IBM vyvinulo technologii pro tisk v 100.000 dpi
12.9.2007, Jan Vítek, aktualita
Sto tisíc bodů na palec (2,54 cm), to je tiskové rozlišení, kterého je schopna dosáhnout nová technologie vyvinutá laboratořemi IBM v Curychu (IBM Zurych Research Lab). Dle firmy to jsou body o velikosti 60 nm, což je asi 100x méně než má...
Sto tisíc bodů na palec (2,54 cm), to je tiskové rozlišení, kterého je schopna dosáhnout nová technologie vyvinutá laboratořemi IBM v Curychu (IBM Zurych Research Lab). Dle firmy to jsou body o velikosti 60 nm, což je asi 100x méně než má lidská červená krvinka. Přitom dnešní tiskárny normálně zvládají rozlišení 1200 a 1500 dpi.
IBM nepředpokládá, že by tato technologie posloužila pro nahrazení dnešních fototiskáren nebo jakýchkoliv klasických tiskáren, ale mohla by prý být využita ve výrobě nanodrátků pro masově produkované mikročipy a stejně tak i v biomedicíně. Tam se může proces použít k tisku rozměrných polí biofunkčních krůpějí, které identifikují jisté buňky nebo značkovače v těle. Konkrétně by toto mohlo pomoci jako rychlý screening při léčbě rakoviny nebo infarktu myokardu.
Detail obrázku Slunce
Nanočástice také mohou reagovat na světlo, čímž by mohly vzniknout nové optické materiály pro využití v optoelektronických zařízeních. "Takzvané metamateriály by jako tištěné struktury, které jsou tak malé jako vlnová délka světla, mohly pracovat jako jednotlivé čočky s neobvyklými vlastnostmi," uvádí IBM. A aby firma dokázala, že její technologie funguje, vytvořila z 20.000 částeček zlata (každá v průměru 60 nm) obrázek Slunce, jenž původně pochází ze 17. století od Roberta Fludda. Dle vědců z IBM by tato metoda mohla vést k tvorbě částeček s velikostí pouhé 2 nm.
Zdroj: TG Daily
IBM nepředpokládá, že by tato technologie posloužila pro nahrazení dnešních fototiskáren nebo jakýchkoliv klasických tiskáren, ale mohla by prý být využita ve výrobě nanodrátků pro masově produkované mikročipy a stejně tak i v biomedicíně. Tam se může proces použít k tisku rozměrných polí biofunkčních krůpějí, které identifikují jisté buňky nebo značkovače v těle. Konkrétně by toto mohlo pomoci jako rychlý screening při léčbě rakoviny nebo infarktu myokardu.
Detail obrázku Slunce
Nanočástice také mohou reagovat na světlo, čímž by mohly vzniknout nové optické materiály pro využití v optoelektronických zařízeních. "Takzvané metamateriály by jako tištěné struktury, které jsou tak malé jako vlnová délka světla, mohly pracovat jako jednotlivé čočky s neobvyklými vlastnostmi," uvádí IBM. A aby firma dokázala, že její technologie funguje, vytvořila z 20.000 částeček zlata (každá v průměru 60 nm) obrázek Slunce, jenž původně pochází ze 17. století od Roberta Fludda. Dle vědců z IBM by tato metoda mohla vést k tvorbě částeček s velikostí pouhé 2 nm.
Zdroj: TG Daily
