Intel vysvětluje, proč odkopl Nervanu a soustředí se na Habanu

O rozhodnutí Intelu jsme se dozvěděli z neoficiálních zdrojů, které však měly pravdu, a tak už je jasné, že Nervana končí a Intel se soustředí na vývoj technologií firmy Habana. Akvizice Nervany by se tak mohla označit za zbytečnou investici 350 milionů, tedy alespoň v tom ohledu, že nepřinesla hodnotné produktové portfolio, nicméně mohla přinést důležité pracovníky, know-how či patenty. 

 

Habana Goya vs. jiná řešení

 

Na základě čeho se ale Intel nakonec rozhodl, že Nervana půjde a Habana zůstane? Naveen Rao (generální manažer, AI Platforms Groups, Intel) k tomu řekl, že šlo především o odezvu od zákazníků a o co naopak moc nešlo, byl výkon. Vedle toho potvrdil, že Nervana bude svým způsobem žít dále, neboť se architektura jejích čipů NNP využije pro vylepšení budoucích produktů Habany. Přeci jen to tak nebyla zbytečná investice. 

 

Intel přitom získal společnost Habana teprve loni v prosinci, a to za dvě miliardy dolarů. Čipy NNP-I a NNP-T vyvinuté Nervanou či Intelem na základě technologií Nervany přitom byly vytvořeny bez ohledu na možnou kompatibilitu s jinými produkty i mezi sebou (NNP-T zcela navržený Nervanou vyrábí TSMC a NNP-I s využitím vlastní architektury zase Intel), což komplikuje vývoj softwaru, jenž by mohl pracovat na platformách Nervana i Habana. A i z tohoto důvodu tu musela zůstat pouze jedna. 

 

 

Vedle toho má čip Gaudi určený pro trénování neuronových sítí (čip Goya je bude naopak provozovat) dle Tom's Hardware výhodu v tom, že na rozdíl od řešení Nervany nepotřebuje nákladný interposer pro připojení k výkonným pamětem typu HBM. To je ovšem nesmysl, neboť i Gaudi využívá 2,5D pouzdro CoWoS s interposerem a paměťmi HBM2 (je to také vidět na snímku nahoře). Jde spíše o to, že konkurenční NNP-T využívá také velký objem paměti přímo v hlavním čipu, což Gaudi nepotřebuje a Nervana také nevyužívá interní sběrnici založenou na Ethernetu a nepodporuje ROCE (RDMA over Converged Ethernet). Gaudi s podporou ROCE ovšem umožní, aby Intel přímo k němu napojil až osm ethernetových linek, každou s propustností 100 Gb/s a nemusel k tomu využít samostatné síťové zařízení, které by prodražilo celé řešení. Takové rozhraní umožní snadný a rychlý přístup ke sdílené paměti přes síť. 

 

Intel se tak nyní bude snažit dostat čipy od Habany do výroby a musí také prosadit svou softwarovou platformu OpenVino, k čemuž mu poslouží jeho zatím stále dominantní pozice mezi dodavateli serverového hardwaru. Soupeřem bude především na AI trhu už dobře zabydlená NVIDIA.