Humanoidní roboti: není nad dobrého androida

Když se řekne robot či android, automaticky si vybavíme mnoho různých příkladů, ať už jde o hru Karla Čapka z rok 1921, kde bylo toto slovo použito vůbec poprvé, nebo různé další vymyšlené roboty i androidy, např. dvojice R2D2 a C3PO z Hvězdných válek, Data ze Star Treku, Krytona z Červeného trpaslíka, replikanty z filmu Blade Runner, Futuru z Metropolis, Cylony ze série Battlestar Galactica, paranoidního androida Marvina a mnoho, mnoho dalších. Ve skutečnosti ale etymologie slova android sahá dál do minulosti než v případě slova robot. Dle oxfordského slovníku byl termín android poprvé zmíněn v Cyclopædii od Ephraima Chamberse z roku 1728, kde je tak popsán mechanický člověk s mosaznou hlavou, kterého měl dle legendy sestavit biskup Albertus Magnus ve 13. století.

Je logické, že se dříve objevila idea androidů, tedy lidem podobným bytostem, než čistě mechanických stvoření ve stylu bojových robotů (mech), transformerů, či prostě kovových oblud, které známe až z posledních století díky dopadu průmyslové revoluce. Ovšem samotní Čapkovi roboti byli stvořeni jako biologické entity a vypadali spíše jako lidé než jako stroje (i když umělecká ztvárnění se lišila), a bylo je možné montovat dohromady z jednotlivých částí. V pravém slova smyslu tedy nešlo o roboty, ale o androidy.

Dle dnešních měřítek je tedy robot jakýsi mechanizovaný stroj poháněný především elektřinou, pod nímž si můžeme představit cokoliv - fiktivního terminátora, vojenského BigDoga, humanoidního Asima nebo roboty KUKA. Pak tu máme právě kategorii humanoidních robotů, kteří mají obvykle hlavu, dvě ruce, dvě nohy a celkově lidské proporce. To může být právě zmíněný Asimo nebo C3PO ze Star Wars. Android by ale měl mít ke člověku ještě blíže, čili by měl mít lidskou tvář a celkovou podobu, pod níž se ale ukrývá mechanický stroj, a ještě blíže by k němu měli mít replikanti, biologické bytosti víceméně nerozeznatelné od lidí. A jakýsi přesah mezi androidem a replikantem může být cyborg, zčásti stroj a zčásti člověk nebo stroj kombinující organické a mechanické části.

Slovo robot se tedy ve spojitosti s umělou bytostí objevilo už krátce po 1. světové válce, ale své opravdové popularizace se dočkalo až o řadu let později díky Isaacu Asimovi, který v předvečer 2. světové války načal svou sérii krátkých povídek a novel, kde roboti hráli hlavní roli. Asimov vytvořil v podstatě celou novou realitu, která se točila kolem třech zákonů robotiky a pozitronického mozku a později také o světě Nadace.