Bude to podobný jako v letadle. Když bude v kabině požár, není kam utéct. Na rozdíl od letadla, hyperloop může hned zastavit, ale není kam útéct. Je vtipný, že lidi se kdysi báli jet vlakem, ale já bych se bál jet hyperloopem. Tak aspoň bude zajímavý sledovat vývoj a jezdit dál vlakem :-D
Odpovědět0 0
Proč by nemělo být možné utéct? Jen sotva bude mít tunel tak malý poloměr, že bude jen obepínat stěnu "kapsle" s minimální mezerou. Předpokládám existenci "servisní" cesty v tunelu a řady únikových východů.
Vždyť nejde jen o požár, co když třeba kapsle uvízne někde uprostřed cesty mezi zastávkami? Tak se bude čekat, až si pro ni přijede jiná kapsle a odtáhne ji do zastávky? To je podle mě nesmysl.
Odpovědět0 0
Očividně vůbec netušíte jak má HL fungovat. Pro vaší informaci: okolo kabiny má být tlak asi 1/100 atmosférického, čili skoro vakuum. Každopádně dost solidní "vzduchoprázdno", aby se to endalo dýchat. Vylézt z ní by byla sebevražda. Tedy, předpokládám, že právě tohle nějak pořeší maskami, ale zatím se o nouzových opatřeních nijak nemluvilo. Stejně jako že trubka patrně bude muset mít tu a tam nějaké v nouzi uzavíratelné přepážky. Není možné, aby jedna jediná prasklina zavinila zavzdušnění třeba 500 km potrubí.
Odpovědět1 0
Aby se dalo vylézt, tak by tam musela být nějaká přetlaková komora, jinak by otevření dveří nebo jiné narušení kapsle způsobilo větší dekompresi než v letadle.
Odpovědět0 0
O možnostech "jak zařídit, že se cestující neudusí" nějak nemluvili, ale "asi" budou mít nějaké řešení. Asi určitě, protože jinak by jim to dle mého názoru) žádný stát nedovolil provozovat. Každopádně "kabina" má očividně (i přes obrovské zašpičatění vpředu a vzadu) mimo samotného prostoru pro cestující dost místa navíc. Předpokládám, že obsahuje nějaký záchod, určitě "klimatizaci" tedy v tomto případě úpravnu vzduchu, nějakou výpočetní techniku, komunikaci, určitě záložní zdroj.. A buď přechodovou komoru, nebo se v případě potřeby zavzdušní část potrubí. Nebo nějak odtáhnou kabinu do jakési spojky či odbočky, kterou bude možné uzavřít a zavzdušnit.
Odpovědět0 0
Tak to jsem věděl, že by tam mělo být něco podobného vakuu. Tak má představa je taková, jakou jste ji popsal sám. Nějaká přechodová komora oddělená přepážkami bude muset být již mezi stanicí a tunelem. Čili po XY kilometrech budou přepážky, v případě nehody se lokalizuje místo nehody, úsek se uzavře, pustí se tam vzduch (i třeba přes ventilaci z venku, vzduch se tam tak bude moci dostat velmi rychle), lidi opustí kapsli a utečou nejbližším únikovým východem pryč z tunelu.
Další možností by mohlo být dýchací náčiní. Prostě jak jsou na lodi záchranné kruhy a vesty, tak tam by bylo tohle. Což by mohlo být dobré třeba při požáru, protože by bylo kontraproduktivní, aby se do tunelu vháněl vzduch (podle mě se oheň v tunelu se skoro vakuem ani nemá šanci šířit), takže lidi nasadí dýchací výbavu a opustí tunel stejným způsobem, jak jsem popsal výše.
Odpovědět0 0
Když je to skutečná kabina, tak je to konkrétní řešení nějakého druhu hyperloopu i když to jde obecně dělat různě. Jak se teda kabina vznáší? Má kompresor nebo turbínu, nasává okolní řídký vzduch a fouká ho pod sebe jako vznášedlo jak to bylo v nějakým starým návrhu, nebo se bude vznášet magneticky a magnety jsou v kabině? Kde bere kabina proud?
Odpovědět0 0
No, elektřinu přeci může přijímat na podobném principu jako metro.
Odpovědět0 0
Bomba, těším se: Vídeň - Brno - Bratislava. Kdysi se o tom psalo, že tato velkoměsta jsou velmi blízko sebe a tak jsou vhodná pro přednostní realizaci této "tratě". Navíc každé město patří jinému státu, jde tak o dopravní spojení hned tří států.
Odpovědět0 0
Zajímalo by mě, jak se ty tři města propojí. Podle jejich vzájemný polohy by to do trojúhelníku bylo asi zbytečně drahý. Levnější by bylo do hvězdy s křižovatkou někde nad spojnicí Vídně a Bratislavy, ideálně asi v Gänserndorfu a nebo nejlevnější by bylo propojit města jen za sebou se středem ve Vídni.
Odpovědět0 0
Klasicky: Brno - Vídeň a Vídeň - Brno, přičemž ti, kdo budou chtít jet z Brna do Bratislavy či naopak, budou muset jet přes Vídeň, což by mělo být zhruba 5 minut jízdy navíc :-). Takže jak píšete v závěru příspěvku, akorát nejde o střed cesty mezi Brnem a Bratislavou, ale Vídeň se nachází někde po dvou třetinách cesty směrem od Brna.
Odpovědět0 0
JEJKY! Myslel jsem samozřejmě: "Brno - Vídeň a Vídeň - Bratislava".
Odpovědět0 0
Tak to Vibranium je karbon (uhlíková vlákna v pryskyřici), ve kterém jsou zadrátované senzory na teplotu a další parametry.
Odpovědět1 0