Intel přichází s detaily o osmijádrových Xeonech i architektuře Cache and Core Recovery
16.2.2009, Jan Vítek, aktualita
Společnost Intel, jak předtím slíbila, přišla s detaily o připravovaných osmijádrových procesorech Xeon a rovněž se zmínila o dopadech architektury označované jako Cache and Core Recovery. Nová osmijádra s kódovým označením Beckton mají...
Společnost Intel, jak předtím slíbila, přišla s detaily o připravovaných osmijádrových procesorech Xeon a rovněž se zmínila o dopadech architektury označované jako Cache and Core Recovery. Nová osmijádra s kódovým označením Beckton mají dle nejnovějších informací přijít nejdříve ke konci tohoto roku, ale možná až v roce příštím.
Založena budou na architektuře Nehalem, a využijí tedy technologii Hyperthreading, což virtuálně navýší počet jader na 16. Uplatní se zde počet 2,3 miliardy tranzistorů, 45nm výrobní technologie a čtyři QPI linky s výkonem až 6,4 GT/s. A stejně jako ostatní procesory Nehalem, i tento bude mít vestavěný paměťový řadič, avšak se čtyřmi kanály. Pro to vše bude zapotřebí nový socket - LGA1567.
Podle prezentace Intelu na IEEE International Solid-State Circuits Conference (ISSCC) budou jednotlivá jádra moci běžet na rozdílných frekvencích při použití napětí v rozmezí 0,85 - 1,1 V. Nebo se v případě nízké zátěže rovnou vypnou, na což mohou ostatní jádra reagovat změnou svého výkonu. To poskytuje dobré možnosti pro řízení spotřeby.
Co se týče architektury Cache and Core Recovery, pak ta dovolí Intelu vyřadit z provozu defektní jádra a jejich cache a procesor poslat na trh. To je něco, za co společnost AMD v posledních letech nezaslouženě sklízela posměšky v případě tříjádrových procesorů Phenom, které byly označovány za mrzáky. Je totiž jasné, že se zvyšujícím se počtem tranzistorů, a tedy plochou čipu, vzrůstá také pravděpodobnost, že některé procesory nebudou stoprocentně funkční. Není ale důvod, proč vadné jádro či jádra nevypnout, když zbytek pracuje korektně, a použít procesor jako třeba šestijádrový. Takový přístup Intel použije vůbec poprvé.
Zdroj: X-bit labs
Založena budou na architektuře Nehalem, a využijí tedy technologii Hyperthreading, což virtuálně navýší počet jader na 16. Uplatní se zde počet 2,3 miliardy tranzistorů, 45nm výrobní technologie a čtyři QPI linky s výkonem až 6,4 GT/s. A stejně jako ostatní procesory Nehalem, i tento bude mít vestavěný paměťový řadič, avšak se čtyřmi kanály. Pro to vše bude zapotřebí nový socket - LGA1567.
Podle prezentace Intelu na IEEE International Solid-State Circuits Conference (ISSCC) budou jednotlivá jádra moci běžet na rozdílných frekvencích při použití napětí v rozmezí 0,85 - 1,1 V. Nebo se v případě nízké zátěže rovnou vypnou, na což mohou ostatní jádra reagovat změnou svého výkonu. To poskytuje dobré možnosti pro řízení spotřeby.
Co se týče architektury Cache and Core Recovery, pak ta dovolí Intelu vyřadit z provozu defektní jádra a jejich cache a procesor poslat na trh. To je něco, za co společnost AMD v posledních letech nezaslouženě sklízela posměšky v případě tříjádrových procesorů Phenom, které byly označovány za mrzáky. Je totiž jasné, že se zvyšujícím se počtem tranzistorů, a tedy plochou čipu, vzrůstá také pravděpodobnost, že některé procesory nebudou stoprocentně funkční. Není ale důvod, proč vadné jádro či jádra nevypnout, když zbytek pracuje korektně, a použít procesor jako třeba šestijádrový. Takový přístup Intel použije vůbec poprvé.
Zdroj: X-bit labs
