My spolu v podstatě souhlasíme. Já ten problém vidím v tom, že se v Evropě nastavily emisní limity tak, že bez výrazné elektrifikace je není prakticky možné splnit. Automobilky do toho nainvestují spoustu peněz, zdraží spalovací auta, zaplatí několik miliard na pokutách, vlivem toho klesne konkurenceschopnost evropských automobilek ve světě, spálí se zbytečně spousta CO2, rozvrátí se pár afrických zemí, zotročí několik tisíc dětských dělníků a pak se zjistí, že ty cíle jsou nereálné a že je nelze splnit. A všichni se budou hrozně divit, proč to tak dopadlo... Úplně stejně jako s bionaftou.
A EU pod vedením Německa s Francií pak zase emisní limity rozvolní, protože nejsou takoví sebevrazi, aby si potopili vlastní automobilový průmysl...
Přitom by stačilo tam málo ­- rozumné emisní limity, které nebudou vázány na hmotnost ­(jako dnes­), což by podpořilo investice do odlehčování aut, což je oblast, kde se toho dá udělat ještě opravdu hodně, zapracovat na aerodynamice a ta spotřeba by šla dolů taky velmi výrazně.

Je jasné, že náhrada spalovacích aut bude trvat velmi dlouho a v současné době je nemožná. Ovšem teď spíš řešíme, že není dostatek surovin ani výrobu takového množství baterií, jaké bude automobilový průmysl v blízké budoucnosti potřebovat. Takže plány jsou sice pěkné, ale realita bude dost možná jiná. A úvahy o použití vyřazených baterií ve fotovoltaice budou dost možná liché, protože bude velký tlak na jejich recyklaci, aby mohly být základní materiály opět k dispozici. A recyklace Li­-ion baterií není zrovna nejekologičtější záležitostí, nemluvě o tom, že, pokud vím, se zatím nikde neprovádí v opravdu průmyslovém měřítku...

O tom, co bude v budoucnu se můžeme jenom dohadovat, nikdo to neví jistě. Problém vidím v tom, že podle EU by měly tvořit elektroauta významnou část nově prodaných aut už za pár let, což prostě nerealistické je. V současné době jsem k elektroautům kritický, ale uznávám, že za 20 let může být všechno jinak. Jenže všude člověk čte, jak do pěti let budou elektroauta a hybridy tvořit třetinu až polovinu všech prodaných aut, a to je myslím to na co wrah666 naráží. Protože to je v současné době a se současnými technologiemi i s technologiemi, které mají realistickou šanci vejít do praxe do pěti let prostě nemožné. Což všichni s velkým překvapením zjistí za dva roky a pak se bude řešit co dál s podporou, omezením emisí a podobně...
Je to stejné jako obnovitelné zdroje ­- jako doplňkový zdroj jsou fajn, za 20 let možná bude opravdu možné mít energetiku postavenou jenom na nich, ale v Německu i jinde zavírají atomové i uhelné elektrárny už dneska a nikdo moc neřeší odkud ten proud pak budou brát. To že by ty atomové elektrárny mohly z velké části ještě 20 let fungovat ­(což by bylo nakonec mnohem ekologičtější, než je teď zavírat­), to nikdo neřeší. Já tomu říkám ekologismus ­- prostě víra, bez vědeckého a reálného základu. A v EU je to teď bohužel jako virus, a nikdo není schopen se poučit z minulých chyb, viz bionafta... Ach jo...

Normální člověk možná ano, ale vlády zaspaly všude, jak říkám, podívejte se po Evropě. A ne že bych byl fanoušek současné vlády, ale zase bych ji úplně nezatracoval. Uzavření hranic, zrušení velkých akcí a uzavření škol a nákupních center byly rozhodně správné kroky které hodně přispěly k omezení šíření viru a u nás byly zavedeny jako v jednom z prvních států Evropy.

Ano, s tou J. Koreou to nebylo přesné, spíš jde o to, že zavedli masivní testování hned od začátku, takže zabránili rozšíření nákazy do celé země. Zajímavá by byla statistika provedených testů první měsíc od průkazu první nákazy, to je nejkritičtější období pro šíření koronaviru.
Podcenění nákazy u nás není nic výjimečného, to se stalo v celém západním světě, upřímně, kdo by si ještě v únoru pomyslel, že to bude probíhat takhle. Vládu u nás můžeme kritizovat, pravdou ale je, že ve srovnání se státy západní Evropy jsme dopadli ještě velmi dobře. Chyby se samozřejmě udělaly, teď je čas na to je analyzovat a poučit se z nich pro případnou druhou vlnu nákazy. Což ale není úplně českou tradicí, mám trochu obavy, že převládne přístup ­"zvládli jsme to jednou, zvládneme to zase­"...

Podle mě je problém jinde, hlavní chybou bylo značné zpoždění začátku testování a jeho malý rozsah ­(což trvá­). To ale možná do značné míry souviselo s tím, že mu nebyla přisuzována taková důležitost, za což jednoznačně nese vinu administrativa Trumpa ­(stačí si projít jeho výroky od začátku epidemie­).
S tou léčbou je to dost těžké, žádná kauzální neexistuje, všechno je to jenom podpůrná záležitost. U těžkých případů zbývá napojení na ventilátor, ale i tak je úmrtnost vysoká ­(dle studie z New Yorku to bylo 88% u ventilovaných pacientů­). Tzn. pacient v posledním tažení s velkou pravděpodobností zemře i když tu péči dostane...
Jediným známým způsobem, jak snížit úmrtnost na koronavirus je v současné době omezení jeho šíření. To vyžaduje rozsáhlé testování a přísnou karanténu nakažených osob a jejich kontaktů. Když se podíváte do světa, tak jednou z nejúspěšnějších zemí v boji s koronavirem je Jižní Korea, která má nejvíce provedených testů na milion obyvatel. V Evropě je to zase Slovensko, které zavedlo nejpřísnější karanténní opatření pro lidi přijíždějící s ciziny. U nás se propásl začátek, kdy byla karanténa lidí přijíždějících z ciziny málo kontrolovaná a málo dodržovaná ­(z využití platebních karet vyplývá, že 43% lidí kteří měli být v Česku v karanténě po příjezdu z ciziny ji porušilo­).

Ad B­) reportování obětí koronaviru se liší v jednotlivých státech, někde udávají opravdu jenom lidi, kteří měli pozitivní test ­(Švédsko­), někde všechny, kteří zemřeli a měli příznaky Covid­-19 ­(Belgie­). Každopádně celkovou úmrtnost zvyšuje virus zásadně, v nejpostiženějších oblastech 4­-5x proti srovnatelnému období předchozích let ­(Bergamo, New York­).
Ad 1­) Ta úmrtnost začíná dost stoupat už v kategorii 50­-59 ­(0,4­-1,3%­), ve věkové kategorii 60­-69 let už je to 1,8­-3,6%. To jsou ze značné části stále lidé v produktivním věku.
Ad 2­) Riziko úmrtí nejvíce zvyšuje obezita, kardiovaskulární onemocnění a cukrovka. Což jsou sice chronická onemocnění, ale trpí jimi jen v Česku několik milionů lidí ­(jen cukrovkářů je milion­). A ne, nejsou to lidi, co běžně umírají na rýmu nebo chřipku a půlka z nich se určitě za ­"chronicky nemocné­" nepovažuje. Koneckonců, i ve Vašem okolí takových lidí určitě najdete víc než dost.
Jinak že bude Covid­-19 v USA průser asi tušili všichni, kombinace ignorantského vedení, absence univerzálního zdravotní pojištění a dostupných sociálních programů a vysoká mobilita obyvatelstva, to je pro tuhle nemoc úplně ideální prostředí.

Promiň, ale v desktopu ­(a v podstatě ani v noteboocích­) ta konfigurace nedává moc smysl ­- přehrávání videí je dnes akcelerováno přes UVD, v idle je i spotřeba Ryzen 3950x jen o pár wattů vyšší než u slabších procesorů, detto single thread. Navíc 16jaderný procesor si lidé kupují kvůli multi­-thread výkonu, ne kvůli úspornosti. Jediný důvod pro tuhle konfiguraci je ten, že Intel prostě není schopen rentabilně vyrobit 16jádrový monolit s velkýma jádrama. Tahle bude moct marketing tvrdit, že mají taky ­"16jádro"

to Bison: To je velmi zajímavá dedukce a jsem zvědavý, jak všech těch věcí nVidia s A100 dosáhne, zvlášť když ten čip neobsahuje ani grafické výstupy, ani RT­-cores...

Mělo by v tom být i pojištění domácnosti před požárem, při té spotřebě, kterou ty procesory mají...

Vydání toho 10­-jaderného Comet lake taky nechápu, úplně zbytečný procesor. Zabere to další výrobní linky, které už tak nestíhají, na AMD to stejně stačit nebude a na konci roku bude marketingové oddělení horko těžko vysvětlovat, proč by si měl zákazník koupit nový 8­-jaderný Rocket lake, když má na trhu desetijádro. Pokud chtěl Intel zvýšit konkurenceschopnost, tak měl vydat 4 až 8 jádra s aktivovaným HT, o něco proti současnému stavu snížit cenu ­(tak na 10% nad ekvivalentní AMD­) a byl by na tom lépe...
7nm je zatím vlhký sen, po zkušenostech s 10nm myslím platí, že dokud nebudou reálné produkty na trhu, tak se nedá brát Intel vážně.

Já si naopak myslím, že PS5 ­(a nový Xbox­) jsou po dlouhé době konzole, které přicházejí v pravý čas a s tím správným výkonem. První verze PS4 přišla v době, kdy se standardem v televizích začalo stávat fullHD rozlišení, ale neměla výkon na to, aby v něm rozběhala hry ve slušných detailech a FPS. PS4 Pro to už zvládla, ovšem v době nástupu už se začaly šířit 4K televize, kde opět nestíhala. PS5 vypadá, že by mohla ve 4K rozhýbat hry ve velmi slušných detailech i FPS a zároveň se nedá očekávat, že by se v dohledné době mělo přecházet na 8k, takže by životnost konzole mohla být dost dlouhá. Ale uvidíme, jak s výkonem zahýbe ray­-traycing, třeba budem za dva roky zase brečet, jak jsou konzole slabé a zdržují vývoj...

Já vidím ještě jednu zásadní chybu ­- větráky vodního chlazení foukají horký vzduch přímo do klína uživatele, což musí být v létě opravdu super.

Tak ono kolikátá roadmapa od Intelu už to je za poslední 3 roky? Je to spíš o tom se na to podívat, zasmát se, mávnout rukou a čekat, jaká bude realita.

Nemůže, minimálně bylo zakázané do Číny vyvážet Xeony od Intelu už v roce 2015, nevím, jestli to ještě platí. U AMD nevím, tam jsem zatím o ničem nečetl.

A jsou už nějaké informace o časování DDR5? Zatím vždycky platilo, že vyšší rychlost=horší časování, tak doufám, že to mají nějak pořešené...

Násobky to nebudou, ale rozdíl v tom testu mezi oběma grafikami je 10%, což už rychlejší paměti můžou v klidu vymazat. U toho párování s pamětmi jsem narážel spíš na testy notebooků s Ryzeny řady 3000, které podporují jen 2400 Mhz paměti a při srovnání s GPU v Ice Lake ­(ve 3x dražším notebooku­) s 3733 Mhz pamětmi pak redaktoři dochází k bombastickému závěru, že integrované GPU Intelu překonává AMD. Což ale vlastně nevíme, protože integrované GPU jsou na propustnosti pamětí zcela zásadně závislé. Jinak nové Ryzeny 4000 podporují až 4266MHz, uvidíme, jestli je s nimi budou výrobci i párovat. Doufám, že aspoň u řady HS to tak bude, tam si chce AMD konfigurace notebooků pohlídat, procesory téhle řady nedodá jen tak někomu.

Hlavně tam chybí jedna zásadní informace, a to je rychlost použitých pamětí u Intelu. V tom testu Ryzen má dle výpisu DDR4­-3200, ale podporuje i LPDDR4X­-4266. A např. Ice Lake procesory se téměř ve všech dostupných noteboocích párují s rychlými LPDDRX­-3733, což významně ovlivňuje srovnání integrovaných grafik s notebooky s Ryzen 3000 ­(a skoro vždy to redaktoři zapomenou zmínit­). Takže dokud nesrovnáme obě integrované grafiky se stejně rychlými paměťmi, tak o jejich výkonu nemůžeme řict vůbec nic.

Myslím že AMD vyplní i tu díru v mobilních čipech, třeba už na konci roku nebude mít Intel potíže s tím, že by nestíhal vyrábět.

NVidia nemá kam svůj podíl zvyšovat, ta už může jenom ztratit. AMD se postupně vrátí do všech výkonových segmentů a hlavně do notebooků, kde je pozice nVidie nejsilnější. Tam se dá pro AMD očekávat celkem slušný růst podílu, nové mobilní Ryzeny vypadají velmi dobře a AMD dá výrobcům určitě zajímavé cenové nabídky na kombinaci mobilní CPU+GPU.

Akorát že Intel sliboval Foveros na konec roku 2019, takže zpoždění má. A úniky výkonu dneska u Intelu moc neznamenají, první úniky výkonu Comet lake vyšly na začátku prosince ale procesory vyjdou až v půlce roku ­(aspoň to tak vypadá­).

Máte pravdu, odhad na příští rok jsem četl až po odeslání příspěvku. Osobně mi ale přijdou ty očekávání ­(minimálně ohledně příjmů­) dost nízké. Zvlášť když se vezmou do úvahy všechny segmenty, kam se AMD chystá vstoupit nebo kde se dají čekat výrazné nárůsty ­(notebooky, semicustom divize a nové konzole­). Možná opravdu začnou být limitem výrobní kapacity. Každopádně AMD čeká další skvělý rok. Intel určitě v roce 2020 stran produktů nic moc nepředvede, jsem zvědavý jestli aspoň na konci roku ukáže něco zajímavého pro budoucnost. Zatím se jim moc nedaří, 10nm výroba zatím nic moc, nadějný Foveros má taky zpoždění, o chipletových procesorech, které by hlavně v serverovém segmentu Intel nutně potřeboval zatím taky není ani vidu, ani slechu...

Ono by taky bylo dobré podívat se na ty finanční výsledky podrobněji. Pak by si taky člověk mohl uvědomit pár důležitých věcí
- 1. AMD mělo dost slabé první pololetí, obrat byl jenom 2,8 miliardy USD, tzn. 2­/3 obratu vyrobilo AMD ve druhém pololetí. Např. u Intelu je ten poměr 45% ku 55%.
- To určitě souvisí s bodem 2. ­- procesory Ryzen 3000 i nové Radeony byly uvedeny až v červenci 2019, tzn ve druhém pololetí. To mělo určitě dopad hlavně v serverové oblasti, kde až o nových Epycích 3000 se dá říct, že překonávají výrazně nabídku Intelu ve všech ohledech. Stejně jako až Ryzen 3000 způsobili jednoznačnou dominanci AMD v retail segmentu. O grafické segmentu vůbec nemluvím, tam mělo AMD do uvedení Radeon 5700 grafik pouze staré 570 a 580.
- 3. Dost velkou část obratu Intelu v consumer segmentu tvoří mobilní procesory, kde dokázalo loni AMD konkurovat pouze v nižších segmentech. V letošním roce už to bude úplně jiná písnička.
Celkově se dá říct že výsledky za rok 2019 zas tak překvapivé nejsou. První pololetí mělo AMD z moderních produktů k dispozici stále jen Ryzen 2000, v grafické oblasti žádné novinky nemělo. V letošním roce to bude už jiná písnička, za rok 2020 čekám obrat na hranici 10 miliard dolarů, hrubá marže by se měla přiblížit k 50%.

V tvém případě asi nemá moc smysl poukazovat na to, že TressFX je starší než Hairworks, že? A kauza kolem Hairworks ve třetím díle Zaklínače byla celkem propíraná, bylo to postavené na vysoké úrovni teselace, která sice neměla žádný vliv na kvalitu ale zato výrazně snižovala výkon AMD grafik ­(a taky starších nVidií­). Použití TressFX snižovalo výkon u AMD i nVidií stejně.

No, v článku výše je slide z výroční prezentace Intelu kde se píše ­"10nm yieald ahead of expectations­" což si všichni ­(včetně Světa hardware­) vykládají jako výtěžnost, myšleno kusová. A troufnu si říct, že to tak myslel i Intel. Už jenom proto, že o financích se píše o sloupek vedle...

No, tvrdit o procesu, který má 5 let zpoždění že ­"překonává očekávání­" je poměrně odvážné. Asi by ještě měli říct, které očekávání mají na mysli, jestli ty z letošního, loňského nebo předloňského roku...

Ta unixová chyba bude mít moc pěkný název ­- Y2K38JAN193:14AM.

Já bych to s tím úspěchem AMD v OEM segmentu zas tak černě neviděl:
1. Intel není schopen dodávat dostatečné množství procesorů nikomu, ani svým největším a nejvěrnějším zákazníkům, viz Dell. OEM výrobci jsou tak nyní v situaci kdy buď prodají sestavy s AMD, nebo přijdou o podíl na trhu­/tržby­/zisk, což nikdo nechce, sic to akcionáři nemají rádi.
2. Kapacity 7nm výroby sice nejsou úplně ideální, ale s koncem výroby Radeonů 500 řady se uvolnily kapacity 14 a 12nm výroby u Globalfoundries. A na těchto linkách vyrábí AMD všechny své desktopové APU, což bude v OEM segmentu ten hlavní prodejní artikl.
3. Za 14 dní končí podpora Windows 7, takže se dá očekávat výrazný nárůst prodejů PC právě v OEM segmentu, což dále zvýrazní dopad předchozích dvou bodů.

Intel je napřed hlavně v použitých pamětech, prakticky všechny dosud vydané notebooky s Ice Lake mají 3733 Mhz LPDDR4, většina notebooků s Ryzen APU má 2400 Mhz DDR4, to je asi ten jediný důvod, proč je Intel rychlejší. Škálovaní výkonu integrované Vegy s frekvencí pamětí viz zde ­- https:­/­/www.anandtech.com­/show­/12621­/memory­-scaling­-zen­-vega­-apu­-2200g­-2400g­-ryzen­/5

Jojo, 79 milionů liber, drobné...

https:­/­/www.ed.ac.uk­/news­/2019­/ps79m­-supercomputer­-set­-to­-boost­-uk­-capability

No, vzhledem k tomu, že osmijádrový i9­-9900K žere na 5Gz kolem 200W, tak 10980XE s 18 jádry na 5Ghz bude žrát kolik, 400, 450W? Jestli jim v tom přepisu nevypadlo jedno slovo a nemělo to být ­"standard liquid nitrogen cooling­"...

No vida, tak i Intel na nástupu nových Epyců něco vydělá...

Mně by docela zajímalo srovnání spotřeby tohohle Intelu a starého bulldozeru, obojí na 5Gz, myslím že bychom byli překvapení, jak malý ten rozdíl je...

On má jinak Intel v Xeonech i tu obdobu IF ­- mesh interconnect. Takže ze svého pohledu bych tu diskuzi uzavřel asi takto ­- monolitický návrh procesoru má výhodu do určitého počtu jader, dnes odhadem tak do osmi, dále už začínají převažovat výhody čipletového designu, přičemž platí, že čím více jader, tím jsou ty výhody větší. A protože zároveň platí, že nejvíce jader potřebují segmenty s největší marží, tak není divu, že je AMD tak agresivní ­- potřebuje Intel znemožnit, získat rychle podíl na trhu a vybudovat si jméno dříve, než se Intel vzpamatuje.

Ten I­/O čip se dělá na poměrně levném a hlavně už dobře zajetém procesu, navíc bude pravděpodobně dost odolný proti případným chybám, vzhledem k tomu, že obsahuje prakticky jenom komunikační rozhraní. Třeba čipy s jedním vadným IF kanálem pro čiplety půjdou využít v jednočipletových procesorech a podobně. Navíc ty komunikační rozhraní s výjimkou IF musí do svých procesorů integrovat i Intel. Třeba u Ice Lake tvoří komunikační rozhraní spolu s multimediálními obvody odhadem 50mm2, tj. asi 40% plochy čipu, a to jsou možnosti konektivity proti novým Ryzenům mnohem menší. Pokud bude chtít Intel uvést procesory s PCIe 4 se srovnatelným počtem linek, jako má nový Ryzen, tak ta spotřeba křemíku bude hodně podobná. Koneckonců třeba ten 28 jádrový die má asi 698 mm2, z čehož samotné procesorové jádra mají asi 500mm2, zbytek jsou komunikační rozhraní, a opět, možnosti konektivity u Intelu jsou v tomto případě ve srovnání s AMD vyloženě směšné ­- má o dva paměťové kanály méně a celková propustnost PCIe linek je ve srovnání s AMD ani ne pětinová. Navíc absolutní velikost I­/O rozhraní se zmenšující se výrobní technologií moc neklesá. A propojení na ZENu není přes křemíkový interposer ale normální tištění spoj, i když ten bude určitě složitější než u Intelu.

Samozřejmě, všechno má své nevýhody, náročnost komunikačních rozhraní na křemík je jednou z nich. Proto je důležití, aby bylo maximálně efektivní a bude zajímavé porovnat, jak se tím popere Intel. Jinak souhlasím, že první generace Ryzenů ještě nemají design dotažený a ­"zbytečného­" křemíku je tam více. Co ale nevíme je, jestli je dražší navrhnou a vyrábět jeden design jádra nebo 5­-8 různých jako to dělá Intel. Další výhodou přístupu AMD je navíc pružnost výroby, pokud se změní poptávka, tak jim stačí v podstatě jenom upravit linku na pouzdření procesorů, u Intelu to znamená mnohem větší úpravy výrobní linky.
Jinak samozřejmě ten ­"zbytečný­" křemík má i značná část procesorů Intelu, protože 100% výtěžnost nemá nikdo a procesory s méně jádry tvoří z defektních vícejádrových kusů i Intel. A s těmi rozměry u Intelu by bylo dobré pokračovat, protože 10 jádrový Comet lake už bude mít kolem 200 mm2. A u serverových procesorů je ten rozdíl ještě markantnější ­- u Sky­-Lake SP má 10 jádrový LCC die 322 mm2, 18 jádrový HCC die má 484 mm2 a 28 jádrový XCC die má 698 mm2 . Na čí straně je efektivita výroby zde asi hádám diskutovat nemusíme... Navíc 7nm čiplet u ZEN 3 má kolem 70 mm2, což efektivitu dále výrazně zvyšuje...
O tom, že kromě 7nm čipletů AMD ještě vyrábí I­/O čip jsem psal, vzhledem k probíhajícím výprodejům se už starší generace ZENu pravděpodobně nevyrábějí ­(možná kromě Pro verzí s garantovanou dostupností­).
Takže k vaším argumentům na konci ­- ano, první je asi pravdivý, další dva už dnes ne, protože náklady na jeden waffer budou u AMD možná o něco vyšší, ovšem výtěžnost u 7 nm čipletů určitě taky. Navíc podíly v jednotlivých segmentech se budou měnit spíše v neprospěch Intelu...

Tak připojit paměť je trochu něco jiného než propojit logické obvody, navíc takový EPYC jich propojuje 8 s centrální I­/O čipem přes který jde komunikace mezi čiplety i ven z procesoru, tzn. samotné komunikační rozhraní bude tvořit dost podstatnou část spotřeby křemíku i energie a je naprosto zásadní, aby bylo vysoce efektivní. U Altery jsem byl schopen dohledat jenom připojení pamětí přes EMIB, čipletový design by měl mít až nový Agilex a ten ještě není na trhu.
Ice Lake je sice malý, ale to je samo o sobě zcela nepodstatná informace dokud nevíme něco o výtěžnosti 10nm procesu. Což, pokud je mi známo, nevíme. Takže pro čtyřjádrový monolit může být sice dostatečná, u šesnáctijádra už by to ale platit nemuselo, nemluvě o mnohojádrových serverových variantách.
A hlavní výhodou čipletového designu je efektiva výroby ­- AMD vyrábí jediný osmijádrový čiplet a 2­-3 ­(uvidíme co bude v novém Threadripperu­) varianty I­/O čipu a tím pokryje cenový segment od nějakých 200 až do 7000$. Intel má kolik různých čipů? 28, 18, 8, minimálně měl 6, 4 a 2 jádrový? A chystá 10 jádrový. Na každý se musí připravit masky a výrobní linka, což je dost drahá záležitost. Další výhodu designu s I­/O centrálním čipem je pak možnost velmi rychle reagovat na nástup nových rozhraní, viz třeba teď PCIe 4 u AMD. Pro podporu DDR5 a PCIe 5 bude AMD stačit vytvořit novou verzi I­/O čipu, na samotné procesorové jádra nebude muset vůbec šahat. Nemluvě o možnostech, které to dává semicustom divizi.

No, jak moc je Infinity fabric dobré vlastně moc nevíme, protože jiné konkurenční řešení na propojení různých částí procesoru s potřebnou propustností, nízkými latencemi a nároky na křemík a energii na trhu není. Uvidíme s čím Intel přijde.
Každopádně že Intel v této oblasti dost zaspal je zřejmé. Nějaký výzkum tímto směrem asi vedl, ale zjevně nešlo o firemní prioritu, protože všechny zatím představené koncepty na mě působí trochu jako dema ve stylu ­"taky něco máme­". Jediným reálným produktem jsou Kaby Lake G, a tam zjevně byla poměrně úzká spolupráce s grafickou divizí AMD. Koneckonců i Ice lake je monolitická architektura, proto ji Intel asi do desktopu ani neuvede ­- prostě by nebyla konkurenceschopná...

Myslím, že problémů má Intel více. Sice se mu podařilo dostat na trh 10nm CPU ve větším než zanedbatelném množství, TSMC i Samsung už ovšem pomalu uvádějí procesy s EUV, což se Intelu podle nejoptimističtějších scénářů podaří až v roce 2021. Možná by pro Intel bylo nejlepší koupit licenci na 7nm EUV proces Samsungu a pak pokračovat ve vývoji samostatně, ušetřilo by mu to spoustu času.
Dalším problémem je pro Intel je procesorový design. Ice Lake jsou stále monolity, takže i kdyby měl Intel k dispozici 10nm proces tak jak byl původně plánován, tak by nebyl pravděpodobně schopen vyrobit více než 64jádrový procesor. Výkonově by tak pravděpodobně překonal 64jádrový Epyc, ale asi ne o moc a cena by byla vpravdě astronomická. S posledních prezentací je vidět, že se Intel snaží AMD v chipletovém designu dohnat, ale zjevně ho ještě čeká spousta práce. I to může být důvod, proč se Ice Lake do desktopu nepodívá ­- nebyl by schopen AMD konkurovat takty, výkonem, počtem jader ani cenou lépe, než se to ­"daří­" současným Intelům...

S tím překonáním integrované Vegy bych byl opatrný, nikde se nedá dohledat, jestli má testovaný Acer s Ryzenem dual channel RAM...

No, hlavne uvidime, kdy se za tu cenu dostane na trh. Aby tady nebyly pul roku jenom drazsi founders edition...

No, je to na hranici hratelnosti, minimalni FPS klesaji pod 30, coz uz je na hranici plynulosti. A je tu jeste jeden duvod proc uvest karty driv ­- dalsi vyrobni proces nebude k dispozici jeste hodne dlouho a Radeony rady 290 uz jsou na trhu rok. Proste to chce zase vzbudit zajem zakazniku a prinest neco noveho. Navic to da AMD moznost vyzkouset si vsechny technologie nove generace GPU a vyladit pripadne nedostatky a v pristim roce uz jenom provest die­-shrink jadra na nejnovejsi vyrobni proces. Ona i nVidia bude muset provest neco podobneho s nastupcem Titanu, a vubec by me neprekvapilo, kdyby mel nakonec taky vodni chlazeni...

O rupnuti nervu tezko mluvit, nove GeForce jsou na trhu chvili, nove karty se uz urcite pripravuji nejmene pul roku. Jinak s tim vyrobnim procesem asi nezbyde nic jineho ani nVidii ­- nic lepsiho proste neni. 4K rychle nastupuje a soucasne grafiky ho nezvladaji a bude treba rychle prijit s necim novym. A neni kde brat ­- mensi vyrobni proces neni, nahrada GDDR5 neni... Takze zbyva 28nm + vodni chlazeni.

No jo, uz jsem stary, uz mi to nepali tak jako driv. Hlavne ze ty mas ve vsem jasno, do vseho vidis a vsemu rozumis, to je dulezite...

Pretaktovat muzes i Radeony, a tech 10% narustu tam bude za kazde situace, i po tom pretaktovani. Nerikam ze je to nejaky zazrak, ale 10% vykonu navic zadarmo, to neni spatna nabidka. Nebo mi neco unika? Jinak o tom klamani zakazniku ­- v cem? Pri dnesnich cenach jsou Radeony vice nez konkurenceschopne, i kdyz ta efektivita pravda neni tak dobra jako u novych Geforce. Ale to jsou jenom dve karty vyssi tridy, v mainstreamu nemaji Radeony konkurenci. Never settle je taky dobra vec, zase, az tri AAA hry ke grafice zadarmo, co je na tom spatneho? Samozrejme, ze je to okorenene marketingovymi frazemi, koneckoncu je to jeho prace, ale vylozene lzi tam nevidim. Ale rad se necham poucit...

To je 10 procent, coz neni zrovna malo, zvlast kdyz se jedna jenom o softwarovou zalezitost. Navic Mantle porad neni ve finalni verzi, takze se da cekat, ze ty vysledky budou jeste lepsi. A precti si na tom Tomshardware i zaver ­- tam pise, ze zisky v Thiefovi byly vyznamne, v Battlefield 4 to bylo slabsi, ale taky nejaky narust byl. Navic je to 4 mesice stary clanek...

To prohlaseni v uvodu neni moc stastne, spis bych rekl, ze predstaveni Titanu­-Z prislo ­"nahodou­" par dni pred uvedenim 295X2. Radeon je totiz fyzicky existujici kartou, na kterou jsou uz i recenze ­(dokonce i ceska­), kdezto Titan­-Z je ciste papirova zalezitost. Jak to bude s vykonem je taky jasne, Titan nema sanci, ma mit vzduchove chlazeni, tzn. TDP tak do 400W, coz znamena nizsi frekvence proti Titanu black. A to na dve plnohodnotne 290X stacit nebude...