Hvězda v Andromedě každoročně už miliony let exploduje jako nova

Jde konkrétně o hvězdu M31N 2008-12a, jejíž označení jasně říká, že se nachází v sousední velké galaxii, která za sebou daleko zanechává dosavadního rekordmana v podobě novy, jejíž pozůstatky se nacházejí v prostoru o průměru cca 3,5 sv. let. Nedávno objevená hvězda však exploduje dle astronomů v tuto dobu každoročně a pravidelně a celkově po miliony let a lze si představit, že právě díky tomu se materiál jí vyvržený rozprostírá na prostoru s průměrem přes 400 světelných let. Právě díky tomu jde i odhadnout, jak dlouho už to celé probíhá. 

 

 

Opakované exploze nov však nejsou nic nového, i když tato je přece jen zvláštní tím, jaký dopad měla na své široké okolí. Může za ni přitom pouhý bílý trpaslík, čili pozůstatek větší hvězdy, která odvanula své vnější vrstvy a zůstalo po ní husté jádro. Sám by něco takového ale nezvládl a jak označení M31N 2008-12a rovněž naznačuje, je tu ještě další hvězdný partner.

 

Ten musí být poměrně blízko, protože M31N 2008-12a mu vysokým tempem krade materiál, a sice vodík. A když vodík dospěje na jeho povrch, zahřeje se a je stlačen díky silné gravitaci a když je jej už příliš, spustí se náhlá fúze vodíku na helium a na povrchu trpaslíka proběhne exploze, kterou známe jako novu. 

 

V případě našeho bílého trpaslíka můžeme tyto exploze pozorovat jako náhlé zvýšení jasu hvězdy až milionkrát, při čemž je část materiálu vyvržena pryč cca tříprocentní rychlostí světla. Tímto způsobem tak vznikl jakýsi kokon z plynu a prachu, který se neustále rozšiřuje. 

 

1 parsek (pc) = 3,26 sv. let

 

Dle studie je tento kokon větší i než většina podobných útvarů vzniklých explozemi daleko silnějších supernov a celé to ukazuje, že M31N 2008-12a exploduje velice často už miliony let. Díky tomu tento trpaslík také může nést označení nejčastěji explodující známá nova, přičemž jiným se to daří spíše tak jednou za dekádu. 

 

Nicméně právě díky vysoké četnosti explozí mu to nevydrží dlouho. Při každé explozi mu přeci jen nějaký nově nabytý materiál zůstane a až hvězda překročí Chandrasekharovu mez, čili hmotnost cca 1,4násobek Slunce, trpaslík buď vybouchne v supernovu, nebo naopak zkolabuje do podoby neutronové hvězdy. A právě bílí trpaslíci dle dosavadních teorií mají při přiblížení ke zmíněné mezi procházet častými explozemi nov, což je přesně to, co tu vidíme. Teorie pak rovněž říká, že by tento trpaslík měl explodovat v supernovu typu Ia, nebo se změnit v neutronovou hvězdu během příštích 40 tisíců let, což je z pohledu astronomie cobydup. 

Zdroj: Astronomy