Nikdy sem nepochopil, proč se 5.25­" pevné disky přestali vyrábět. Pevné disky mohli mít větší kapacitu a lepší poměr kapacita ­/ cena, a to obzvlášt do roku 2000, kdy se prakticky řešila pouze kapacita disku, nikoliv jeho rychlost.
A vzhledem k tomu, že počítačová skřín je tak široká, aby tam šla vypalovačka, tak zmenšení pevných disků nepředstavovalo žádnou výhodu, protože počítače se nezmenšily.

S ohledem na SSD je situace trochu odlišná, protože ty nepotřebují být velké, aby měly velkou kapacitu. Problém SSD je v tom, že jsou drahé a mají omezené přepisy.

Velké disky tady už byly. Začala s nimi IBM v šedesátých letech. Doba přístupu byla ­(z dnešního pohledu­) zoufalá.
Když budete mít plotny s větším průměrem, musí i hlavičky urazit delší dráhu, aby se dostaly k požadované stopě. Čím větší průměr, tím delší dráha, tím delší doba. Dnešní disky běžně točí 7200 ot­/min. To je 120 os­/s. Zkuste si spočítat odstředivé síly na obvodu 3 palcové plotny a pak ji zvětšete na 5 palců. A to tu máme ještě rychlejší disky ­(10 000, 15 000­). S otáčkami jít dolu moc nemůžete. Hlavička sice informaci zapíše, ale musí 1 otáčku počkat a přečíst to po sobě.

Byly tady dokonce 5 1­/4­'­' disky, v dobach kdy mely kapacity kolem stovek MB. Myslim ze to delal Western Digital.

Jak pise DrQQ, na objem to vyjde nastejno. To ale pak neni zadny pokrok. Vsechny NASy a RAID pole jsou delane na nejaky mechanicky standard, toho se dost dobre nelze zbavit, je v tom nainvestovano prilis mnoho, nebo jinak receno, tato reseni jsou uz levna.

Mechanicky je vetsi disk problem, nejen vetsi odstrediva sila ­(ta pusobi sice jen na plotny, ale excentricita zpusobuje vibraci prenasejici se pres loziska­), ale take musi byt plotny tlustsi, aby netrpely deformacemi, neprohybaly se. Vice vibraci. Delsi cesta hlavicek. Nutnost i hlavicky mit na tezsim rameni ­- proporcionalne jeho prurez muze zustat stejny, ale hmotnost roste kubicky s delkou. Cili pomer tuhosti k vaze se zhorsi. Velke plotny bude take mnohem slozitejsi vyrabet ­- podivejte jak dopadl vyvoj 450mm waferu. Zustalo se na 300mm.

Soucasne disky jsou delane v ruznych radach ­- vyznacujicich se odolnosti proti vibracim od jinych disku. Cili jsou disky, ktere snesou 10 disku kolem sebe, pak rady ktere snesou libovolny pocet disku kolem sebe atd. Prenos vibraci mezi disky muze zpusobit postupne zniceni disku v polich, kdyz na to nejsou delane. Levne disky do desktopu neni vhodne pouzivat v RAID poli.

A je tu i to, ze disky s takovouto kapacitou urcite pobezi v poli a tam hraje roli doba pregenerovani pole v pripade pripojeni nahradniho disku. Kdyz je disk pomaly a ma prilis vysokou kapacitu, tak to trva vecnost. Proto je pole s vetsim poctem malych disku pro provozovatele prijemnejsi, rebuild pole probehne v kratsim case, redundance umoznuje mit data lepe pojistena. Vyvoj v SSD, kde je vse paralelizovane ukazuje ze cesta k vyssimu vykonu je vice mensich jednotek, nez jedna velka jednotka. Dokonce i zajem o multiterabajtove SSD je mensi, prave kvuli casu nutnemu pro rebuild pole v radu dni. I spolehlivost reseni kde je vice zalohovanych jednotek je vyssi nez u jednoho monolitickeho systemu.

WD delal tusim radu VelociRaptor, kde slo o 3.5­'­' disk ale ktery mel velikost ploten a zdvih hlavicek jen jako 2.5­'­' disk. Umoznovalo to mit kratsi latence pri vystaveni hlavicek, tocilo to 10000 ot­/s. Kapacity byly nekde kolem 300 GB. Je videt, ze kdyz jde o rychlost, mene je vice. U mechanickych disku.

Treba na tomto videu
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=EtZXMj_gUjU
je videt, ze sasi pro velky pocet disku je ma naskladane velmi huste. Typek o tom i mluvi, ze potreboval aby mu Seagate poslal disky odolne proti vibracim ale dokazal to az napotreti, cili misto exabytu mel 3 exabyty v discich.

Sorry 3 petabajty, ne 3 exabyty. Nejak jsem si to blbe zapamatoval a psal to z ­(volatile­) pameti. Rano to chce refresh treba hrnkem tepleho napoje ;­-­) nez zacnu neco psat.

5,25­" disky se vyvíjely i ve Zbrojovce Brno, ještě za Husáka ­(rok 1987­-9­). Skončilo ro u prototypové série. Když místní komunisti zjistili, že projekt Winchester u IBM nebyla flinta, tak to zarazili. 3,5 disky tehdy začínali dělat u HP a tuším u BASF. Myslím si, že WD v té době ještě disky nedělal. K tomu došlo později, když převzal část výroby od IBM.

Určitě by šlo odělat 3,5­" disk dvojnásobné výšky. Není až tak úplně pravda, že by se tam vešel stejný pošet ploten krt dva. Disk má při relativně malé tloušťce nezanedbatelnou ­"režiji­". Horní a spodní kryt plus motorek. Druhá ­"výška­" by byla čistě jen na plotny, tipuji že by se vešly 3 možná 4 navíc, oproti dvěma diskům. Ovšem je otázka, proč se to nedělá, jestli nejde o krok na úkor třeba spolehlivosti.

Ale samozrejme ze slo ­- vzdyt se take delaly. Ja sam mel dva 4GB disky od Seagate, tusim Barracuda v SCSI verzi. melo to 11 ploten a jecelo to jak dive. Kdyz startovaly, tak to byl zvuk jak kdyz startuje stihacka, pak klaply magnety ­-rana jak z dela.

Jeste predtim se delaly v teto vysce 40MB disky ­- Conner. Treba na tehle strance:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
najdete asi 4 modely te vyssi vysky.

A co se tyce 5.25 ­- ty jsou na ebayi porad:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

Tyhle si jeste pamatuju.

A to nebyly ATA! Jestli vzpominate, melo to rozhrani MFM. Viz treba pohled ze strany zde:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

No a uplna krasa, 5.25 disk plne vysky
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

U tohoto posledniho si dokonce myslim, ze to neni full height, ale vyssi.
Vyplyvalo by to mozna z teto tabulky:
http:­/­/vanade.com­/~blc­/DS3100­/disks.html


Ale jak jsem psal, tyhle tezke kravy by byly krok zpet, co se tyce rychlosti a pomeru cena­/vykon.

a nebo taky quantum bigfoot :­) mel sem a kdysi daaavno udelal porovnani s novejsim ­(tehdy­) 640gb diskem a s ramdiskem ­- https:­/­/lordcyber.net­/old­/hdd.png

Dik za pripomenuti, namohl jsem tomu po tech letech prijit na jmeno. Ano, Quantum Bigfoot se to jmenovalo.

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Quantum_Bigfoot

Kdyz clovek zazil tyhle kilova monstra a pak ma po 20 letech v telefonu 50x vetsi kapacitu na plose ctvrtiny postovni znamky, tak si zacne pripadat... trochu stary.

Na druhou stranu, byly to skvele casy, kdy jindy v lidskych dejinach sel pokrok tak rychle kupredu? Meli bychom si toho vazit, ze zijeme v teto dobe. Ze se nam ji snazi otravit ruzni otravove je vec jina, v dejinach to bylo vzdycky ­(spis pravidlem­).

Myslím si že by sa mali začať znovu robiť 5,25 ­" disky. Stačila by rýchlosť otáčania 5400 RPM a pri rovnakej hustote záznamu by bola kapacita jednej platne podstatne väčšia ako u 3,5 ­" disku. Áno rýchlosť vyhľadávania na disku by sa niečo spomalila, ale nebolo by to moc veľké spomalenie. DVD­-RW mechanika a DVD či Bluray médium je vlastne 5,25 ­" disk a mechanika na ňom nájde dáta pomerne rýchlo. Keď serverové firmy majú racky na 3,5 ­" disky, mohli by sa 5,25 ­" disky využiť v domácich PC. Človek by aspoň vedel že má v počítači poriadny disk. Disk by mohol byť pre rýchlosť aj hybridný, teda mal by mimo napríklad 30 TB na magnetickej časti aj napríklad 128 GB SSD časť. Zmestilo by sa to v pohode do 5,25­" disku. Predstavte si disk o veľkosti DVD­-RW mechaniky. Takýto disk by mohol mať skutočne obrovskú kapacitu a to aj bez použitia šindlového zápisu ­(SMR­).

5.25­" palcové disky by mohli mít lepší poměr cena­/kapacita.
Pro jejich výrobu hovoří i to, že by se počítače nemuseli zvětšovat, protože jsou beztak tak široké, jak široká je vypalovačka CD DVD.

Na drujhé straně, pokud někoho zajímá jen co největší kapacita pevního disku, nikoliv poměr cena­/kapacita, tak se nabízí otázka, proč chce mít jediný disk se super obří kapacitou, proč si raději nekoupí dvojici nebo čtveřici pevných disků, které budou menší, ale souhrnou kapacitu to bude mít takovou, jakou potřebuje.

Když jsou 5.25­" vypalovačky, tak se nabízí otázka,
proč takové nejsou pevné disky.
Ale také analogicky se nabízí otázky, proč cédéčka a dévédéčka nevymysleli raději menší.
Bylo by méně plastu, méně odpadu.
V devadesátých letech byly všechny cedéčka prakticky prázdné, jejich kapacita nevyužitá.
A kdyby byly později velké hry, tak by tam prospě byly hned dva disky v té krabičce, která by sama mohla být také menší = méně plastu.
Vlastně nechápu, proč mají krabičky s DVD tvar krabice od videokazety, což je zbytečně více plastu, = neekologické.
A lidé, co si vše kopírují načerno, vlastně zachranují planetu, protože spotřebují toho plastu méně. Z pravidla nepotřebují krabičku, natož velkou krabičku napodobující videokazetu.
Ted mě určitě někdo napíše, že dnes se kupují už jen digitální distrobuce přes internet, no ale ještě nedávno se prodávala hromada zbytečných plastových krabiček a ještě navíc zbytečně rozměrných.

Osobně bych tipl, že s 5,25 by byl problém s místem. Hdd velkých kapacit jsou žádané v datacentrech a tam máš bedny standartizované a optimalizované pro 3,5­" disky. Server má běžně prakticky celou přední stěnu plnou šuplíčků na 3,5­", a nebo máš bednu na data, do tkeré narveš 50 nebo 60 disků. Myslím, že by se spoustě provozovatelů nechtělo měnit ­"bedny­", aniž by nový formát přinášel opravdu citelnou výhodu. A kdo ví, jestli by přinášel. Větší plotny, tlustší, aby mechanicky něco vydržely znamená o hodně těžší. Totéž ramena, energeticky náročnější, hodně vibrací... Tohle fakt nechceš v místě, kde je okolo dalších pár set tisíc disků.

PS: krabička dvd je počítám spíš z důvodu marketingu. Už viditelně je ­"lepší­" než obyčejné cdčko ne? :­)

doplnění ­(editace příspěvku nefunguje­)

Samozřejmě existuje mini CD a mini DVD, ale kdyby byly malé vypaločky, tak ty mini CD a mini DVD doopravdy někdo používá. Navíc by ty mini CD a mini DVD mohli mít menší otvory, čímž by měly vetší kapacitu, než ty dnešní mini CD a mini DVD.

Dnešní mmini CD má zbytečně velký otvor, aby byl dostatečný i pro velké Cd.

Windows by prostě nebyl tak prasácky objemný, aby se vešel i na mini DVD. A filmy by se jednoduše točily s kratší stopáží. Ty dlouhatánské filmy jsou stejně uměle natahovány do délky a nic se v nich neděje.

Ano, to je pravda s tím Raptorem, proto měl malou datovou kapacitu. Byl hodně rychlí, ale s malou datovou kapacitou. Nejprve myslim jen 74 GB.
Většina lidí kupovala disk podle poměru pěníze­/kapacita. Čili Raptor byl na okraji zájmu. Tím neříkám, že byl špatný, každý má jiné priority.
Někomu jde o kapacitu a někomu zase o rychlost.
Na filmy by se rozhodně 5.25­" disky hodily.
Myslím si, že se 5.25­" disky měly vyrábět až do roku 2000, kdy rychlost nikdo moc neřešil, řešila se jen kapacita disků. Ale postupem vývoje se začala rozcházet kapacita a rychlost pevných disků. Čili logicky se po roce 2000 řešila rychlost pevných disků. A proto nakonec přišel i rychlí disk Raptor.
Postupem let musíme na načítání her z disku stále déle čekat. Je to dané tím, že je na disku stále více kružnic, čímž se stále více rozchází rychlost pevného disku a jeho kapacita. Čili teď by asi 5.25­" disk už nebyl dobrým nápadem. Ale do roku 2000 jej vyrábět měli a byla škoda, že předtali s výrobou 5.25­" příliš brzy.

Já bych viděl více věcí, které lze měřit nebo zohlednovat
1. poměr cena­/kapacita ­(ve prospěch 5.25­")
2. rychlost ­(ve prospěch 2.5­")
3. úspornost na energii ­(ve prospěch 2.5­" rovněž­)
4. poměr kapacita vzhledem ke hmotnosti pevného disku ­(ve prospěch 2.5­" rovněž­)

Souhlasím s tím, že menší plotna může být tenčí, to samé čtecí rameno. Čili 2.5­" disk může ušetřit hodně energie i kdyby měl ty samé otáčky, jako disk 3.5­". Tu energii ušetří tím, že dává do pohybu menší množství hmoty.

Pamatuji, že byly dokonce disky o velikosti krabičky od zápalek, které by dnes již neuspěli kvůli poměru cena­/kapacita, kvůli poměrně levným SSD diskům.
Tím přestává mít smysl mít disk menší, než 2.5­".

Začít vyrábět 5.25­" disk poté, co se již 30 let nevyrábí, je blbost, protože by to znamenalo zbytečné investice do nových odlišných výrobních linek.
Disky by mohli mít vyšší kapacitu, ale mělo by to jiné nevýhody a ta investice do výrobních linek by nestála za to. Poměr cena­/kapacita disku by mohl být lepší, ale nejspíš jen nepatrně, že by to nestálo za investici.
Avšak v době, kdy se od výroby 5.25­" disků opustilo, to byla škoda. Tehdy se nic investovat nemuselo, naopak, zbytečně rozebraly výrobní linky, které fungovali a stačilo jen zvýšit hustotu zápisu.

Otázkou je na technologii MAMR a HAMR, jestli se vyplatí do nich investovat. A jestli se vůbec vyplatí investovat do jakéhokoliv dalšího technologického vývoje v oblasti pevných disků. Možná že ne.