Hubble se podíval na miliardy let staré ultrajasné galaxie

Jde tak o další příklad užitečnosti efektu gravitační čočky, který vzniká tak, že pozorujeme zvětšený a také deformovaný obraz objektu, mezi nímž a námi se nachází něco také velice hmotného, ať už jde o černou díru, nebo rovnou celou galaxii. Právě Hubble nedávno tento efekt využil při sledování galaktické kupy Abell 370. 

 

 

- klikněte pro zvětšení - 

 

Série snímků byla pořízena v infračerveném spektru pomocí Wide Field Camera 3 na palubě Hubbleova dalekohledu, neboť tyto vlnové délky lépe pronikají skrz plyn a prach. Zachycené galaxie mají mít přibližně 10.000x vyšší zářivost v porovnání s Mléčnou dráhou, a to právě v IR spektru. V porovnání se Sluncem jsou 10 a 100bilionkrát zářivější, a to i proto, že se v nich každý rok tvoří kolem deseti tisíc nových hvězd, zatímco v Mléčné dráze je to aktuálně jen kolem deseti. 

 

Je to ale logické, neboť sledujeme světlo, které k nám putovalo cca 10 miliard světelných let a pozorované galaxie se tak mají nacházet právě v období divoké aktivity, kdy hvězdy vznikaly ve velkých počtech a konkrétně mluvíme o období před 8 až 11,5 miliardami let. 

 

Na snímcích můžete vzdálené galaxie vidět ve formě tenkých oblouků, jak obvykle vypadají objekty zvětšené gravitační čočkou. Jsou tak velice deformované, ale i tak je to daleko lepší, než kdybychom je měli sledovat přímo. Astronomové mohou sledovat prvky, které mají napříč i méně než 100 světelných let, což je na takovou vzdálenost pozoruhodné rozlišení. 

 

Infračervené spektrum se pak sleduje především proto, že při vzniku hvězd vzniká mnoho prachu a plynu, kterýžto materiál pohlcuje viditelné světlo, ale infračervené jím pronikne. 

 

V bližším vesmíru ale máme něco podobného, a sice galaxie spadající mezi ULIRG (ultra-luminous infrared galaxies). Ty mají být jen jedním stádiem zrodu jedné galaxie ze dvou spirálních galaxií, které se srazily. Ty nejdříve označujeme za LIRG (čili ne tak jasné), pak ULIRG, poté se z nich stanou kvasary a nakonec opět spirální galaxie, jen větší. Právě i v ULIRG můžeme pozorovat mnoho prachu a plynu i rapidním nárůst nových hvězd, což je právě důsledek srážky. 

 

Astronomové však nevědí, zda se podobné srážky stávaly i před 8 až 11,5 miliardami let, čili ani netuší, jaký mechanismus způsobil, že pozorované galaxie jsou tak jasné a vzniká v nich tolik nových hvězd. Mluví se o tom, že mladý vesmír byl daleko hustší prostředí, takže jde možná jen o důsledek velkého množství materiálu v malém prostoru. 

 

Nyní bude nutné především rozlišit, co na snímcích patří galaxiím v popředí a co už je galaktickou čočkou zvětšené pozadí. Zde by opět mohl posloužit JWST, který je ale stále na zemi trápen ve vakuové komoře. 

 

Zdroj: NASA