Internet of Things: propojená budoucnost

Průmysl, telekomunikace, doprava a velká data

Internet věcí (IoT) je v současné době viděn jako "další velká věc", která bude následovat za PC, síťemi a nejnověji mobilními a chytrými zařízeními. Všechno se změní a všechno bude propojeno, jak se všeobecně tvrdí. Na druhou stranu existují jistě oprávněné obavy o bezpečnost. Však co je připojeno, může být zneužito. To mě donutilo podívat se, zda se náhodou nechystá další díl firmu Síť, kde by Sandru Bullock ohrožoval rozzuřený mixér. Naštěstí nechystá.

Nejčastěji zmiňovaným rokem je tedy 2020, kdy prý IoT a příslušná zařízení dosáhnou již jakés takés vyspělosti a bude se moci hovořit o chytrých domácnostech a celých propojených městech. Počet inteligentních systémů analyzujících informace získané v reálném čase z vlastních senzorů má přitom dosáhnout počtu, který překročí součet PC, telefonů a tabletů po celém světě, což je na jednu stranu fascinující, ale na druhou strašidelné. Bude tedy velmi záležet na tom, co tyto systémy budou umět a k čemu budou sloužit. Tady už člověk nemusí být ani moc paranoidní, aby se začal obávat zneužití, ať už ze strany vládních organizací nebo korporací.
Kde všude se tedy uplatní zařízení propojená v IoT? Firma IHS zabývající se průzkumem trhu dala dohromady graf, který ukazuje jejich rozvrstvení v různých oborech. Pro červenou křivku platí hodnoty vertikální osy na pravé straně (v milionech kusů) a ona sama udává počet nově prodaných zařízení. Je patrné, že jsme právě na začátku strmého růstu, přičemž mezi nejvíce zasažené obory patří spotřební trh, dále průmysl a mobilní komunikace.

Zástupci IHS ale zmiňují také řadu problémů, které ztíží nástup IoT. Jde především o vyřešení pravidel pro sdílení dat, z nichž některá mohou být ryze osobního a citlivého charakteru, což navazuje na přirozenou podezřívavost lidí. Řada zařízení schopných pracovat v rámci IoT se do této sítě ani nedostane nebo od ní budou po většinu času odříznuta, což mohou být třeba automobilové systémy a u firem se předpokládá, že si spíše vytvoří vlastní "intranety věcí".
Miliardy propojených věcí budou také klást značné nároky nejdříve na výrobní kapacity a následně při svém použití na síťovou infrastrukturu a zpracování dat. Firma Gartner očekává, že do výroby potřebných polovodičových součástek se v dohledné době zapojí téměř tři sta továren, jež dnes nejčastěji využívají 200mm wafery. Nepůjde tedy o nejmodernější výrobní zařízení, což ale nesouvisí s tím, že toto odvětví čeká velmi příznivá blízká budoucnost. Co se týče nasbíraných dat, pak ta bude třeba nějakým způsobem zpracovat. John Scoville z firmy AGS uvedl modelový příklad, v němž továrna na výrobu polovodičů využívá 1000 výrobních zařízení a každé z nich neustále sbírá data z nekolika desítek vlastních senzorů (a to třeba i 1000x za sekundu), čímž sleduje výrobní proces a zajišťuje jeho kvalitu.

Dohromady se takto může nasbírat mnoho desítek terabajtů dat za rok, a ta je třeba nějak ukládat a analyzovat a zde nastupují systémy pro tzv. Big Data, které se budou muset potýkat s velkým množstvím různorodých dat. V tomto případě tedy mluvíme především o průmyslu, ale můžeme počítat třeba i různé ještě nevzniklé městské systémy.