceny-nvidia-rtx-3050-mezi-249-a-489-usd/56949. V něm se srovnávají koncové prodejní ceny doporučované Nvidií a prodejní ceny doporučované výrobci karet, které by měly být za normálních okolností u základních verzí karet stejné a u lepších verzí mohou být o něco vyšší. A doporučuji se podívat i na můj text v diskuzi, kde je srovnání doporučených prodejních cen od Nvidie i Amd s reálnou prodejní cenou nejlevnější karty opravdu dostupné ve Spojených státech podle webu newegg.
Ty doporučené prodejní ceny nemají, až na výjimky, s aktuálními prodejními cenami moc společného. Zvlášť u Nvidia karet. Za normálních okolností by měly ty doporučené prodejní ceny vycházet z výrobních nákladů výrobců karet zvýšených o jejich přiměřený zisk + přiměřené marže obchodníků.
Dnes se prodá téměř všechno, tak obchodníci na doporučené ceny kašlou a šroubují je nahoru, dokud je někdo kupuje. A Nvidia pro změnu uvádí doporučené ceny nesmyslně nízké, aby karty vypadali v článcích a testech cenově zajímavější, než odpovídá realitě. Takže doporučené ceny Nvidie, budou nejspíš i pod výrobními náklady výrobců karet.
Má-li někdo pocit, že bezdůvodně pomlouvám Nvidii, tak mu doporučím, aby se podíval na tomhle webu na článek https://www.svethardware.cz/seznam-ukazuje-doporucene-ceny-nvidia-rtx-3050-mezi-249-a-489-usd/56949. V něm se srovnávají koncové prodejní ceny doporučované Nvidií a prodejní ceny doporučované výrobci karet, které by měly být za normálních okolností u základních verzí karet stejné a u lepších verzí mohou být o něco vyšší. A doporučuji se podívat i na můj text v diskuzi, kde je srovnání doporučených prodejních cen od Nvidie i Amd s reálnou prodejní cenou nejlevnější karty opravdu dostupné ve Spojených státech podle webu newegg.
Odpovědět0 0
A ona opravdu Nvidia prodávala nějaké karty za doporučené ceny? Kdy, kde a kolik?
Odpovědět0 0
Tak tyhle doporučené ceny výrobců už vypadají a něco reálněji, než ten vylhaný nesmysl od Nvidie. Je otázka, jestli ty modely za 249 usd bude někdo vůbec vyrábět, protože nejbližších dražší modely jsou výrobci naceněny na 140% ceny doporučené Nvidií. A prodejní ceny budou určitě vyšší.
Ostatně 3050 je low-end karta spíš podle názvu, než podle vlastností a výrobních nákladů. Má stejný čip GA106 jako 3060 jen osekaný (o 29% jednotek). A 8GB paměti, což je jen o 4GB méně, než 3060.
Je možné, že tak silná 3050 nebyla původně v plánu. Podle úniků se prý uvažovalo o slabším a levnějším čipu GA107, který se používá v mobilních 3050 a 3050Ti. Možná u Nvidie nevěřili tomu, že AMD vydá 6500xt opravdu tak osekanou, aby nebyla zajímavá pro těžaře, a báli se, aby 3050 nebyla slabší, než 6500xt. A tak ji udělali silnější, než se původně plánovalo. Kdo ví.
Pro ty kdo doufají, že bude 3050 silná a levná, přidám porovnání, jak odpovídají doporučované ceny Nvidie realitě. Beru doporučenou cenu (MPSR) a prodejní cenu nejlevnější reálně dostupné karty ve Státech (newegg). A pro zajímavost přidám i 2 modely od AMD.
model MPSR_newegg_newegg/MPSR
3070 _519 1080 _208%
3060 _329 745 226%
3050 _249 564? _226%
6600 _329 449 139%
6500xt_199 259 130%
Myslím, že ty poměry MSPR a minimálních reálných cen o nastavení a důvěryhodnosti doporučovaných cen u AMD a u Nvidie mluví docela dost jasně.
Ostatně 3050 je low-end karta spíš podle názvu, než podle vlastností a výrobních nákladů. Má stejný čip GA106 jako 3060 jen osekaný (o 29% jednotek). A 8GB paměti, což je jen o 4GB méně, než 3060.
Je možné, že tak silná 3050 nebyla původně v plánu. Podle úniků se prý uvažovalo o slabším a levnějším čipu GA107, který se používá v mobilních 3050 a 3050Ti. Možná u Nvidie nevěřili tomu, že AMD vydá 6500xt opravdu tak osekanou, aby nebyla zajímavá pro těžaře, a báli se, aby 3050 nebyla slabší, než 6500xt. A tak ji udělali silnější, než se původně plánovalo. Kdo ví.
Pro ty kdo doufají, že bude 3050 silná a levná, přidám porovnání, jak odpovídají doporučované ceny Nvidie realitě. Beru doporučenou cenu (MPSR) a prodejní cenu nejlevnější reálně dostupné karty ve Státech (newegg). A pro zajímavost přidám i 2 modely od AMD.
model MPSR_newegg_newegg/MPSR
3070 _519 1080 _208%
3060 _329 745 226%
3050 _249 564? _226%
6600 _329 449 139%
6500xt_199 259 130%
Myslím, že ty poměry MSPR a minimálních reálných cen o nastavení a důvěryhodnosti doporučovaných cen u AMD a u Nvidie mluví docela dost jasně.
Odpovědět0 2
Je vidět, že se Nvidii lhaní vyplácí. Zvlášť teď při cenách pokřivených kryptotěžební mánií. Spousta redakcí se tváří, že ceny v obchodech neodpovídají realitě a tak při psaní o kartách uvádí jako ty správné doporučené ceny Nvidie. Ale není špatné se podívat na to, jak jsou daleko od reality.
Doporučená (MSRP) cena základní 3060 je 329 usd, ale nejlevnější 3060 na newegg je za 745 usd, což je 226%.
Když přepočtu MSRP cenu základní 3050 stanovenou na 249 usd, stejným poměrem dostanu se na 564 usd. Ostatně má stejný čip GA106 jako 3060 a 8GB paměti, což je jen o 4GB méně, než 3060. Tak výrobní náklady dramiticky nižší nebudou.
Jsem docela zvědav, zda a za kolik nakonec bude k dostání. Ani ve Státech na newegg ani v německu na GeizHals se zatím neobjevila. Česká Alza má ale v nabídce dokonce 11 modelů 3050 (zatím bez cen), ale když se zafiltruje na maximální ceny, tak je 7 modelů pod 8000 kč. Že by měla s Nvidií nějaké mimořádné vztahy ;-)
Pro doplnění uvedu ještě poměr mezi cenou nejlevnějších reálně dostupných karet a doporučenou u karet od AMD . A aby někdo netvrdil, že 6500xt je levná protože takový šmejd nikdo nechce, uvedu i ceny 6600.
Doporučená (MSRP) cena 6500xt je 199 usd a nejlevnější dostupná na newegg je za 259 usd, což je 130%.
Doporučená (MSRP) cena 6600 je 329 usd, ale nejlevnější dostupná na newegg je za 449 usd, což je 136%.
Myslím, že to porovnání MSPR a minimálních reálných cen o nastavení doporučovaných cen u AMD a u Nvidie mluví docela dost jasně.
Doporučená (MSRP) cena základní 3060 je 329 usd, ale nejlevnější 3060 na newegg je za 745 usd, což je 226%.
Když přepočtu MSRP cenu základní 3050 stanovenou na 249 usd, stejným poměrem dostanu se na 564 usd. Ostatně má stejný čip GA106 jako 3060 a 8GB paměti, což je jen o 4GB méně, než 3060. Tak výrobní náklady dramiticky nižší nebudou.
Jsem docela zvědav, zda a za kolik nakonec bude k dostání. Ani ve Státech na newegg ani v německu na GeizHals se zatím neobjevila. Česká Alza má ale v nabídce dokonce 11 modelů 3050 (zatím bez cen), ale když se zafiltruje na maximální ceny, tak je 7 modelů pod 8000 kč. Že by měla s Nvidií nějaké mimořádné vztahy ;-)
Pro doplnění uvedu ještě poměr mezi cenou nejlevnějších reálně dostupných karet a doporučenou u karet od AMD . A aby někdo netvrdil, že 6500xt je levná protože takový šmejd nikdo nechce, uvedu i ceny 6600.
Doporučená (MSRP) cena 6500xt je 199 usd a nejlevnější dostupná na newegg je za 259 usd, což je 130%.
Doporučená (MSRP) cena 6600 je 329 usd, ale nejlevnější dostupná na newegg je za 449 usd, což je 136%.
Myslím, že to porovnání MSPR a minimálních reálných cen o nastavení doporučovaných cen u AMD a u Nvidie mluví docela dost jasně.
Odpovědět0 1
No vidíš, jak jsi šikovný :-). S tím by ses mohl dostat i do guinesovky.
V dnešním světě ovlivňovaném (nejen internetovými) médii tak moc nejde o to jestli je něco užitečné, smysluplné, nebo nedej bože dokonce pravda. No, o to možná nešlo nikdy ;-). Dnes je podstatný vliv, návštěvnost, citovanost a jestli se o tobě mluví. A protože stejný cíl má nejeden člověk, z těch pár miliard, co jich na zemi je, tak to není úplně jednoduché.
Musíš vymyslet něco, co ještě nikdo nevymyslel. A to že je to ptákovina nevadí. A protože pro spousta lidí má vypáleno do mozku "''Čím víc proužků, tím víc Adidas", je vytočení nejlevnějšího procesoru co nejvýš výborná cesta. Nejspíš to půjde líp, než u procesoru s více jádry, ale hlavně je to taková kravina, že to ještě nikoho nenapadlo.
V dnešním světě ovlivňovaném (nejen internetovými) médii tak moc nejde o to jestli je něco užitečné, smysluplné, nebo nedej bože dokonce pravda. No, o to možná nešlo nikdy ;-). Dnes je podstatný vliv, návštěvnost, citovanost a jestli se o tobě mluví. A protože stejný cíl má nejeden člověk, z těch pár miliard, co jich na zemi je, tak to není úplně jednoduché.
Musíš vymyslet něco, co ještě nikdo nevymyslel. A to že je to ptákovina nevadí. A protože pro spousta lidí má vypáleno do mozku "''Čím víc proužků, tím víc Adidas", je vytočení nejlevnějšího procesoru co nejvýš výborná cesta. Nejspíš to půjde líp, než u procesoru s více jádry, ale hlavně je to taková kravina, že to ještě nikoho nenapadlo.
Odpovědět0 1
[QUOTE] Psycholog pro AI, která v traktorech trpí pocitem osamění. [/QUOTE]
Zajímavá myšlenka :-)
Zajímavá myšlenka :-)
Odpovědět0 0
Nejpodstatnější bude cena a hlavně dostupnost. Bitcoin sice šel poslední 2 měsíce dolů, ale s 8GB paměti bude 3050 pro těžbu asi pořád zajímavá. A tak pokud bude vůbec někde skladem, tak asi za ceny, které pro normálního uživatele nebudou nejspíš moc stravitelné.
Uvidíme, jestli ta velikost paměti cenu a dostupnost opravdu ovlivní. Protože zatím to vypadá, že ta sázka na ořezání paměti jen na 4GB u 6500xt AMD docela vychází. Ve Státech na newegg je 10 typů 6500xt a až na jednu za 199 usd jsou ostatní skladem. Nejlevnější je za 249usd a až na 2 jsou ostatní pod 300usd https://www.newegg.com/p/pl?N=100007709%20600100181%20601399313.
V Německu je to zatím horší. Podle GeiyHals je v nabídkách 8 typů a ceny jsou vyšší. I když postupně klesají a 2 typy se už dostali na 299eu, dostupnost jsem ale nezkoumal https://geizhals.de/?cat=gra16_512&xf=9809_05+12+-+RX+6500+XT . U nás se dneska objevila první 6500xt na heurece. a je za 7990kč. Je to u malé firmy a o pár éček dražší než v Německu, tak to může být přeprodej karty koupené od německého dodavatele.
A jsem hodně zvědav, jestli budou testy 3050 a 6500 na rozumných detailech a jak si ty karty povedou. Jak vidím, tak i ten uniklý test 3050 je na nesmyslných ultra detailech. U ní to ale není až takový problém, jako u 6500xt s 4GB paměti. Do 8GB téměř jistě půjdou, i pro tak velké detaily, načíst všechna potřebná data před začátkem hraní a nebudou se muset dotahovat z disku během hry. To totiž u karty s malou pamětí fps zabije.
Porovnávat 4GB a 8GB low-end kartu na příliš vysokých detailech nemá smysl, protože pak je malá paměť velkou brzdou. Výkon je potřeba porovnávat při úrovni detailů nastavené tak, aby se data vešla u obou karet do paměti. V reálu totiž u tak slabé karty asi nikdo nebude hrát na zbytečně vysoké detaily, za cenu propadů fps. Protože to jestli má postava detailněji vykreslené knoflíky, nebo je mlha ještě mlhovatější hratelnost neovlivní, ale fps ano.
Přijatelná úroveň detailů bude záviset na konkrétní hře a kvalitě její práce s pamětí. A taky na požadavcích uživatele. Pokud má někdo starou, slabou kartu a hraje běžně třeba kolem 30-40 fps, tak ho propad fps i o 50% ze 120 na 60 asi nerozpláče. A tak možná zkusí hrát i na vysoké detaily.
Pro ilustraci přidám porovnání fps obou karet ve stejných hrách. Pro 3050 beru z tohohle článku fps při ultra detailech. Pro 6500xt beru Horizon Zero z tomshardware při Original Quality, a Valhallu při Medium Quality z testu HardwareUnboxed, kde 6500xt strhali jako nepoužitelnou kartu. Oba testy jsou na na PCIe 4.0 a FPS uvádím jako průměr/minimum.
3050 6500xt
Valhalla 57/42 67/50
Horizon 68/53 72/54
Těžko říct, jak dopadne srovnání fps obou karet na stejném železe a nastavení detailů. Ale je vidět, že při rozumném nastavení budou fps slušné u té ve většině testů zcela strhané 6500xt. Uvidíme, jak ty karty budou vypadat v nějakém realistickém testu. A hlavně v obchodech.
Uvidíme, jestli ta velikost paměti cenu a dostupnost opravdu ovlivní. Protože zatím to vypadá, že ta sázka na ořezání paměti jen na 4GB u 6500xt AMD docela vychází. Ve Státech na newegg je 10 typů 6500xt a až na jednu za 199 usd jsou ostatní skladem. Nejlevnější je za 249usd a až na 2 jsou ostatní pod 300usd https://www.newegg.com/p/pl?N=100007709%20600100181%20601399313.
V Německu je to zatím horší. Podle GeiyHals je v nabídkách 8 typů a ceny jsou vyšší. I když postupně klesají a 2 typy se už dostali na 299eu, dostupnost jsem ale nezkoumal https://geizhals.de/?cat=gra16_512&xf=9809_05+12+-+RX+6500+XT . U nás se dneska objevila první 6500xt na heurece. a je za 7990kč. Je to u malé firmy a o pár éček dražší než v Německu, tak to může být přeprodej karty koupené od německého dodavatele.
A jsem hodně zvědav, jestli budou testy 3050 a 6500 na rozumných detailech a jak si ty karty povedou. Jak vidím, tak i ten uniklý test 3050 je na nesmyslných ultra detailech. U ní to ale není až takový problém, jako u 6500xt s 4GB paměti. Do 8GB téměř jistě půjdou, i pro tak velké detaily, načíst všechna potřebná data před začátkem hraní a nebudou se muset dotahovat z disku během hry. To totiž u karty s malou pamětí fps zabije.
Porovnávat 4GB a 8GB low-end kartu na příliš vysokých detailech nemá smysl, protože pak je malá paměť velkou brzdou. Výkon je potřeba porovnávat při úrovni detailů nastavené tak, aby se data vešla u obou karet do paměti. V reálu totiž u tak slabé karty asi nikdo nebude hrát na zbytečně vysoké detaily, za cenu propadů fps. Protože to jestli má postava detailněji vykreslené knoflíky, nebo je mlha ještě mlhovatější hratelnost neovlivní, ale fps ano.
Přijatelná úroveň detailů bude záviset na konkrétní hře a kvalitě její práce s pamětí. A taky na požadavcích uživatele. Pokud má někdo starou, slabou kartu a hraje běžně třeba kolem 30-40 fps, tak ho propad fps i o 50% ze 120 na 60 asi nerozpláče. A tak možná zkusí hrát i na vysoké detaily.
Pro ilustraci přidám porovnání fps obou karet ve stejných hrách. Pro 3050 beru z tohohle článku fps při ultra detailech. Pro 6500xt beru Horizon Zero z tomshardware při Original Quality, a Valhallu při Medium Quality z testu HardwareUnboxed, kde 6500xt strhali jako nepoužitelnou kartu. Oba testy jsou na na PCIe 4.0 a FPS uvádím jako průměr/minimum.
3050 6500xt
Valhalla 57/42 67/50
Horizon 68/53 72/54
Těžko říct, jak dopadne srovnání fps obou karet na stejném železe a nastavení detailů. Ale je vidět, že při rozumném nastavení budou fps slušné u té ve většině testů zcela strhané 6500xt. Uvidíme, jak ty karty budou vypadat v nějakém realistickém testu. A hlavně v obchodech.
Odpovědět1 1
Masova vyroba tezebnich cipu muze vypadat, jako plytvani materialem, ale muze byt naopak ucinnou metodou zvyseni dostupnosti grafik. Kdyz bude tezba na grafikach neefektivni a draha, nebudou mit (velko)tezari duvod je kupovat.
Troochu problem asi bude to, ze ty specialy nepujdou tak snadno upravit pro tezbu ruznych men. A tak se grafiky mohou uplatnit u tech alternativnich.
Troochu problem asi bude to, ze ty specialy nepujdou tak snadno upravit pro tezbu ruznych men. A tak se grafiky mohou uplatnit u tech alternativnich.
Odpovědět0 2
Ale ja nesrovnaval test v odkazu s testy 6500xt. Je to jeen ukazka, ze kdyz kartu nezenete za meze dane jejim navrhem a za srovnatelnych podminek (procesor, zakladni deska,..) ji provozujete na ruznych sirkach a verzich PCIe, tak to nema to na fps, ktere karta dosahuje temer zadny vliv. V testu z odkazu bylo rozpeti rychlost PCIe dokonce jeste 2x vetsi, nez je u 6500xt na PCIe 4.0 a 3.0.
To, ze 6500xt nebude zadny trhac asfaltu se vedelo davno pred jejim vydanim. A to, ze 4GB pameti je na narocnejsi hrani malo, je taky jasne asi kazdemu. Ale to byla volba vynucena okolnostmi, protoze s 8 GB by byla zajimava na tezbu a bezni hraci by nemeli sanci ji koupit.
Proto byla ta 6500xt uvedena na trh jako karta pro zakladni hrani pri rozliseni 1080. To zakladni hrani znamena nizke a u nekterych her mozna i stredni dataily. Pro 1080 a plne detaily je uzcena 6600(xt). Takze pokud nekdo tlaci 6500xt na vysoke, nebo ultra vysoke detaily, tak se nemuze divit, ze ma propady fps.
U tak slabe karty si clovek holt musi vybrat bud vysoke fps, nebo vysoke detaily. Oboji u ni soucasne vetsinou nejde. I kdyz treba u velmi dobre optimalizovaneho Dooma dostali tu kartu do kolen opravdu az pri nastaveni ultra detailu. A pres velky pokles (proti fps s nizsimi detaily) byly fps porad slusne.
To, ze 6500xt nebude zadny trhac asfaltu se vedelo davno pred jejim vydanim. A to, ze 4GB pameti je na narocnejsi hrani malo, je taky jasne asi kazdemu. Ale to byla volba vynucena okolnostmi, protoze s 8 GB by byla zajimava na tezbu a bezni hraci by nemeli sanci ji koupit.
Proto byla ta 6500xt uvedena na trh jako karta pro zakladni hrani pri rozliseni 1080. To zakladni hrani znamena nizke a u nekterych her mozna i stredni dataily. Pro 1080 a plne detaily je uzcena 6600(xt). Takze pokud nekdo tlaci 6500xt na vysoke, nebo ultra vysoke detaily, tak se nemuze divit, ze ma propady fps.
U tak slabe karty si clovek holt musi vybrat bud vysoke fps, nebo vysoke detaily. Oboji u ni soucasne vetsinou nejde. I kdyz treba u velmi dobre optimalizovaneho Dooma dostali tu kartu do kolen opravdu az pri nastaveni ultra detailu. A pres velky pokles (proti fps s nizsimi detaily) byly fps porad slusne.
Odpovědět1 0
Myslim, ze v tom gulas nema. Protoze mezi verzemi se (vetsinou) rychlost zdvojnasobi a pri polovicnim poctu linek dosahne o verzi vyssi sbernice stejne prenosove rychlosti jako predchzi verze s dvojnasobkem linek.
Jak jsem uz psal (viz nize) rychlost ani sirka sbernice rx6500xt neni zadny problem, kdyz ji clovek netlaci do takove kombinace kvality a rozliseni obrazu, ze se potrebna data nevejdou do 4GB te karty. Pak misto, aby se vse nacetlo pred spustenim vlastniho hrani, musi karta za behu hry data dotahovat z disku a to muze zpusobovat velke propady fps.
Jedna linka PCIe 3.0 ma rychlost 1GB/s a 4 linky jsou tedy (teoreticky) schopny zaplnit celou pamet 6500xt za 1 sekundu. A protoze nacitani hry trva podstatne dele, je uzke hrdlo nekdu jinde.
Pricinou horsich vysledku srovnani fps pro PCIe 3.0 a 4.0 je to, ze testeri tlaci kartu do situce, kdy se hra do jeji pameti nevejde, a pri nacitani se dvojnasobna rychlost sbernice preci jen trochu projevi. Casto je rozdil i v tom, ze PCIe 3.0 testuji na starsim a slabsim procesoru , protoze desek, kde jdetestovat obe verze PCIe je jak safranu.
Kdyz se udela mereni rozdilu vykonu za srovnatelnych podminek a karta se netlaci do nesmyslych nastaveni, na ktere nema, tak nema rychlost sbernice na fps (temer) zadny vliv viz https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Impact-of-PCI-E-Speed-on-Gaming-Performance-518/. Pri samotnem hrani se neprenasi velke objemy dat a zpozdeni i 4x pomalejsi sbernici je proti dobe ostatnich cinnosti zanedbatelne.
Jak jsem uz psal (viz nize) rychlost ani sirka sbernice rx6500xt neni zadny problem, kdyz ji clovek netlaci do takove kombinace kvality a rozliseni obrazu, ze se potrebna data nevejdou do 4GB te karty. Pak misto, aby se vse nacetlo pred spustenim vlastniho hrani, musi karta za behu hry data dotahovat z disku a to muze zpusobovat velke propady fps.
Jedna linka PCIe 3.0 ma rychlost 1GB/s a 4 linky jsou tedy (teoreticky) schopny zaplnit celou pamet 6500xt za 1 sekundu. A protoze nacitani hry trva podstatne dele, je uzke hrdlo nekdu jinde.
Pricinou horsich vysledku srovnani fps pro PCIe 3.0 a 4.0 je to, ze testeri tlaci kartu do situce, kdy se hra do jeji pameti nevejde, a pri nacitani se dvojnasobna rychlost sbernice preci jen trochu projevi. Casto je rozdil i v tom, ze PCIe 3.0 testuji na starsim a slabsim procesoru , protoze desek, kde jdetestovat obe verze PCIe je jak safranu.
Kdyz se udela mereni rozdilu vykonu za srovnatelnych podminek a karta se netlaci do nesmyslych nastaveni, na ktere nema, tak nema rychlost sbernice na fps (temer) zadny vliv viz https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Impact-of-PCI-E-Speed-on-Gaming-Performance-518/. Pri samotnem hrani se neprenasi velke objemy dat a zpozdeni i 4x pomalejsi sbernici je proti dobe ostatnich cinnosti zanedbatelne.
Odpovědět1 0
Nekdo, krome tebe, tady mluvil o tom, ze Nvidia muze za ceny prodojcu? Co tak, misto nadavani jinym, cist a zkusit zapnout mozek.
Odpovědět0 0
V PCIe 4.0 žádná problém není, pokud člověk netlačí tu grafiku někam kam nepatří. Ty její 4 linky stačí bohatě i na PCIe3.0. Jen je potřeba nastavit ne ultra vysoké, ale třeba střední detaily. Dokud se textury a data pro vykreslování obrazu vejdou do 4GB tak nebude s rychlostí rozhraní PCIe žádný problém.
Hra se totiž snaží nejdřív načíst vše potřebné do paměti a až pak spouští hraní. A pak už jdou přes rozhraní jen relativně malá data pro řízení vykreslování objektů. Spousta testerů tlačí kartu do nesmyslných detailů a pak se musí dotahovat data z disku za běhu hry. A to způsobuje propady, které vypadají jako velký problém. Stačí ale stáhnout rozumně detaily a je po problému.
Navíc některé redakce testují kartu v PCIe 4.0 na vyladěné špičkové sestavě a v PCIe 3.0 na jiné desce s mnohem slabším procesorem, A tváří se jako by mezi nimi nebyl žádný rozdíl ve FPS.
V tomhle testu https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Impact-of-PCI-E-Speed-on-Gaming-Performance-518/ použili stejnou desku i procesor, karty nehnali za hranice jejich paměti a typ PCIe přepínali v BIOSu. A rozdíly FPS mezi měřením s 8x PCIe 2.0 a 16x PCIe 3.0 nejsou téměř žádné, i když má silnější varianta 4x vyšší rychlost přenosu přes PCIe.
Hra se totiž snaží nejdřív načíst vše potřebné do paměti a až pak spouští hraní. A pak už jdou přes rozhraní jen relativně malá data pro řízení vykreslování objektů. Spousta testerů tlačí kartu do nesmyslných detailů a pak se musí dotahovat data z disku za běhu hry. A to způsobuje propady, které vypadají jako velký problém. Stačí ale stáhnout rozumně detaily a je po problému.
Navíc některé redakce testují kartu v PCIe 4.0 na vyladěné špičkové sestavě a v PCIe 3.0 na jiné desce s mnohem slabším procesorem, A tváří se jako by mezi nimi nebyl žádný rozdíl ve FPS.
V tomhle testu https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Impact-of-PCI-E-Speed-on-Gaming-Performance-518/ použili stejnou desku i procesor, karty nehnali za hranice jejich paměti a typ PCIe přepínali v BIOSu. A rozdíly FPS mezi měřením s 8x PCIe 2.0 a 16x PCIe 3.0 nejsou téměř žádné, i když má silnější varianta 4x vyšší rychlost přenosu přes PCIe.
Odpovědět2 0
To není otázka hodnosti, nebo nehodnosti, ale faktů. Klidně si to můžeš ověřit na vývoji cen, třeba i u nás na Heuréce.
Odpovědět1 3
Na PCIe3,0 jsou ty FPS nižší proto, že je testeři v rozlišení 1080 ženou na ultra detaily, aby se textury nevešli do 4GB, musely se tahat z disku a testy vypadaly dostatečně dramaticky. Když jí člověk nastaví rozumné detaily, aby se do paměti vešel, tak žádné propady nebudou.
Navíc se ty propady uvádějí často v % a bez informace o původním FPS. Jestli spadne hra ze 120 fps o 30 fps (25%) na 90 fps, to bude asi lidem, na které je tahle karta hlavně mířena, celkem jedno. Ze svých starých karet jsou zvyklí na horší detaily i fps a ty vysoké stejně nevyužijí, protože budou mít většinou obyčejný 60Hz monitor.
Pokud někomu odešla rtx2080 a teď se trápí na nějaké vykopávce, tak má v podstatě 3 možnosti:
1) dát 20+ (spíš 30+) tisíc, za nějakou jemu přiměřeně rychlou kartu
2) koupit za (možná) 8k nějakou 6500xt a jet na nízkých detailech, ale na pro něj dostatečných fps
3) přežít s tou vykopávkou další rok, nebo víc, až se trh s grafikami (snad) trochu zlepší
Co si zvolí, je na něm.
Navíc se ty propady uvádějí často v % a bez informace o původním FPS. Jestli spadne hra ze 120 fps o 30 fps (25%) na 90 fps, to bude asi lidem, na které je tahle karta hlavně mířena, celkem jedno. Ze svých starých karet jsou zvyklí na horší detaily i fps a ty vysoké stejně nevyužijí, protože budou mít většinou obyčejný 60Hz monitor.
Pokud někomu odešla rtx2080 a teď se trápí na nějaké vykopávce, tak má v podstatě 3 možnosti:
1) dát 20+ (spíš 30+) tisíc, za nějakou jemu přiměřeně rychlou kartu
2) koupit za (možná) 8k nějakou 6500xt a jet na nízkých detailech, ale na pro něj dostatečných fps
3) přežít s tou vykopávkou další rok, nebo víc, až se trh s grafikami (snad) trochu zlepší
Co si zvolí, je na něm.
Odpovědět3 2
Ale, no tak. On snad ještě někdo věří cenám, které uvádí Nvidia jako doporučené? Ty přeci už dost dlouho nemají s realitou moc společného. Slouží jen k tomu, aby ji mohli používat recenzenti pro výpočet velmi optimistických cen jednotku výkonu usd/fps.
Naposled na dodržování doporučených cen tlačila AMD při uvedení 6600((xt). U velkých prodejců se jí dařilo držet ceny základních modelů v blízkosti těch doporučených asi měsíc. A to byly předem připravené zřejmě docela slušně zásoby karet a ta doporučená cena byla dohodnutá s výrobci tak, aby byla reálně dosažitelná při rozumných maržích.
Teď při vydání 6500xt se AMD asi snaží o totéž, protože na newegg byly včera 4 z 11 karet za 199usd a ostatní (až na jednu) do 300usd. Tak uvidíme jak se jim to bude dařit dál. Mám obavu, že při tak nízké ceně, ale cokoliv se objeví v nabídce, tak bude hned skoupeno a člověk bude muset mít velkou kliku, aby se trefil do dostupnosti. Teď je na newegg dostupná jen krátká jednovětráková 6500xt za 264usd. Ale už asi 3 hodiny.
Nevím o tom, že by Nvidia někdy tlačila na prodejce, aby prodávali za její doporučené ceny. A tak bych cenu 10 tisíc kč za rtx3050 viděl spíš jako přehnaně optimistický odhad. Nvidia karta s nejnižší cenou dostupná na Alze je 3060 za 21k. Žádná levnější rtx tam není. Doporučená cena té rtx3060 při únorovém uvedení byla 8k8 (329usd). Když cenu 249usd doporučenou pro rtx3050 přepočítám odpovídajícími poměry cen, tak mi vychází 15k5. A při nižší ceně je výrazně vyšší koupěschopná poptávka, tak bude ta reálná cena možná ještě výš.
Ale ono je to asi stejně jedno. Ta 3050 s 8GB paměti bude zajímavá pro těžbu a tak ji v případě nižších cen stejně většinou požerou těžaři.
Naposled na dodržování doporučených cen tlačila AMD při uvedení 6600((xt). U velkých prodejců se jí dařilo držet ceny základních modelů v blízkosti těch doporučených asi měsíc. A to byly předem připravené zřejmě docela slušně zásoby karet a ta doporučená cena byla dohodnutá s výrobci tak, aby byla reálně dosažitelná při rozumných maržích.
Teď při vydání 6500xt se AMD asi snaží o totéž, protože na newegg byly včera 4 z 11 karet za 199usd a ostatní (až na jednu) do 300usd. Tak uvidíme jak se jim to bude dařit dál. Mám obavu, že při tak nízké ceně, ale cokoliv se objeví v nabídce, tak bude hned skoupeno a člověk bude muset mít velkou kliku, aby se trefil do dostupnosti. Teď je na newegg dostupná jen krátká jednovětráková 6500xt za 264usd. Ale už asi 3 hodiny.
Nevím o tom, že by Nvidia někdy tlačila na prodejce, aby prodávali za její doporučené ceny. A tak bych cenu 10 tisíc kč za rtx3050 viděl spíš jako přehnaně optimistický odhad. Nvidia karta s nejnižší cenou dostupná na Alze je 3060 za 21k. Žádná levnější rtx tam není. Doporučená cena té rtx3060 při únorovém uvedení byla 8k8 (329usd). Když cenu 249usd doporučenou pro rtx3050 přepočítám odpovídajícími poměry cen, tak mi vychází 15k5. A při nižší ceně je výrazně vyšší koupěschopná poptávka, tak bude ta reálná cena možná ještě výš.
Ale ono je to asi stejně jedno. Ta 3050 s 8GB paměti bude zajímavá pro těžbu a tak ji v případě nižších cen stejně většinou požerou těžaři.
Odpovědět4 3
Díky, pane Vítku, za potvrzení toho, že 6500xt byla vyvíjena pro notebooky. Dokládá to, že výkřiky některých, že v AMD jsou idioti, kteří navrhují nepoužitelné grafické karty, jsou sice možná projevem hlouposti, ale asi ne u AMD.
Ale snaha přesvědčit čtenáře, že je to nekompletní a neuspokojivý produkt, je v situaci, kdy se nová grafika nedá koupit pod 30 tisíc, trochu úsměvná. Omezení na 4 linky PCIe není reálný problém. Způsobuje potíže jen tehdy, když někdo tlačí detaily tak nesmyslně vysoko, až se hra nevejde do 4GB. Chybějící AV1 dekodér je nepříjemnější, ale to zvládne bez problému CPU. Byť s o něco větší spotřebou.
Ale zvlášť mne pobavila argumentace, že výkon v ray tracing (RT) režimu je strašný. Ano díky RT se možná dají udělat realističtější stíny a odlesky, ale není to nic, co by ovlivňovalo hratelnost. A z pohledu člověka, který skutečně hraje, místo aby s lupou studoval rozdíly mezi dvěma snímky z hry zachycené při různých nastaveních, je RT jen zbytečnou brzdou a žroutem energie.
To, že RT není to nejpotřebnější, ostatně dokládá i obrovská popularita e-sport her, jejichž grafické provedení je tak jednoduché, že běží i na integrované VEGA grafice vysoko nad 60 FPS. Nebo třeba titulů jako World of Warplanes/Warships, které běží na historickém DirectX9.
Asi nikdo soudný při běžné hře RT nezapne ani na výkonnějších kartách. Tím spíš na na takhle slabé 6500xt. To že na 6500xt jsou RT jednotky, je proto, že AMD nemá dost zdrojů pro vývoj odlišné architektury pro slabé grafiky a tak je navrhuje ze stejných stavebních bloků jako ty vyšší verze. Vyhozením RT z výpočetních jednotek (CU) by se sice asi ušetřil nějaký křemík, ale dělat odlišnou architekturu a řešit ji i v ovladačích by bylo ekonomicky neprůchodné.
Ostatně RT je a ještě dost dlouho bude spíš marketingový nástroj, který má přesvědčit lidi, aby si koupili novou grafiku. Holt v době, kdy začala Nvidia RT masivně tlačit, netušila, že v dalších pár letech bude situace, kdy se grafiky nebudou stíhat vyrábět.
Stejně tak je zábavná myšlenka, že informace od Johna Bridgmana naznačuje, že Radeon RX 6500 XT mohl být vypuštěn na trh jen tak do počtu. Ani to, že někdo včera zachytil karty jen v nabídce na newegg.com, a že v českých obchodech nejsou, neříká nic o objemech jejich výroby.
Když jsou 4 z 11 grafik na newegg za 199usd a ostatní, až na jednu jsou do 300usd viz https://www.newegg.com/p/pl?N=100007709%20600100181%20601399313 , tak se ani nedivím, že nejsou. Že grafiky nemají v nabídce jiné obchody, asi neznamená, že je dostal jen newegg. Může mít různé důvody. Včetně toho, že si je rozebrali zaměstnanci a za pár dní je nabídnou za 2-3x vyšší cenu z druhé ruky.
To, že 6500xt nejsou u nás, není překvapivé. My jsme až skoro na konci potravního řetězce a tak se k nám dostanou drobky, až se zažene největší hlad ve Spojených státech a v západní Evropě. Ostatně při uvedení 6600(xt) to bylo stejné. Ale tehdy, díky slušným zásobám a tlaku AMD na velké prodejce, se nakonec karty daly, při troše snahy a štěstí, přibližně měsíc koupit za ceny ne moc vyšší než doporučené.
Tentokrát to asi bude horší, i kdyby byly připravené zásoby větší, než u 6600(xt). Koupěschopná poptávka při zhruba poloviční ceně proti 6600(xt) nebude 2x, ale mnohonásobně vyšší. Protože příjmy lidí mají exponenciální rozložení. Dát za grafiku 6 tisíc si může dovolit mnohem víc lidí, než za nic zaplatit 12 tisíc.
Vzhledem k potvrzení, že 6500xt byla vyvíjena pro notebooky, se dá čekat, že její dostupnost bude záviset na zájmu o notebooky osazené AMD CPU+GPU. V prezentaci na CESu bylo jako partneři uvedeno 6 největších výrobců počítačů. Jestli opravdu budou všichni vyrábět větší množství AMD+AMD notebooků, tak může být 6500xt čipů pro grafické karty málo. I když AMD si tentokrát asi mohla dovolit výrazně vyšší objednávky. Má už víc peněz a taky ví, že případné přebytky bez problému prodá do samostatných karet.
Z pohledu lidí, co staví počítače sami, by byla optimální varianta, že by OEM naslibovaly AMD velkou spolupráci a pak se na reálnou výrobu a prodeje vyprdly, jako to udělal vloni Dell. Pak by mohl být pro 6500xt připraven dostatek výrobních linek a čipů pro samostatné grafiky by mohlo být hodně. Myslím, že to bude za pár dní jasnější.
Ale snaha přesvědčit čtenáře, že je to nekompletní a neuspokojivý produkt, je v situaci, kdy se nová grafika nedá koupit pod 30 tisíc, trochu úsměvná. Omezení na 4 linky PCIe není reálný problém. Způsobuje potíže jen tehdy, když někdo tlačí detaily tak nesmyslně vysoko, až se hra nevejde do 4GB. Chybějící AV1 dekodér je nepříjemnější, ale to zvládne bez problému CPU. Byť s o něco větší spotřebou.
Ale zvlášť mne pobavila argumentace, že výkon v ray tracing (RT) režimu je strašný. Ano díky RT se možná dají udělat realističtější stíny a odlesky, ale není to nic, co by ovlivňovalo hratelnost. A z pohledu člověka, který skutečně hraje, místo aby s lupou studoval rozdíly mezi dvěma snímky z hry zachycené při různých nastaveních, je RT jen zbytečnou brzdou a žroutem energie.
To, že RT není to nejpotřebnější, ostatně dokládá i obrovská popularita e-sport her, jejichž grafické provedení je tak jednoduché, že běží i na integrované VEGA grafice vysoko nad 60 FPS. Nebo třeba titulů jako World of Warplanes/Warships, které běží na historickém DirectX9.
Asi nikdo soudný při běžné hře RT nezapne ani na výkonnějších kartách. Tím spíš na na takhle slabé 6500xt. To že na 6500xt jsou RT jednotky, je proto, že AMD nemá dost zdrojů pro vývoj odlišné architektury pro slabé grafiky a tak je navrhuje ze stejných stavebních bloků jako ty vyšší verze. Vyhozením RT z výpočetních jednotek (CU) by se sice asi ušetřil nějaký křemík, ale dělat odlišnou architekturu a řešit ji i v ovladačích by bylo ekonomicky neprůchodné.
Ostatně RT je a ještě dost dlouho bude spíš marketingový nástroj, který má přesvědčit lidi, aby si koupili novou grafiku. Holt v době, kdy začala Nvidia RT masivně tlačit, netušila, že v dalších pár letech bude situace, kdy se grafiky nebudou stíhat vyrábět.
Stejně tak je zábavná myšlenka, že informace od Johna Bridgmana naznačuje, že Radeon RX 6500 XT mohl být vypuštěn na trh jen tak do počtu. Ani to, že někdo včera zachytil karty jen v nabídce na newegg.com, a že v českých obchodech nejsou, neříká nic o objemech jejich výroby.
Když jsou 4 z 11 grafik na newegg za 199usd a ostatní, až na jednu jsou do 300usd viz https://www.newegg.com/p/pl?N=100007709%20600100181%20601399313 , tak se ani nedivím, že nejsou. Že grafiky nemají v nabídce jiné obchody, asi neznamená, že je dostal jen newegg. Může mít různé důvody. Včetně toho, že si je rozebrali zaměstnanci a za pár dní je nabídnou za 2-3x vyšší cenu z druhé ruky.
To, že 6500xt nejsou u nás, není překvapivé. My jsme až skoro na konci potravního řetězce a tak se k nám dostanou drobky, až se zažene největší hlad ve Spojených státech a v západní Evropě. Ostatně při uvedení 6600(xt) to bylo stejné. Ale tehdy, díky slušným zásobám a tlaku AMD na velké prodejce, se nakonec karty daly, při troše snahy a štěstí, přibližně měsíc koupit za ceny ne moc vyšší než doporučené.
Tentokrát to asi bude horší, i kdyby byly připravené zásoby větší, než u 6600(xt). Koupěschopná poptávka při zhruba poloviční ceně proti 6600(xt) nebude 2x, ale mnohonásobně vyšší. Protože příjmy lidí mají exponenciální rozložení. Dát za grafiku 6 tisíc si může dovolit mnohem víc lidí, než za nic zaplatit 12 tisíc.
Vzhledem k potvrzení, že 6500xt byla vyvíjena pro notebooky, se dá čekat, že její dostupnost bude záviset na zájmu o notebooky osazené AMD CPU+GPU. V prezentaci na CESu bylo jako partneři uvedeno 6 největších výrobců počítačů. Jestli opravdu budou všichni vyrábět větší množství AMD+AMD notebooků, tak může být 6500xt čipů pro grafické karty málo. I když AMD si tentokrát asi mohla dovolit výrazně vyšší objednávky. Má už víc peněz a taky ví, že případné přebytky bez problému prodá do samostatných karet.
Z pohledu lidí, co staví počítače sami, by byla optimální varianta, že by OEM naslibovaly AMD velkou spolupráci a pak se na reálnou výrobu a prodeje vyprdly, jako to udělal vloni Dell. Pak by mohl být pro 6500xt připraven dostatek výrobních linek a čipů pro samostatné grafiky by mohlo být hodně. Myslím, že to bude za pár dní jasnější.
Odpovědět6 3
Zadarmo by byla ještě lepší :-O.
Odpovědět0 1
Pan Vítek musí být opravdu velký fanoušek AMD, protože v posledních dnech věnuje jejich grafice rx6500xt už asi pátý článek. A nešetří superlativy ;-).
Zájem o tu kartu ale možná není zcela neoprávněný. Díky tomu, že ji AMD osekalo na kost a snížilo tak její zajímavost pro těžaře i výrobní náklady, by to mohla být po dlouhé době karta, která by snad mohla jít koupit. A možná i za trochu rozumnější ceny, než jsou dnes běžné.
Už od začátku je jasné, že to bude karta jen pro základní hraní v rozlišení 1080 na nízké detaily. Čekat od tak slabé karty se 4GB paměti víc může jen hlupák. Jenže takoví pak nejvíc křičí, že je to mizerná karta, protože nedokáže to, co by se jim líbilo, ale co umí až mnohem silnější karty.
Největším omezením je malá paměť. U tak slabé karty člověk normálně nastaví rozlišení a kvalitu tak, aby měla pro něj přijatelné FPS. Což znamená, že se vše potřebné musí vejít do paměti karty.
Myšlenka řešit nedostatek paměti dotahováním dat dodatečně pres PCIe je lákavá, ale nereálná. Paměť karty má rychlost 144GB/s, s využitím infinity cache je (podle AMD) efektivní rychlost 232GB/s. Rychlost 4 linek PCIe 4.0 je 24GB/s, tedy o řád menší. A disk, ze kterého se data dotahují je ještě o řád pomalejší, než PCIe. Rozhraní, které bude 2x rychlejší (8xPCIe4.0), nebo 2x pomalejší (4xPCIe3.0) na tom moc změnit nemůže. Nanejvýš o něco posune hranici, kde se začne nedostatek paměti zásadněji projevovat.
Na serveru Hardware Unboxed, kde bývají zajímavé a dost kvalifikované testy, se zkusili podívat, kde jsou hranice nastaveni podobné karty (rx5500xt) a jak moc (ne)může PCIe nahradit nedostatek paměti. Je vidět, že tak slabé karty netestují často a tak má ten test řadu slabin. Kdyby ho nazvali "Jak velký idiot musíte být, aby ta karta přestala fungovat", tak by se proti způsobu testování nedalo moc namítat. Jenže je uveden otázkou "Je 6500xt blbě udělaná?", ale vůbec na ni neodpoví.
Správně by měli nejdřív otestovat kartu s různý konfiguracemi PCIe v rozlišení a kvalitě, pro které je určena. Při odpovídajícím rozlišení 1080 a v nízkých detailech by se ukázalo, že hry běží zcela bez problémů, což ale není mediálně moc zajímavé a nevyvolá emoce zvyšující sledovanost. Pak by měli hry otestovat ve střední kvalitě a nakonec případně i ve vysoké.
Z porovnání těch 3 sad výsledků by bylo vidět, kde jsou meze her a jak zvládají fungovat s malou pamětí grafiky. V podstatě by mělo jít spíš o test kvality správy paměti ve hrách, než o test grafiky. Steven Walton z HU ve videu u některých her říká, kolik GB paměti hra v nastavené kvalitě na různých verzích rx5500xt (4/8GB) zabírá, ale bohužel tam nikde nemá souhrnný přehled.
Ale na systematické zpracování tolika testů neměli v HU asi sílu a možná ani chuť. A tak je jejich test jen sbírkou více, či méně nesmyslných nastavení snažících se zjisti, jestli je ještě karta s 4xPCIe3.0 zvládne, nebo ne.
Asi nejšílenější je nastavení u hry Doom Eternal, která je známá tím, že běhá velmi dobře i na hodně slabém železe. Steven Walton ve videu dokonce mluví o tom, že z chování hry je vidět, jak se hra velmi snaží optimalizovat využití paměti. Aby kartu na 4xPCIe3.0 dostali do kolen, museli pro rozlišení 1080 nastavit úplně nesmyslnou ultravysokou kvalitu.
A protože má ta hra asi opravdu dobrou správu paměti i dopředné načítání chybějících dat, dává s rychlejším PCIe i na tak nesmyslně vysoké kvalitě už velmi dobré hodnoty FPS. Proto je pokles pro 4xPCIe3.0 tak velký, že vede žebříček propadů. To však vůbec neznamená, že je na téhle kartě zcela nehratelná, jak by to mohl někdo interpretovat. Právě naopak.
Ovšem největší prasárna, kterou na HU udělali je, že ve společném grafu srovnávají procentní propady FPS ze zcela nesourodé směsi více, či méně nesmyslných nastavení her. Dokladem nesmyslnosti je to, že žebříček propadáků vede nejhratelnější hra Doom Eternal. A dokonce mají z těch hodnot spočítaný průměr a tváří se, že by (nějakým zázrakem) měla být výsledná hodnota objektivním hodnocením.
Ale panu Vítkovi se podařilo test od Hardware Unboxed posunout ještě o pěkný kus dál. Nikde ani zmínka o tom, že ta rx5500xt při rozumných nastaveních kvality zvládala i s 4xPCIe3,0 velmi hratelné FPS a někde dokonce i v rozlišení 1440. A aby podpořil své tvrzení: "Výsledky testů jsou až strašidelné" vybral z testů jen ten nejšílenější a nejvíce zavádějící graf pro hru Doom Eternal. A jako druhý důkaz vzal to nesmyslné (viz výše) srovnání největších propadů pro 4xPCIe3.0. Inu kdo umí, ten umí.
Mám SvětHardware rád, protože přináší velké množství zpráv z oblasti technologií a často i velmi zajímavých. Chápu, že v těch pár lidech a kalupu se občas podaří převzít i úplný nesmyl, jako nedávný článek o vlivu 3D cache na zpoždění přístupu do paměti (latency). Ale někdy by fakt neškodilo omezit osobní preference značek a s profesionálním odstupem se soustředit se fakta užitečná pro čtenáře. Tohle přehnané fandovství kvalitě článku dost škodí. A stejně tak i pověsti autora.
Zájem o tu kartu ale možná není zcela neoprávněný. Díky tomu, že ji AMD osekalo na kost a snížilo tak její zajímavost pro těžaře i výrobní náklady, by to mohla být po dlouhé době karta, která by snad mohla jít koupit. A možná i za trochu rozumnější ceny, než jsou dnes běžné.
Už od začátku je jasné, že to bude karta jen pro základní hraní v rozlišení 1080 na nízké detaily. Čekat od tak slabé karty se 4GB paměti víc může jen hlupák. Jenže takoví pak nejvíc křičí, že je to mizerná karta, protože nedokáže to, co by se jim líbilo, ale co umí až mnohem silnější karty.
Největším omezením je malá paměť. U tak slabé karty člověk normálně nastaví rozlišení a kvalitu tak, aby měla pro něj přijatelné FPS. Což znamená, že se vše potřebné musí vejít do paměti karty.
Myšlenka řešit nedostatek paměti dotahováním dat dodatečně pres PCIe je lákavá, ale nereálná. Paměť karty má rychlost 144GB/s, s využitím infinity cache je (podle AMD) efektivní rychlost 232GB/s. Rychlost 4 linek PCIe 4.0 je 24GB/s, tedy o řád menší. A disk, ze kterého se data dotahují je ještě o řád pomalejší, než PCIe. Rozhraní, které bude 2x rychlejší (8xPCIe4.0), nebo 2x pomalejší (4xPCIe3.0) na tom moc změnit nemůže. Nanejvýš o něco posune hranici, kde se začne nedostatek paměti zásadněji projevovat.
Na serveru Hardware Unboxed, kde bývají zajímavé a dost kvalifikované testy, se zkusili podívat, kde jsou hranice nastaveni podobné karty (rx5500xt) a jak moc (ne)může PCIe nahradit nedostatek paměti. Je vidět, že tak slabé karty netestují často a tak má ten test řadu slabin. Kdyby ho nazvali "Jak velký idiot musíte být, aby ta karta přestala fungovat", tak by se proti způsobu testování nedalo moc namítat. Jenže je uveden otázkou "Je 6500xt blbě udělaná?", ale vůbec na ni neodpoví.
Správně by měli nejdřív otestovat kartu s různý konfiguracemi PCIe v rozlišení a kvalitě, pro které je určena. Při odpovídajícím rozlišení 1080 a v nízkých detailech by se ukázalo, že hry běží zcela bez problémů, což ale není mediálně moc zajímavé a nevyvolá emoce zvyšující sledovanost. Pak by měli hry otestovat ve střední kvalitě a nakonec případně i ve vysoké.
Z porovnání těch 3 sad výsledků by bylo vidět, kde jsou meze her a jak zvládají fungovat s malou pamětí grafiky. V podstatě by mělo jít spíš o test kvality správy paměti ve hrách, než o test grafiky. Steven Walton z HU ve videu u některých her říká, kolik GB paměti hra v nastavené kvalitě na různých verzích rx5500xt (4/8GB) zabírá, ale bohužel tam nikde nemá souhrnný přehled.
Ale na systematické zpracování tolika testů neměli v HU asi sílu a možná ani chuť. A tak je jejich test jen sbírkou více, či méně nesmyslných nastavení snažících se zjisti, jestli je ještě karta s 4xPCIe3.0 zvládne, nebo ne.
Asi nejšílenější je nastavení u hry Doom Eternal, která je známá tím, že běhá velmi dobře i na hodně slabém železe. Steven Walton ve videu dokonce mluví o tom, že z chování hry je vidět, jak se hra velmi snaží optimalizovat využití paměti. Aby kartu na 4xPCIe3.0 dostali do kolen, museli pro rozlišení 1080 nastavit úplně nesmyslnou ultravysokou kvalitu.
A protože má ta hra asi opravdu dobrou správu paměti i dopředné načítání chybějících dat, dává s rychlejším PCIe i na tak nesmyslně vysoké kvalitě už velmi dobré hodnoty FPS. Proto je pokles pro 4xPCIe3.0 tak velký, že vede žebříček propadů. To však vůbec neznamená, že je na téhle kartě zcela nehratelná, jak by to mohl někdo interpretovat. Právě naopak.
Ovšem největší prasárna, kterou na HU udělali je, že ve společném grafu srovnávají procentní propady FPS ze zcela nesourodé směsi více, či méně nesmyslných nastavení her. Dokladem nesmyslnosti je to, že žebříček propadáků vede nejhratelnější hra Doom Eternal. A dokonce mají z těch hodnot spočítaný průměr a tváří se, že by (nějakým zázrakem) měla být výsledná hodnota objektivním hodnocením.
Ale panu Vítkovi se podařilo test od Hardware Unboxed posunout ještě o pěkný kus dál. Nikde ani zmínka o tom, že ta rx5500xt při rozumných nastaveních kvality zvládala i s 4xPCIe3,0 velmi hratelné FPS a někde dokonce i v rozlišení 1440. A aby podpořil své tvrzení: "Výsledky testů jsou až strašidelné" vybral z testů jen ten nejšílenější a nejvíce zavádějící graf pro hru Doom Eternal. A jako druhý důkaz vzal to nesmyslné (viz výše) srovnání největších propadů pro 4xPCIe3.0. Inu kdo umí, ten umí.
Mám SvětHardware rád, protože přináší velké množství zpráv z oblasti technologií a často i velmi zajímavých. Chápu, že v těch pár lidech a kalupu se občas podaří převzít i úplný nesmyl, jako nedávný článek o vlivu 3D cache na zpoždění přístupu do paměti (latency). Ale někdy by fakt neškodilo omezit osobní preference značek a s profesionálním odstupem se soustředit se fakta užitečná pro čtenáře. Tohle přehnané fandovství kvalitě článku dost škodí. A stejně tak i pověsti autora.
Odpovědět0 1
Koukám, že tady moc nefunguje editování příspěvku :-(. Když jsem ten svůj omylem uprostřed práce uložený dopsal a opravil, tak se po stisknutí tlačítka Uložit celá práce ztratila a ten nedodělaný příspěvek už ani nejde editovat. Tak se za jeho nedokončenost omlouvám, ale celé znovu to už asi psát nebudu.
Odpovědět0 0
Pan Vitek musi byt opravdu velkym fanouskem AMD, ptotoze v poslednich dnech venuje jejich grafice 6500xt uz asi paty clanek.
Ale mozna to neni zcela neopravnene. Diky tomu, ze ji amd osekalo na kost a snizila tak jeji zajimavost pro tezare i vyrobni naklady, by to mohla byt po dlouhe dobe prvni karta, ktera by mohla jit koupit. A snad i za trochu rozunejsi ceny, nez jsou dnes bezne.
Uz od zacatku je jasne, ze to bude karta jen pro zakladni hrani v rozliseni 1080 na nizke detaily. Cekat od tak slabe karty se 4GB pameti vic rmuze en hlupak. Jenze takovi pak nejvic krici, ze je to mizerna karta, protoze nedokaze to, co by se jim libilo, ale co umi az mnohem siilnejsi karty.
Nejvetsi omezeni je pamet. Normalne clovek u slabe karty nastavi rozliseni a kvalitu tak, aby mela pro nej prijatelne fps. Coz znamena, ze se vse potrebne musi vejit do pameti karty.
Myslenka rezit nedostatek pameti dotahovanim dat dodatecne pres pcie je zajimava, ale nerealna. Pamet karty ma rychlost 144GB/s, s vyuzitim infinity cache je (podle amd) efektivni rychlost 232GB/s. Rychlost 4 linek PCIe 4.0 je 24GB/s, tedy desetina o rad mensi. A disk, ze ktereho se data dotahuji je jeste o rad pomalejsi,nez pcie.
V Hardware Unboxed, kde byvaji zajimave a dost kvalifikovane testy, se zkusili podivat, kde jsou hranice nastaveni podobne karty a jak moc (ne)muze pcie nahradit nedostatek pameti. Je videt, ze tak slabe karty netestuji casto a tak ma ten test radu slabin. Kdyby ten test nazvali "Jak velky idiot musite byt, aby ta karta prestala fungovat", tak by se proti zpusobu testovani nedalo moc namitat. Jenze se jmenuje otazkou "Je 6500xt blbe udelana?", ale vubec na ni neodpovi.
Spravne by meli nejdruv otestovat kartu a jeji mozne konfigurace pcie v rosliseni a kvalite e vsech hrach v 1080 s kvalitou na minimu, tedy v rezimu, pro ktery je urcena
Ale mozna to neni zcela neopravnene. Diky tomu, ze ji amd osekalo na kost a snizila tak jeji zajimavost pro tezare i vyrobni naklady, by to mohla byt po dlouhe dobe prvni karta, ktera by mohla jit koupit. A snad i za trochu rozunejsi ceny, nez jsou dnes bezne.
Uz od zacatku je jasne, ze to bude karta jen pro zakladni hrani v rozliseni 1080 na nizke detaily. Cekat od tak slabe karty se 4GB pameti vic rmuze en hlupak. Jenze takovi pak nejvic krici, ze je to mizerna karta, protoze nedokaze to, co by se jim libilo, ale co umi az mnohem siilnejsi karty.
Nejvetsi omezeni je pamet. Normalne clovek u slabe karty nastavi rozliseni a kvalitu tak, aby mela pro nej prijatelne fps. Coz znamena, ze se vse potrebne musi vejit do pameti karty.
Myslenka rezit nedostatek pameti dotahovanim dat dodatecne pres pcie je zajimava, ale nerealna. Pamet karty ma rychlost 144GB/s, s vyuzitim infinity cache je (podle amd) efektivni rychlost 232GB/s. Rychlost 4 linek PCIe 4.0 je 24GB/s, tedy desetina o rad mensi. A disk, ze ktereho se data dotahuji je jeste o rad pomalejsi,nez pcie.
V Hardware Unboxed, kde byvaji zajimave a dost kvalifikovane testy, se zkusili podivat, kde jsou hranice nastaveni podobne karty a jak moc (ne)muze pcie nahradit nedostatek pameti. Je videt, ze tak slabe karty netestuji casto a tak ma ten test radu slabin. Kdyby ten test nazvali "Jak velky idiot musite byt, aby ta karta prestala fungovat", tak by se proti zpusobu testovani nedalo moc namitat. Jenze se jmenuje otazkou "Je 6500xt blbe udelana?", ale vubec na ni neodpovi.
Spravne by meli nejdruv otestovat kartu a jeji mozne konfigurace pcie v rosliseni a kvalite e vsech hrach v 1080 s kvalitou na minimu, tedy v rezimu, pro ktery je urcena
Odpovědět2 3
Radši jsem si nejdřív přečetl zdroj, abych zjistil, odkud ty nesmysly, co se v tomhle článku píší pocházejí. Protože když někdo nazývá zhoršením zpoždění (latency) jeho zlepšení z 250 cyklů na 50 cyklů, a tvrdí, že lepší práce s turbem může kompenzovat zhoršené zpoždění přístupu do paměti, tak asi někde není něco v pořádku.
Ten první nesmysl je napsaný v původním zdroji natvrdo, ten druhý v dost zmatené formulaci. Chápu, že když kolega Vítek valí každý den tolik článků, tak nemá moc času a sil, ověřovat pravdivost zdrojů. Vím o čem mluvím, protože jsem v médiích taky dělal a psal. Ale tvrzení, že přidání velké cache zhorší zpoždění přístupu do paměti je tak do očí bijící, že stálo za to se nad ním trochu zamyslet. Tak pojďme na to.
Napřed pro jistotu zopakuji, že čárkovaná čára je starý procesor a plná je ten nový s 3D cache. A ještě upozorním. že obě osy nesou lineární, ale semilogaritmické tj. 2 na N. Rozdíl hodnot mezi 2 značkami se se vzdáleností od počátku zvyšuje s každou značkou o jeden řád dvojkové soustavy.
A) 3D cache prý zhoršuje latence
Z prvního grafu (v ns) je vidět, že nový procesor má všude lepší latence (čerchovaná čára neklesá pod plnou). Pro data, která se vejdou do původní L1, L2 a L3 cache by měla být zpoždění (latency) stejné. Nový procesor je však zřejmě o něco lépe odladěný a tak má i pro tato malá data zpoždění o něco lepší (nižší).
To podstatné, o co jde, začíná od hodnot vodorovné osy kolem 20MB. Tam starý procesor začíná čím dál víc šahat do RAMky a jeho zpoždění prudce rostou (viz přerušovanou čáru). Nový používá velkou 3D cache, proto je plná čára podstatně níž než přerušovaná. V místě největší vzdálenosti má starý procesor (odhadem) zpoždění 70 ns a nový 14 ns.
V přepočtu na takty hodin (asi paměti) uvedené ve druhém grafu ten rozdíl vychází názornější - starý procesor má zpoždění asi 250 taktů a nový s 3D cache má 50 taktů. Graf taktů je asi odvozen ze zpoždění v ns a nejspíš bylo použito nějaké ne moc korektní zaokrouhlení (možná spíš ořezání) výsledných hodnot, protože jinak by nemohla přerušovaná čára klesnout pod plnou.
B) Kompenzace zproždění lepším turbem
Ještě k lepší práci s turbem v novém procesoru. To je v porovnání s předchozím, nesmysl vlastně jen drobný. Že by se tak dalo turbem kompenzovat zpoždění přístupu do pamětí je nesmysl. Věta v původním zdroji začíná celkem rozumně (viz citaci dole). Uvádí, že nový Milan-X má papírově o něco menší kmitočty, ale lépe fungující turbo. Ale pak následuje ta brutální zkratka, že lepší turbo kompenzuje to (připomínám, že neexistující) zpoždění.
Lepší práce s turbem (hádám, že hlavně rychlejší nástup při zátěži) může (možná) částečně kompenzovat nižší kmitočty procesoru. Ale nejspíš jen u kolísající zátěže. Pokud je procesor plně vytížený, tak lepší řízení turba asi nemá šanci něco moc zachránit.
Pokud by měl nový procesor původní specifikaci taktů a navíc rychlejší nástup turba, tak by možná mohlo dojít u některých typů kolísavých zátěží k tomu, že nový procesor bude mít o něco lepší výkon. A to by někdy možná mohlo částečně kompenzovat ztrátu výkonu z (případného) zpomalení přístupu do paměti. Ale to je čistá spekulace, která není ničím podložena. V původním zdroji, ale i obecně.
Tak a ještě citaci textu so turbu z původního zdroje: "Now the clock speed of Milan-X is a little lower on paper; however, it does appear that Milan-X is boosting better than standard Milan, which effectively negates the slight cycle increase of V-Cache."
Ten první nesmysl je napsaný v původním zdroji natvrdo, ten druhý v dost zmatené formulaci. Chápu, že když kolega Vítek valí každý den tolik článků, tak nemá moc času a sil, ověřovat pravdivost zdrojů. Vím o čem mluvím, protože jsem v médiích taky dělal a psal. Ale tvrzení, že přidání velké cache zhorší zpoždění přístupu do paměti je tak do očí bijící, že stálo za to se nad ním trochu zamyslet. Tak pojďme na to.
Napřed pro jistotu zopakuji, že čárkovaná čára je starý procesor a plná je ten nový s 3D cache. A ještě upozorním. že obě osy nesou lineární, ale semilogaritmické tj. 2 na N. Rozdíl hodnot mezi 2 značkami se se vzdáleností od počátku zvyšuje s každou značkou o jeden řád dvojkové soustavy.
A) 3D cache prý zhoršuje latence
Z prvního grafu (v ns) je vidět, že nový procesor má všude lepší latence (čerchovaná čára neklesá pod plnou). Pro data, která se vejdou do původní L1, L2 a L3 cache by měla být zpoždění (latency) stejné. Nový procesor je však zřejmě o něco lépe odladěný a tak má i pro tato malá data zpoždění o něco lepší (nižší).
To podstatné, o co jde, začíná od hodnot vodorovné osy kolem 20MB. Tam starý procesor začíná čím dál víc šahat do RAMky a jeho zpoždění prudce rostou (viz přerušovanou čáru). Nový používá velkou 3D cache, proto je plná čára podstatně níž než přerušovaná. V místě největší vzdálenosti má starý procesor (odhadem) zpoždění 70 ns a nový 14 ns.
V přepočtu na takty hodin (asi paměti) uvedené ve druhém grafu ten rozdíl vychází názornější - starý procesor má zpoždění asi 250 taktů a nový s 3D cache má 50 taktů. Graf taktů je asi odvozen ze zpoždění v ns a nejspíš bylo použito nějaké ne moc korektní zaokrouhlení (možná spíš ořezání) výsledných hodnot, protože jinak by nemohla přerušovaná čára klesnout pod plnou.
B) Kompenzace zproždění lepším turbem
Ještě k lepší práci s turbem v novém procesoru. To je v porovnání s předchozím, nesmysl vlastně jen drobný. Že by se tak dalo turbem kompenzovat zpoždění přístupu do pamětí je nesmysl. Věta v původním zdroji začíná celkem rozumně (viz citaci dole). Uvádí, že nový Milan-X má papírově o něco menší kmitočty, ale lépe fungující turbo. Ale pak následuje ta brutální zkratka, že lepší turbo kompenzuje to (připomínám, že neexistující) zpoždění.
Lepší práce s turbem (hádám, že hlavně rychlejší nástup při zátěži) může (možná) částečně kompenzovat nižší kmitočty procesoru. Ale nejspíš jen u kolísající zátěže. Pokud je procesor plně vytížený, tak lepší řízení turba asi nemá šanci něco moc zachránit.
Pokud by měl nový procesor původní specifikaci taktů a navíc rychlejší nástup turba, tak by možná mohlo dojít u některých typů kolísavých zátěží k tomu, že nový procesor bude mít o něco lepší výkon. A to by někdy možná mohlo částečně kompenzovat ztrátu výkonu z (případného) zpomalení přístupu do paměti. Ale to je čistá spekulace, která není ničím podložena. V původním zdroji, ale i obecně.
Tak a ještě citaci textu so turbu z původního zdroje: "Now the clock speed of Milan-X is a little lower on paper; however, it does appear that Milan-X is boosting better than standard Milan, which effectively negates the slight cycle increase of V-Cache."
Odpovědět2 0
TDP a efektivita čipu jsou dvě různé věci. A TDP není určováno podle efektivity.
TDP (Thermal Design Power = návrhový tepelný výkon) je limit spotřeby, který nastavuje výrobce podle zamýšleného užití procesoru. Jak název napovídá, byl zaveden proto, aby se podle něj dal navrhnout výkon chlazení. Pokud chladič zvládne odvést teplo odpovídající alespoň hodnotě TDP, měll by být procesor schopen dosahovat svého deklarovaného výkonu (kmitočtů).
Pokud je kvalita a tedy i efektivita čipu horší, není schopen dosáhnout při daném chlazení deklarovaného výkonu (kmitočtů). A to bude problém nezávisle na nastavení TDP. Méně efektivní čip bude pro jakékoliv TDP dávat nižší výkon, než ten se standardní kvalitou. Řešením je využít ho jako procesor, který dosahuje při daném TDP jen nižší kmitočty. Místo ryzenu 7 z něj tedy bude třeba ryzen 5, i když má jinak všechny bloky funkční.
TDP (Thermal Design Power = návrhový tepelný výkon) je limit spotřeby, který nastavuje výrobce podle zamýšleného užití procesoru. Jak název napovídá, byl zaveden proto, aby se podle něj dal navrhnout výkon chlazení. Pokud chladič zvládne odvést teplo odpovídající alespoň hodnotě TDP, měll by být procesor schopen dosahovat svého deklarovaného výkonu (kmitočtů).
Pokud je kvalita a tedy i efektivita čipu horší, není schopen dosáhnout při daném chlazení deklarovaného výkonu (kmitočtů). A to bude problém nezávisle na nastavení TDP. Méně efektivní čip bude pro jakékoliv TDP dávat nižší výkon, než ten se standardní kvalitou. Řešením je využít ho jako procesor, který dosahuje při daném TDP jen nižší kmitočty. Místo ryzenu 7 z něj tedy bude třeba ryzen 5, i když má jinak všechny bloky funkční.
Odpovědět0 0
Dost pochybuji, ze to bude nejak moc dostupne. Chybovost vyroby je nizka, a je miziva pravdepodobnost, ze bude prave jen v gpu tolik chyb, ze nepujde konfigurovat jako nizsi apu a grafika se bude muset vypnout. A amd nema duvod, aby grafiku vypinalo na zdravych cipech, ktere muze prodat za vyssi cenu. Leda by je k tomu nutili vyribci sestav, nebo ze by udelali opravdu mensi procesor bez gpu.
Odpovědět1 0
Intel amd od zadnych kapacit neodstavil. Intel musel vse zaplatit dopredu. Tsmc bude tedy pro Intel stavet novou tovarnu za jeho penize. Takze to zvyseni investic nejde v kapsy tsmc a da se z nej odhadnout, na kolik tahle sranda Intel prisla. Muze to byt bratru nekde mezi 13 a 19 miliardami dolaru.
Odpovědět1 0
Zvysovani rychlosti pcie v beznem jednouzivatelskem pc nema moc smysl uz davno, protoze prenosove rychlosti jsou vic nez dostatecne a uzka hrdla jsou jinde. A tak zvysovani rychlosti pcie prinasi jen velmi mala zlepseni realneho vykonu.
Vymenil jsem m2 sata ssd disku s maximalni sekvencni rychlosti 500MB/s za m2 ssd 4xpcie3.0 s teoretickou rychlosti 4000MB/s a realnou 1500MB/s, coz je narust o 200%. Zmena prinesla zkraceni startu win10 z 24s na 19s, coz je priblizne o 20% (měřeno programem BootRacer). Takove zrychleni by bez mereni programem clovek temer nepoznal. A v ostatnich aplikacich je zmena zcela nepostrehnutelna.
Rozdil by byl videt jen pri kopirovani velkych dat, nebo celeho disku na druhy stejny. Tedy kdyby zakladni deska mela aspon dva m2 sloty a koupil jsem pro zalohovani druhy stejne rychly ssd disk.
Podobne neuzitecne je zvysovani rychlosti pcie u grafik. Nedavno se nekdo v diskuzi rozciloval, ze nova amd grafika 6500xt ma jen 4xpcie4.0, coz je pry strasne malo, zvlast pokud by se dala do desky s pcie3.0.
Kdyby misto nadavani trochu pocital, tak by zjistil, ze uzke hrdlo bude jinde, protoze pri vyuziti rychlosti 4xpcie3.0 by se 4GB te grafiky zcela zaplnili za 1 sekundu. A kdyby trochu hledal, nasel by testy, z kterych je videt, ze rychlost pcie nema na fps ve hre v podstate zadny vlin. Program totiz nacte vse potrebne do pameti grafiky a pak teprve spusti vlastni hrani. A pro rizeni vykreslovani behem hry, zadny velky datovy tok potreba neni.
Jediny pripad, kdy muze mit rychlost pcie trochu vliv je, kdyz je uzivatel idiot a nastavi pro kartu s malou pameti nesmyslne velke rozliseni a kvalitu. Pak se muze stat, ze planovac ve hre nestihne vcas dotahnout potrebna data, ktera se do pameti karty pred spustenim hrani nevesla a pak muze dojit k propadu fps.
Vymenil jsem m2 sata ssd disku s maximalni sekvencni rychlosti 500MB/s za m2 ssd 4xpcie3.0 s teoretickou rychlosti 4000MB/s a realnou 1500MB/s, coz je narust o 200%. Zmena prinesla zkraceni startu win10 z 24s na 19s, coz je priblizne o 20% (měřeno programem BootRacer). Takove zrychleni by bez mereni programem clovek temer nepoznal. A v ostatnich aplikacich je zmena zcela nepostrehnutelna.
Rozdil by byl videt jen pri kopirovani velkych dat, nebo celeho disku na druhy stejny. Tedy kdyby zakladni deska mela aspon dva m2 sloty a koupil jsem pro zalohovani druhy stejne rychly ssd disk.
Podobne neuzitecne je zvysovani rychlosti pcie u grafik. Nedavno se nekdo v diskuzi rozciloval, ze nova amd grafika 6500xt ma jen 4xpcie4.0, coz je pry strasne malo, zvlast pokud by se dala do desky s pcie3.0.
Kdyby misto nadavani trochu pocital, tak by zjistil, ze uzke hrdlo bude jinde, protoze pri vyuziti rychlosti 4xpcie3.0 by se 4GB te grafiky zcela zaplnili za 1 sekundu. A kdyby trochu hledal, nasel by testy, z kterych je videt, ze rychlost pcie nema na fps ve hre v podstate zadny vlin. Program totiz nacte vse potrebne do pameti grafiky a pak teprve spusti vlastni hrani. A pro rizeni vykreslovani behem hry, zadny velky datovy tok potreba neni.
Jediny pripad, kdy muze mit rychlost pcie trochu vliv je, kdyz je uzivatel idiot a nastavi pro kartu s malou pameti nesmyslne velke rozliseni a kvalitu. Pak se muze stat, ze planovac ve hre nestihne vcas dotahnout potrebna data, ktera se do pameti karty pred spustenim hrani nevesla a pak muze dojit k propadu fps.
Odpovědět4 2
Skoda, ze to nedali projektovat a stavet tobe. Mohli to mit za rok, (skoro) zadarno a s zivotnosti minimalne 50 let.
Odpovědět7 0
Pokud ma v aplikacich, na ktere je cilen, prirustek vykonu prumerne 50% (viz snimek z amd prezentace ve vasem nedavnem clanku), tak zvyseni ceny o 10,5% .(1000/9500) velmi nizke.
Odpovědět0 0
Intel potreboval uvest produkty s ddr5 jako prvni za kazdou cenu, aby se mohl tvarit, ze je vedouci technologickou firmou. I kdyz bylo jasne, ze cena a dostupnost tech pameti nebudou dobre. Zaroven ale potreboval uvest nove procesory pro bezne uzivatele, pro ktere jsou kapacity i cena ddr5 zbytecne velke.
Pouziti univerzalniho radice, ktery zvladne obe verze pameti se zda byt vybornym resenim. Jenze testy realnych aplikaci ukazuji, ze vysoka propustnost ddr5 pameti ma ve vetsine pripadu jen mizivy prinos. A to dokonce i u intelske integrovane grafiky, coz je velmi podivne, protoze prave vykon grafiky je na propustnosti pameti velmi silne zavisly. Je to ostatne videt i u ryzenu 6000, kde se vykon grafiky ve hrach priblizne zdvojnasobil. Vypocetni vykon intelskych integrovanych grafik je sice slaby, ale ze by zvyseni propustnosti treba o 50% nemelo temer zadny vliv na fps je hodne divne.
Mam hypotezu, ze za mizernymi prinosy ddr5 u intelu by mohl byt prave ten univerzalni pametovy radic a zpusob jeho prace s pameti. Hlavni problem je v tom, ze pamet RAM uz davno neni RAM (Random Access Memory = pamet s nahodnym pristupem). Pametove bunky jsou analogove, jejich obsluha potrebuje dost casu a zpusobuje pri pristupu k nim znacne zpozdeni (latency). Tohle zpozdeni (mereno v ns ne taktech hodin) se napric generacemi pameti moc nemeni. Aby se dala data prenaset rychleji, necte se jen prave adresovany bajt, ale cte se najednou cely blok pameti. A s kazdou generaci pameti se ten blok nacteny pri jedne adresaci pameti zvetsuje.
Jde tedy o spekulativni nacitani dat dopredu, podobne jako to dela CPU ve spolupraci s vyrovnavaci pameti (cache). Pokud jsou predpovedi algoritmu dopredneho cteni uspesne a trefuji se, berou se casto hodnoty z vyroovnavaci pameti a nemusi se chodit do mnohem pomalejsi RAMky.
Kdyz se ale predikce nikdy netrefi, musi se jit pro kazdou hodnotu do RAM a hodnoty nactene dopredu do vyrovnavaci pameti byly nacteny zcela zbytecne a zabiraji dostupnou propustnost zcela bez uzitku. Sance na trefeni nezavisi na prenosove rychlosti, ale na algoritmu predikce a taky na velikosti vyrovnavaci pameti. Proto muze ryzen 5800x3d se snizenymi takty a velkou L3 vyrovnavaci pameti byt na hry lepsi, nez intel vytoceny na mnohem vyssi kmitocty.
Ale zpatky k radici pameti. Mezi ddr4 a ddr5 jsou (kosmeticke) rozdily v napetich, ale hlavni rozdil je v organizaci pristupu k obsahu pameti. Bunky obou pameti (bity) jsou usporadany do matice, ktera je tvorena sloupci a radky (pro zjednoduseni neresme banky). Jedna pamet (modul) ddr4 tvori jeden kanal a jeji radek ma 64 bitu = 8 bajtu. Na jedno adresovani se cte najednou 8 radek a ty pak vnitrni logika pameti vysype jeden po druhem rychlosti urcenou kmitoctem pameti ven na sbernici. Pokud program vyuzije opravdu jen prvni bajt z prvni radky, prenasi se ostatnich 63 bajtu zbytecne a uzitecna rychlost prenosu dat je 64x mensi nez ta nominalni.
Protoze u rychlych pameti je doba prenosu tech 8 dopredu nactenych radek prilis kratka, v porovnani se zpozdenim pristupu k bunkam pameti (od adresace do dostupnosti dat), zvetsil se u ddr5 blok dopredu nacitanych radek 2x a nacita se jich tedy 16. A zaroven se zkratila radka na 32 bitu. V jednom modulu jsou tedy misto 1 kanalu s 64 bity nove 2 kanaly po 32 bitech.
Radic ddr5 tedy potrebuje uvazovat jinou organizaci ukladani dat i pristupu k nim a mit tomu prizpusobeny algoritmus dopredneho nacitani. Pro ilustraci uvedu nacteni 64 bitoveho cisla. U ddr4 muze byt ulozeno v 64 bitove radce jednnoho kanalu a precte se najednou. Kdyby bylo to cislo ulozene stejne v ddr5 modulu muselo by senacitat nadvakrat ze 2 kanalu po 32 bitech.
Je otazka jak je udelany ten intelsky univerzalni ddr4/dd5 radic pameti. Podle vysledku testu to vypada, ze jeho optimalizace pro ddr5 a jeho strukturu ukladani dat asi neni uplne idealni.
Pouziti univerzalniho radice, ktery zvladne obe verze pameti se zda byt vybornym resenim. Jenze testy realnych aplikaci ukazuji, ze vysoka propustnost ddr5 pameti ma ve vetsine pripadu jen mizivy prinos. A to dokonce i u intelske integrovane grafiky, coz je velmi podivne, protoze prave vykon grafiky je na propustnosti pameti velmi silne zavisly. Je to ostatne videt i u ryzenu 6000, kde se vykon grafiky ve hrach priblizne zdvojnasobil. Vypocetni vykon intelskych integrovanych grafik je sice slaby, ale ze by zvyseni propustnosti treba o 50% nemelo temer zadny vliv na fps je hodne divne.
Mam hypotezu, ze za mizernymi prinosy ddr5 u intelu by mohl byt prave ten univerzalni pametovy radic a zpusob jeho prace s pameti. Hlavni problem je v tom, ze pamet RAM uz davno neni RAM (Random Access Memory = pamet s nahodnym pristupem). Pametove bunky jsou analogove, jejich obsluha potrebuje dost casu a zpusobuje pri pristupu k nim znacne zpozdeni (latency). Tohle zpozdeni (mereno v ns ne taktech hodin) se napric generacemi pameti moc nemeni. Aby se dala data prenaset rychleji, necte se jen prave adresovany bajt, ale cte se najednou cely blok pameti. A s kazdou generaci pameti se ten blok nacteny pri jedne adresaci pameti zvetsuje.
Jde tedy o spekulativni nacitani dat dopredu, podobne jako to dela CPU ve spolupraci s vyrovnavaci pameti (cache). Pokud jsou predpovedi algoritmu dopredneho cteni uspesne a trefuji se, berou se casto hodnoty z vyroovnavaci pameti a nemusi se chodit do mnohem pomalejsi RAMky.
Kdyz se ale predikce nikdy netrefi, musi se jit pro kazdou hodnotu do RAM a hodnoty nactene dopredu do vyrovnavaci pameti byly nacteny zcela zbytecne a zabiraji dostupnou propustnost zcela bez uzitku. Sance na trefeni nezavisi na prenosove rychlosti, ale na algoritmu predikce a taky na velikosti vyrovnavaci pameti. Proto muze ryzen 5800x3d se snizenymi takty a velkou L3 vyrovnavaci pameti byt na hry lepsi, nez intel vytoceny na mnohem vyssi kmitocty.
Ale zpatky k radici pameti. Mezi ddr4 a ddr5 jsou (kosmeticke) rozdily v napetich, ale hlavni rozdil je v organizaci pristupu k obsahu pameti. Bunky obou pameti (bity) jsou usporadany do matice, ktera je tvorena sloupci a radky (pro zjednoduseni neresme banky). Jedna pamet (modul) ddr4 tvori jeden kanal a jeji radek ma 64 bitu = 8 bajtu. Na jedno adresovani se cte najednou 8 radek a ty pak vnitrni logika pameti vysype jeden po druhem rychlosti urcenou kmitoctem pameti ven na sbernici. Pokud program vyuzije opravdu jen prvni bajt z prvni radky, prenasi se ostatnich 63 bajtu zbytecne a uzitecna rychlost prenosu dat je 64x mensi nez ta nominalni.
Protoze u rychlych pameti je doba prenosu tech 8 dopredu nactenych radek prilis kratka, v porovnani se zpozdenim pristupu k bunkam pameti (od adresace do dostupnosti dat), zvetsil se u ddr5 blok dopredu nacitanych radek 2x a nacita se jich tedy 16. A zaroven se zkratila radka na 32 bitu. V jednom modulu jsou tedy misto 1 kanalu s 64 bity nove 2 kanaly po 32 bitech.
Radic ddr5 tedy potrebuje uvazovat jinou organizaci ukladani dat i pristupu k nim a mit tomu prizpusobeny algoritmus dopredneho nacitani. Pro ilustraci uvedu nacteni 64 bitoveho cisla. U ddr4 muze byt ulozeno v 64 bitove radce jednnoho kanalu a precte se najednou. Kdyby bylo to cislo ulozene stejne v ddr5 modulu muselo by senacitat nadvakrat ze 2 kanalu po 32 bitech.
Je otazka jak je udelany ten intelsky univerzalni ddr4/dd5 radic pameti. Podle vysledku testu to vypada, ze jeho optimalizace pro ddr5 a jeho strukturu ukladani dat asi neni uplne idealni.
Odpovědět0 0
Hlavni duvod proc 6000g hned tak nebudou neni cena ddr5, ale notebooky. Navrh ryzenu 6000 i obchodni zajem amd jsou zamereny jednoznacne na vykonne a efektivni notebooky. Z deklarovaneho poctu partneru programu Adventage se zda, ze o tyhle procesory bude mezi vyrobci docela zajem. A nepochybne i mezi uzivateli, protoze Intel sice mozna bude mit vykonejsi procesor, ale za cenu spotreby, ktera asi moc lidi neoslovi. Vyrobci notebooku tedy budou mit v dodavkach ryzenu 6000 urcite prednost a 6000g nebude driv, nez se tenhle zajem uspokoji.
Odpovědět0 0
Cituji autora článku: "RX 5500 XT nebude za 7500 Kč, ale rozhodně by se mělo vejít do deseti tisíc. To je limit, který nám dnes umožní pořídit si GeForce GTX 1050 Ti, ale někde i GTX 1650 Super s rovněž 4 GB pamět."
Když se podívám na grafy z obrázku hned pod citovaným textem, tak tam je vidět že 6500 XT má (podle mého odhadu) tak asi o 30% lepší výsledky, než má ta 1650, která se dá prý někde sehnat i za stejnou cenu.
Tak si říkám, že pro některé méně chápavé měl autor odpověď na řečnickou otázku z titulku napsat trochu víc po lopatě: Mít za stejnou ceno o 30% víc grafického výkonu, to se kurňa dost vyplatí.
Když se podívám na grafy z obrázku hned pod citovaným textem, tak tam je vidět že 6500 XT má (podle mého odhadu) tak asi o 30% lepší výsledky, než má ta 1650, která se dá prý někde sehnat i za stejnou cenu.
Tak si říkám, že pro některé méně chápavé měl autor odpověď na řečnickou otázku z titulku napsat trochu víc po lopatě: Mít za stejnou ceno o 30% víc grafického výkonu, to se kurňa dost vyplatí.
Odpovědět0 0
Pěkně napsaný článek . Autorovi tleskám, protože vím, že napsat krátký, věcný text je mnohem složitější, než to vypadá. Možná bych jen něco upřesnil.
Patice AM4 tu s námi kroutí už šestý rok. To, že se AMD podařilo udržet kompatibilitu tak dlouho, přes velké změny architektury procesorů je (malý) zázrak. Zvlášť ve srovnání s přístupem Intelu. Ale vydáním AM5 (asi někdy kolem půlky roku) určitě životnost patice AM4 neskončí.
Už pro AM4 možná nevyjdou další procesory, a když tak to téměř jistě nebudou žádné trhače asfaltu. Ale procesory i desky pro ni se budou ještě dost dlouho vyrábět. Paměti DDR5 totiž budou nějakou dobu určitě dražší, než DDR4 . Jak v relativních cenách (Kč/GB), tak absolutně, protož se (až na výjimky) dělají v kapacitách od 16GB na modul. Navíc (aspoň zatím) pro běžného uživatel, který nepotřebuje rychlejší paměť třeba kvůli hraní na integrované grafice, nemá DDR5 žádný přínos. Pokud bude životnost DDR5 podobně jako u DDR4 pamětí aspoň 6-7 let, tak bych vyrovnání cen čekal tak za 2 roky.
A ještě poznámku k provedení procesoru. Ten rozvaděč pro taktovače myslím problem nebude. Připájené procesory nemá smysl rozloupávat a nepájené budou asi zase jen APU, které budou mít nejspíš jen 1 čip a tedy i stejné pouzdro jako dosud. Ale i kdyby byly v tech vykousaných pouzdrech, tak bude lepení držet za mnohem menší plochu a tak možná půjdou rozlousknout i bez řezání.
Patice AM4 tu s námi kroutí už šestý rok. To, že se AMD podařilo udržet kompatibilitu tak dlouho, přes velké změny architektury procesorů je (malý) zázrak. Zvlášť ve srovnání s přístupem Intelu. Ale vydáním AM5 (asi někdy kolem půlky roku) určitě životnost patice AM4 neskončí.
Už pro AM4 možná nevyjdou další procesory, a když tak to téměř jistě nebudou žádné trhače asfaltu. Ale procesory i desky pro ni se budou ještě dost dlouho vyrábět. Paměti DDR5 totiž budou nějakou dobu určitě dražší, než DDR4 . Jak v relativních cenách (Kč/GB), tak absolutně, protož se (až na výjimky) dělají v kapacitách od 16GB na modul. Navíc (aspoň zatím) pro běžného uživatel, který nepotřebuje rychlejší paměť třeba kvůli hraní na integrované grafice, nemá DDR5 žádný přínos. Pokud bude životnost DDR5 podobně jako u DDR4 pamětí aspoň 6-7 let, tak bych vyrovnání cen čekal tak za 2 roky.
A ještě poznámku k provedení procesoru. Ten rozvaděč pro taktovače myslím problem nebude. Připájené procesory nemá smysl rozloupávat a nepájené budou asi zase jen APU, které budou mít nejspíš jen 1 čip a tedy i stejné pouzdro jako dosud. Ale i kdyby byly v tech vykousaných pouzdrech, tak bude lepení držet za mnohem menší plochu a tak možná půjdou rozlousknout i bez řezání.
Odpovědět0 0
Souhlasim s tim, ze na grafice z apu od amd se hrat da (mam 2400g a 5600g), ale srovnavat 5600g s touhle 6500xt grafikou chce opravdu hodne odvahy.
Ta 6500xt ma 2x vic CU s podstatne lepsi architekturou, o tretinu vyssi takty, skoro 3x vetsi tdp a hlavne skoro 6x vetsi propustnost pameti. Hadam, ze graficky vykon te 6500xt muze byt tak 3x az 4x vyssi.
Ta 6500xt ma 2x vic CU s podstatne lepsi architekturou, o tretinu vyssi takty, skoro 3x vetsi tdp a hlavne skoro 6x vetsi propustnost pameti. Hadam, ze graficky vykon te 6500xt muze byt tak 3x az 4x vyssi.
Odpovědět0 0
Ale ono je to trochu jinak.
Intel u procesoru obvykle uvadi jako tdp jen spotrebu, kdy vsechna jadra bezi na zakladnim taktu. Tedy v rezimu, ve kterem ten procesor v podstate nikdy nepracuje. I v bezne zatezi jsou takty cpu obvykle vyssi a to deklarovane tdp se o dost prekracuje, coz Intel v beznych parametrech neuvadi a uzivatelum to tedy zatajuje, aby jeho procesory vypadaly lepsi, nez jsou. Fandove Intelu se sice casto tvari, ze je to v poradku, ale jiste dobre vedi, ze to v poradku neni. Spotreba v benchmarcich, kdy jede procesor opravdu naplno, nebo dokonce pretaktovani jsou jeste dalsi kapitoly.
Na rozdil od Intelu maji amd procesory sve tdp (thermal design power=vykon pro navrh chlazeni) definovane opravdu tak, aby podle nej slo navrhovat chlazeni. Tedy jako spotrebu pri beznem provozu a snazi se ho i drzet. Pokud uzivatel ovsem povoli automaticke pretaktovani, nebo ho nastavi rucne, tak se da spotreba vyhnat dost nad tdp. Ale to je pohyb mimo specifikace s vedomim uzivatele. Amd se tedy ve vztahu k tdp chova jednoznacne korektneji nez Intel.
Takhle jednoznacne deklarovanou hranici tdp melo amd i u mobilnich ryzenu rady 5000, kdy verze U mela tdp 15W. Ale ve skutecnosti to nebylo az tak jednoznacne. Tdp neni (aspon u tech malych hodnot) neprekrocitelna technologicka hranice, ale jen nastaveni regulacnich parametru tak, aby mel vyrobce pocitace jistotu, ze jeho navrh chlazeni udrzi procesor v prijatellnych provoznich mezich. Stejny kremik je totiz i v ryzenu 5700g, ktery ma tdp 65w.
A tak amd v nekterych pripadech vyslo vstric vyrobci a umoznilo mu zvysit u ryzenu rady 5000u tdp na 25w. Z pohledu vyrobce to dava smysl, protoze v nekterych pripadech musi u stejne rady notebooku delat dve varianty chlazeni - slabsi pro amd a silnejsi pro intel. Na jednom modelu (tusim od hp) jsem videl amd verzi s jednou tepelnou trubici a intel se dvema.
Mimochodem variantni tdp ma amd i u procesoru pro stolni pc a uzivatel si muze v biosu nastavit, jestli chce silnejsi, nebo uspornejsi rizeni. Mam 65w r5 2400g a u nej jde nastavit, myslim, i 45 nebo 30w.
Mozna, ze zkusenost z minule generace a pozadavky vyrobcu vedli k tomu, ze u mobilnich ryzenu 6000 se ta moznost upravy tdp dostala i do oficialni specifikace. V prezentaci amd na cesu byl uveden seznam procesoru a u verzi 6000U je jasne uvedeno tdp 15-28W. Jen to bylo az v prehledu modelu v zaveru prezentace, tedy po ukazkach moznosti novinky. A nekteri z toho byli (nepri)jemne prekvapeni, protoze si mysleli, ze se divaji na vysledku 15w ryzenu. Je zajimave, ze nejrozhorcenejsi jsou vetsinou fanousci intelu, kteri nad utajovanym prekracovanim tdp u "sve" firmy nehnou ani brvou.
Na celou vec se s tdp ryzenu 6000 se da divat z ruznych pohledu. Pokud pri testech, jejichz vysledky byly v prezentaci, nedochazelo k tajnemu prekracovani tdp (jak je bezne u intelu), tak je to (aspon technicky) v poradku. To, ze amd pouzilo v prezentaci tdp 28w, sice nedava prime srovnani s predchozi generaci, ale ukazuje skutecne moznosti te nove a je to tedy celkem pochopitelne a v podstate i spravnejsi.
Nazory, ze mohlo, nebo i melo byt v amd prezentaci na cesu vic zdurazneno, ze u rady 6000U doslo k uprave tdp jsou opodstatnene. Ale pokud by standardni hodnota byla 28w a uzivatel by si ji mohl snizit na 15w, tak by nebo co resit. Jestli ale vyrobci budou moct delat dva ruzne modely se stejnym oznacenim procesoru a ruznym tdp, bude pro uzivatele obtizne je rozlisit. Intel to ma u teto generace o neco prehlednejsi, protoze 28w radu ma s priponou P a pismeno U ma pro 15w radu. Jenze pod to U u intelu spadaji i 9w procesory, tak ma ve znaceni hokej taky.
Ono to znaceni bude (asi) zalezet i na potrebach vyrobcu a moznostech dodavatelu. V techto vztazich intel urcite taha za delsi provaz nez amd. A tak ma ve volbe znaceni vetsi volnost. Pokud by amd dodavalo ty 28w ryzeny treba jen jednomu mensimu vyrobci, tak se mu mozna nevyplati delat samostatnou radu. A vyrobce o jine znaceni nemusi mit ani zajem, protoze bude tu verzi notebooku prodavat pod svou premiovou znackou a jine znaceni procesoru nepotrebuje, nebo mozna ani nechce. Nebo to odlisne znaceni mohl zatrhnout nejaky velky partner, aby to jine znaceni procesoru jeho konkurenci nedavalo vyhodu.
Ve finale ale bude stejne podstatnejsi, jak vykonne a tiche chlazeni v kterem notebooku bude, jak rychla a velka bude pamet, jaka bude vydrz baterky a rada dalsich veci.
Intel u procesoru obvykle uvadi jako tdp jen spotrebu, kdy vsechna jadra bezi na zakladnim taktu. Tedy v rezimu, ve kterem ten procesor v podstate nikdy nepracuje. I v bezne zatezi jsou takty cpu obvykle vyssi a to deklarovane tdp se o dost prekracuje, coz Intel v beznych parametrech neuvadi a uzivatelum to tedy zatajuje, aby jeho procesory vypadaly lepsi, nez jsou. Fandove Intelu se sice casto tvari, ze je to v poradku, ale jiste dobre vedi, ze to v poradku neni. Spotreba v benchmarcich, kdy jede procesor opravdu naplno, nebo dokonce pretaktovani jsou jeste dalsi kapitoly.
Na rozdil od Intelu maji amd procesory sve tdp (thermal design power=vykon pro navrh chlazeni) definovane opravdu tak, aby podle nej slo navrhovat chlazeni. Tedy jako spotrebu pri beznem provozu a snazi se ho i drzet. Pokud uzivatel ovsem povoli automaticke pretaktovani, nebo ho nastavi rucne, tak se da spotreba vyhnat dost nad tdp. Ale to je pohyb mimo specifikace s vedomim uzivatele. Amd se tedy ve vztahu k tdp chova jednoznacne korektneji nez Intel.
Takhle jednoznacne deklarovanou hranici tdp melo amd i u mobilnich ryzenu rady 5000, kdy verze U mela tdp 15W. Ale ve skutecnosti to nebylo az tak jednoznacne. Tdp neni (aspon u tech malych hodnot) neprekrocitelna technologicka hranice, ale jen nastaveni regulacnich parametru tak, aby mel vyrobce pocitace jistotu, ze jeho navrh chlazeni udrzi procesor v prijatellnych provoznich mezich. Stejny kremik je totiz i v ryzenu 5700g, ktery ma tdp 65w.
A tak amd v nekterych pripadech vyslo vstric vyrobci a umoznilo mu zvysit u ryzenu rady 5000u tdp na 25w. Z pohledu vyrobce to dava smysl, protoze v nekterych pripadech musi u stejne rady notebooku delat dve varianty chlazeni - slabsi pro amd a silnejsi pro intel. Na jednom modelu (tusim od hp) jsem videl amd verzi s jednou tepelnou trubici a intel se dvema.
Mimochodem variantni tdp ma amd i u procesoru pro stolni pc a uzivatel si muze v biosu nastavit, jestli chce silnejsi, nebo uspornejsi rizeni. Mam 65w r5 2400g a u nej jde nastavit, myslim, i 45 nebo 30w.
Mozna, ze zkusenost z minule generace a pozadavky vyrobcu vedli k tomu, ze u mobilnich ryzenu 6000 se ta moznost upravy tdp dostala i do oficialni specifikace. V prezentaci amd na cesu byl uveden seznam procesoru a u verzi 6000U je jasne uvedeno tdp 15-28W. Jen to bylo az v prehledu modelu v zaveru prezentace, tedy po ukazkach moznosti novinky. A nekteri z toho byli (nepri)jemne prekvapeni, protoze si mysleli, ze se divaji na vysledku 15w ryzenu. Je zajimave, ze nejrozhorcenejsi jsou vetsinou fanousci intelu, kteri nad utajovanym prekracovanim tdp u "sve" firmy nehnou ani brvou.
Na celou vec se s tdp ryzenu 6000 se da divat z ruznych pohledu. Pokud pri testech, jejichz vysledky byly v prezentaci, nedochazelo k tajnemu prekracovani tdp (jak je bezne u intelu), tak je to (aspon technicky) v poradku. To, ze amd pouzilo v prezentaci tdp 28w, sice nedava prime srovnani s predchozi generaci, ale ukazuje skutecne moznosti te nove a je to tedy celkem pochopitelne a v podstate i spravnejsi.
Nazory, ze mohlo, nebo i melo byt v amd prezentaci na cesu vic zdurazneno, ze u rady 6000U doslo k uprave tdp jsou opodstatnene. Ale pokud by standardni hodnota byla 28w a uzivatel by si ji mohl snizit na 15w, tak by nebo co resit. Jestli ale vyrobci budou moct delat dva ruzne modely se stejnym oznacenim procesoru a ruznym tdp, bude pro uzivatele obtizne je rozlisit. Intel to ma u teto generace o neco prehlednejsi, protoze 28w radu ma s priponou P a pismeno U ma pro 15w radu. Jenze pod to U u intelu spadaji i 9w procesory, tak ma ve znaceni hokej taky.
Ono to znaceni bude (asi) zalezet i na potrebach vyrobcu a moznostech dodavatelu. V techto vztazich intel urcite taha za delsi provaz nez amd. A tak ma ve volbe znaceni vetsi volnost. Pokud by amd dodavalo ty 28w ryzeny treba jen jednomu mensimu vyrobci, tak se mu mozna nevyplati delat samostatnou radu. A vyrobce o jine znaceni nemusi mit ani zajem, protoze bude tu verzi notebooku prodavat pod svou premiovou znackou a jine znaceni procesoru nepotrebuje, nebo mozna ani nechce. Nebo to odlisne znaceni mohl zatrhnout nejaky velky partner, aby to jine znaceni procesoru jeho konkurenci nedavalo vyhodu.
Ve finale ale bude stejne podstatnejsi, jak vykonne a tiche chlazeni v kterem notebooku bude, jak rychla a velka bude pamet, jaka bude vydrz baterky a rada dalsich veci.
Odpovědět1 0
Co misto nadavani na AMD, ze kdyz tam nedali XY linek, tak jsou debilove, protoze to n4eni dost Adidas, zacit trochu premyslet?
Kdyz 4 linky pcie 3.0 maji celkovou propustnost 4 GB/s, tak jak dlouho bude trvat zaplneni cele pameti tehle karty? A jak dlouho to bude trvat pres pcie 4.0? Kdo to zvladnete spocitat a jeste navic aspon trochu tusi, jak funguje graficka karta, mozna prijde na to, ze uzkym hrdlem, ktere omezuje vykon grafiky, neni pcie sbernice.
A kdo umi hledat na internetu, muze zjistit, ze otazku, jestli a jak moc propustnost pcie sbernice omezuje rychlost grafiky, si polozili i jini. A na rozdil od autora clanku si tu pochybnost overili testovanim. Prisli na to, ze rozdil fps mezi pouzitin rozhrani 16x pcie3.0 (128Gb/s) a 8x pcie2.0 (40Gb/s) je zcela zanedbatelny. A tak se da cekat, ze i 4x pcie3.0 (32Gb/s) nema sanci vykon (fps) te grafiky moc ovlivnit. Ono to vyplyva i ze zpusobu pouziti grafiky ve hre. Program se snazi vse potrebne nejdriv nahrat do pameti a az pak se hra, nebo jeji dalsi uroven opravdu spusti. Za behu hry se mezi cpu a gpu predavaji uz jen informace o stavu jednotlivych objektu a prikazy pro jejich vykreslovani pomoci dat predem ulozenych v pameti grafiky. A na to moc velky datovy tok potreba neni.
Potize mohou nastat jen v pripade, kdy nekdo nastavi pro tuhle kartu prehnane detaily pri prilis velkem rozliseni. Pak se do male pameti karty nemusi vse potrebne vejit a muze se stat, ze bude za behu hry potreba nejaka data dotahovat. A to muze zpusobit i dosr znacne propady fps. Sirsi sbernice by mohla trochu pomoci, ale jen omezene. Hlavni problem by totiz byl v nedostatku pameti. Nebo mezi zidli a klavesnici?
Pro jistotu pridam jeste odkaz na ten vyse zmineny test https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Impact-of-PCI-E-Speed-on-Gaming-Performance-518/? cf_chl_tk=fGNjEBQoEhNx0oWYj0ftQyGx2wC2PuK5yhPeKV4Fe7E-1641504383-0-gaNycGzNBpE
Kdyz 4 linky pcie 3.0 maji celkovou propustnost 4 GB/s, tak jak dlouho bude trvat zaplneni cele pameti tehle karty? A jak dlouho to bude trvat pres pcie 4.0? Kdo to zvladnete spocitat a jeste navic aspon trochu tusi, jak funguje graficka karta, mozna prijde na to, ze uzkym hrdlem, ktere omezuje vykon grafiky, neni pcie sbernice.
A kdo umi hledat na internetu, muze zjistit, ze otazku, jestli a jak moc propustnost pcie sbernice omezuje rychlost grafiky, si polozili i jini. A na rozdil od autora clanku si tu pochybnost overili testovanim. Prisli na to, ze rozdil fps mezi pouzitin rozhrani 16x pcie3.0 (128Gb/s) a 8x pcie2.0 (40Gb/s) je zcela zanedbatelny. A tak se da cekat, ze i 4x pcie3.0 (32Gb/s) nema sanci vykon (fps) te grafiky moc ovlivnit. Ono to vyplyva i ze zpusobu pouziti grafiky ve hre. Program se snazi vse potrebne nejdriv nahrat do pameti a az pak se hra, nebo jeji dalsi uroven opravdu spusti. Za behu hry se mezi cpu a gpu predavaji uz jen informace o stavu jednotlivych objektu a prikazy pro jejich vykreslovani pomoci dat predem ulozenych v pameti grafiky. A na to moc velky datovy tok potreba neni.
Potize mohou nastat jen v pripade, kdy nekdo nastavi pro tuhle kartu prehnane detaily pri prilis velkem rozliseni. Pak se do male pameti karty nemusi vse potrebne vejit a muze se stat, ze bude za behu hry potreba nejaka data dotahovat. A to muze zpusobit i dosr znacne propady fps. Sirsi sbernice by mohla trochu pomoci, ale jen omezene. Hlavni problem by totiz byl v nedostatku pameti. Nebo mezi zidli a klavesnici?
Pro jistotu pridam jeste odkaz na ten vyse zmineny test https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Impact-of-PCI-E-Speed-on-Gaming-Performance-518/? cf_chl_tk=fGNjEBQoEhNx0oWYj0ftQyGx2wC2PuK5yhPeKV4Fe7E-1641504383-0-gaNycGzNBpE
Odpovědět0 0
-50.webp)