Intel si moc práce s dvoujádrovými Pentii nedal
18.8.2005, Milan Šurkala, aktualita
Nebýt AMD, neměli bychom dnes na trhu žádná dvoujádrová Pentia. Alespoň to tvrdí Jonathan Douglas, hlavní inženýr Intel Digital Enterprise Group. Vývoj procesoru pod kódovým označením Smithfield, dnes známým jako Pentium D, začal až v roce...
Nebýt AMD, neměli bychom dnes na trhu žádná dvoujádrová Pentia. Alespoň to tvrdí Jonathan Douglas, hlavní inženýr Intel Digital Enterprise Group. Vývoj procesoru pod kódovým označením Smithfield, dnes známým jako Pentium D, začal až v roce 2004.
Intel totiž nebyl schopen včas navrhnout a přivést k životu novou sběrnici procesoru a tak i dvoujádrový procesor využívá tu samou strukturu sběrnice jakou mají klasická Pentia 4. Ta je sice schopna podporovat dva procesory, nicméně není tak efektivní jako dvě nezávislé sběrnice, jaké budou mít serverové procesory Paxville nebo konkurenční dvoujádrové procesory společnosti AMD.
Navíc všechny testovací nástroje byly určeny pro jednojádrové procesory, takže Intel muset narychlo přijít s novými metodikami pro dual-core procesory, které by mohly měřit spojení mezi dvěmi jádry procesoru. Jak se zdálo na začátku, domněnky se potvrdily, Pentia D nejsou nic jiného, než dva spojené Prescotty. Vývoj Smithfieldu tak trval pouhých devět měsíců. Alespoň se tak Intel udržel ve hře do doby než vyvine dvoujádrový procesor se vším všudy.
Podle vyjádření Jonathana Douglase šlo u Pentií D skutečně jen o udržení si dobrého jména, nešlo říct: "Potřebujeme jakoukoli konkurenceschopnou odpověď. Jsme pozadu." Kevin Krewell, šéfredaktor The Microprocessor Report, pak uvedl: "Smithfield není optimální řešení, ale schopné života. Funguje a funguje docela dobře."
Serverová verze Smithfieldu zvaná Paxville se už bude pyšnit dvěma nezávislými sběrnicemi FSB, navíc by měla mít o něco nižší spotřebu elektrické energie, která je u dvoujádrových Pentií opravdu velmi vysoká. Původně byly procesory ohlášeny na začátek příštího roku, nedávno však bylo oznámeno, že se jich dočkáme ještě letos.
V delším časovém výhledu by pak měly procesory Intelu dostat point-to-point sběrnici i integrovaný paměťový řadič. To má zvýšit výkon, bude však na druhou stranu vyžadovat více pinů na procesoru.
Zdroj: www.pcworld.com
Intel totiž nebyl schopen včas navrhnout a přivést k životu novou sběrnici procesoru a tak i dvoujádrový procesor využívá tu samou strukturu sběrnice jakou mají klasická Pentia 4. Ta je sice schopna podporovat dva procesory, nicméně není tak efektivní jako dvě nezávislé sběrnice, jaké budou mít serverové procesory Paxville nebo konkurenční dvoujádrové procesory společnosti AMD.
Navíc všechny testovací nástroje byly určeny pro jednojádrové procesory, takže Intel muset narychlo přijít s novými metodikami pro dual-core procesory, které by mohly měřit spojení mezi dvěmi jádry procesoru. Jak se zdálo na začátku, domněnky se potvrdily, Pentia D nejsou nic jiného, než dva spojené Prescotty. Vývoj Smithfieldu tak trval pouhých devět měsíců. Alespoň se tak Intel udržel ve hře do doby než vyvine dvoujádrový procesor se vším všudy.
Podle vyjádření Jonathana Douglase šlo u Pentií D skutečně jen o udržení si dobrého jména, nešlo říct: "Potřebujeme jakoukoli konkurenceschopnou odpověď. Jsme pozadu." Kevin Krewell, šéfredaktor The Microprocessor Report, pak uvedl: "Smithfield není optimální řešení, ale schopné života. Funguje a funguje docela dobře."
Serverová verze Smithfieldu zvaná Paxville se už bude pyšnit dvěma nezávislými sběrnicemi FSB, navíc by měla mít o něco nižší spotřebu elektrické energie, která je u dvoujádrových Pentií opravdu velmi vysoká. Původně byly procesory ohlášeny na začátek příštího roku, nedávno však bylo oznámeno, že se jich dočkáme ještě letos.
V delším časovém výhledu by pak měly procesory Intelu dostat point-to-point sběrnici i integrovaný paměťový řadič. To má zvýšit výkon, bude však na druhou stranu vyžadovat více pinů na procesoru.
Zdroj: www.pcworld.com
