Ad supravodivost, uz dnes jsme schopni vyrobit materialy (prevazne na uhlikove bazi), supravodive za pokojove teploty, bohuzel se zatim ziskavaji jen v nepatrnych mnozstvich, obvykle v podobe mikroskopickych vlaken.
Spis by me ale zajimalo, co chtel basnik rici "vyuzitim biologicke baze procesoru"... Jaky biologicky proces by mel by mohl konkurovat, alespon v oblasti klasickych vypoctu, soucasnemu trendu miniaturizace polovodicu a hledani novych materialu´s lepsimi el. vlastnostmi? Imho SH v komentari tentokrat vystrelil naslepo a chybne, prenos informace v biosoustavach je obvykle zalozen na pohybu iontu, coz z hlediska rychlosti nelze srovnavat s rychlosti toku elektronu, nehlede na to, ze biologicke prvky vyzaduji calou radu chemickych pochodu (jako uvolnovani neurotransmiteru atd.), coz dale snizuje rychlost v porovnani s polovidici a vyzaduje to podstatne robustnejsi elementy. Zajimava by to bylo mozna pro neuronove site, ale pro exaktni vypocty jsou neuronove site prilis obskurni, aby mohly tvorit zaklad nejakeho univerzalniho pocitace.
Kdyby se delali procesory ze supervodiveho materialu, tak by se nemuselo chladit vubec.
...no a kdyz chces mit supravodivý materiál, tak ho musíš podchladit na co nejmenší teplotu a seš tam, kdes byl předtím :)
heh ... kdyby ten paobrazek na uvodni strance byl trochu mensi, tak se mi to na tech 1024x768 aj vleze co?
