IDF Spring 2003: Novinky od ostatních firem

AMD: Mobilní Athlon 64, Barton 3000+ a Opterony

Společnost AMD samozřejmě nechyběla, ale na druhou stranu toho na IDF nepředvedla příliš. Tím nejdůležitějším bodem byla demonstrace mobilního Athlonu 64. Tento procesor osmé generace se sice objeví až v září, ale již nyní AMD demonstrovalo jeho funkční vzorek na čipsetu VIA K8T400 s 256MB PC2100 DDR a poměrně výkonným GPU ATi M9. Druhou věcí bylo srovnání Athlonu 3000+ (naše recenze) na nForce2 proti Pentiu 4 3,06GHz s čipsetem i845PE (proč asi ne Granite Bay?) – ve Photoshopu byly výsledky sestav 1500ms, resp. 1700ms. Musíte ale počítat s tím, že test byl připraven samotným AMD. Na akci se také objevil 4-procesorový systém s Opterony a operačním systémem SuSE Linux. Tato stanice byla postavena na čipsetu AMD-8000, 12GB PC2100 DDR paměti, 80GB HDD a grafice Matrox G450.

Mnoho certifikovaných DDR400 modulů

Výrobci pamětí využili změny postoje společnosti Intel k typu DDR400 a oznámili na IDF Spring 2003 mnoho svých certifikovaných modulů. Tyto paměti podpoří výkon Pentií 4 s 800MHz FSB na čipsetech Springdale a Canterwood (více níže). Všechny moduly splňují požadavky Intelu a také specifikaci JEDEC PC3200 3.2GBps (stále není ratifikována přesná specifikace). Seznam validovaných pamětí naleznete na této stránce webu Intel, nenaleznete tam např. Kingmax SuperRAM, které nesplňují požadavky kvůli balení TinyBGA.
Infineon představil unbuffered DIMM moduly založené na 256Mbit čipech DDR400, které vychází v kapacitách 128, 256 a 512MB. Čipy těchto modulů jsou vyráběny na 200mm a 300mm waferech za použití 0,14mikronové technologie a dodávky již začaly. Cena se bude pohybovat mezi $30 a $100. Další certifikované moduly oznámily společnosti Samsung, Hynix (256Mbit a 512Mbit čipy DDR400) a Elpida. Čipy od Elpidy jsou vyráběné 0,13mikornovým procesem v TSOP balení a jejich velikost je 256Mbit. Celé moduly mají kapacity 256MB či 512MB (ECC i non-ECC) a objeví se v dubnu. Poslední moduly předvedl Kingston, který začne později dodávat na trh tyto typy DDR400 – 256MB CL 3, 256MB ECC CL 3, 256MB CL 2.5 a 512MB CL 2.5. Více na serveru Digit-Life.

EFI – zmizí BIOS z našich počítačů ?

BIOS, nebo-li Basic Input/Output Systém, již existuje velice dlouho, a proto zastarává. V dnešní době má několik nevýhod, největší z nich je, že až na pár ATAPI mechanik (HDD, FDD, CD-ROM) nepodporuje ovladači žádná zařízení. Pokud se např. při flashování BIOSu chcete připojit přes WLAN, máte kvůli DOSovskému rozhraní prostě smůlu. Tento problém řeší nová architektura EFI (Extensible Firmware Interface). S tímto systémem by mělo být možné zavést ještě před operačním systémem všechny ovladače, a to v rozhraní podobném DOSu. Kvůli přílišné velikosti by byly drivery umístěny na flash disku a díky EFI už by mohly disketové mechaniky pomalu ale jistě zmizet z PC. Tato technologie už je k vidění u serverů s procesory Itanium a na desktopech by se mohla dočkat podpory s operačním systémem Longhorn.

Zdroj: Anandtech

DVD vypalovačky pro Serial ATA

Nové rozhraní Serial ATA samozřejmě nemusí být použito pouze pro pevné disky, ale i pro další zařízení. Společnosti Intel, Philips a Silicon Image předvedly na IDF DVD+RW mechaniku připojenou přes tuto specifikaci. Spolupráce proběhla tak, že na systému o Intelu běžela mechanika od Philips se Serial ATA můstkem SATAlink SiI 3611 od Silicon Image. Koncem roku se začnou tedy objevovat vypalovačky, které nebudou limitované rozhraním ATA/66. Cenově dostupné budou pak někdy v roce 2004.

Násobiče portů Serial ATA II

Krátkou poznámku směřuji k zařízení nazvaném Serial ATA II Port Multiplier. Protože rozhraní Serial ATA je navrženo tak, že lze použít pouze jedno zařízení na konektor, objevila se externí karta, která znásobí jeden port až na patnáct dalších. Pochopitelně pak není propustnost nějak uchvacující (150 MB/s děleno počtem zařízení), ale je to řešení pro pracovní stanice s více disky či mechanikami, na které nestačí počet portů na základní desce.

Pohled do budoucnosti IT

Na konci našich informací z IDF Spring 2003 bychom vrátili k přednášce Pata Gelsingera, vedoucího "mozku" sekce vývoje a výzkumu u Intelu, o budoucnosti informačních technologií. Podle něj by Moorův zákon mohl najít paralelu i ve světě sítí – každý rok vzroste počet připojení na dvojnásobek. Tato připojení přispívají i k výzkumu a vědě, protože jistě znáte distribuované výpočty pro léčbu rakoviny apod., na kterých se podílí statisíce lidí.

Kde se ale křemíkové technologie výrazněji uplatní by mohla být zdravotnická péče – inteligentní dům se senzory, který by kontroloval staré lidi, hlásil neobvyklé chování a připomínal jim na televizních obrazovkách, že si mají změřit tlak či vzít pilulku. Intel prý počítá s využitím počítačů i v těchto kritických zařízeních, kde by mohla chyba znamenat ztrátu lidského života (Pentia 4 nyní nesmí být v takových spotřebičích použita). Druhou stránkou věci by byly operační systémy, které by taktéž musely směřovat ke skálopevné stabilitě. Stanou se tedy počítače spolehlivým dozorcem nad lidským životem?

Pat Gelsinger ještě zmínil ve svém projevu možnost použití výzkumu společnosti Intel k budoucí analýze krve či DNA. Takové čipy by byly schopné zjistit při pouhém doteku teplotu těla, tlak krve, udělat rozbor krve, případně určit možné problémy, které by Vás mohly potkat (nerovnováha složek, virová onemocnění, rakovina v počátečních stádiích). Je dobře, že Intel využívá potenciálu jedné z největších firem v této oblasti ke zdravotním účelům, které by mohly za nějaký čas zachraňovat životy.

Zdroj: Digit-Life