Intel + Nervana: nová generace umělé inteligence
11.8.2016, Jan Vítek, aktualita
Intel včera oficiálně potvrdil akvizici startupu Nervana Systems, který měl získat za cenu 350 milionů dolarů. To je celkem dost za firmu se 48 zaměstnanci, ovšem ta se zabývá vysoce atraktivní oblastí hlubokého učení.
Právě oblast hlubokého učení byla a je letos horkým tématem, kterému se ve velké míře věnují velké společnosti jako IBM, Facebook, Google, NVIDIA, Qualcomm nebo Tesla. Cílem je vytvořit sofistikovanou umělou inteligenci, která se bude schopna sama učit, což může pomoci především v robotice nebo v oblasti autonomních automobilů. Intel se přitom do tohoto podniku moc nepouštěl, ale to se nyní změnilo s akvizicí firmy Nervana Systems, což je startup ze San Diega založený teprve předloni, který čítá ani ne 50 zaměstnanců. I tak měl za něj Intel zaplatit 350 milionů dolarů, aby jej mohl zařadit do své divize Data Center Group.
Nervana Systems vyvíjí vlastní cloudový systém umělé inteligence, který prodává zákazníkům pro jejich specifické potřeby. Firma si aktuálně chystá už třetí hlavní produkt, který ještě nebyl představen, a je tak pravděpodobné, že právě ten je hlavním důvodem, proč Intel Nervanu vůbec koupil. Mělo by jít o jistý Zákaznický integrovaný obvod (ASIC) Nervana Engine, který je schopen vytěžit maximum z aktuálních GPU pro účely hlubokého učení.
Od Nervany toho moc nevíme, co její Engine dělá a jak vůbec vypadá, ale je známo, že má používat paměti technologie HBM. Ty dokáží dnes poskytnout ze všech technologií nejvyšší propustnost, pokud tedy uvažujeme o jejich zařazení coby systémové/video paměti. Ve spojení s moderními a výkonnými GPU pak je k dispozici vysoký výkon i pro hluboké učení, i když hardwarové zdroje jako ROP, cache pro textury a schopnost počítat v single či rovnou double precision zde není tak důležité. I proto se sama NVIDIA zaměřila na tzv. half-precision, čili FP16, které je pro hluboké učení přímo určeno.
Jak je vidět z následujícího obrázku, půjde o specifický čip, k němuž budou přes Interposer napojeny paměti HBM a vzhledem k uvedené kapacitě 32 GB evidentně půjde o HBM2. Výhoda tohoto čipu by pak měla být ta, že půjde o speciál určený pro hluboké učení a ne o GPU, jež se dají v tomto ohledu považovat za víceúčelová. Celkové provedení Nervana Engine s pouzdrem, Interposerem a paměťmi obklopujícími hlavní čip je ale stejné.
Akvizice Nervany je pro Intel v této době logická, neboť ten aktuálně prochází přeměnou, v jejímž rámci se přestává spoléhat na tradiční trhy (především PC) a mobilní zařízení jako telefony a tablety už nejsou nic pro něj, takže hledá nové příležitosti. Nadějí jsou především datová centra a výkonné servery, dále chce Intel uspět na poli Internetu věcí a nyní tak i umělé inteligence. Nyní je otázka, na co technologie Nervany vůbec použije. Sám totiž nemá k dispozici vhodná GPU a jeho akcelerátory Xeon Phi se pro daný účel moc nehodí. Na druhou stranu firma říká, že akvizice Nervany "zlepší poměr celkových nákladů na vlastnictví našich procesorů Intel Xeon a Xeon Phi." Více informací o tomto tématu se máme dozvědět příští týden, kdy proběhne Intel Developer Forum. Samotná transakce týkající se akvizice Nervany ještě není zcela upečena a nyní je na řadě schválení akvizice regulačními úřady.
Zdroj: Intel, Nervana Systems
Nervana Systems vyvíjí vlastní cloudový systém umělé inteligence, který prodává zákazníkům pro jejich specifické potřeby. Firma si aktuálně chystá už třetí hlavní produkt, který ještě nebyl představen, a je tak pravděpodobné, že právě ten je hlavním důvodem, proč Intel Nervanu vůbec koupil. Mělo by jít o jistý Zákaznický integrovaný obvod (ASIC) Nervana Engine, který je schopen vytěžit maximum z aktuálních GPU pro účely hlubokého učení.
Od Nervany toho moc nevíme, co její Engine dělá a jak vůbec vypadá, ale je známo, že má používat paměti technologie HBM. Ty dokáží dnes poskytnout ze všech technologií nejvyšší propustnost, pokud tedy uvažujeme o jejich zařazení coby systémové/video paměti. Ve spojení s moderními a výkonnými GPU pak je k dispozici vysoký výkon i pro hluboké učení, i když hardwarové zdroje jako ROP, cache pro textury a schopnost počítat v single či rovnou double precision zde není tak důležité. I proto se sama NVIDIA zaměřila na tzv. half-precision, čili FP16, které je pro hluboké učení přímo určeno.
Jak je vidět z následujícího obrázku, půjde o specifický čip, k němuž budou přes Interposer napojeny paměti HBM a vzhledem k uvedené kapacitě 32 GB evidentně půjde o HBM2. Výhoda tohoto čipu by pak měla být ta, že půjde o speciál určený pro hluboké učení a ne o GPU, jež se dají v tomto ohledu považovat za víceúčelová. Celkové provedení Nervana Engine s pouzdrem, Interposerem a paměťmi obklopujícími hlavní čip je ale stejné.
Akvizice Nervany je pro Intel v této době logická, neboť ten aktuálně prochází přeměnou, v jejímž rámci se přestává spoléhat na tradiční trhy (především PC) a mobilní zařízení jako telefony a tablety už nejsou nic pro něj, takže hledá nové příležitosti. Nadějí jsou především datová centra a výkonné servery, dále chce Intel uspět na poli Internetu věcí a nyní tak i umělé inteligence. Nyní je otázka, na co technologie Nervany vůbec použije. Sám totiž nemá k dispozici vhodná GPU a jeho akcelerátory Xeon Phi se pro daný účel moc nehodí. Na druhou stranu firma říká, že akvizice Nervany "zlepší poměr celkových nákladů na vlastnictví našich procesorů Intel Xeon a Xeon Phi." Více informací o tomto tématu se máme dozvědět příští týden, kdy proběhne Intel Developer Forum. Samotná transakce týkající se akvizice Nervany ještě není zcela upečena a nyní je na řadě schválení akvizice regulačními úřady.
Zdroj: Intel, Nervana Systems
