Autor sa poriadne pomýlil. Willamete­/Northwood 20 pipelines, Prescott 31!

Osobně se přiznám, že mě zaráží absence integrovaného řadiče pamětí. Protože takto bude Intel stále bržděn pomalou FSB....ono když se podíváte, tak u AMD64 je HT určen pro komunikaci s grafickou kartou a ostatními periferiemi, ale u Intelu po tom běhají i data z paměti. Stále tedy bude situace, kdy budou obě jádra poměrně bržděna pomalým přísunem dat.....stačí když si vzpomenete, jaký výkonnostní skok byl při přechodu Pentia 4 z 533MHz FSB na 800MHz FSB. Samozřejmě toto vše platí pokud se potvrdí, že první uvedené modely budou mít onu 1066MHz sběrnici. Takže sečteno podtrženo, očekával jsem, že buď použijí rychlejší FSB nebo integrují řadič pamětí.
Poslední věc, která mě docela zajímá, jak bude nové jádro zvládat 64­-bit instrukce, protože jsem viděl pěkné testy ­(tuším na Anandtechu­), kde se pěkně ukázalo, že zatím co AMD v 64­-bit testech je rychlejší, Intel má okolo 10­-25% menší výkon.....
PS: chtěl jsi diskuzi, tak tady je pár témat :o)

no moc velkej skok to nebyl diky vyssi FSB, ale spis hlavne diky podpore dual DDR 400 :­) jinak staci se podivat na rozdil mezi 800MHz FSB a 1066MHz, moc velkej narust vykonu se nekona. Integrovat pametovy radic je dvojsecna zbran... novy standart pameti, nove cpu... pripadna nekompatibilita.

S tou nekompatibilitou to není zase tak horké, chceš dual core Intel? Potřebuješ nový chipset i945­/i955. Chceš Intel P4 EE 955? Potřebuješ nový chipset i975X.

Taktéž jsem čekal integrovaný paměťový řadič a navíc s podporou DDR3. Ale vychytávka s L1 cachema je parádní. Líbí se mi, že Conroe bude zaměřen na co nejmenší spotřebu. Osobně si myslím, že se všemi ohlášenými vlastnostmi se za rok u těchto CPU setkáme, Intel musí dokázat, že procesory navrhovat umí. Už se těším.

mna v tejto veci napadlo, ci absencia pamatoveho radica nenaraza na mozne patenty zo strany AMD. Ked by to mal byt taky prinos tak by bolo dost nepochopitelne aby o tom pri navrhu buducej architektury neuvazovali. Z nasej strany to su vsetko len dohady ale myslim si, ze maju aj vzorku s integrovanym radicom, pripadne sa s touto myslienkou pohravaju. To by vedelo potvrdit alebo vyvratit len zopar vyvolenych z Intelu. Kazdopadne pocitam, ze na kazdu novu architekturu, pripadaju desiatky ak nie stovky zavrhnutych rieseni alebo odlozenych do buducnosti, ked nastane ­"spravny cas­" na ich nasadenie, castokrat ovplyvneny aj sucasnymi technologickymi postupmi, realne pouzitelnymi pre hromadu seriovu vyrobu...

Ono je klidně možné, že Intel chce zachovat LGA775, do kterého řadič dát nelze. A v roce 2007 už tu budou DDR3. Proč stavět nový socket pro DDR2 s životností půl roku? To by stálo moc peněz a to OEM nemají rádi. Takže ono je klidně možné, že integrovaný řadič v budoucnu bude, ale až tak v roce 2007 ­/ 2008 a že bude podporovat DDR3.

Ale stejne tak by se mi nabizela moznost ze Intel integ radic neudela ale jen treba vytvori separatni pametovy link CPU­->Chipset a tim by FSB defacto zustala jen pro komunikaci se zarizenimi jako HT.. to uz se ale nabizi varianta opusteni GTL+ a prejit na Point­-2­-Point link :)

mno ja si spis myslim, ze Intel vykrocil s P4 a take s jeho P4 dual core presne opacnou cestou jak AMD ­(kauza 2xcore a cache,kauza dlouha pipeline­). Pak se ukazalo, ze to bylo spatne z ceho tezi a rok jeste tezit urcite bude zabehane a otestovane A64. Kdezto Intel se probral ze ma prazdne ruce, a jeho technologie vyvyjena a testovana je slabsi v porovnani s AMD. Proto zadny 2­-3 lety vyzkum spatky na novem INTEL jadru se nekonal. Nybr tak par mesicu dozadu po uvedeni A64 se spamatoval, a vzal posledni procesor ktory mnel smer jako AMD a to je prave Intel P3 a snazi se ho dopracovat po vzoru AMD. Samozrejmne ze bude mit lepsi veci, protoze vyjde tak 1 rok po A64. Ale pro intel to byla strata casu s P4 a dual P4, ted zacinaji tam, kde prestaly s P3. Bohuzel kombinace Nvidia chipset + P4 3G a vic = 1­-2roky OK a pak nestabilita diky nafouklym kondikum a to diky velkemu odberu a teplu. Proste Intel zaspal a bude muset poradne dohanet AMD.

U Intelu je nižší výkon o těch 10­-25% dán tím, že se plně nevyužije Macro Fusion, které je dělané na 32 bitové instrukce, a v 64 bitovem rezimu neni zdaleka tak efektivni.

Tak beru zpatky. Jen v tom prvnim odstavci je to divne formulovany.

Trvám na tom, že bylo podařené. Pentium III dosáhlo frekvence maximálně 1.13 GHz, Willamette frekvence 2 GHz. To mi přijde i přes pokles IPC jako dostatečný argument, proč ho označit za povedené. Intel měl horší 0.18um než AMD, přesto byl schopen mít díky Willamette nejrychlejší procesor na trhu.

"Pentium III dosáhlo frekvence maximálně 1.13 GHz­"
Vážně? a co treba takove Pentium III 1,4GHz? zkuste si porovnat jeho vykon s 2GHz Willamette...

"posted 11:54am EST Wed Jan 09 2002
Yesterday Intel announced a new Pentium III release. It­'s a ­"Pentium III server processor­" at 1.4GHz with 512 KB L2 cache, copper interconnects, 0.13 micron architecture, and a host of supporting hardware. The chip price is US$315 in 1K quantities. The press release says in part: ­"Intel Corporation introduced a 1.40 GHz version of its Intel® Pentium® III server processor with 512 kilobytes of L2 cache.­"
http:­/­/www.geek.com­/news­/geeknews­/2002jan­/bch20020109009665.htm

To uz bylo delany 0.13um stejne jako P4 NW.

Pentium III nad 1.13 GHz už je 0.13um jádro Tualatin. Neporovnávejte jablka a hrušky:

0.18um: Coppermine 1.13 GHz vs. Willamette 2.0 GHz
0.13um: Tualatin 1.40 GHz vs. Northwood 3.4 GHz

Vidíte ten rozdíl? Pentium III nemělo proti Athlonu šanci, proto Intel šel do Pentia 4. V té době to bylo nejlepší možné řešení. Jen tak pro zajímavost se AMD s 0.18um dostalo na frekvenci 1.73 GHz, tj. přesně o 600 MHz výše než čeho bylo schopné Pentium III.

PIII s jádrem Tualatin je furt PIII.
Stejně tak jako P4 s jádrem Northwood není PIVo nebo PV nebo PII.

A technologickej proces 0.18 a 0.13,um do toho netahejte.
Protože je jedno jak ta PIII bude malá :­)
Furt to bude PIII.

Ty si debyl .Jak muzes rict ,ze PIII je porad stejny kdyz ma jinej vyrobni proces a jiny jadro ty si dement .

No neni sice deb­"y­"l, ale asi mu je jedno jestli ma auto s motorem 1.3l a 1.8l ­- um prevedeny na litry s opacnou vlastnosti nez technologie ­(cim vice, tim lepe ­- to jen aby to kazdy pochopil a nemusel se tu pak omlouvat, ze to spatne precetl­) Hlavne ze mu to jezdi prc prc chrchr prc prc...prece nedavno tvrdil, ze vykon je zbytecny luxus.

http:­/­/www.thetechzone.com­/display.php?i=72&p=1

nebo

http:­/­/www.tomshardware.com­/cpu­/20010919­/

while the Pentium III with the Tualatin core
když PENTIUM III s jádrem TUALATIN ....

Sry hoši. Jádro Tualatin patří do rodiny procesorů P3.
A kdyby to někoho z Vás zajímalo, tak se prodávala P3 Tualatin a Celeron Tualatin.

Kdybych o vás řekl, že jste zmrdečcci, tak zmrdečci budete i kdyby jeden z vás byl zmrdeček malej a druhej zmrdeček velkej. Furt budete patřit do rodiny zmrdečků, jako patří jádro Tualatin do rodiny procesorů PIII.

"Kdybych o vás řekl, že jste zmrdečcci, tak zmrdečci budete­" o tom bych si dovolil polemizovat ;­) Vubec nemuzes tusit jestli jsem maly nebo velky zmrdecek ba dokonce zadny. Prohravas to kamo na cele care ;­)

P.S. zkus se plz drzet tematu :­) my ti tu netvrdime ze tualatin jadeo nebylo u PIII, ale ze jadra na 0.13 a 0.18um nejsou stejna ;­) Tot vse kapitane.

No ale o tom se nehádám.
To je jasné že 0.13 a 0.18um je rozdíl.

Jen tvrdím, že PIII je PIII ať má jádro Coopermine nebo Tualatin.

Leda že by jste mi chtěli tvrdit, že jádro P3 Coppermine ­- měděný důl ­-
má spoje měděné a né hliníkové :­)­)

To bych se hádal :)

Jeste mi rekni ze jsou vodive cesty jen z hlinikuu u techto CPU, tak si muzem zalozit dalsi thread a podebatovat ;)

Fakt je má hliníkové :­)­)
Protož to je COPPERMINE ­- tedy měděný důl a nebo důl na měď :­)
Prostě důl ze kterého INTEL vytěžil dost peněz na měděné spoje.
Další výroba pak už používala měděné spoje :­)

Věř mi :)

Souhalsim tu s Johnem. PIII je furt P III. je jedno jak je velký páč počet ALU, FPU a jinejch vnitřních jednotek je stejnej. FSB maji oba myslim 133 MHz, L1 Cache a L2 Cache maji taky stejně velký akorát je díky 0,13 nm technologii menší a míň hřeje a má možnost jít vejš s taktem ale jakožto ­"schéma­" procáku bude úplně stejný.

souhlasim s johnem.donem... buď byl nepochopenej, nebo ostatní nechtěli vzít v úvahu, že má vetší pravdu on a ne oni ;­-)

nechapem terminu ­"vetsi pravda­"...prosim ta vysvetli mi to.

Vysvětlení: Dva opilci se porvou a jeden o druhém bude tvrdit, že tomu druhému dal pře hubu. Větší pravdu má ten, kdo bude vypadat zachovaleji! Už to chápeš ???

Pravda je pojem relativni.

Ooops! Moje chyba. Uz vim jak jste to myslel.

Někdy v druhém čtvrtletí příštího roku přejde na socket M2, což je v podstatě socket 939, jen nyní s podporou DDR2. Procesory ale zůstanou stejné, jen bude nová revize F, která přinese podporu virtualizace a bezpečnostní technologie. Taky někdy příští rok by mělo dojít k prvním dodávkám 65nm modelů, ale to zatím není jisté ­(Intel už nějaký ten pátek má funkční vzorky, dokonce už i čipu Conroe­). Příští rok ale nová architektura AMD určitě ne.

Zatím se hovoří o roku 2007, kdy by jednak měl být opět nový socket ­(tentokrát pro DDR3­) a za druhé se právě na toto období plánuje nové jádro. Zatím nejsou vůbec známy podprobnosti, jen to, že by mělo mít větší cache a serverové modely dokonce L3 cache.

"The AMD K9 generation of CPUs was the codename used to refer to dual core K8 processors. However, AMD has since decided to stop referring to upcoming CPUs by K numbers. While many people thought the K9 was a complete core redesign, that is reserved for what would have been the K10. The cancellation of the K nomenclature is very likely an attempt by AMD to avoid ridicule caused by the similarities between ­"K9­" and ­"canine­"."

Az na to, ze tramvaj pouziva ponekud jineho napeti ... :)

Vy máte ale problémy.
Ja souhlasím s autorem.

to si tedy dobrej kdyz snim souhlasis. myslim, ze je celkem rozdil, kdyz odebiras 100A pri cca 1,5V a 500A pri 700V­(zminovana tramvaj­). to je jako srovnavat jabka a hrusky.

nj...600 ­- 750 V maji kvuli mensim ztratam na vedeni a hlavne pri brzdeni triaky hazou pekny bordel do site ;­) Ale porad plati ohmuv zakon ­- cim kratsi cesty tim lepe a na vedeni muzou tect vetsi proudy :­)

Jablka s hruškama si jsou v tomto případě mnohem podobnější než ta tramvaj s CPU... :­-­))

Jééééé mám dost.
Pod článkem o procesorech rozebíráte tramvaje.

A když jsem mluvil že souhlasím s autorem,
nemyslel jsem zrovna ty tramvaje.
Mě jsou tramvaje u zadku.
Zajímají mě, jen když s ní potřebuju jet.

Tak buď jděte na web www.veselatramvaj.cz či www.svazhnidopichu.cz
nebo se pojďte bavit o něčem rozumném.

Hrušky, jabka, tramvaje, onanování, proudy v troleji a chudáka mrtvýho Ohma prosím vynechte.

Tak jste mě rozhodili,
že jsem si musel do kafe hodit další štamprle.

Změňte téma nebo ze mě uděláte alkoholika x­-)

ty sem pises asi vsechny prispevky pod vlivem alkoholu.

ne, pod vlivem genů :)

ty si emil ­- taky srovnáváš 12 V monočlánek a 12 V baterii u auta? Víš vůbec, jak se počítají Waty?

to ty jsi asi nepochopil celou tuhle diskuzi. kdyztak P = U*I

jo, stydim se :)

kurňa nemať mě, sem to věděl a pochopil dobře: Watt = Volt x Ampér
je blbost srovnávat jen ampéry a jen volty

Mam jemny dojem, ze u stridaveho proudu je to jeste nasobeno cosinem ucinniku ;o­) jen tak pro upresneni.

> Mam jemny dojem, ze u stridaveho proudu je to jeste nasobeno cosinem ucinniku

ja mam zase dojem, ze cosinus uciniku je blbost ­- ucinik je totiz cosinus fazoveho posuvu mezi napetim a proudem. a co se tyce toho vykonu, tak cim se nasobi soucin proudu a napeti zalezi na tom, jestli je cinny, jalovy nebo zdanlivy.

Zaprvé nikde nebyla řeč o příkonu a za druhé popřemýšlejte, jak tlustý drát potřebujete k dodání 100A proudu. Pak vám to třeba dojde ;­-­).

mno co vím, tak 200A na svářečce při nějakých 50v už je celkem dost na 0,8mm elektrodu kdežto 100A a 1,4v je na piny ­(60% ?? ze 775­) u cpu ještě docela málo.

To bych úplně netvrdil. U pinů totiž potřebujete odpor nula nula nic a ještě to není souvislý drát, ale dvě plošky s potenciálně špatným kontaktem. Kdyby tam docházelo k velkým ztrátám, zaznamenáte poklesy napětí. Taky musíte vzít v úvahu nárazové změny odběru v řádu desítek Ampér. Kdyby to nebyl problém, tak by Intel na LGA775 nikdy nepřešel.

"... a ještě to není souvislý drát, ale dvě plošky s potenciálně špatným kontaktem­"
A proto u socketu mame tzv. nožový kontakt ze... a proto LGA pouziva bodový kontakt ze...

faktem je ze vetsina pinu na LGA je napajecich... ono po kazdem z nich totiz netece 100A ale kdyz mame cca 60% napajecich pinu ­(cca 470pinu­) tak mezi ne celkovy proudovy odber rozlozime a jsme v radech mA ­(cca 200mA­/pin, no dobre tak pocitejme tak 300mA­) :)

Jakýkoli typ kontaktu nezajistí, že tam nebude odpor. Intel sám udává, že se procesor může do socketu vložit maximálně 10x, po té už není zaručena funkčnost ­- kontakty se mohou oběhat.

"Jakýkoli typ kontaktu nezajistí, že tam nebude odpor....­"
Vite co jste napsal? tj jasny ze nejaky odpor tam vzdy bude!!! tj fyzikalni podstata veci. A procpak jsou asi piny na CPU pozlacene? jen tak pro srandu to asi nebude ze?

Tim svym prispevkem jsem reagoval zejmena na toto: ­"... a ještě to není souvislý drát, ale dvě plošky s potenciálně špatným kontaktem­"
Nozovy a bodovy kontakt maji veliky pritlak ve spojeni svou casti tim zarucuje dobrou el. vodivost s minimalnim prechodovym odporem. Bodovy kontakt ma vubec asi nejvetsi pritlacnou silu a navic nema problemy s nedokonalou rovnosti stycnych ploch a tedy lokalniho prehrivani kontaktu... tedy chtel jsem rici to ze kdyby bylo CPU priletovano jednim kusem k napajecimu okruhu ­(vas souvisly drat­) vs. socket­/LGA je rozdil 00nic

Odpor tam bude vždy, ale pokud máte takto spoj, bude na něm odpor mnohem větší než uprostřed drátu. Pozlacené je to proto, že zlato je velmi stabilní kov, takže zabrání oxidaci kontaktů ­(oxidy zas tak moc dobře nevodí­). Samotné zlato není nějak extra dobrý vodič.

,,Samotné zlato není nějak extra dobrý vodič.­"

Zlato vede normálně.
Ve srovnání s mědí,cínem,olovem vlasrně stejně.

To mi řekněťiě, čo si vlastne prestavujeťiě, pod takým pojmom extra dobrý vodič?

Zlato neni nejak zvlast dobry vodis... ooojeee ja asi pujdu vratit maturitni vysvedceni a i titul Ing... Zlato jednak perfektne vodi ­(lepsi vodic v normalnim stavu je jen stribro­) a za druhe nekoroduje. mimochodem porovnani saliny a CPU... prumer dratu se jaksi nerozhoduje pouze podle proudu, ale i podle napeti, nebo­-li dle prenaseneho vykonu a rozhodujici je velikost povrchu dratu, protoze svete div se vnitrkem dratu se nevede v podstate nic. No a proto­(nejen proto­) se pouzivaji lankove vodice a treba i piny u CPU... staci chvilku kalkulovat kdy se dosahne nejvetsiho povrchu pri zachovani stejneho objemu materialu.

No on Pan Orel tu formulaci o zlatu jako extra dobrém vodiči asu? použil dost nešťastně. Stejně tak jako při srovnávání Prscot přímotopu s tramvají.

Myslím, že P.Orel samozřejmě ví, že zlato vede normálně ­- jako třeba měď.
Ale není tak dobrý vodič, protože je drahé.

On chtěl hlavně říct a řekl, že se tam zlato dává aby se snížila Oxidace.
Světe div se i zlato oxiduje­(černá­). Stejně tak jako Olovo od kterého má jen o jeden atom a neutrom víc myslím. http:­/­/www.sci.fi­/~tiiti­/alku.html

Také chtěl říct, že se tam zlato dává k vůli snížení přechodového odporu a chemické korozi.

Řada prvků ráda koroduje ve styku s jiným prvkem­(kovem­). Kdyby MSI dělala desky s paticí z pozinkového drátu a INTEL dělal jednu séri s hliníkovejma nožičkama a druhou sérii s nožičkama ocelovejma. Tak se na styku těch dvou kovů budou vytvářet oxidy.
Prostě by ty dráty uhnili.

Zlato oproti tomu je stálé.
Pouívá se velice často jako univerzální prvek pro kontakty.
Oxiduje­(černá­) jen minimálně, díky přítomnosti kyselin a jiného bordelu ze vzduchu.
Zlato má nízký přechodový odpor díky nízké vrstvě oxidu a slušné vodivosti.

http:­/­/www.tabulka.cz­/prvky­/ukaz.asp?id=79

Místo zlata se občas používají i jiné kovy.
Ale to jen díky pokusu o snížení ceny výrobku.

Už jsem viděl síťovky se zleným konektorem :­)­)
Pěkná měděnka :­)­)

Viděl jsem stříbrné konektory černé jako úhel.

Zlato je zlato.

Tak sorry Platina a Rtuť je blíž zlatu.
Olovo je o 3 pozice dál.

http:­/­/www.tabulka.cz­/tabulka.shtml

Zvláštní jak jediný proton navíc u rtuti způsobí, že se jedná o tekutý kov.
Proč není tekuté i zlato :­)­) ?

Udělej si pořádek v pojmech ATOM, NEUTRON a PROTON. Máš v tom pěknej hokej. Jádro atomu nemůže mít o jedn atom více. Když to jsou dva atomy dohromady, už je z toho molekula. Proč se asi číslu v periodické tabulce říká protonové číslo??? A pokud je v jádru atomu o jeden neutron více nebo méně, mění se vlastnost ­(třeba i zásadně­) prvku, ale nestane se z toho prvek jiný. Alespoň v dalšínm příspěvku si už správně napsal PROTON.

Nojo ..překlep...
Jasný že jsou protony a neutrony v jádře a elektrony mimo jádro...

Nejsem si jist, jestli oxidací zlata může vznikat něco černého­- oxid zlatitý není černý ­( sloučeniny zlata jsou od žluté po červenofialovou­) a koloidně rozptýlené zlato je červené. Nemůže to být tím, že do většiny zlata se dává trochu stříbra?­( čisté zlato je hodně měkké­). Zlato je nejstálejší formou ze všech sloučenin zlata, zvláště za tepla.

Stejnosmerny proud se vede celym prurezem. Po povrchu jen stridavy ­- se zvysujici se frekvenci se zmensuje sila povrchove vrstvy, ktera proud vede. Proto treba v jizni americe pouzivaji pro dalkova vedeni stejnosmerny proud ­(800­-1000 kV)

ten titul bez rozhodne vratit, jestli mas Ing. z FELu, tak rozhodne...jestli nevis, ze stejnosmerny proud jde celym prurezem, tak toje sila...

Myslím že bych měl něčím přispět do této velepřínosné diskuze.

Ano je to jednoduché.
Nemáte­-li věšák na klobouky ­- kupujte návštěvám viagru.

Nudítese?
Kup te si medvídka. Sežere Vás.

Jestliže jde stejnosměrný proud celým průřezem,
proč se povrch nepoužívá na střídavý proud?

Proč když kohoutovi uříznete hlavu,
vedle na zahradě se vydělá pes?

Máte tlaky? Tak nežerte saláty.
Kdo to má čuchat.

Vymyslete ještě nějakou hovadinu o které by se dalo hádat.
Třeba tudle jsem vypil 5l vody.
To je 5% ze 100litrového kanistru.
Ale protože se na parníky používají moře, tak to nemohla být stejná voda.
Protože výtlak vody mořské, je větší než výtlak vody.
A ten je zase nižší než výtlak moči.
Proto by se parník v moči utopil, kdyby mu upatlo pádlo.


Ok. Myslím že jsem všechna stupidní témata vyčerpal.
A celý tento můj příspěvek byl stejně přínosný,
jako hádání se o tramvajích.

Ojeee pravdu mate, ja jsem trochu prepalil, kdyz jsem byl v tom psani, nejak jsem domotal uvahy o datovych a napajecich pinech... Priste si to po sobe prectu. No jinak by se o tom zda je napajeci napeti CPU ustaleny SS proud dalo polemizovat, ale pomerne zbytecne, kdyz jsem zamotal dve myslenky dohromady a vypotil takovy paskvil. U civek se zuzovani vodive vrstvy rika skinefekt ­(to jen abych nebyl za uplneho troubu­) LOL to se mi povedlo, bavim se na svuj ucet, dekuji za upozorneni, dlouho jsem se jiz nesmal sam svemu textu, ale tohle je NUTNOST

Lepsi vodic nez zlato ­(Au­) je obycejna med ­(Cu­).
1 rocnik prumyslovky.

Ehm neplatí to o vedení pouze povrchem jen u střídavého vysokofrekvenčního proudu??? Lanko je fajn protože se nezlomí a dobře se s ním manipuluje.

vrať to, zlato neni nijak zvlašť dobry vodič, měď vede daleko líp: http:­/­/www.converter.cz­/tabulky­/merny­-odpor.htm

taky srovnáváš 12 V monočlánek a 12 V baterii do auta?
teda, jestli i tohle smažeš, tak ... tenkrát si trochu přešláp, co :­)
jinak dodám, že článek máš v celku OK, docela přehledný i pro laika, abys mě nepovažoval za jednostrannýho ;­-­)
ale mně nepřísluší ti ho hodnotit, třeba může stát za pendrek, tolik tomu nerozumím :­)
no nic, už tě nebudu trápit :)

Příspěvek byl smazán, protože jste opět měl nemístné narážky. Dokud se nenaučíte chovat, bude mazán. Dále si vyprošuji, abyste mi tykal.

A že jsem přešlápl? Toho si nejsem vědom. Doporučuji prohlédnout si stožár VVN vedoucí do elektrárny. Máte vůbec představu, proč se tam používá napětí 400 kV a ne třeba zásuvkových 230V?

Aby mali na konci vedenia ešte čo predávať a aby nevykurovali lastovčkám prdele.

to já vim proč, aby se snížil odpor. Ale srovnávat jen ampéry je prostě blbost, jako srovnávat jen volty. To jako kdybys srovnával monočlánek a beterii do auta, už to kapišto?

To není blbost. Nějak těch 100A musíte na té základní desce do procesoru dostat. Takový odběr dělá docela nepříjemné věci s rušením a může ovlivňovat datové piny. Zároveň tam máte příšerně se hřející napájecí okruhy na více než 100 stupňů, ve kterých jsou kondenzátory s obvyklým funkčním maximem kolem 80 stupňů ­(navíc vše ještě přiživováno teplem z chladiče procesoru­). Kdyby se například do procesoru dodávalo napětí 5V, bude proud mnohem menší a návrh bude taky mnohem jednodušší. 100A rozhodně je problém a to nejen kvůli chlazení.

"...s obvyklým funkčním maximem kolem 80 stupňů­"
a ja myslel ze na napajeci okruhy se dnes pouzivaji 125°C kondiky... teda alespon at sem koukal na jakoukoliv desku posledni doby videl jsem 125°C.

" ­(navíc vše ještě přiživováno teplem z chladiče procesoru­)­"
sakrys a ja myslel ze vzduch z CPU muze mit tak cca 55°C ­(u prskoletu­) a vzhledem k tomu ze je to mene nez maji kondiky za chodu myslel jsem ze se tim chladi... ze bych byl az tak natvrdlej??? Preci jen kdyby vzduch z CPU jeste kondiky ohrival tak je asi jako vyrobce strcim nekam jinam nez primo do proudu vzduchu z CPU!

No napajeci okruh pro CPU ma relativne maly odpor a navic ma velmi kratkou vzdalenost takze to takovy problem zase nebude. a jak tusim proud­/pin nebude ani v radech jednotek Amper...

Některé vydrží více, to je pravda, otázkou ale je, zda ten údaj není hodně optimistický. Poslední dobou se nějak kondenzátory desek při použití rychlých P4 nafukují. Při vyšších teplotách kondíky rychleji vysychají.

Otázkou je, kolik by ony kondenzátory měly, když by je žádný vzduch neofukoval a nebyly by tam dva zdroje intenzivního tepla v okolí.

S tou krátkou vzdáleností bych to úplně nepodceňoval. Intel teď dostal nápad, že napěťový regulátor integruje přímo na pouzdro procesoru. Na základní desce je to podle něj příliš daleko. A kdyby LGA775 nebyl potřeba, určitě na něj nepřejdou.

no ja bych rekl ze spousta lidi co s poslednimi P4kami pouziva WC ma prave trable s nafukovanim kondiku prave proto ze nejsou chlazene... a to ze intel ma podminkou chlazeni prave napajecich kondiku a reglu ma asi neco do sebe, dik kvuli tomu udelal i novy chladic CPU prave proto aby to chladilo napajeci prvky vsade kolem

Je jasny ze kdyz nekdo pouzije ­"kvalitu­" tchaiwan kondik tak mu bouchne s P4 do ksychtiku ale s kvalitnim japončíkem se to moc nestava...
Ano LGA byla potreba, bodovy kontakt je lepsi. navic intel dosahl vyssi integrity pinu na stejne plose ­(alespon to tvrdi­)... za LGA zrejme stoji i podpora DDR2 stejne tak jako za sck. M2...

LGA775 nemá s DDR2 vůbec nic společného. Ten socket byl navržen vysloveně ze dvou důvodů ­- pro podporu 40bit adresování a kvůli vysokým proudům.

Ja mam pocit, ze treti z tech dvou duvodu bude i cena pouzdra... :­-­)­))

Nuže, největším problémem Vašeho přirovnání je, že jste nám zapoměl povědět jaký je jeho smysl ­(ten nakonec vyplynul až v diskuzi­). V každém případě vhodnější informací o spotřebě procesorů je příkon, protože maximální napětí použitelné procesorem se liší podle výrobní technologie a není tudíž u všech procesorů stejné. Příště bych tedy raději používal přirovnání s příkonem­(výkonem­), třeba že vodu na kafe by jste na prescotovi ohříval skoro dvacetkrát déle než na 2kW varné konvici.

Jinak jsem rád že jsem se konečně něco podstatného dozvěděl o plánech intelu. Takže za článek 1­-.

nevyplynul, ten si vymyslel az kdyz byl upozornen na chybu, Orel chybu nikdy neprizna :­)
takze tim vlastne jen rek, ze je potreba podobny ­(priblizne petinovy­) drat na vedeni tolika amperu jako u tramvaje :)

Chybu přiznat umím, pokud je k tomu důvod. Zde se o žádnou chybu nejedená. Že neumíte číst a zaměňujete Ampéry s Watty, je váš problém. Nikde v článku není napsáno, že tramvaj spotřebuje pětinásobek energie co procesor Pentium 4.

to sem naštěstí ani ve snu netrvrdil a ni si to nemyslel. Ale jaký má pak smysl psát, že je to 1­/5 ampéru tramvaje? Ano, vim, podobný dráty, že :­))

no minimalne by jste mel uznat ze jste tu vetu blbe formuovat.
nemuzu si pomoct ale z tohoto:
"přes 100 Ampér je cca. pětinou toho, co potřebuje při rozjezdu 40 tunová tramvaj­" si proste pulka lidi vydedukuje to ze P4 zere 1­/5 toho co tramvaj pritom u P4 je to cca 130W ale u tramvaje je to tak 300 ­- 400kW!
o to tu celou dobu jde

Tak tady už se musim ozvat. Možná si to půlka lidí tak vydedukuje, ale to je jejich problém. V článku se jasně mluví o proudu ­(ampérech­). Nikdo nic neříká o voltáži ani o spotřebě. A faktem prostě je, že na vedení proudu dejme tomu 100 A je potřeba vodič o určitém průřezu ­(trolej + koleje­) nebo vícero vodičů o menším průřezu ­(patice, v tomto příp. LGA­). A to, jestli je to pod napětím 1 V, 10 V, 100 V nebo 1000 V je úplně fuk, protože řešíme proud a ne příkon ­/ spotřebu.

Chapete ze proste spousta lidi nema paru o rozdilu mezi prikonem, amperem a voltem? pro ne to proste je elektrika a vic neresi.Proste si nemuzu pomoci, ale z te vety mi prijde, ze sposta lidi je schopna si prave toto vydedukovat...

V tom případě stačí, když si počkají rok, dva. To už bude mít Intel® určitě nějaký nesmysl, jehož příkon, napětí a tím pádem i protékající proud se tý tramvaji směle vyrovná! ;­-­)

P.S. ­(a trochu o.t.­) někdo tady namítal, že spojení patice ­- procesor není z jednoho kusu, je tam přechodový odpor, atd. Nezapomínat na trolej ­- pantograf, kolo ­- kolejnice! To taky není zrovna echt­-gold!

a copak je něco zvláštního, že něco odebírá 100A? Orel to prostě považoval za tak zajímavou informaci, že uved příklad tramvaje, přestože porovnávat jen ampéry je prostě blbost... Takže při popisování pily budu říkat, že potřebuje 1­/5 apér jako tramvaj, jako speciální nabíječka baterií do notebooku, jako větší zálohovací baterie? A co jako? Existuje spousta přístrojů příkonově relativně nenáročných, ale vyžadující hodně proudu. K čemu takový přirovnání? Proč asi existuje pojem ­"příkon­"? Abychom mohli srovnávat srovnatelné. Jestli chtěl srovnat jen vedení ­(navíc naprosto nesmysleně, protože se nesoustředí do jednoh vodiče...­) proč to neřekl hned... Záleží jen na specifikací daného přístroje, kerý například potřebuje 3W, z toho 100A ­- a co jako?

taky se tady musím ozvat. to je pravda, že tady nikdo o výkonu nemluvil, ale zase bych nesouhlasil, že když mám 100A vodič, že je stejnej na 1V, 10V nebo 100V. už si někdy viděl 6,3kV vedení, který je většinou stavěný na cca 100­-200A, aby vypadalo podobně jako 60% pinů patice? tak tady netvrď, že je jedno jaký tam je napětí.a prostě fuk to není a přitom neřeším výkon.

Ty kabely jsou jiny z duvodu izolace. 6,3kV x 1,5V je trochu rozdil. Staci si sahnout ;­-­)
Pak taky zalezi na tom, kam je kabel urcen z duvodu chlazeni. Pokud je spatne chlazenej, muzete pouzit mensi proudovou hustotu nez kdyz je dobre chlazenej. Podivejte se treba do 10A pojistky, jak slabej dratek tam je. Kdyz to chcete dat kabel do zdi, musite mit na 10A aspon 1,5mm^2. Taky v trafu ma vnitrni vinuti mensi proudovou hustotu nez vnejsi, prave z duvodu horsiho chlazeni. Kdyz se vratim k tomu kabelu 6,3kV, tak jeho tlusta izolace asi chlazeni moc neprospiva, co?