Obchod USA ­- Rusko:
2013: 37 mld. $
2014: 33 mld. $
2015: 23 mld. $
2016: 21 mld. $

Zdroj: https:­/­/www.census.gov­/foreign­-trade­/balance­/c4621.html#2020

Ještě znáte jiné báje a pověsti, které byste potřeboval uvést na pravou míru?

Ad pokles ceny:
Myslím to tak, že absolutní ceny FVE už asi moc dolů nepůjdou. Technologie je vyladěná, konkurence vysoká, nějaký dramatický technologický posun v blízké budoucnosti na obzoru není ­(perovskity asi budou ještě nějaký čas potřebovat­), cena materiálů i práce asi taky moc dolů nepůjde. Koneckonců i z cenových grafů je patrné, že ten cenový pokles v posledních několika letech dramaticky zpomalil.
Ad Rusko, Čina:
Tam by roli mohly hrát sankce, které byly na oba státy uvaleny. Dále hrál určitě roli Covid a narušení dodavatelských řetězců, u ruských JE i propad kurzu rublu. A možná jsou v tom i další faktory, které ale nedokážu zhodnotit a určitě by to stálo za podrobnější rozbor, pokud je možné se k podrobnějším rozpočtům projektů někde dostat.
Ad ceny v Číně:
Pokud bychom dokázali stavět za stejné ceny, tak by 1000MW reaktor stál 65 mld. Kč, i při zdvojnásobení ceny by to pořád bylo 130 mld., což je hodně dobrá cena, které by obnovitelné zdroje v našich podmínkách dokázaly asi jen těžko konkurovat.
Je otázka, v čem je ten rozdíl v ceně mezi Čínou a Evropou, kde se třeba ceny EPR reaktorů pohybují kolem 280 ­- 670 mld. ­(Olkiluoto ­- Hinkley point C­). Zásadním problémem jsou zjevně zdržení při výstavbě, každý rok navíc musí cenu značně navyšovat. Druhým velkým zdrojem problémů jsou určitě problémy s kvalitou. Dalším problémem konkrétně u EPR může být chybný návrh, který je prostě v praxi příliš složitý. Nemám znalosti na to, abych dokázal tyto věci zhodnotit, ale přijde mi dost divné, že by v Evropě měly být JE 4x dražší než v Číně. Ty problémy by ale měly být řešitelné, pokud na tom bude zájem, a to by zase mělo cenu Evropských JE snížit.

Tak nedá se úplně předpokládat, že cena FVE bude klesat stejně rychle i dále, přece jenom existuje určitá hranice, pod kterou se už jít nedá. U JE bych ten pokles cen ale nastat mohl ­- je třeba si uvědomit, že nové JE se v Evropě i USA nestavěly dobře 30 let, za tu dobu zmizelo spoustu dovedností a zkušeností, které je teď třeba znovu získávat. Stejně je to s úřady ­- povolení pro první JE bude náročné, protože se to v podstatě musí dělat celé od nuly, u dalších už budou všichni vědět, na co si dát pozor. Zajímavé by bylo porovnání cen obnovitelných zdrojů a JE v Číně, která je asi jedinou zemí, která staví JE opravdu sériově a ke schopna je dokončit v časovém horizontu 5­-7 let.

A to už se vůbec nebavím o ekologii, kvůli které to prý všechno děláme, protože výroba všech těch věcí samozřejmě produkuje CO2, o dalším znečištění a dopadech na půdu a živočichy nemluvě.

Ceny JE jsou vysoké, ale s cenami FVE to taky není tak růžové. Níže píšete, že k celoročnímu fungování byste potřeboval doplnit FVE i větrnými elektrárnami, aby se navzájem vykrývaly. Tj. k ceně FVE musíte přičíst cenu větrné elektrárny o stejném výkonu. Pak je tu ještě životnost, která se u FVE udává kolem 20 let, u moderních JE se cílí tak na 80, tj. ty FVE za dobu životnosti potřebujete 4, u větrných to asi bude dost podobné. Pak je tu cena úložiště, které k fungování také budete potřebovat plus cena zálohy, pokud by zrovna nefoukalo ani nesvítilo slunce, tj. nějakou plynovou elektrárnu. Pak cenu vedení vysokého napětí z větrného pobřeží na slunečný jih, abyste ty přebytky energie mohl přenášet. A pak ještě různé prvky smart grid, transformátory, které dokáží regulovat prudké změny výkonu, které s sebou volatilní zdroje přinášejí, apod.
To vše u JE odpadá ­- ty malé můžete postavit na místě tepelných elektráren, kde veškerá infrastruktura je, chovají se stejně předvídatelně, jako klasické zdroje, takže speciální regulace nebo řízení sítě není potřeba, můžete je postavit v místě spotřeby, takže nemusíte řešit přenos energie tisíce kilometrů daleko...
Pořád Vám vychází, že jsou obnovitelné zdroje levnější?

Když bude inženýr ekonomie, bude to OK?

Jen krátce:
1. Sankce na Irán platí desítky let, ekonomika i techniky získávání sankcionovaného zboží se měly čas přizpůsobit.
2. Sankce mají své dopady ­- HDP na hlavu má Irán třetinové proti Rusku.
3. Irán nevede rozsáhlou útočnou válku se svým sousedem, která by ho stála miliardy dolarů a ve které by ztrácel tisíce kusů techniky, které by musel nahrazovat.
4. Podmínky pro těžbu ropy a plynu jsou v Iránu násobně jednodušší proti Rusku, i tak má Irán problémy s údržbou a udržením úrovně těžby.

Ehm, každá kosmická raketa je hypersonická, rychlost nutná k překonání gravitace Země je cca 40000 km­/h, tj. 32 Mach...

Je to výhoda, pokud nemusíte za ty dolary kupovat hodně podstatné věci ze zahraničí, jako je třeba veškerá elektronika, průmysloví roboti, pokročilé výrobní nástroje, obráběcí stroje, apod. Tedy všechno, co potřebujete k tomu, abyste to žrádlo, ocel, plasty apod. zpracoval a vyrobil z nich něco užitečného. Čína ani Indie je s vámi barterovat nebudou, protože je A­) nevyrábí, B­) bojí se druhotných sankcí a nebudou je riskovat kvůli trhu, který tvoří necelé 1% světové ekonomiky. A pak jsou tu další věci, jako je třeba cestování do zahraničí, kde najedou bude všechno dvakrát dražší apod.

Jistě, Rusku klesl příjem z prodeje plynu a ropy skoro o 50%, odešly odtamtud desítky firem, přes milion lidí, rubl padá dolů jak šutr ale HPD jim stouplo o 4,7%. To dává smysl, A s tím růstem Číny to taky není bůhví jaký zázrak ­- deflace, nezaměstnanost mladých, pokračující kolaps stavebnictví, to nejsou zrovna pozitivní vyhlídky do dalších let.

Trochu smutný konec ruského civilního vesmírného programu. Nu což, mají co chtěli, ale škoda promrhaného potenciálu...

Docela by mě zajímalo, jestli by šlo jádra a cache propojit přes interposer pomocí TSV. Interposer by mohl integrovat i V­-Cache, zajišťovat i propojení chipletů a I­/O čipu a být umístěn dole, takže by nebránil chlazení.

Tak ještě jednou:
Já nevím, jestli to má vůbec smysl, ale boj s blbostí by se vzdávat neměl, takže Ruský podíl na světové těžbě jednotlivých surovin, přibližné údaje, nechtělo se mi to přepočítávat na desetiny procenta:
Titan ­­- 15%
Hliník ­­- 5%
Uran ­­- 5%
Zemní plyn ­­- 18%
Ropa ­­- 13%
Neon se produkuje na Ukrajině, ne v Rusku.
Svět ani Evropa se bez Ruska nezhroutí, což se nedá říct o Rusku bez světa...

Jo,jenže Putin si na rozdíl od Bidena může s Ruskem dělat co chce,protože je diktátor.

Rusko prodává svou ropu do Asie s 30% slevou,to asi není úplně to,co chtěli. Plyn tam nemají jak dostat. Jinak o tom,jak se Rusku daří a jak Evropu nepotřebuje,vypovídá lednový výsledek státního rozpočtu ­- pokles celkových příjmů o 35%, příjmů z ropy a plynu o 46%,schodek rozpočtu ve výši 60% plánu na celý rok. Za jeden měsíc. Tolik k té Ruské prosperitě a kecům o tom,že na ně sankce nemají vliv.

Rusko důvod nemělo,měl ho Putin ­- chtěl se zapsat do historie jako obroditel velikého Ruska. Přestaňte tady už prosím psát ty nesmysly o vyprovokovaném Rusku a podobně,tohle je čistě Putinova akce a záměr,nikdo jiný o tom nerozhodl. Díky bohu to skončilo klasickým ruským způsobem a Putin se sice do historie zapíše,ale asi ne tak jak chtěl.

"Uvědomujete si, že na Ukrajinu za celou dobu války odešlo možná tak 5000 skutečných Ruských vojáků?­" ­- Samozřejmě, ale není chybou Ukrajinců ani západu, že miliónová Ruská armáda více skutečných vojáků neměla, to uznáte, ne?

"Že tam moderní techniky naposílali jednotky kusů a to s čím Ukčka se zoufalou snahou bojují jsou stroje 40+ let staré v ceně šrotu?­" ­- Opět pravda, ale co by tam taky Rusové měli posílat jiného, když žádnou moderní techniku nemají.

Audiojacky jsou logické,jak jinak by FSB mohla odposlouchávat internetový provoz?

"Zkus si TOHLE navrhnout v USA. Do týdne visíš­"

Někdo to zkusil, a světe div se, nevisí ­- https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Sales_taxes_in_the_United_States

"Potom je možné provozovat z mého pohledu ideální mix výroby elektrické energie: polovina jádro a druhá polovina OZE­­/plyn­­(uhlí­­)­" ­- tohle je zásadní nepochopení možností energetiky, nic jako univerzální ­"ideální­" mix neexistuje. Týká se to hlavně OZE, řešení, které může fungovat ve Španělsku bude ve Finsku nepoužitelné. ČR je v možnostech využití OZE dost limitovaná ­- potenciál pro vodní elektrárny je z velké části vyčerpán, sluneční elektrárny jsou u nás neefektivní a většina míst, kde by bylo smysluplné stavět větrné eletrárny, je součástí různých CHKO nebo národních parků.
Druhá věc je, jestli je vůbec celý koncept využití velkých OZE v energetice z ekologického hlediska přínosný. Nejde jen o peníze, ale výroba, instalace a údržba každého energetického zdroje produkuje CO2 ­(a jiné emise a toxické látky­). To je to, co mi na celém tom zeleném hnutí a plánech na transformaci energetiky chybí ­- ta matematika za tím. Příklad Německo ­- v roce 2000 měli instalovanou kapacitu výroby el. energie 121 GW, produkci 577 TWh, v roce 2019 byla instalovaná kapacita 218 GW, produkce ale jenom 607 TWh. To znamená, že průměrný kapacitní faktor klesl z 57% na 32% ­(pokud dobře počítám­). U OZE je kapacitní faktor jenom 20%, u solárů je to jenom 10%. V jiných zemích to samozřejmě bude jinak, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že kdyby Němci neodstavili svoje JE a místo OZE investovail do výstaby nových, tak by měli dneska mnohem nižší emise CO2, levnější elektřinu a ještě by nebyli tak závislí na plynu z Ruska.

Možná někdy...

To ti musí být ale strašně líto, že v 89 už to těm proradným Američanům vyšlo, a Rusové tomu strašnému krvepolití už nedokázali zábránit...

Jinak pánové, já myslím že vypisováním svých pravd zde v dikuzi pouze ztrácíte čas. Ukrajinců je u nás hodně, měli byste je jít navštívit a vysvětlit jim, jak by vlastně měli být Rusku vděční a měli by bojovat proti té ­"Kyjevské juntě­". Pěkně osobně, z očí do očí. Vy budete mít dobrý pocit, že jste udělali něco pro dobro světa, a my ostatní nebudeme muset číst tyhle blitky aspoň do doby, než vás pustí z nemocnice....

Jasně, štvalo ho, jak to dělají blbě a šel to raději udělat sám. Ty si uvědomuješ, že drtivá většina zabitých Ukrajinských civilistů jsou právě ti ­"rusové­", které přišel zachránit, že? Že Mariupol byl převážně obýván ruskojazyčnými obyvateli, stejně jako třeba Severodoněck nebo Lysyčansk? Taky se mu slušně daří genocida obyvatel Donbasu, při nesmyslých ruských útocích jich zemřelo více, než za celých 8 let předtím. Tohle je jenom tragická snaha jednoho zakomplexovaného skřeta zanechat po sobě před smrtí nějaký historický odkaz. Což se mu bezesporu podaří, rozpad Ruska už bude navždy spojen s jeho jménem, ale asi to není úplně to, co měl v úmyslu...

"Vedení energetické války proti Rusku­"? To jako vážně? Není to spíš důsledek Ruské války proti Ukrajině? A přechozích let kvantitativného uvolňování? A taky se rád dozvím, jak jsou třeba Egypt, Chile nebo Vietnam energeticky závislé na Rusku...

Skok ve výkonu to je, na druhou stranu zde máme o cca 2 generace novější výrobní proces než u předchůdce. Jinak architektonicky to fakt není žádný zásadní posun ­- více výpočetních jednotek, více paměti, ale žádná revoluční změna. Podívejte se na AMD ­- v minulé generaci infinity cache, v této chipletový design. Na reálné porovnání si budeme muset počkat, ale co se týče architektury, tak teď je AMD rozhodně inovativnější.

No, žádný zázrak to není, výkon a spotřeba proti Epycu sice vypadají pěkně, ale to je rok a půl starý procesor. Grace půjde proti Epyc s Zen 4, a to bude jiné kafe. Nemluvě o tom, že nový Epyc umožní napojit na každý procesor přímo až 4 akcelerátory Instinct.

Miluju automatické reklamní systémy. Článek: ,,Microsoft uloží hudbu celého světa do křemenného skla­'­', a pod tím reklama: ,,Eva a Vašek: nové CD­'­'. Tak třeba budou taky vybraní...

Tak tohle se dá snadno udělat v ovladačích nebo pomocí technologií, jako je Radeon Chill, kvůli tomu není třeba vydávat další verzi karty. Jedinou výhodou by byla možnost zjednodušit napájení a chlazení, ale to jsou úspory v řádu maximálně desítek dolarů.

Jakože v kapitalismu je ekologie na prvním místě? Vážně?

Ale jemu přece nikdo mluvit nezákal, jenom prostě dle soukromé společnosti porušil pravida používání jejiho produktu a tak mu tam byl zamezen přístup. Mluvit a veřejně vystupovat může dál, ve vězení není, tak co? Je Twitter jediná sociální síť na světě? U každé služby si její majitel a provozovatel může nastavit pravidla pro své zákazníky a uživatele a postihy za jejich porušení, Twitter není výjimkou.

Tak schválně, zkuste si zjistit, kolik satelitů Starlinku už bylo vyneseno, jak jsou velké, jak rychle létají, kolik stojí jeden satelit a kolik jedna antisatelitní raketa, kolik satelitů by bylo nutné sestřelit, aby se to na funkci Starlinku nějak projevilo a kolik protisatelitních raket rusové mají a třeba vám dojte, proč to Rusové neudělali. Rušení rusové zkoušeli, ale nešlo jim to.

Jsem trochu zmatený,ta poslední věta se týká té Afriky nebo Ruska?

Já nevím, jestli to má vůbec smysl, ale boj s blbostí by se vzdávat neměl, takže Ruský podíl na světové těžbě jednotlivých surovin, přibližné údaje, nechtělo se mi to přepočítávat na desetiny procenta:
Titan ­- 15%
Hliník ­- 5%
Uran ­- 5%
Zemní plyn ­- 18%
Ropa ­- 13%
Neon se produkuje na Ukrajině, ne v Rusku.
Svět ani Evropa se bez Ruska nezhroutí, což se nedá říct o Rusku bez světa...

Nutili nás USA spoléhat na Ruský plyn? Nutili Německu stavbu Northstream 2, Energiewende a zavírání atomových elektráren? Nutili nás rozesrat si celou energetickou politiku a trh s energiemi? Jestli si za všechen ten bordel kolem Ukrajiny náhodou nemůže Evropa sama... Kdyby se odklon od Ruského plynu začal realizovat už v roce 2014, tak možná žádná válka být nemusela.

Ten příplatek za extra cache není tak tragický, čekal jsem mnohem víc. Asi ta výroba a pouzdření nebudou zase až tak drahé. Jinak když už komentujete cenu, tak by bylo slušné zmínit, že Naples stál sice polovinu, ale taky měl jen polovinu jader a celkem tak 20­-30% výkonu současného vrcholového modelu.

Na design Hopperu jsem taky zvědavý, z různých úniků a spekulací se zatím zdá, že AMD má v multičipovém designu grafik dost velký náskok nad nVidií, tak uvidíme, jestli jsou to fámy nebo realita.

Tak jistě, věci publikované on­-line mizí beze stopy neustále, zvláště noviny svůj archiv pravidelně promazávají...

Nevím jestli sis všiml, ale američani už místa v Sojuzech nekupují, protože mají SpaceX a Dragony. A ty motory taky dolítají v Atlasech V a pak už nemělli v plánu je používat, protože mají ­- ano, SpaceX. Proto taky v minulosti ty hysterické vyjádření Rogozina směrem k SpaceX. Rusko žije ze Sojuzů, Angara se potácí v problémech a současné sankce situaci asi nezlepší. Navíc Rusové rezignovali na jakýkoliv vesmírný výzkum, komerční lety teď taky mít nebudou, takže to potáhne jenom armáda, pokud budou peníze.
Ruský zbrojní vývoz skončil, za nákup ruských zbraní budou takové sankce, že si to lajzne jenom Severní Korea a možná Irán. Ale Čína Rusko na světovém trhu určitě ráda nahradí.
Ale na jednu věc kde jsou rusové opravdu na špici, jsem zapomněl, a to je jaderná energetika, té mi bude líto.
O boji EU vs. Rusko se asi nemá cenu bavit, otevři oči a podívej se, co se děje se slovutnou ruskou armádou na Ukrajině. V zemi, která měla všeho všudy 70 ­"moderních stíhaček­", prakticky žádné moderní těžké zbraně, žádný letecký průzkum, jednotky REB apod. Rusko by mělo, bez použití jaderných zbraní, velké problémy porazit i Polsko.

A co teda místo těch JE? Jiná reálná možnost prostě není, zvláště u nás. Američani moc šancí nemají, skoro nikde se nestaví, Westinghouse zbankrotoval, vidím to spíš na Francouze, což by nakonec nemuselo být tak špatné. JE provozují, chtějí stavět další bloky, staví něvoi v zahraničí. Každopádně by to chtělo založit nějaký evropský jaderný klub, domluvit se na jednom standardizovaném Euroreaktoru a sdílet zdroje na další vývoj a výzkum. A taky jako protiváhu protijaderným ­"ekologům­" v Rakousku a Německu.

Ony tyhle věci jako miniatruní elektrárny na potocích nebo přečerpávací přehrady znějí moc pěkně, ale přináší s sebou pár dalších problémů. Jako je třeba jak to ovlivní život v nich, migraci ryb apod., dále zda jsou vůbec ekologické ­- jestli CO2, které ušetří vůbec pokryje náklady na jejich výrobu a u malých a rozprostřených zdrojů hlavně údržbu. Prostě nejlepší technologie, kterou v současné době pro výrobu elektřiny máme, je jaderná energie. Navíc skrývá stále značný vývojový potenciál, ve vyspělých průmyslových zemích se jejich vývoj v posledních 20 letech prakticky zastavil. Mají minimální dopady na své okolí, nabízí velkou energetickou hustotu na jednotku plochy, jsou spolehlivé, bezpečné a předvídatelné. Obnovitelné zdroje jsou fajn jako doplněk při vhodných klimatických podmínkách, stavět na nich v současné době energetiku je blbost.

Tak jistě, Rusové možná nebudou umírat hlady, takže na tom budou trochu líp než Severni Korea. Ale jinak? Ruský kosmický průmysl? Mrtvý. Ruská zbrojní výroba? Mrtvá. A mají vlastně ještě něco dalšího? Rusko je sice obrovská země, ale průmyslově i hospodářsky velmi slabá. A žádný stát na světě dnes není soběstačný úplně ve všem, to už v globální ekomomice není možné. Putin úspěšně zničil budoucnost Ruska na dalších 20­-30let, proti němu bude Jelcin vypadat jako úplný břídil. Pokud chce mít Rusko nějakou budoucnost, tak musí už zahnat svou utkvělou představu o tom, že je velmoc a začít se chovat podle toho, jaké je jeho skutečné postavení ve světě.

Obávam se, že tohle nebude u Sapphire rapids o moc lepší. Datová propustnost EMIB můstků je sice o dost větší než u propojení přes běžné datové spoje, ale vzdálenosti kratší nejsou, takže latence o moc menší nebudou. Další problém může být v přístupu do RAM. Pokud bude jádro z jedné dlaždice potřebovat data z RAM připojené k jiné dlaždici, tak to zase povede k nárůstu latencí. AMD má tohle od ZEN 2 vyřešeno lépe. Jinak ten Váš příklad s Prime 95 ­- máte procesor zamčený na stabilní a dostateční nízké frekvenci a celkový výkon není ovlivněný nižším taktem při zapojení více jader, že?

Nebude,tím by se pochlubili. To,že je možné z těchto komponent exascale systém poskládat ještě neznamená,že to taky někdo udělá.

Vzhledem k tomu, že u 3090Ti se odhaduje TDP na 450W a rozdíl ve výkonu proti 6950XT bude asi 0,00nic, tak těch 350W zase není taková tragédie. Ale do budoucna se dá čekat, že spotřeba komponent půjde nahoru, nové procesy přinášejí čím dál tím menší pokrok ve spotřebě, ta klesá mnohem pomaleji než roste hustota tranzistorů. Navíc maximální možná spotřeba byla omezena maximální vyrobitelnou velikostí čipu což u chipletových grafik padne.

A taky to, že mobil se likviduje zásadně rozbitím displeje.

A jste si jistý, že to je bude představovat Hynix? Protože u autorů té přednášky je jako pracoviště uveden Samsung...

Jak jsem psal, kdo má starší počítač a chce upgradovat grafiku, tak pro něj pravděpodobně nebude mít 6500xt smysl, protože ten nárůst výkonu proti 5 let starým grafikám stejné cenové kategorie je prostě malý až žádný. A pro ty co čekají ­- rx 580 4g se dají koupit za podobné peníze, jako bude stát 6500XT, už teď. Navíc většina z nich asi tu PCI­-E4 mít bude, už 10. generace Core neměla proti Ryzenům moc smysl a prodeje v retailu tomu odpovídaly. Jinak neříkám, že malý počet PCI­-E linek není problém, jen to podle mě není ten hlavní problém téhle karty.

1 a 2 jádra nikdy čipletové nebudou, to se nikdy nevyplatí. V současné situaci, technologické i finanční, má smysl dělat čipletově 6­-jádra a výš, k tomu 2 APU monolity, 4­- a 8­-jádrový, 8­-jádro s plnou grafikou, 4­-jádro s poloviční. Čiplety do desktopů a serverů, se slabší integrovanou grafikou v I­/O čipu event. do DTR a výkonných herních notebooků. 8­-jádrové APU do high­-end notebooků, 4­-jádrové APU do low­-end notebooků a desktopu. Poměr výroby jednotlivých křemíků poté plynule měnit dle kapacit výroby a poptávky. A tohle paradigma se asi ještě nějakou dobu nezmění.

Na jednu stranu trochu souhlasím s tím, že to omezení 4 linkami PCI­-E4 není příliš důležité ­- nemyslím si, že by byla RX6500XT myšlena jako upgrade pro starší počítače, podle všeho bude výkon kolem RX 580, která tu je roky a byla jednu dobu dostupná za opravdu směšné peníze, takže kdo má starší počítač a hledal tenhle výkon, ten už ho dávno má.
Na druhou stranu to ale opravdu není povedená karta, hlavně omezení multimediální výbavy je úplně zbytečné a moc ho nechápu. Pravě případná multimediální výbava by mohla být jediným důvodem, proč o této kartě přemýšlet jako o upgradu, takhle to padá. Posun výkonu proti předchůdci taky nic moc, cenu nekomentuju, ta je dána spíše dobou, pokud se dostupnost grafik zlepší, tak půjde asi dost dolů. Spolu s 3070Ti asi zatím nejslabší grafika nové generace.
Jinak nechápu, proč na téhle grafice nehrát Doom Eternal na ultra, když v něm bude pravděpodobně dávat přes 60FPS.

U Intelu je spíš zajímavé, jak moc zaostal. Ještě při přechodu na FinFet tranzistory měl téměř roční náskok na konkurenci, navíc měli všichni velké problémy při přechodu na 10 nm a níže, na rozdíl od Intelu je ovšem dokázali vyřešit. TSMC i Samsung pomalu chystají 3. EUV generaci a Intel ještě nemá ani první. Opravdu by mě zajímalo, co se v Intelu v oddělení výroby dělo, jestli uslo na vavřínech jako zbytek firmy, nebo to byly přílišné ambice, špatné vedení, kombinace všeho...

Teda, to muselo dát příšernou práci. Přitom taková blbost, co?

+ RSR ­- podpora na grafikách, v současné situaci s cenami to může být příjemná živá voda pro starší modely, zvlášť jestli to AMD zprovozní i na Radeonech 580, RX Vega apod.

Tak ti majitelé bytů je většinou pronajímají, jinak by to držení nebylo až tak výhodné. Bitcoin a obecně kryptoměny je bohužel opravdu obrazem doby, kdy jde o vydělávání peněz bez nějakého společenského přesahu. Asi se shodneme v tom, že jako měna nefungují ­- kdo z těch, co je tak obhajují, si za ně někdy opravdu něco koupil? Přitom třeba v Alze to jde. Je to prostě to samé jako různé spekulativní finanční operace ­- short selling, různé finanční deriváty apod., prostě vydělávání peněz bez jakéhokoliv pozitivního vlivu nebo smyslu pro okolní svět.
S těma x86 jste ale hodně vedle, na rozdíl od těžebních rigů jedou na maximální výkon a s maximální spotřebou jenom minimum času, většinou budou v idle. Navíc i troufnu říct, že většinu té spotřeby IT budou dělat servery, kde alternativa x86 zatím moc není.

Hlavní průšvih celého současného ekologismu je v tom, že je postavený na dojmech a ne na číslech. Přitom by nebyl zas takový problém všechny ty návrhy spočítat a zjistit, které jsou skutečně ekologické a které tak jenom vypadají. Například solární elektrárny ­- nevěřím, že v Česku nebo v Německu za dobu své životnosti ušetří více CO2, než se spotřebuje na jejich výrobu, údržbu a recyklaci. Bylo by fajn propočítat všechny možnosti a podporovat ty, které mají opravdu ekologický přínos. Což samozřejmě může v každém státě EU znamenat něco jiného.

Tak on bude problém, když jich bude poblíž víc. Je to pro čínskou politiku dost neznámá situace, poslední člověk s podobným kultem osobnosti byl Mao, a to byla přece jenom jiná doba. Jinak to, že je obtížné dostat se v Číně do strany není pro boj o moc zrovna pozitivní zpráva ­- znamená to, že těch všehoschopných sviní bude nahoře více.

Myslím, že potom co se děje v Hongkongu se do područí Číny dobrovolně nikdo moc nepožene. Navíc je otázka, jak Čína zvládne odchod Si Ťin­-pchinga. Vybudoval kolem sebe silný kult osobnosti a tito lidé obvykle nemají ve zvyku vychovávat si nástupce, takže se dá očekávat silný boj o moc, který by mohl Činu hodně oslabit.

Spíš by to bylo vhodné na ohřev teplé vody pro spotřebu v místě, tj. v té samé budově. To už by nemuselo být moc technicky náročné .

Nebude absence Playstationu v seznamu optimalizovaných platforem dána tím, že 343 Industries patří Microsoftu a Halo je dlouholetá X­-box exkluzivita?

U tohoto procesoru bych věřil, že nějaký velký propad výkonu při delší zátěži nebude, 4Ghz je dost konzervativní takt. Vypadá to na nejlepší koupi z Alder Lake generace, pokud Intel nasadí nějakou rozumnou cenu, i když očekávám, že bude dražší než 11400, přece jenom je to dost velký monolit na dražší výrobě. U vyšších řad už bude rozhodování asi náročnější, i9 12900K už podle mě proti Ryzenu 5950X moc význam mít nebude. MT výkon +­- stejný při dvojnásobné spotřebě, potenciální problémy s fungováním v některých programech. ST výkon bude vyšší, ale kvůli tomu si asi moc lidí 16­-ti jádrové procesory nekupuje.

Tak evoluce současného řešení bude mít pořád jeden zásadní problém, a to je nutnost používat lithium, kterého není zrovna nadbytek a jeho těžba taky není zrovna výkřikem ekologie. A bez jeho náhrady dle mého těžko dojde k plnohodnotné náhradě spalovacích aut BEV. Pak je tu samozřejmě celý problém recyklace článků, který taky není zdaleka vyřešen.
Otázkou je i životaschopnost a ekologičnost celého principu bateriových aut. Průměrné stáří aut v ČR je v současné době 15 let, průměr Evropy je přes deset let. Jak to bude s BEV? Vydrží tak dlouho baterie? Bude mít ekonomický smysl tak staré BEV vůbec provozovat? Pokud ne, tak to může mít dost dalekosáhlé důsledky ­- výrazné snížení mobility nízko a středně příjmových vrstev obyvatel, případně další výrazné stárnutí vozového parku. Navíc lze očekávat, že nutné výrazné investice do BEV a vidina zákazu spalovacích motorů sníží ochotu automobilek investovat do spalovacích motorů a dále snižovat jejich emise. Může se tak stát, že na silnicích v roce 2040 bude jezdit 1­/3 lidí v novější elektroautech a ten zbytek budou staré auta se spalovacími motory s emisemi na dnešní úrovni. Reálně tak emise v dopravě klesnou o 30%, což je sice pěkné, ale je možné, že stejného efektu by šlo dosáhnou i pouhým vývojem spalovacích motorů bez nutnosti masově zavádět elektroauta. A bez nutnosti investovat miliardy eur do celého výrobního a dodavatelského řetězce spojeného s výrobou baterií ­(což taky pár milionů tun CO2 vytvoří­).

Můj hlavní problém s celým současným ekologickým hnutím je v tom, že je založené na pocitech, ne matematice. Ony se dají ekologické dopady většiny navrhovaných opatření celkem dobře spočítat, ale nikdo to nedělá, protože by se rázem ukázalo, že jejich ekologický dopad je spíše záporný.
Hlavní problém se současným prosazováním elektromobility je v tom, že je příliš uspěchaný. Konec spalovacích motorů do roku 2035 je nesmysl, myslím, že toho není možné dosáhnout. Povede to akorát k extrémním finančním výdajům automobilek do jediné, v současné době reálné cesty, jak se tomu cíli alespoň přiblížit, což jsou bateriové elektrické auta. Což ale taky může vést k tomu, že když se za pár let objeví nějaká lepší alternativa ­(palivové články, tekuté elektrolyty­), tak se neprosadí, protože automobilky už prostě nebudou mít prostředky na to, aby byly schopny novou technologii adoptovat. Přičemž v současné době ani není jasné, jestli je koncept bateriových elektroaut vůbec v masovém měřítku životaschopný. Ano, všichni poukazují na to, že za pár let budou baterie jinde, vývoj běží, atd., ale co když to nedopadne? Co když v roce 2035 bude pořád vrcholem technologie Li­-Ion baterie s kapacitou třeba o 20% větší než teď? Za mě by byla lepší podpora smysluplné elektromobility, což jsou v současné době dle mého názoru menší městská auta, která šetří CO2 a další emise v místě, kde je to opravdu potřeba, prodalo by se jich dost na to, aby dál tlačily vývoj baterek ale zároveň by nevyžadovaly extrémní finanční výdaje a finančně by nevysávali automobilky a umožnily by eventuální prosazení lepší technologie, pokud by se v budoucnu objevila.

Ono to není tak jednoduché, je tu pár věcí, které situaci dost komplikují. Třeba to, že i na opravu je záruka, dá se sice zkrátit na 12 měs., ale i to je dost. Proto nikdo nebude dělat ty výměny malých součástek ­- ano, někdy by třeba stačilo vyměnit jeden kondenzátor někde na desce, ale když při tom technik přístroj zničí nebo do roka znovu odejde, tak je to na něj. S vyměnitelnými bateriemi souhlasím, to je trochu prasárna výrobců, na druhé straně nevyžadují pevné baterie tak silný obal a do telefonu se tak dá dát při stejné hmotnosti baterie o vyšší kapacitě.

Já to vidím celkem jednoznačně, asi jediný z těch procesorů, který by mohl stát za to, je i5, pokud to Intel nezabije cenou. Šest velkých jader bude mít slušný výkon, hlavně na hry to asi bude dobrý procesor. I7 a i9 už podle mě nebudou mít proti AMD moc význam. Jednojádrový výkon sice bude vyšší, ale kvůli tomu si asi nikdo 16­-jádrový procesor nekupuje, multijádrový bude +­- stejný, ovšem při dvojnásobné spotřebě.

Směrnici jsem nečetl, takže jak je definována podpora netuším. Čekal bych ale opravy objevených bezpečnostních děr ­- tak jako u těch Windows, vím že Microsoft vydával nějaké opravy pro kritické chyby ve Windows XP i po ukončení podpory. Přidávání nových funkcí tam snad nebude, to mi přijde jako blbost, to už by opravdu bylo jen velmi těžko realizovatelné.

"Toto jednoduše vyžaduje, že na telefonu z roku 2021, který přijde s Androidem 11, bude muset běžet za 7 let Android 18­" ­- tohle není nutné, stačilo by, kdyby Google vydával po těch 7 let bezpečnostní aktualizace pro Android 11. Jako u Windows, tam taky Microsoft vydával aktualizace pro Windows 7 i v době, kdy už byly dávno na trhu desítky a ty šly nainstalovat i na počítače, které Windows 10 spustit nedokázaly. Ale je otázka, jak moc si výrobci Android přizpůsobují, do toho nevidím. Pokud jsou to jenom skiny, tak by to neměl být problém.

Ono to s tím přelidněním opravdu možná nebude tak horké, jak už tu bylo psáno výše, podle některých projekcí nastane peak někdy v 60. letech 21. století a poté bude populace vytrvale klesat, někde dost brutálně ­(podle těchto odhadů má být Čína v roce 2100 téměř na polovině dnešního počtu obyvatel­). Problém bude Afrika, tak se předpokládá výrazný nárůst proti dneška, což v kombinace s tím, že je tam třeba soustředěna dost velká část planetárních pralesních ekosystémů, bude celkem průser. Ale místo tlachání v diskuzích by možná bylo dobré s tím zkusit něco udělat ­- a asi nejsilnější faktor, který snižuje porodnost je vzdělání žen. Takže si najděte nějakou neziskovku, která podporuje vzdělání žen v Africe, začněte posílat příspěvky a můžete ze sebe mít ­(oprávněný­) dobrý pocit, že děláte něco pro záchranu planety.

Docela by mě zajímalo, jestli jsou tyhle praktiky v Evropě žalovatelné. Přece jenom je tu ochrana spotřebitele na vysoké úrovni a tohle mi nepřijde košer. Ano, výrobci se budou hájit tím, že podrobné specifikace na webu nikdy neuváděli a negarantovali, na druhou stranu má kupující od produktu nějaká očekávání na základě recenzí, které náhle neplatí.

FBR reaktory měla i ta Francie v dost pokročilém stavu rozpracovanosti, akorát se to kvůli protestům nedotáhlo do sériové podoby ­(Fénix a Superfénix­). 3+ a 4. generace je otázka posledních 20 let, kdy jsou s Čínou a Indií prakticky jediní, kdo do rozvoje jaderné energetiky investuje. S těmi specializovanými vojenskými reaktory bych si zase nebyl tak jistý, tam je USA hodně daleko, moderních jaderných ponorek a letadlových lodí mají o dost víc než rusové. A třeba v počtu nehod jsou o dost lepší, viz zde https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Nuclear_navy#Accidents_involving_naval_nuclear­-powered_vessels. V jaderné fúzi už na špici Rusové rozhodně nepatří, ačkoliv tokamaky jsou sovětský vynález.

Ehm, v čem konkrétně byli Rusové v jaderné energetice o světelné roky před západem? Protože až do Černobylu to bylo celkem vyrovnané, ještě na začátku 90. let se alespoň Francouzi celkem drželi, ale pak přišel strmý pád, protože po Černobylu nebyly JE u veřejnosti populární. A když se o začalo trochu zlepšovat, tak přišla Fukušima a jsme zase tam, kde jsme byli...

Tak Rusko je sice v jaderné energetice na špici, ale to je spíše tím, že do ní od Černobylu prakticky nikdo jiný neinvestoval. Teď vystrkuje rohy Čína, ale ta v materiálovém inženýrství taky zatím dotahuje západ ­(viz jejich neschopnost vyrobit slušný proudový motor­). Evropa na to určitě má, ale chybí vůle, což je obrovská škoda.
Ad Maďarsko ­- tam je otázka, nakolik je to chyba Rosatomu, problémy s překračováním lhůt mají značné i Francouzi ve Flamanvillu nebo Olkiluotu. Obecně jsou teď velké infrastrukturní projekty v Evropě obrovský problém ­- dálnice u nás, vedení vysokého napětí sever­-jih v Německu, elektrárny kdekoliv apod., všechno trvá strašně dlouho a stojí to obvykle minimálně dvojnásobek odhadované částky.

MŠ: Problém je v tom, že těch lidí, kteří nemají kde nabíjet je třeba u nás asi většina. Na většině sídlišť je problém vůbec zaparkovat, instalovat tam nabíječky je utopie a i kdyby tam byly, tak by byly furt obsazené. Možná by se to dalo řešit třeba instalací nabíječek na firemních parkovištích ­(u těch podniků, které je mají­), případně u obchoďáků, ale i tak mám obavy, že většina majitelů by nabíjela tak jednou za týden až dva. Pak je otázka, jestli se to vůbec vyplatí z hlediska produkce CO2, vzhledem k větší složitosti plug­-in hybridů.

cernakus: to mě taky několikrát napadlo a už jsme to tu řešili v jiné diskuzi, ale vzhledem k tomu, že to skoro nikdo nedělá, tak je tam asi nějaký zásadní problém, který nevidíme. Hádal bych, že to bude životnost baterie, vzhledem k tomu, že je proti čistým EV menší a nabíjí se prakticky pořád.

Plug­-in hybridy problémy elektroaut podle mého moc neřeší. Jeden ze zásadních problému, tedy horší dostupnost nabíjení, hlavně pro lidi bez vlastního domu nebo garáže, zůstává. To už spíš mildhybridy, i když tam zase není ta úspora paliva tak velká.

Tak vysoká cena jaderných elektráren je určitě dána hlavně dobou výstavby a v podstatě kusovou výrobou, což je problém hlavně v západních zemích. Čína i Rusko dokážou postavit jadernou elektrárnu za 5­-7 let, ta cena pak bude úplně jinde, navíc staví už i celkem sériově, to se taky projeví. Moc nechápu, proč se Evropské země, které s jadernou energií dále počítají ­(Finsko, Francie, my, Slovensko, Maďarsko, Holandsko, Anglie a další­) už dávno nedomluvily na vývoji rodiny škálovatelných jaderných reaktorů s odstupňovaným výkonem od např. 500 po 1500 MW. Daly by se použít v mnoha instalacích, u mnoha komponent by se dala zavést v podstatě sériová výroba, což by výrazně stlačilo ceny dolů a to by dále mohlo podpořit stavbu JE v zemích, které je zatím nemají ­(Polsko­).

On je tu ještě jeden problém, na který se u obnovitelných zdrojů dost zapomíná, a to je že taky jejich výroba, instalace a údržba také produkuje CO2. A zrovna u solárních panelů na autě mám obavy, že při obvyklé životnosti auta, počtu slunečných dnů ve větší části vyspělého světa a průměrné účinnosti solárních panelů při běžném užívání auta bude ten rozdíl mezi CO2 ušetřeného a CO2 vzniklého při výrobě a tím i celkový ekologický přínos dost výrazně negativní.
To platí i u obnovitelných zdrojů instalovaných samostatně, třeba solární elektrárny v našich zeměpisných šířkách jsou dle mého názoru ekologický zločin. Divil bych se, kdyby za celou dobu životnosti ušetřily více než 50% CO2, které se spotřebovalo na jejich výrobu, dopravu, instalaci a údržbu...

Taky myslím, že problém bude hlavně s pouzdřením. Docela by mě zajímalo, jak to vlastně vychází finančně. Jestli je úspora z použití menších chipletů s větší výtěžností a starších a levnějších procesů na nekritické části větší, než je cena za složité sestavení a pouzdření.

No vida, v diskuzi před pár dny jsem psal, že případný neúspěch tohoto testovacího letu by mohl Boeingu zlomit vaz a černý scénář se pomalu naplňuje. Jsem zvědavý, jak dlouho ještě bude mít NASA s Boeingem trpělivost, ale moc dobře to pro něj nevypadá...

Rusové jsou se svým kosmickým programem pěkně v prdeli. Dokud byli levní, tak měli aspoň nějaké komerční zakázky, což ovšem s nástupem výrazně levnějšího SpaceX končí. Čína, Indie i Evropa mají vlastní nosiče, vývoj ruských raket je v podstatě nulový, vědecký výzkumný program kosmu existuje jenom na papíře. Peněz je málo, korupce obrovská, odborníci pomalu vymírají a kvalita produkce jde dolů.

"Zaříznutím­" myslím ponechání pár zakonzervovaných lodí někde ve skladu, možná jeden let ročně pro formu, ale jinak maximální využití konkurence. Ona ta záloha je výhodná při vývoji, v momentě, kdy už jeden stroj létá, je nesmysl udržovat oba, zvlášť když je jeden z nich výrazně dražší.

Jsem opravdu zvědavý, kolikrát nakonec Starliner poletí v konkurenci Crew Dragonu. Zajímalo by mě srovnání nákladů na jeden let obou lodí, ale tak nějak předpokládám, že SpaceX bude o dost levnější. Nepřekvapilo by mě, pokud by NASA po nasmlouvaném počtu letů Starliner zařízla, jestli se ovšem vůbec další testovací let podaří. Pokud by to opět nevyšlo, tak už by to Boeing asi nerozdýchal...

Je otázka, jestli by nebylo lepší přilákat pro začátek právě nějakou firmu která provádí testování a pouzdření čipů a až pak se soustředit na samotnou továrnu na čipy. Testování a pouzdření je závěrečnou fází výroby, takže do Evropy by šel holý křemík a pak už by se distribuoval finální produkt po Evropě, samotné pouzdření myslím nevyžaduje zase tolik speciálních chemikálií, jako samotná výroba a s fungující pouzdřící a testovací kapacitou by bylo mnohem snazší přilákat nějakého výrobce čipů. Tohle je koneckonců obvyklý způsob rozvoje dodavatelského řetězce v nové oblasti ­- začíná se tou poslední fází výroby a pak se postupně postupuje proti proudu až na úplný začátek s postupným rozvojem dodavatelského řetězce v dané oblasti.

Tak soláry určitě význam mají, hlavně v zemích s vysokým počtem slunečných dní, nejlépe instalované na budovách aby vykrývaly část jejich spotřeby, ideálně na klimatizaci ­- ta má velkou spotřebu a je potřeba právě na ty slunečné dny, kdy mají i soláry nejvyšší výkon. Pomáhají tím vykrýt špičkovou spotřebu a zjednodušit a stabilizovat rozvodnou síť. Stavět je u nás na polích je prostě blbost. Pochybuju, že u nás za celou svou životnost vůbec ušetří tolik CO2, kolik je spotřebováno na jejich výrobu, instalaci, údržbu a recyklaci.

Tohle bych na Brusel neházel, to zvládají Němci úplně sami, bez pomoci zvenčí. Ale je zajímavé sledovat ekonomickou sebevraždu Evropy v přímém přenosu. Nejdříve zdražíme elektřinu na takovou úroveň, že se Evropský průmysl stane zcela nekonkurenceschopným a pak si emisními limity zničíme automobilky a s nima celý dodavatelský řetězec. Opravdu skvělé....

Vražda zdravého rozumu, jinak se to nazývat nedá. Začínám doufat, že pořádný blackout přijde co nejdříve, dokud se evropská energetika ještě dá zachránit. Protože nic jiného asi nemůže přivést ekologisty k rozumu

Tak u jaderných elektráren obecně platí, že jsou velmi bezpečné do chvíle, než se posadí k ovládacímu pultu člověk.

Ona ta tsunami zasáhla dokonce 14 reaktorů ve 4 jaderných elektrárnách, z nichž 11 bylo v době zemětřesení v provozu. Zničeny byly 4 reaktory ve Fukušimě I, zbytek zasažených reaktorů přečkal katastrofu bez větších problémů. To je celkem slušná vizitka pro jaderné elektrárny, vzhledem k tomu, že se jednalo nejsilnější zaznamenané zemětřesení v Japonsku a 4. nejsilnější na světě od roku 1900.

Souhlas. Bohužel si myslím, že opravdu velký blackout je asi jedinou možností, jak lidem otevřít oči. No jo, tak to dopadá, když se lidé mají moc dobře a začínají řešit věci, které by bez patřičných znalostí řešit neměli...

Myšlenka je spíš asi taková, že by existovala kryptoměna s pevně daným počtem mincí, které by všechny byly hned dostupné. Na začátku by se rozdaly vědeckým institucím a univerzitám dle výběru tvůrce, které by je ­"uložily­" do výpočtů, které by potřebovaly udělat. Těžba by probíhala zpracováním těchto výpočtů, převod na reálné peníze potom odprodejem vytěžených mincí zpátky vědeckým institucím. Vědecké instituce by se dostaly k masivnímu výpočetnímu výkonu, těžaři by zase dělali něco užitečného. Hodnota kryptoměny by vyjadřovala cenu za jednotku výpočetního výkonu v dané chvíli, nebyla by závislá na twiterovém účtu libovolného miliardáře.

To stavíme, to nikdo nepopírá. Problém je ale v tom, že až se ta krize v Německu projeví nějakým pěkným blackoutem, tak se to nepochybně přelije i k nám. Skoro si říkám, že by bylo pro všechny nejlepší se domluvit s Německem, aby postavili JE na našem území. Oni by se mohli tvářit ekologicky a měli by zajištěnou stabilní síť i do budoucna, a my bychom se nemuseli obávat bordelu a rozkrádaček na stavbě :­-­).

Tak podle anglické Wiki se dá MOX palivo použít i v klasických termálních reaktorech po menších úpravách. Pokud myslíte rychlé množivé reaktory, tak ty má v současné době v komerčním provozu pouze Rusko ­(BN­-800­), aspoň pokud je mi známo. Francouzské projekty Fénix a Superfénix byly ukončeny, Čína a Indie zatím své typy pro komerční nasazení vyvíjejí. Co se týče menších termální reaktorů, tak problém je, že je dnes nikdo nenabízí, ty nejmenší v současné době stavěné, mají výkon kolem 1000 MW ­(Čínské ACPR­-1000 a Hualong One ­- a ty jsou stejně z politických důvodů neprůchodné­), což je stejně jako bloky instalované v Temelíně.

V plánu je, ale pokud vím, tak s tím byly dost problémy. Odpor místních, protahování řízení apod. Ale přiznám se, že současný stav projektu neznám. Každopádně vedení severojižním směrem problém je, pokud vím, tak se u nás kvůli tomu stavěly transformátory za několik miliard, které to měly pomáhat řešit. Nedávno se taky psalo o blackoutu ke kterému málem došlo, když vypadla z provozu jedna chorvatská elektrárna, blackouty se nedávno objevily v Kaliforniii, trápí Austrálii apod.

Jenže my čekat nemůžeme. JE produkují zhruba 1­/3 elektrické energie v ČR, z toho Dukovany něco přes polovinu. Pokud Dukovany po r. 2035 vyřadíme, tak budeme muset jejich produkci něčím nahradit. Uhlí je neprůchodné, plyn je drahý a znamenalo by to zvýšení emisí proti současnému stavu, což bude v té době asi taky neprůchodné. Obnovitelné zdroje jsou v ČR asi na maximu možného. Navíc se Německo chystá vyřazovat JE v Bavorsku, vzhledem k chybějícímu vedení vysokého napětí ze severu na jih v Německu to povede k větší zátěži české přenosové sítě a nárokům na stabilizaci sítě. Evropská energetika jde hlavně díky Německu a nesmyslnému ekologismu pomalu do kopru, pokud se nechceme stát součástí problému, tak budeme muset nějaký nový velký zdroj postavit a to rychle, a klasická JE je v současné době prostě to nejlepší, co je k dispozici.
Alternativou je zvykat se na pravidelné zimní blackouty, ale nevím jak populární bude trávit část zimy bez tekoucí vody, topení, elektřiny...

Dobrý nápad pro ČR je stavět na prověřených technologiích které již v praxi fungují. Dukovany by měly mít životnost do roku 2035, samotná výstavba a zprovoznění elektrárny bude trvat v nejlepším případě tak 8 let + k tomu všechny nutná povolení, tendr atd., takže už je opravdu nejvyšší čas o dodavateli rozhodnout. TerraPower začíná stavět první reaktor, což bude podle všeho takový poloprototyp, není jisté jak dlouho bude výstavba trvat, jaké problémy se při výstavbě a provozu objeví a zda vůbec bude provoz ekonomicky výhodný. Takže asi tak. Ale je pravda, že by bylo dobré iniciovat nějakou jadernou spolupráci v rámci evropských států, které mají jadernou energetiku stále v plánu provozovat ­(my, Francie, Finsko, Maďarsko, Slovensko, Holandsko, do budoucna Polsko atd.­). Vyvinout společně modulární evropský reaktor, spolupráce na vývoji budoucích technologií atd.

Spíš je otázka, jak nutné bude to ­"výkonné chlazení­" u čipů s TDP tak maximálně 65W ­(a to ještě u desktopových verzí­).

Možná by naopak bylo lepší, kdyby měly vysoký výkon v těžbě a špatné ovladače pro hry. Třeba by je pak skupovali těžaři a klesla by poptávka po AMD a nVidia grafikách.

No, a na co přesně se spoléhá lidský řidič? Za deště, mlhy, sněžení a zhoršené viditelnosti to bude fungovat úplně stejně blbě jako člověk.

Ale to je přesně to, o čem s RadečkemH mluvíme ­- ten nákup Vašeho zaměstnavatele patří pořád to té letošní mimořádné ­"nákupní vlny­". Ale asi tušíte, že teď nebudete najednou ve firmě obnovovat hardware každý rok a 2 měsíce. Je dokonce možné, že i ten původní dvouletý interval se přeskočí a další nákup bude třeba až za 3 roky. Další věc je, v jakém stavu bude globální ekonomika. Protože s koncem epidemie skončí i vládní a jiné podpory ­(odklady splátek úvěrů apod.­) a to asi dost podniků ani jednotlivců finančně nepřežije.

Nějak pořád nechápu, proč by se příští rok měla udržovat vysoká poptávka. Pandemie ve vyspělých zemích pravděpodobně skončí, kdo počítač potřeboval pro práci nebo kvůli škole, tak si ho koupil letos, příští rok homeoffice a distanční vzdělávání pokračovat nebudou, resp. se vrátí do stejné podoby a rozsahu jako před pandemií, jedinou neznámou je těžba, ale i hodnoty kryptoměn klesají. Tak proč by prodeje měly být pořád výše než před pandemií?

Více HDP=víc pijavic určitě neplatí. Ten americký systém jsem uvedl spíš pro ilustraci toho, že větší investice nerovná se nutně lepší kvalita péče.

Ano, určitě to šlo udělat lépe, stačí se podívat na J. Koreu, Tchajwan, Austrálii nebo Nový Zéland. Bohužel to je i problém diskuze u nás ­- lidé často zaměňují Covid samotný a opatření proti němu.

V Česku rozhodně financování zdravotnictví nijak závratně vysoké není, v roce 2018 to bylo 7,65% HDP. Pro srovnání, průměr zemí OECD byl 8,8%, Rakousko mělo 10,3%, Německo 11,2%. Na druhou stranu, ze zemí V4 jsme na tom suverénně nejlíp. A pokud se vám zdá, že je na české zdravotnictví napojeno hodě pijavic, tak třeba výdaje v USA jsou 16,9% HDP. To je teprve vrcholně neefektivní systém...