Hubble objevil exoplanetu se stratosférou

Stratosféra exoplanety WASP-121b byla objevena výzkumným týmem z University of Exeter in England, který vedl Thomas Evans. Ten nalezl konkrétně dle zachyceného spektra přicházejícího od této planety vodní molekuly. 

 

 

WASP-121b je velká planeta patřící mezi horké Jupitery, takže jako taková se pohybuje velice blízko u svého slunce, které oběhne jednou za 1,3 našeho dne. Nachází se asi 880 světelných let od nás a v její atmosféře jsou vrstvy, jež mají dosahovat teploty až 2500 °C, při nichž už se některé kovy vaří, a to třeba hliník. Zachycené údaje přitom ukazují na to, že teplota v horních vrstvách atmosféry této planety se zvyšuje společně se vzdáleností od jejího povrchu. Nejnižší teplota je tak v její troposféře. 

 

Astronomové se už dlouho dohadovali, zda horké Jupitery mohou mít kolem sebe stratosféru a tento objev velice přispěje k zatím velice chabých znalostech o atmosférách exoplanet. Čili každý takový nový objev představuje významný pokrok. Jde také o to, že už dnes máme možnost takto relativně podrobně analyzovat atmosféry vzdálených planet, díky níž se i vyvíjí potřebné techniky. Ty by měly posléze posloužit i pro studium takových exoplanet, které připomínají Zemi, což už pochopitelně přinese pro nás daleko zajímavější informace než studium WASP-121b, na níž nemůže přežít žádný život, jak jej známe. Později by se mohlo i na mnoho světelných let zjišťovat, zda světlo přicházející z některé ze sledovaných exoplanet indikuje i přítomnost života. 

 

Ovšem s aktuálně dostupnými technologiemi zatím není možné takto pozorovat malé kamenité planety o velikosti Země, takže zatím se astronomové zaměřují na ty velké, které jsou navíc blízko u svých hvězd, takže světelný "signál" přicházející od nich je opravdu silný. WASP-121b je přitom téměř dvakrát větší než Jupiter a z našeho pohledu přechází přes tvář své hvězdy velice často, takže právě díky tomu jeho podrobné pozorování zvládne i Hubble. Astronomové přitom využívají rozdíl mezi spektrem hvězdy s planetou mezi ní a námi a spektrem hvězdy s planetou v zákrytu za ní. 

 

Dosud tak jde o nejsilnější důkaz stratosféry na exoplanetě a vypadá to, že na další a podrobnější informace tohoto ražení si budeme muset počkat na to, až se dostaví a zprovozní nové observatoře a jiná zařízení, jak uvedl Evans. Zmínil konkrétně pozemní zařízení Giant Magellan Telescope (GMT), European Extremely Large Telescope (E-ELT) a nedávno zmíněný zatím ještě havajský Thirty Meter Telescope (TMT). A je tu samozřejmě také vesmírný JWST, který poletí do vesmíru už příští rok, zatímco zbylá tři zařízení mají být zprovozněna někdy uprostřed 20. let. 

Zdroj: Nature