Hrajeme si v prohlížeči

Travian

Travian je bezesporu jednou z nejoblíbenějších a současně nejzatracovanějších strategických webových her. Časové nároky jsou natolik obrovské, až má našinec šanci na dobré umístění pouze v tom případě, kdy prakticky vůbec nespí. Většina těch nejlepších proto hraje ve více lidech (v rámci jediného účtu) a střídají se v závislosti na aktuálních pracovních/studijních povinnostech. Za ideální přitom považuji takový stav, kdy máte v týmu pár lidí sloužících noční směny na recepcích etc.

S přihlédnutím k tomuto faktu občas zaznívají hlasy volající po zákazu útočení (např. v rozmezí 22:00 až 8.00). Nečekám, že by se administrátoři někdy rozhodli takovému požadavku vyhovět – pravdou ale je, že člověk trávící u PC jen pár hodin za den prostě nemá nárok dosáhnout v Travianu slušného výsledku. Čas je možná dokonce ještě důležitější než to, zda si platíte za Plus účet. Osobně jsem dohrál až do konce pouhé dva servery a poté, co naše aliance úspěšně dokončila Div Světa, se zařekl, že už nikdy více...
Travian si získal srdce tisíců příznivců kromě jiného i množstvím statistik. Vyjma celkového pořadí (závisí na počtu vesnic/velikosti populace) soutěžíte o titul nejúspěšnějšího útočníka a obránce serveru. Dále je zde speciální týdenní hodnocení – útočníci týdne, obránci týdne, stavitelé týdne, zloději týdne. Za umístění v Top 10 jakéhokoliv z nich získáváte slušivé medaile, které si následně můžete „připnout“ ke svému profilu. Každý si pak jistě dvakrát rozmyslí, zda chce napadnout právě vás a ne raději někoho méně schopného... netřeba jistě dodávat, že medailí chce každý mít co nejvíc.
Chudší je v Travianu počet civilizací (volit lze jen z trojlístku Římané-Galové-Germáni), které jsou však dle mého soudu dobře vybalancované. Co se týče grafiky - každá vesnice a její bezprostřední okolí je v základní verzi znázorněno jako stylový barevný koláč. Ten se rychle vryje do podvědomí a počítejte s tím, že při intenzivnějším hraní se vám bude zjevovat i ve snech. Centrum vesnice pak vzdáleně připomíná nezapomenutelné The Settlers. Kdo je náročnější, stáhne si nějaký vybraný grafický pack. Např. Travian Settler Graphic Pack, když už jsem jednou u těch osadníků:
Podle mnohých názorů to byl právě agresivní nástup Travianu a dalších německých titulů, který způsobil úpadek českého trhu. Hry určené spíše k potrápení mozkových závitů (tedy takové, které obsahují hodně textu a čísel) začaly pomalu ustupovat před přívalem jednodušších a graficky propracovanějších projektů.

Jiné zahraniční webové hry

Úplným závěrem vám představím několik dalších zajímavých webových her, z nichž většině jsem se nějakou dobu sám věnoval a mám o nich poměrně dobré mínění. Kromě nich však pochopitelně existují desítky a desítky dalších – proto se nezlobte, když v následujícím výčtu nenaleznete právě toho svého favorita.


Divoké kmeny

Pravděpodobně největší konkurent Travianu, který však v pomyslném vzájemném soupeření dávno přesvědčivě zvítězil (nejen kvůli tomu, že existuje déle). U Divokých kmenů tráví svůj volný čas statisíce lidí a podle mnohých názorů jde o vůbec nejlepší webovou strategii.

Cíl je zdánlivě jednoduchý – vystavte nejvíc vesnic, nejmohutnější armádu a nakonec společně s ostatními hráči vytvořte nejpočetnější kmen. Jakmile budete společně kontrolovat 80% herního světa, zvítězili jste. Z toho mj. plyne, že Divoké kmeny jsou i hodně o diplomacii, kterou rozhodně nedoporučuji podceňovat. Pokud si totiž svým chováním postupně znepřátelíte půlku serveru, těžko se dostanete do dobrého kmene.
Co se doby trvání týče - délka jedné hry je rozhodně o dost větší než v případě Travianu. Na druhé straně nelze opomíjet, že výhody, které si lze v Divokých kmenech koupit za peníze, jsou naopak značně menší a spíš než dostatek finančních prostředků tak rozhodují zkušenosti. Příznivci „bleskovek“ jistě ocení SDS/USDS, respektive upravenou originální hru běžící několikanásobně vyšší rychlostí.

Divoké kmeny jsou zasazeny do období temného středověku. Zvláštností je, že nevolíte žádný konkrétní národ/rasu. Zbytek je ovšem už klasika – pilně budujete, cvičíte vojáky, těžíte suroviny, razíte mince, obsazujete další vesnice, válčíte... k tomu slouží stejně tak klasické jednotky - šermíři, sekerníci, kopiníci, lučištníci, kavalerie, beranidla, katapulty atp. Prémiový účet nabízí užitečnou stavební smyčku, možnost lepších náhledů, politickou mapu aj. Jak už jsem však zmínil, žádné z těchto vylepšení není vysloveně klíčové. Divoké kmeny díky tomu mohu vřele doporučit i začátečníkům, kteří alespoň nebudou hned po registraci frustrováni zjištěním, za co všechno by vlastně dál měli platit.


Tanoth

Tanoth jsem si oblíbil především kvůli minimálním nárokům na čas. Patří do rozsáhlé rodiny her z dílny GameForge, přičemž tato společnost se zaměřuje hlavně na žánr RPG/Dungeonu. Pokud k vašim oblíbeným činnostem patří plnit rozmanitá dobrodružství, procházet hrdinským bludištěm, postupně vylepšovat svoji postavu a samozřejmě pomalu stoupat žebříčkem nejúspěšnějších, můžu vám (nejen) Tanoth vřele doporučit. Počet dobrodružství, na která lze vyrazit, je limitován (5 za den) a když se vám zrovna nic dělat nechce, prostě pošlete svojí postavu až na 12 hodin do práce a necháte jí vydělávat potřebné zlaťáky.
Monetizace Tanothu je řešena prostřednictvím tzv. krvavých kamenů. Ty vám umožní rychleji útočit na jiné postavy (nemusíte po každém souboji 15 minut odpočívat), účastnit se dalších dobrodružství nad denní limit či zakoupit lepší vybavení. Ovšem – je to víceméně zbytečné. Mocnější zbraně, odolnější štíty, brnění, přilby atd. totiž získáváte postupem času tak jako tak, tudíž krvavé kameny jsou určeny spíše pro nedočkavé hráče, kteří hodně spěchají a chtějí proces vývoje své postavy co nejvíc urychlit.


Dark Orbit

Dark Orbit je všeobecně považován za jeden z jednoznačně nejlepších titulů od Bigpointu. Jde o akční vesmírnou střílečku v reálném čase, která vás přenese daleko do hlubin vesmíru. Sbíráte suroviny a prodáváte je na své mateřské základny, vyrážíte na stále náročnější mise, ničíte lodě znepřátelených firem a nebezpečné mimozemské vetřelce (NPC).

Dark Orbit vyniká zvláště svým grafickým zpracováním, které je ve srovnání s běžným standardem webových her vskutku nadprůměrné – bohužel si však také vybírá svou krutou daň v podobě často lagujících (čas od času se prakticky vůbec nedá hrát) serverů a vyšších HW nároků.
Ve světě Dark Orbitu se vše točí kolem Uridia. Ačkoliv Uridium lze získat i prostým hraním, tak např. na Goliath (nejvýkonnější bitevní křižník) tímto způsobem budete šetřit opravdu hodně dlouho. Vůbec pak nemluvě o elitní munici, generátorech, laserových dělech etc.

S akutním nedostatkem Uridia se potýkáte vlastně neustále, leda byste do hry chtěli průběžně investovat desetitisíce korun. Dlužno dodat, že někteří jedinci s tím nemají výraznější problém – a také to, že v rámci pravidelně se konající bitvy o jackpot můžete při troše štěstí své peníze nejen získat zpět, ale ještě navíc si slušně přivydělat. Pravděpodobnost vítězství je ale vzhledem k celkovému počtu hráčů poměrně malá.


Seafight

Poslední řádky tohoto článku budou patřit druhému dítku společnosti Bigpoint – Seafightu. Oblíbí si ho zejména jedinci, kteří už mají smyšlených fantasy světů (potažmo předalekých galaxií) plné zuby. Seafight je totiž čistokrevná pirátská hra a takových moc nenajdete. Možná i kvůli tomu se do ní postupně zaregistrovaly miliony hráčů z celého světa a jejich celkový počet aktuálně dosahuje úctyhodného čísla cca 29 206 795.

Seafight láká (stejně jako Dark Orbit) na možnost výhry až 10 000 EUR, zajímavé jsou však i vedlejší odměny. 50 EUR získá ten, kdo hraje v 3. levelu a během měsíce potopí nejvíc NPC. V 1. levelu je to pak 25 EUR. V případě shody vždy rozhoduje los. Není to dostatečně dobrá motivace?
Seafight nabízí vše, co byste od webové hry tohoto žánru mohli čekat. Mořské nestvůry, krvežíznivé piráty, pusté ostrovy i zakopané poklady. Vaše posádka se rekrutuje mj. z řad zpustlých lodníků, hlídačů, dělolodníků, opravářů palub, kuchařů, zbrojmistrů... když k tomu připočítáme různé druhy dělové munice, odlišné harpuny a řadu dalších věcí, vyjde nám, že tvůrci Seafightu mají rozhodně smysl pro detaily. Pro úplnost ještě podotýkám, že paralel s Dark Orbitem existuje více a ani Seafight tak není zrovna nejlevnějším koníčkem.

Konečné rozhodnutí, pokud jde o to, zda některý z výše zmiňovaných titulů vyzkoušet, už ponechávám na každém z vás. Hlavně ale nikdy nezapomínejte na to, že jde pořád jenom o hry a těm byste se měli věnovat prioritně kvůli zábavě. Známé úsloví „všeho s mírou“ tu platí dvojnásob.

Kdo kouzlu webových her propadne víc, než by bylo zdrávo, se nakonec místo relaxace dočká spíš stresu, únavy z nevyspalosti a v neposlední řadě i astronomických měsíčních vyúčtování od svého mobilního operátora. A závislost? Ano, i ta se dá tímto způsobem poměrne lehce vypěstovat. Věřte tomu, že ani vítězství v Travianu za eventuální rodinné/pracovní/studijní problémy nestojí a držte se raději našeho hesla – kdo si hraje, ten přece nezlobí!