Intel zveřejnil podrobné takty nových Xeonů, o desktopových CPU stále mlčí
15.4.2019, Jan Vítek, aktualita
Intel už dle Tom's Hardware nezveřejňuje informace o tom, na jakém taktu mají jeho desktopové procesory pracovat při zatížení různého počtu jader. Nicméně tyto údaje k dispozici jsou i tak. V případě nových Xeonů se ale Intel jejich zveřejnění nebrání.
Pracovní frekvence procesorů už dávno není tak jednoznačný údaj, jak kdysi býval. Tím mám na mysli dobu, kdy byly aktuální nanejvýš dvou či čtyřjádrové procesory, které nevyužívaly turbo a pokud ano, pak jen s velice mírným dopadem na takt. Však třeba oblíbený Core i7-920 ve své době nabízel čtyři jádra a turbo 1/1/1/2. To znamená, že takt se mohl zvýšit o 1x až 2x základní frekvenci (v té době 133 MHz), takže výsledný takt se pohyboval mezi 2,66 až 2,93 GHz. Ještě starší čtyřjádrové procesory Core 2 Quad měly v zátěži pouze jeden možný takt, takže to s nimi bylo ještě snazší.
Dnes tu máme procesory, v jejichž případě se může výsledný takt pohybovat někde mezi základem, kterému odpovídá TDP a maximálním turbem. Třeba osmijádrový Core i7-9700K má základ jen na 3,6 GHz a turbo v konfiguraci 10/10/10/10/11/11/12/13. Jistěže by Intel mohl říci, že s adekvátním chlazením bude turbo prostě 1/1/1/1/2/2/3/4 nebo ještě lépe 0/0/0/0/1/1/2/3, ale to už by nemohl daný procesor označit 95W TDP, protože 95 W by na výsledný základ 4,5 nebo 4,6 GHz prostě nestačilo.
Čili konfigurace turba je vskutku důležitý údaj, který však Intel na rozdíl od serverových procesorů u těch desktopových neuvádí. Je však možné jej zjistit, ale pouze tak, že si procesor koupíme a vyzkoušíme jej třeba s pomocí intelovské utility XTU. Samozřejmě tu ale máme Internet a sdílné lidi, kteří to udělají za nás, a tak se konfigurace dozvíme třeba na Wikipedii.
Máme tu tak podrobné informace o turbu i v případě zbrusu nových Xeonů generace Cascade Lake, takže proč se Intel rozhodl, že je nebude zveřejňovat v případě desktopových CPU? Můžeme jen hádat, ale když se podíváme na poslední vývoj, nemusí to být tak těžké uhodnout.
Už bylo řečeno, že i ty nejvýkonnější 8jádrové procesory pro LGA 1151 mají stále TDP 95 W. Jsou tak na tom v podstatě stejně, jako reálně níže taktovaná čtyřjádra generace Kaby Lake. I ta ale byla tvořena 14nm procesem a ten v podobě nejnovější iterace těžko dospěl do stavu, v němž umožní tvořit energeticky dvojnásobně efektivní procesory. Čaruje se tak se základním taktem a turbem, což ale znamená, že reálná spotřeba je vyšší, a tím i nutnost chlazení.
Pokud Intel své procesory prezentuje jako 95W, současně s tím říká, že by nám na to měl stačit i chladič dimenzovaný na takové TDP. Pokud jej někdo využije a milý chladič nebude stíhat, procesor se bude přehřívat a nebude schopen pracovat na vysokých taktech.
Intel tak může uvádět maximální takt, jenž je nastaven zpravidla při zátěži jednoho či dvou jader a alespoň na krátkou dobu jej procesor zvládnout může, nehledě na to, že jde o nezbytnost z hlediska marketingu. Těžko už ale lze specifikacemi zaručovat ostatní takty, když je v nich zároveň TDP, které neodpovídá reálným potřebám chlazení, což se navíc může týkat i modelů, které přicházejí na trh s BOXovanými chladiči.
Alespoň tak vypadá logické vyvození záměrů, o nichž sám Intel mlčí. Třeba nám to ale někdy osvětlí.
Zde máme mimochodem ještě potvrzení, že Cascade Lake jsou založeny na známých jádrech LCC, HCC a XCC (Low, High a eXtreme Core Count). V tomto ohledu se ale nic jiného čekat nedalo. LCC nabízí max. 8 jader, HCC až 18 a XCC pak 28 a nevypadá to, že by 14nm procesory Intelu někdy měli mít na jednolitém čipu více.
Zdroj: Tom's Hardware
