Homeoffice v NASA: operátoři ovládají rover Curiosity z domova

Příslušné centrum v Jet Propulsion Laboratory v Jižní Kalifornii tak zeje prázdnotou. Operátoři NASA nyní pracují ze svých domovů a veškerá komunikace probíhá online. A jak je vidět na fotografiích z jejich domácích kanceláří, ty nejsou ničím výjimečné, respektive vypadají naprosto běžně. Máme tu notebooky, desktopy, a to PC i Apple a někde to vypadá i na řádnou improvizaci na jídelním stole. 

 

 

Je to tak vůbec poprvé, co celý tým Curiosity pracuje odděleně a komunikuje přes Internet. Po dvou dnech od zřízení domácích kanceláří byly přitom roverem na Marsu vykonány první příkazy, o nichž se operátoři domluvili na dálku a šlo konkrétně o vrtání do vzorku horniny pojmenovaného jako Edinburgh. 

 

Ovšem v NASA předpokládali už několik týdnů dopředu, že to takto nakonec dopadne a v průběhu této doby už byly vymýšleny postupy, jak to celé zařídit a zaměstnanci také získali potřebnou výbavu, pokud jim chyběla, a to konkrétně headsety, monitory či počítače.

 

Jenomže ne vše si mohli vzít s sebou domů, například operátoři plánující pohyb roveru po Marsu a použití robotické ruky se spoléhají na 3D snímky, které si prohlížejí pomocí aktivních zatmívacích brýlí (vzpomínáte na NVIDIA 3D Vision?) a výkonných počítačů, což jsou dle NASA v podstatě jen PC s herní výbavou. Tento hardware zůstal v JPL a v domácnostech se používají pouze jednoduché 3D brýle s červeným a modrým sklem a příslušně upravené snímky, což je sice ta horší varianta, ale musí stačit. 

 

Nejde však jen o hardware, ale i koordinaci a komunikaci. Tým Curiosity běžně komunikuje se stovkami vědců z různých institucí, s nimiž se radí o dalším postupu. Tato komunikace pochopitelně probíhá na dálku, ale lidé z JPL jinak pracují spolu, což nyní nemohou. Každá sekvence pohybů přitom vyžaduje cca 20 lidí, kteří vytvoří příkazy a posléze je otestují. Ti jsou obvykle v jedné místnosti, diskutují a vidí si do monitorů, takže je zřejmé, že tato práce je prostřednictvím video konferencí a textových zpráv jiná, obtížnější a také zdlouhavější. To ale pochopitelně platí pro každého jiného pracovníka, který je jinak zvyklý komunikovat přímo. 

 

NASA ovšem tvrdí, že Curiosity je v této době "vědecky produktivní" jako kdykoliv jindy. Na tom má velký podíl zásluhy i Carrie Bridge (science operations team chief), která nyní namísto přímé koordinace pracovních skupin sleduje na 15 chatovacích kanálů a pořádá i několik videokonferencí najednou. 

 

Zdroj: NASA